Vakcinace koní - aktuální problematika

První čtvrtletí každého nového roku je spojeno u chovatelů koní jednak se začátkem hřebení, sestavením připouštěcího plánu a jednak profylaktickými opatřeními zabezpečujícími zdraví koní. Je to období prevence infekčních onemocnění - provádění vakcinace. Tento příspěvek by měl stručně odpovědět na množící se dotazy, kdy a čím je nutné koně vakcinovat.
Infekční onemocnění jsou významným problémem, který ohrožuje nejen ekonomiku chovu, ale v určitých případech i jeho samotnou existenci. Hlavní nebezpečí přitom nepředstavuje např. hromadně (epizooticky) probíhající chřipka koní, která se díky široké řadě účinných vakcín a důsledné péči věnované příslušnému vakcinačnímu programu dostala pod velmi dobrou kontrolu. Každé její vzplanutí je okamžitě registrováno jak SVS, tak i chovateli a následně diagnostikován původce. Rovněž obávané nákazy minulosti, jako infekční anemie, vozhřivka nebo hřebčí nákaza, nepředstavují díky každoročnímu vyšetřování na začátku nové sezóny aktuální riziko.
Za zdraví koní a provedení potřebných vakcinací ve správných termínech je sice zodpovědný majitel zvířete, ale úkolem specialisty nebo ošetřujícího spádového veterinárního lékaře by měla být i preventivní činnost a majitele koně proto na dodržení správného vakcínačního schématu upozornit a jeho dodržování kontrolovat. Přesto se můžeme setkat bohužel s majiteli koní, kteří očkování považují za zbytečnost nebo nutné zlo a za tahání peněz z jejich kapes. Svůj omyl a nesprávný pohled na tuto problematiku však dříve nebo později zjistí, když např. bude chtít veterinární potvrzení nutné k přesunu zvířat při prodeji, připouštění, účasti na svodu, výstavách apod. Ještě horší zjištění ho však potká při propuknutí infekčního onemocnění. Chřipka koní sice životu nebezpečná není, ale terapie a následná rekonvalescence koně ho bude stát několikanásobně více než preventivní vakcinace. Ještě horší situace však může nastat při propuknutí onemocnění zvaném tetanus koní , protože toto onemocnění již bezprostředně ohrožuje život koně a proto by v imunitě proti tetanu měli být i ti nejobyčejnější koně pohybující se např. celoročně pouze v pastevních areálech .

Problematika klisen
Mnohem závažnější jsou infekce se stálou prevalencí v populaci koní nebo endemicky se vyskytující infekční onemocnění . Mezi výše jmenované patří koňské herpesviry EHV -l, a EHV-4, způsobující onemocnění známé jako rinopneumonitida projevující se u březích klisen zmetáním v druhé polovině březosti a u ostatních kategorií koní onemocněním dýchacího aparátu. Existuje rovněž paralytická forma, která však zatím u nás nebyla diagnostikována. Toto onemocnění je nebezpečné zejména proto, že se objeví náhle a postihne jen několik stájí. Při akutním vzplanutí není výjimka, že ztráty v úmrtí hříbat jsou vyšší jak 50% . Další ztráty vznikají následnou uzávěrou a izolací stáje, zákazem přesunu zvířat, prodeje, připouštění, dezinfekcí, nouzovou vakcinací a revakcinací a následným půlročním zákazem exportu koní.
Vakcinace proti rinopneumonitidě je předmětem celé řady diskusí. Používají se inaktivované vakcíny oproti oslabeným živým vakcinám. Tyto vakcíny vykazují nižší titry protilátek. Důvodem je možnost opětovného nabytí virulence oslabeného kmene pasážováním na vnímavých klisnách. Je nutno podtrhnout význam správné vakcinace a pravidelné revakcinace. Nelze očekávat ochranu latentně infikované klisny, která je vakcinována poprvé až za březosti. Jako optimální se pro naše podmínky jeví inaktivované vakcíny proti celému komplexu respiračních onemocněních, včetně obou kmenů EHV-1 a EHV-4, revakcínované každé tři měsíce. Pro tuto vakcinaci mluví vyrovnaná hladina protilátek v rámci stáda. Jinou alternativou je individuální vakcínace každé klisny v 5.,7. a 9 měsíci březosti. Ta zajišťuje optimální hladinu protilátek v nejohroženějším období březosti, vyšší cenou je však složitější organizace vakcinace v rámci stáda. Rovněž hladina protilátek je nevyrovnaná v rámci stáda.
Samotná vakcinace ovšem , vzhledem k charakteru herpesvirů neposkytuje 100% ochranu stáda. K ochraně chovu je třeba přistoupit i k organizačním opatřením a snížení rizik vyplývající z přesunu různých kategorií koní v rámci chovu - obzvláště v minimalizaci kontaktu s mladými koňmi. Největším rizikem pro březí klisny jsou jejich odstavená hříbata, která představují rezervoár viru. Tyto kategorie je nutno důsledně oddělit a organizovat odchov odděleně - nejlépe na dvou různých místech. Při přísunu cizích klisen je nutné nezbytné alespoň krátkodobé ( nejméně 10 denní oddělené ustájení - karanténa), aby bylo možno zachytit případné onemocnění ještě před přímým kontaktem s ostatními jedinci ve stáji.

Problematika hříbat
Novorozené hříbě je odkázáno na přísun protilátek kolostrem. Aktivní imunitní odpovědi jsou schopna poměrně pozdě, až ve 3-4 měsíci stáří. Nemůžeme proto počítat s jejich vakcinací jako ochranou proti infekčním onemocněním. Kvalita kolostra zde proto hraje velmi důležitou roli. Na kvalitu kolostra má vliv celá řada faktorů. Hladina imunoglobulinů - protilátek v kolostru vzrůstá s věkem a vrcholí na 3. a 4. porodu. Velmi důležitým faktorem ovlivňujícím kvalitu kolostra je výživa vysokobřezí klisny. Se vzrůstající potřebou živin v poslední fázi gravidity však klesá kapacita zažívacího traktu, který je omezován narůstajícím plodem. Je proto nezbytně nutné klást zvýšené požadavky na přísun pouze kvalitních komponentů krmné dávky. Základem KD je kvalitní luční seno (v množství 85% z KD) a 15% jadrného koncentrátu složeného z ovsa, pšeničných klíčků, melasy,otrub, slunečnice a lněného semene. Nesmíme zapomenout na přísun minerálních látek , hlavně ve vyrovnaném poměru Ca, P, Mg, S, Zn a Se , které musí být v dostatečném množství zastoupeny v depotních orgánech. Hladinu vápníku a množství imunoglobulinů ovlivňuje také vitamin D3. Je proto doporučováno 3 dny před termínem hřebení podat klisně per os např. tento vitamin ve formě Combinalu AD3. Zkušený chovatel si poté kvalitu kolostra zjišťuje měřením specifické hmotnosti a větší chovy by měly mít zamražené kolostrum od starších klisen pro případ špatné kvality u mladých klisen nebo dokonce deficitu po následném úhynu klisny po porodu.
Pro přísun protilátek kolostrem je pro hříbě rozhodující spíše doba napití než jeho absolutní množství. Důležité je dodržet požadavek co nejčastějšího sání do 12 - 24 hod po porodu (p.p.) než jednorázové napojení např. 1,5 l. kolostra. Významný pokles nemocnosti je možno dosáhnout aplikací séra ihned po narození, čímž zabezpečíme přísun nejen protilátek, ale i imunoglobulinů. Dalšími preventivními kroky jsou zoohygienické podmínky v porodním boxu, minimální prašnost prostředí, eliminace stresu a včasné protiparazitární ošetření klisen. Monitorování tělesné teploty hříběte a klisny rovněž může přispět k diagnostice onemocnění již v prodromálním stádiu.
Aktivní imunizaci hříbat je dobré načasovat na období po odstavu, kdy se doporučuje imunizace polyvalentními vakcínami proti chřipce a tetanu.

Vakcinace
Základem správné vakcinace je dodržení vakcinačních schémat a pokud není dodrženo tzv. základní očkování a přeočkování v intervalu kratším než 9 měsíců, je imunita slabá a může dojít k propuknutí onemocnění. Imunizaci sportovních koní proti EHV nepovažuji za nezbytné. Z hlediska složení vakcín je výhodnější a ekonomičtější používat kombinace chřipka + tetanus, než chřipka + RPK a tetanus očkovat zvlášť. Pokud jsou chovní koně ustájeni společně se sportovními, měli by být všichni v imunitě i proti RPK.
Samostatnou kapitolu tvoří vakcinace proti trichofytóze - plísním. Pokud vakcínu použijeme léčebně , dojde k vymizení klinických příznaků a nákaza se přestane šířit na další koně. Nákaza však ve stáji propuká u nově přivedených nevakcinovaných koní. Postvakcinační imunita mizí do dvou let a proto se může toto onemocnění znovu objevit , protože přežívání plísňových spor je dlouhodobé (roky).
Při preventivním očkování živými vakcínami se může objevit u některých koní lokální reakce, která tak vytváří aktivní ložisko a tím dochází k šíření spor do prostředí a postrojového materiálu. Situaci by mohly řešit inaktivované vakcíny, které však ne vždy musí pokrýt plnohodnotně spektrum pro danou stáj -chované koně.