Zvířata

Zvířata na krytíChovatelské stanice

Články a atlasy

Kontakt

Podpora a bezpečnost - kontakt
Zvířata na prodejVšechna zvířata na prodej
iFaunaiFauna
Megaphobema robusta (Ausserer 1875)
Sdílet:

Megaphobema robusta (Ausserer 1875)

Systematické zařazení Čeleď: Theraphosidae. Podčeleď: Theraphosinae. Rod: Megaphobema. Země rozšíření: Brazílie (okolí lokality Sao Paul...

Systematické zařazení
Čeleď: Theraphosidae.
Podčeleď: Theraphosinae.
Rod: Megaphobema.
Země rozšíření: Brazílie (okolí lokality Sao Paulo), Kolumbie (okolí lokality Bogota).

Velikost
Samice má devět centimetrů v těle, kolem dvaceti cm i s končetinami. Samec je menší. Moje první samice má kolem sedmi až osmi centimetrů v těle, jiná, mladší, má šest cm v těle. Zadní nohy jsou hodně dlouhé.

Popis
V přírodě hrabe hluboké nory. Je to velmi krásný velký sklípkan. Ve zbarvení mláďat, samice i samce nejsou velké rozdíly. Zbarvení Megaphobema robusta je oranžově-rezavé. Hlavohruď světle hnědá s oranžovým lemováním. Zadeček je ochlupený dlouhými oranžovými chloupky. Stehna jsou tmavě hnědá. Dospělí samci mají na konci makadel bulby a na nohou tibiální háky. Uvolňují žahavé chloupky ze zadečku.

Terárium
Obě samice chovám v teráriu o rozměrech 40×30×30 cm (š×v×h). Jako podklad používám lignocel s příměsí písku, výška substrátu je deset až patnáct centimetrů. V jedné části udržuji substrát stále vlhký. Terárium vytápím na 22–25 °C, v noci na 18–20 °C, vlhkost je 70–80 %. Napáječka není nutná – pavouk ji rychle zakope, ovšem může být.

Chov a odchov
Krmení není problematické, protože sklípkani ochotně přijímají veškerý hmyz – cvrčky, moučné červy, šváby, sarančata a také malé myši. Mají velmi rychlý růst, avšak dospívají několik let. Rozmnožování je velmi problematické. Adultní samice často bubnují, i když v blízkosti není žádný samec. V kokonu většinou bývá padesát až sto kusů mláďat. Mláďata často hynou bez zjevné příčiny.

Použitá literatura:
F. Kovařík, Chov sklipkanu, Madagaskar, Jihlava 2001,
L. Klátil, Krasavci s chlupatýma nohama, Karoubek Zlín, 1995,
G. Stadler, Vogelspinnen, 2000,
H. J. Peters, Tarantulas of the world, Kleiner Atlas der Vogelspinnen, c. 2, 2000
Autor textu: Michal Toráň, Anna Ratajczak
Autor fotografií zdroj: Michal Toráň, Anna Ratajczak
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru