Liolaemus tenuis

Výskyt: Je druhem obývajícím v Chile obdobné biotopy jako u nás obsazují Ještěrky obecné. Dá se najít v nižších až středních polohách v suchých travnatých místech s kamením, ale i s tu a tam rostoucími křovisky nebo stromy.
Popis: Jde o zhruba 12 - 15 cm, vyjímečně i 17 cm, dlouhého pozemního leguánka s výrazným pohlavním dimorfismem. Samci jsou v přední polovině těla žlutozelení, v zadní polovině pak tyrkysově modří. Po celém vrchu těla se rozkládají nepravidelné černé skvrny a mapky. Samičky jsou naproti tomu olivově zelené až šedé nebo šedohnědé, někdy se žlutým hrdélkem. I jejich tělo je zdobeno černými skvrnami a mapováním.

Terárium a chov: Pro jejich chov zřizujeme terária rozměrů 60 x 40 x 40 cm s podkladem písku a kamení. Hodí se zde umístit i členitý pařízek nebo akvarijní kořen, čímž dobře rozčleníme jinak příliš přehledný terén. Nesmíme zapomínat ani na mělkou misku s vodou. Denní teplota by se měla pohybovat kolem 28oC s možností vyhřátí na 45 - 50oC a nočním poklesem na 18 - 20oC.Ubikaci nasvítíme zářivkami s podílem UV záření, např. Sylvania, Reptistar, apod. S ohledem k rozmnožování je důležitý zimní klid při teplotách 18 - 22oC po dobu 2 - 3 měsíce. Můžeme jej praktikovat během našeho léta a respektovat tím opačný roční cyklus v zemi původu nebo se můžeme snažit o převod těchto ještěrů na naši periodu. Vždy bychom však měli spolu se změnami teplot provádět i změnu délky světelného dne, což také kladně ovlivňuje nastartování pohlavní aktivity.
V krátké době po ukončení zimního klidu a návratu výše uváděných teplot dochází k námluvám a páření. Samičky pak za necelý měsíc nato zahrabávají někde ve vlhčím koutě terária (zpravidla v blízkosti napájecí misky) snůšku čítající 2 - 4 vejce. Nejsou vyjímkou dvě i tři snůšky v roce. Mladí se z vajec přemístěných do inkubátoru s teplotou 28oC líhnou přibližně za 60 dní. Měří 5 - 7 cm.
Ke krmení předkládáme mláďatům i dospělým hmyz vhodné velikosti, tedy např. cvrčky dlouhé maximálně jako dvě třetiny hlavy chovaného zvířete. Dospělí leguánci přijmou občas i květy a listy rostlin.
Literatura: Bosch H.,Werning H. - Leguane, Munster 1991
Kocián M. - Leguáni a Agamy, Polaris 1998
Rogner M. - Echsen 1, Stuttgart 1992