Můj život s NU-NU myškami

Asi před dvěma lety jsem poprvé na vlastní oči v jednom pražském zverimexu uviděla bezsrsté NU-NU myšky. Do těchto zvířátek jsem se okamžitě zamilovala a umanula jsem si, že si je jednou jistě pořídím. Miluji zvířata odmala, ale od doby, co jsem si v únoru 1997 přivezla domů svého peruánského naháčka Aaronka, mě to silně táhne ke všemu “holému”.

Bedřich a Boženka

Zcela náhodou /nebo že by intuice?/ jsem 21.10.2001 v našem okresním městě zašla do zverimexu, kde tyhle myšky měli!! Neváhala jsem ani chvíli a už jsem si domů odvážela párek, který jsem doma pojmenovala na Bedřicha a Boženku. Předtím jsem o NU-NU myškách nic moc nevěděla, snad jen to, že se špatně rozmnožují, že samice špatně zabřezávají a odchov mláďat je velmi problematický. Jaké bylo moje překvapení, když jsem po 14-i dnech zaznamenala, že Božence podezřele roste bříško.

Boženka porodila 11 myšat

Moje radost byla obrovská a netrpělivě jsem čekala, co z toho bude. 8. listopadu 2001 Boženka porodila 11 myšat, ze kterých postupně přežila jen 4 /2 samičky a 2 samečci/. Boženka se projevila jako skvělá máma, od mladých odcházela pouze za účelem krmení, jinak byla nepřetržitě u nich. I já jsem mohla s mláďaty manipulovat, NU-NU myšky nejsou naprosto agresivní, dokonce ani v době odchovu mladých. Samečka jsem těsně před porodem raději oddělila, ať má budoucí matka klid, ale když měla myšata týden, vrátila jsem ho zpátky do ubikace k rodince, kde okamžitě začal pečovat nejen o samici, ale i o mláďatá. V této době zřejmě došlo k dalšímu páření, protože Boženka 21.12.2001 porodila svůj druhý vrh-12 mladých, a všechna odchovala! Z tohoto vrhu bylo 7 samečků a 4 samičky. Pohlaví se u mláďat pozná zřetelně až po shození srsti. Teď se jistě mnozí z vás diví...NU-NU myšky jsou zcela bez srsti a samozřejmě holá se rodí i mláďata. Ta se ale kolem 7. dne začínají postupně osrsťovat, až vypadají jako lední medvídci. Tuto srst začnou myšata ztrácet kolem 16.-17. dne a to postupně od hlavičky, což je velmi legrační. V konečné fázi jim zůstává už jen jakási sukýnka /to jim říkám tahitské tanečnice/, až shodí i ji a z chlupatých miminek jsou najednou opravdické NU-NU myšky.

Chov a odchov

Chov a odchov těchto myšek je velmi zajímavý, jde o atraktivní a přitom zcela nenáročná zvířátka. Myšky postrádají typický myší zápach a nikdy nejsou kousavé!! Jsou velmi živé a zvídavé. Já je/kromě březích samic/často pouštím volně po bytě spolu s naháčem a 2 čivavami a myšky se nikdy nesnaží utéct, ani se nijak bránit.

Co se týče stravy, já krmím kompl. krmivem pro hlodavce, přidávám suché pečivo a chléb/nepostradatelné!!/, ořechy, sušené rozinky, švestky, banán, mango a další ovoce, tvrdý sýr, vařený žloutek a hlavně-piškoty. Ty myšky zbožňují nadevše. Březím a kojícím samicím podávám i moučné červy nebo kousek špeku, či vařené kuřecí maso. Neosvědčilo se mi podávání čerstvého ovoce ani zeleniny, jelikož se v ubikaci okamžitě rozmnožily octomilky, kterých jsem se pracně zbavovala. Mláďata začínají sama žrát kolem 15. dne věku, ale pořád sají i mateřské mléko. Zcela samostatná jsou ve věku 3 týdnů a pohlavně dospělá v 10. týdnu.

Jako ubikaci nedoporučuji klece. Myšky hodně rozhrabávají podestýlku, která by byla všude, takže podle mě je vhodnější terárium. Velikost volíme podle počtu myšek. Já je chovám ve 2 teráriích o rozm. 60-45-30 /délka, hloubka, výška/a 60-30-30. Větší terárium se dá rozdělit skleněnou přepážkou pro případ, že by rodilo více samic najednou. Jako podestýlku podle mě nejsou pro NU-NU myšky vhodné piliny ani hobliny. Pro bezsrsté myšky jsou hobliny příliš ostré a tvrdé a často jsem na myškách nacházela škrábance. Navíc se v hoblinách myškám špatně běhá /přerostlé drápky se do hoblin zachytávají a zhoršují pohyb/. Já používám jedině jemnou kukuřičnou drť/dá se koupit v obchodě pro chovatele/, která hezky voní, dobře se udržuje a navíc ji myšky rády baští. Jelikož jsou tyto myšky velmi čistotné/močí do jednoho rohu terária/, stačí pouze občas vyměnit drť z tohoto rohu a dosypat čistou. Bobky vybírám několikrát denně umělohmotnou lžící, takže ubikace je pořád čistá. Jako úkryty doporučuji dřevěné i umělohmotné domečky a také myšky rády odpočívají ve vydlabaném kokosu. Rozhodně mohu doporučit kolotoč a i když si ho moji chovanci zpočátku vůbec nevšímali, dnes si do něj chodí pravidelně zaběhat, někdy je jich tam i víc pohromadě. Ubikaci jsem rovněž vybavila větvičkami břízy,kterou myšky milují a slouží jim nejenom k hlodání, ale i jako prolézačka.

Upozornění pro případné zájemce

Ještě bych chtěla upozornit případné zájemce na fakt, že do jedné ubikace rozhodně není vhodné umisťovat víc, jak jednoho samce. Samečci bývají vůči stejnému pohlaví velmi často agresivní a nezřídka dochází k soubojům, kdy slabší sameček bývá nejenom těžce zraněn, ale často i zabit. Samičky jsou velmi snášenlivé, ani jednou jsem nezaznamenala útok či agresi vůči jiné samici. Naopak, samice pečují i o cizí mláďata.

Rozhodně nejsem odborníkem na chov NU-NU myšek, jsou to pouze moje zkušenosti a postřehy z krátkého života s nimi. Doufám, že si tyto myšky získají co nejvíce obdivovatelů a příznivců a že se tato zvířátka stanou vyhledávanými domácími mazlíčky.

V neposlední řadě bych chtěla poděkovat p. Gábině Noskové z Prahy za její užitečné rady v mých začátcích. Velmi ráda se o své zkušenosti podělím s případnými zájemci. Při písemných dotazech přikládejte, prosím, ofrankovanou obálku s vaší adresou. Telefonicky na jakékoliv dotazy odpovím kdykoliv (Marcela Cibulová, náměstí TGM 90, 751 31 Lipník nad Bečvou, tel. : 0641/774507, mob. : 0777/811011)