Zkušenosti z chovu ary haycintového

Ve známém německém časopise Gefiederte Welt 4/02 informuje chovatel N. Hebel o svých poznatcích s chovem arů hyacintových. Je mi známo, že i u nás se daří tento druh odchovávat, ale informace stále chybějí. Škoda! Hebel chová tč. pět párů arů hyacintových. Pro každý pár má celoroční voliéru - vnitřní s rozměry 2,5×2×2,5 m (D׊×V), výletová 6×2, 5×2, 6 m (D׊×V). Za vnitřní voliérou je obslužná chodba, kde se v zimě udržuje teplota cca 12 °C. Pro odstavovaná mláďata je k dispozici vnitřní voliéra 6×3×3,2 m (D׊×V) spojená s výletem 6×6×2,6 m (D׊×V).

Chov

H. používá ležaté kmenové budky, které jsou umístěny mimo vnitřní voliéru v obslužné chodbě. Vletový otvor je možno uzavírat posuvnou klapkou. Dále je uzavíratelný otvor k provádění kontroly hnízdění a také další otvor pro umístění infračervené kamery. Hnízdění arů začíná koncem prosince, kdy se otevírá vletový otvor. Arové se stávají stále agresivnější. Při každém přiblížení chovatele se hlasové projevy zvyšují. Ptáci si vydatně čistí okolí kloaky, které také zbavují nadměrného opeření. Stále častěji je vyhledávána hnízdní budka, kterou intenzivně oštipují. Materiál, který byl do budky před jejím otevřením v přiměřeném množství nasypán, arové bezezbytku vletovým otvorem vyházeli.
Snůška čítá obvykle dvě vejce, která jsou snášena v rozmezí 3 – 5 dnů. Jen jednou zaznamenal H. snůšku tří vajec. Jednalo se o starší zkušenou samici, která už dříve s úspěchem hnízdila. V průběhu hnízdění je v obslužné chodbě udržována teplota 22 – 24 °C a pomocí ventilátoru je zde udržována relativní vlhkost vzduchu 38 – 42 %. Při dodržování těchto hodnot je nejlepší líhnivost. Doba vysezování je 25 – 28 dnů. Od prvního naťuknutí vejce do vylíhnutí mláděte může uplynout až 48 hodin. Váha vylíhnutého mláděte je 18 – 26 g. Čerstvě vylíhlá mláďata se již po několika málo minutách stavějí na nohy, ale někdy to může trvat i celou hodinu.
Ke krmení mladých: v některých případech je mládě nakrmeno během první hodiny, ale jsou známy případy, že může uplynout i 18 hodin. Samička nakrmí mládě téměř vždy, když mládě o krmení žebrá, což může být někdy každých 10 minut. H. zjistil, že samička leží velmi unavená v budce a v takovém případě vůbec nevěnuje pozornost žadonění mláděte o potravu. Intervaly se prodlužují na cca 1/2 hodiny, ale krmení je stále plynulé. Samec i samice zacházejí mnohdy s mladými velmi nešetrně, často na ně i stoupají, ale k poranění nedochází. Arové hyacintoví jsou po uplynutí 5 – 6 měsíců samostatní. Základem výživy jsou papáje, banány a hroznové víno. Také je vysoká spotřeba ořechů.
Různá upozornění na některá nebezpečí, která arům hrozí: Zdraví nebo život arů může ohrozit slabý drát pletiva. Arové bez námahy přeštípnou drát až do síly 3 mm. Pokud by kousek drátu spolkli, musí být provedena operace k odstranění drátu ze žaludku. Jiný ara si omotal kus drátu okolo nohy. Když se pokoušel sám se drátu zbavit, ukousl si celý dráp.
Otevřené kroužky se pro ary hyacintové nesmějí používat. Striktně jsou odmítány i uzavřené kroužky aluminiové, protože i tady je riziko zranění. Proto chovatel Hebel zásadně označuje své ary mikročipy.
H. informuje, že ve svém chovu zaznamenal závažný syndrom zánětu kůže v prostoru podpaždí. Ptáku nebylo pomoci, protože v závěru došlo k rakovinovému otoku. Všechno začínalo tmavohnědými skvrnami na kůži pod křídly nebo na rameni.
Podle následných průzkumů bylo zjištěno, že chovatelé podávali postiženým ptákům příliš mnoho para ořechů. Ve dvou případech, kdy bylo postižení v začátku, chovatel přestal para ořechy dávat a v poměrně krátké době symptomy zmizely. Po dvou letech oba ptáci úspěšně zahnízdili.
Hebel je toho názoru, že v normálním případě dochází k očištění od jedu prostřednictvím ledvin a jater. Jestliže je v těle příliš mnoho jedovatých látek, dochází k jejich odchodu z těla prostřednictvím kůže. Původcem mohou být pravděpodobně plísně přijaté z para ořechů, které následně v organismu ptáka jedovaté látky (aflatoxiny) uvolní.

Krmení

Arové dostávají směs dietních semen bez ořechů, s přidáním slunečnice. Toto krmení berou jen v případě, že právě nemají nic jiného k dispozici.
Hlavní krmení se skládá z ořechů těchto druhů: kešu, lískové, burské, vlašské, para a mandle. Pravě palmové ořechy (Bocaiova) se dovážejí z Paraguaye, obsahují 52 % tuku, hodně vlákniny. Chutí připomínají kokosové ořechy.
Další významnou každodenní složkou je ovoce, zelenina a různé bobule. Jedná se o jablka, hrušky, mrkev, paprika zelená i červená, banány, papáje aj. Dále se podává (podle ročního období) fenykl, cukiny, karfiol, granátové jablko, čekanka, hrách v luskách, polní salát, třešně, švestky, mandarinky, pomeranče, rybíz, nektarinky, broskve, hroznové víno, mango i mirabelka. Pro zimní měsíce se zmrazují jeřabiny, šípky, nezralá kukuřice, třešně a granátová jablka.
Naklíčené zrniny se podávají před hnízděním a v průběhu hnízdění, ale arové o ně jeví jen malý zájem. Používá se směs zrnin pro holuby smíchaná s 50 % žíhané slunečnice. Podává se pouze každý druhý den. Přimíchává se střídavě vaječné krmení a směs minerálií. Aby se směs minerálií (jemný prášek) lépe přichytila na zrní, mírně se zvlhčí olejem z naklíčené pšenice.

Doplňková krmiva

Chovatel Hebel dbá trvale na kvalitě střídavého krmení, doplňkové krmení dává jen ojediněle. Připomíná, že para ořechy nelze dávat ve slupce, poněvadž obsahuje nejvíce jedovatých plísní, které mohou způsobit vážné onemocnění (záněty kůže – dermatitis, kožní plísně - dermotomykózu ap.). Také polozralé para ořechy, které vypadají jako nenarušené, mohou obsahovat výtrusy jedovatých hub. Po otevření skořápky jedy vycházejí a pták je může pozřít. Některé ořechy obsahují dokonce plyny, které se při otevření skořápky uvolní.
Prostřednictvím pitné vody podáváme arům vitamíny a multivitamíny od předních výrobců.
Směs minerálií, především švýcarský Kanavit, který obsahuje optimální poměr vápníku (2) a fosforu (1). Tento poměr je třeba v každém případě dodržet, protože by docházelo k nedostatku vápníku, který je v organismu nepostradatelný (ukládá se v kostech, důležitý pro tvorbu skořápek vajec aj.).
Na závěr ještě jedna zkušenost. Chovatel Hebel ví, že je obtížné odchovávat ary hyacintové uměle. V r. 1995 byl nucen jedno mládě krmit. Použil výrobek známé firmy KAYTEE s obsahem 12 % tuku. První krmení obsahovalo laktobacily určené specielně pro papoušky. Mládě vážilo po vylíhnutí 22 g, ale po dvou dnech klesla váha o 6 g, celkově byl růst neuspokojivý. Po uplynutí asi 3 týdnů se vytvořila ve voleti z krmné kaše hrudka, která se nestravovala a proto také nedocházelo k úplnému vyprazdňování volete. Chovatel aplikoval různé výrobky, např. Pankreon, ale bez výsledku. Teprve když se od holandského chovatele dozvěděl, že pro zlepšení trávení jsou vhodné papáje, provedl ihned zkoušku a skutečně se stav mladého ary haycintového začal podstatně lepšit. Trávení probíhalo výborně a uspokojivě se zvyšovala hmotnost. Po uplynutí cca 100 dnů bylo dosaženo maxima 1402 g. Pozn.: Jistě mi dáte za pravdu, že není obvyklé, že k záchraně mláděte stačilo tak málo! Vyzývám každého chovatele, který by papáje ve svém chovu vyzkoušel, aby mi o tom podal zprávu.
Vítáno je samozřejmě uveřejnění v našem zpravodaji Fauna s následným publikováním v zahraničním odborném tisku.
Informace chovatele Hebela vycházejí z dvanáctiletých zkušeností v chovu arů hyacintových. Chovatel současně vyzývá ostatní k navázání a prohlubování spolupráce na tomto úseku chovatelství.

Literatura:
Gefiederte Welt 4/02, autor N. Hebel