To nejzajímavější z diskuse na www.ifauna.cz - Přivolání labradora

Vážení zkušenější kynologové, jsem začínající kynolog, pořídil jsem si štěně labradora, který se jmenuje Alf. Alfík je moc šikovný, učenlivý, ale jak už jsem se setkal i v jiných příspěvcích, nezvládá dokonale přivolání. Pokud máte nějakou osvědčenou taktiku, kterou jste naučili svého pejska poslouchat na povel “ke mně”, budu rád, když se o ni se mnou a ostatními podělíte. Já se ho snažím po každém úspěšném přivolání odměnit pamlskem a pochvalou, ale stejně to potom na cvičáku mezi ostatními psy nebo venku na procházce zase nefunguje. Díky dopředu za výpomoc! Alan Nezhyba

Odpovědi

Měla jsme podobný problém se svým setrem. Pomohla dlouhá stopovačka (šňůra) a dva měsíce každodenního půlhodinového cvičení. Dala jsem mu šňůru na obojek a nechala ho chvilku běhat. Potom jsem ho přivolala. Důležité je, aby majitel měl šňůru nadosah a pokud pes nezareaguje, musí šňůrou škubnout. Nejprve jsem psa přivolávala, když jsem věděla, že mi věnuje pozornost, později jsem ho volala, když se věnoval pro něj zajímavým věcem. Je to otrava, ale teď už s tím nemám problém. Držím pěsti.
Lenka:
Nás na cvičáku učí taktiku, která je myslím dost účinná, ale pro páníčka poněkud psychicky náročná. Na psa zavolejte jen jednou dost hlasitě, aby to nemohl přeslechnout, pak se seberte a odcházejte pryč. Většina psů je na majitele fixována aspoň tak, že se nikde nenechají zapomenout. Když pes přijde, tak samozřejmě následuje odměna. Pro mě osobně je těžké odcházet a věřit, že pes přijde, ale zatím vždycky přišel. Touto metodou se pejsek naučí hlídat si pána sám a sledovat ho, což je důležité při dalším výcviku. Přeji hodně štěstí a pevné nervy.
Neznámý autor:
Pokud přivolání cvičíte na cvičáku, je dobré mít psa na dlouhé šňůře (třeba prádelní). Když pes na zavolání nereaguje, nepříjemně škubněte se šňůrou, a když přichází, předveďte ohromnou radost. Pes u vás musí najít lásku a ochranu, nikdy ne trest. Pak je dobré psa zase pustit, aby si zavolání nespojil s uvázáním na vodítko (“přijdu - dostanu pochvalu a pamlsek, nepřijdu - uvážou mě a už se neproběhnu nebo mi dokonce vynadají”). Pokud utíká za cizími lidmi, je dobré se s nimi domluvit, nechat psa, ať se s nimi klidně trochu pomazlí, a potom odejít kus dál. Když na psa zavoláte, musí ho ti lidé okamžitě začít ignorovat, případně mu (třeba zadupáním) naznačit, že o něj nestojí, a pochvala, že je jen u pána.
Radka:
Ještě má zkušenost (převzatá, ale osvědčila se). Nikdy za psem neběhat, vštípí si, že si ho stejně chytnete, tak co. Při přivolání nejít proti psu, ale stát nebo pomalu couvat. Nepřivolávat mockrát, otráví ho to. Také ne zbytečně. Když přijde, upravte třeba obojek, zdvihněte tlapku a pod. Musí vědět, že je důvod přijít. Hlavně trpělivost! Pokud vám bude dobře chodit na prádelní šňůře, je docela osvědčený trik ji pomalu odstřihávat. Pak bude chodit s kouskem na krku, ale bude mít pocit, že je stále na dosah. Doporučuji pro začátek necvičit, když má zábavu, ale v klidu. Přeji moc úspěchů.
Katka:
Taky mám s labradorkem stejný problém. Na zavolání sice přijde, ale nedej bože, aby našel nějakou kost nebo podobný “hnus”. To ho pak můžu nahánět stádem koní a on prostě nejde. Jediná taktika je, že před ním prostě uteču, ale i tak kost nepustí a ke mně se přiblíží tak maximálně na 1 metr. Jedinou obranou je náhubek, ale když jsme někde na poli nebo louce, tak je mi líto ho používat.
Eva Nohelová:
Všechny rady, co zde byly, vlastně ve velké stručnosti již řekly, jak na přivolání. Já bych jen zdůraznila a dodala: pes musí mít alespoň “nějaký” pozitivní vztah ke svému pánovi. Ten musí mít stále plnou kapsu pamlsků a VŽDY (dokud pes nepřichází na přivolání 100 %) musí psa po přijití odměnit - což je pro něj většinou velká motivace, proč přijít. Nejvhodnější je začít učit psa přivolání v co nejútlejším věku - štěně má silnou vazbu na svého pána, nechce zůstat o samotě a je velmi vnímavé, bez většího zájmu o okolí. Již odrostlejší štěně či dospěláka, kteří přivolání “nemají”, je vhodné při učení přivolání pouštět i s asi 1,5m dlouhým vodítkem, což usnadní manipulaci se psem v případě výskytu problémů. Je-li to alespoň trochu možné, je vhodné učit psa přivolání na oploceném pozemku a začínat doma či na zahradě, následně na místě bez rušivých jevů a až nakonec na problematických místech (+odvolání od psů). Použít k přivolání dlouhou (např.prádelní) šňůru doporučuji až jako poslední možnost, po vyzkoušení všeho možného jiného. Většina psů je totiž velmi chytrá a pokud budete zkoušet přivolání bez šňůry v nepravou chvíli, pes zjistí, že když má na krku šňůru = vždy jej chytíte, nemá-li ji = je rychlejší on a může běhat a hrát si dosytosti. V případě, že po dlouhé šňůře sáhnete, postupně ji odstříhávejte (jak již napsala Radka).