Seriál o amadách: Amada zelenoocasá

Členění

Reichenovia hyperythra / Reichenbach, 1862/
syn. Erythrura hyperythra

Mezi chovateli je zaveden název Bambuska.
Německy: Bambus Papageiamadine, Berg Papageiamadine, Grünschwänzchen

Anglicky: Bamboo Parrot Finch, Bamboo Parrotfinch, Green-tailed Parrotfinch

Popsáno bylo 8 poddruhů / subspecií/- objevily se však pochybnosti o zařazení subspecií z Celebesu:

R.h.hyperythra /Reichenbach/- Žije na Jávě. Délka 11 cm. Sameček má černé čelo a tyrkysově modré temeno. Vrchní krovky ocasní okrově žluté. Délka zobáku je 11 mm.

R.h.intermedia /Harbert/ - Žije na Lomboku. Délka 10 cm. Temeno má tmavší modrou barvu. Vrchní krovky ocasní a kostřec výrazně světleji žlutozelené. Délka zobáku 9 mm.

R.h.obscura /Rench/- Obývá ostrovy Flores a Sumbawa. Délka 10 cm. Modrá barva temene není tak rozsáhlá. Zobák 8 mm dlouhý. Tváře hnědé. Zelený hřbet světlejší.

R.h.erstmayri /Stresemann/- Obývá jih Celebesu. Délka 10 cm. Hřbet světleji zelený. Podobně jako R.h.obscura, stejně tak vrchní krovky ocasní a kostřec. Temeno zářivě modré a sotva znatelný černý proužek na čele. Břicho a spodní krovky ocasní zelené.

R.h.micorhyncha /Stresemann/ - Obývá střední a severní část Celebesu. Délka 10 cm. Týl pouze s modrým nádechem. Hřbet, kostřec a vrchní krovky ocasní trávově zelené. Spodní strana žlutohnědá s oranžovým nádechem. Zobák má délku 8 mm.

R.h.bruneiventris /Grant/ - Obývá sever filipínského ostrova Luzon. Nalezen byl také na Mindoru a Mindanau. Délka 11 - 12 cm. Celá vrchní strana včetně vrchních krovek ocasních je výrazně trávově zelená. Stejně tak boky a prsa, ty však s modrým nádechem. Temeno svítivě modré. Délka zobáku je 8 mm.
R.h.borneensis /Scharpe/ - Žije na severu Bornea. Délka 11 cm. Celá vrchní strana žlutavě zelená. Čelo a temeno výrazně modré. Spodní strana okrově žlutá. Zobák 12 - 13 mm, robustní.

R.h.malayana /Robinson/ - Žije v Malaysii. Délka 11 cm. Vrchní strana jako u R.h.borneensis, stejně tak modré temeno. Boky jsou kaštanovomodré. Spodní strana světle žlutohnědá. Zobák 12 - 13 mm, robusní.
Samičky všech subspécií jsou podobné samcům, černý proužek nad zobákem je však šedý, modrá barva se šedým nádechem. Zelená barva vrchu hlavy je matnější se žlutým nádechem. Zobák je stejně jako u samců černý.
Mladí mají ponuré barvy peří a modrá pírka chybí úplně. Zobák je žlutý s černou špičkou.

Životní prostředí

Obývá kopcovité lesy v různých stádiích vývoje původního lesa, paseky a mýtiny, okraje lesa, sekundární lesy a buše v nadmořské výšce 1000 - 3000m.n.m.. Všude však musí být v blízkosti bambusové porosty schopné tvořit semena, za nimiž se také “bambusky” potulují po krajině. V takových místech bylo pozorováno až 30 jedinců pohromadě.

Způsob života

V přírodě jsou viděny jen vzácně, většionou v místech dozrávajících bambusových semen, a to v párech nebo malých skupinkách. Jejich přítomnost poznáte jen těžko, neboť jsou velmi tiché. Je to pro ně nejlepší ochrana před predátory. Často se ozývají kontaktním voláním, nejčastěji při letu v určitých intervalech. Zní jako “zit-zit”.
Často je toto volání slyšet dvojhlasně a je prvním upozorněním na jejich přítomnost.

Nejčastěji se pohybují ve střední a vrcholové části vegetace. Občas byly zastiženy na zemi. Obývají i travnaté a bylinné porosty a také oblasti zemědělsky využívané.
Při vyrušení rychle odlétají nebo mizí v husté vegetaci. Největší šance je v přírodě pozorovat je v místech, kde dozrávají semena bambusů a to ještě při velkém štěstí. Často obývají velmi neschůdná horská území, takže nejsou známi ani domorodcům.

Denní aktivita je rozložena do časných ranních hodin do asi 11.00 hod. a od cca 14.00 hod. do setmění. Ranní teploty se např. v pohoří na severu ostrova Luzon pohybují kolem 12 °C.

Výživa

Hlavní složkou výživy jsou především dozrávající bambusová semínka různých druhů bambusů. Ta však dozrávají dosti nepravidelně a ptáci se musí stěhovat za nimi. Intervaly dozrávání jednotlivých bambusů jsou 10 - 30 let, někdy údajně až 120 let. To přinutí Bambusky přijímat také semena různých trav a bylin. V zajetí vedle bambusových a travních semen přijímají také proso, lesknici a nahý oves, vše v suchém i naklíčeném stavu. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že mají-li k dispozici klíčená semínka, suchých si ani nevšimnou, podobně jako ostatní amady. 

Zmíním-li se např. o prosu, neznamená to, že jejich výživu odbudeme pouze prosem. To je pouze náhradní potravou a musí být pouze jedním z mnoha různých druhů zrnin. Úspěch zahraničních chovatelů tkví kromě jiného v tom, že předkládají velmi pestrou stravu a v té oni sami vidí značný podíl na úspěchu. Bohužel jsem se setkal s tím, že chovatel odmítl směs pro drobné exoty s tím, že už léta chová ptáky při žlutém a šedém prosu a své návyky měnit nebude, nehledě na cenový rozdíl mezi oběma krmivy. Já si myslím, že je mou povinností dát ptákům vše, co je v mých silách a odmítám-li to, nemám si je ani pořizovat. Vždyť velkou výzvou jsou pro nás zdroje potravy, které jsou všude kolem nás, za které nemusíme platit a které nás stojí pouze čas. V každém případě je nutné ptákům nabídnout co nejpestřejší nabídku potravy, protože jenom tak máme šanci na dlouhodobý úspěch. A Bambusky patří k ptákům majícím dost značné nároky na potravu. Nepříliš velké úspěchy v chovu v zajetí jsou ze značné části způsobeny právě nevhodnou potravou.

Vrátím se k prosu a lesknici. Ty jsou součástí všech směsí pro drobné exoty, ne však v potřebném množství. Doporučuji jejich podíl ve směsi zvýšit jejich doplněním. Bambusové semínko se dá z části nahradit Padda rýží a nahým ovsem. Dále předkládáme směs pro lesní a divoké ptáky. Vše také v naklíčeném stavu. Pozor na klíčení směsí s větším podílem drobných semínek. Čím drobnější semínka, tím větší nebezpečí zaplísnění. Tyto směsi doporučuji “klíčit” pouhým namočením do horké vody /cca 45 °C/ na šest hodin. Klíčící proces enzymatické aktivity se tím rozeběhne, zrní změkne a zvýší svou stravitelnost, nestačí se však rozvinout plísňové a kvasné procesy. Stejně tak doporučuji “klíčit” senegalské proso v klasech.

Denně předkládáme vaječné krmivo. Důležitým doplňkem je zelené krmení. Předkládáme kousky hlávkového salátu /v rozumném množství - pozor na průjmy/, plátky salátové okurky, ptačinec žabinec a pampelišku. Dále v průběhu roku předkládáme dozrávající semínka trav a bylin, které nám okolní příroda nabízí. Velmi oblíbené jsou polozralé klasy senegalského prosa i dalších druhů zrnin obsažených ve směsi pro exoty, které si můžeme vypěstovat na zahrádce. Ne všechny druhy zrnin v našich podmínkách dozrají, všechny se však dostanou do stadia mléčné či voskové zralosti.

Chov

Chov Bambusek nemá žádné velké nároky. Teploty mohou v noci klesat až na 0 °C v mimohnízdím období. Jinak se doporučuje teplota kolem 20 °C. Jako u ostatních amad je možný chov v klecích o minimální délce 120 cm. Lepší jsou však jednoznačně voliéry. Dostatek pohybu je jedním z předpokladů zdraví nejen těchto amad. Zatím jsem nezaregistroval informace o problémech s přetučněním u Bambusek, jako např. u Pealesek či Forbesek.

Nikdy nesmíme zapomenout na vodu k pití a ke koupání. Všechny amady se rády koupou a koupel je dalším předpokladem udržení dlouhodobého zdraví. Odchovy se sice daří, jsou však méně časté než Pealesek či Forbesek. V inzerátech jsou občas jejich odchovy nabízeny, je to však vykoupeno podle mne velkými importy v minulých letech. Obecně se dá říci, že se jejich stavy nedaří udržovat bez importů z jejich domoviny. V minulých letech byly nabízeny mnoha dovozci za cenu pohybující se mezi 110 a 150 DM v Německu za pár.

Od října 1961 do jara 1965 byl na Zurišské univerzitě proveden srovnávací výzkum, porovnávající nároky několika druhů amad na chov v zajetí. Na rozdíl od častěji chovaných druhů amad jsou amady malayské, tady A. zelenoocasá / Bambuska/, A. Manilská a A. Modrolící v dlouhodobém horizontu zřetelně problematičtější. Tyto tři druhy vícekrát tokaly, ke hnízdění však nedošlo. Přesto že byly chovány ve velkých voliérách ve větších skupinách / Bambuska - 5,3, A.Manilská - 4,3 a A.Modrolící - 5,3/, vydržely v dobrém stavu sotva dva roky.

Ke všem spoluobyvatelům jsou naprosto snášenlivé, včetně jedinců vlastního druhu. Bambusky nereagují na rozdíly mezi zimním a letním obdobím, ale mezi obdobím deštů a obdobím sucha. Nejlepší stimulací ke hnízdění je, podle jednoho belgického zdroje, omezení množství možností ke koupání v klidovém období na cca 2x za týden a opětnou možnost neomezeného koupání v období hnízdění. Doporučuje se hnízdní sezona od března do července. Hnízdo staví ve všech typech budek ze suché trávy a kokosových vláken, ačkoliv preferují stavbu hnízd volně v houští co nejvýše pod stropem voliéry. Hnízdo staví oba partneři.

Snůšku činí 3 - 6 vajec, z nichž se po 14 dnech líhnou mladí. Ti opouští hnízdo ve věku 25 dní, samostatní jsou v 6 týdnech a v 8 měsících jsou plně vybarveni. Doporučuje se podávat multivitamínové preparáty a maximálně omezit rušení ptáků v době pelichání, jehož průběh může být narušen. Nedoporučuje se křížit ptáky různých subspécií, protože bývají v chování i v nárocích rozdílné.

Mutace

Nejsou známy, přesto že se objevily straky, mající žlutá pírka v křídlech. Více informací však není k dispozici.

Literatura:
M.Ullrich - AZN 6/97. Str.364-367
H.Bielfeld - Das Prachtfinken Buch, 1996
H.Bregulla - Gefiederte Welt 1/98, str. 141-143
R.Vít - Cizokrajní ptáci v klecích-Astrildovití pěvci, 1978
Internetové stránky