Výživa a krmení hříbat

Když bude vaše hříbě rychle přibírat na váze a “tloustnout”, bude všem imponovat jeho mohutné osvalení a lesknoucí se srst. Kosti a klouby ale pod mohutnou svalovinou trpí!

Sající hříbata

V zemském chovu statistika vykazuje každoročně 8 -10% ztrát z počtu narozených hříbat. Největší ztráty jsou během periody sání a jako příčiny jsou nejčastěji uváděny chyby ve výživě a zoohygieně.

Kolostrální výživa

Hříbě ihned po porodu, od 15 min - 2 hod, se snaží vstát a sát. Mlezivo je první výměšek mléčné žlázy na začátku laktace. Od mléka se liší svým složením a nažloutlým zabarvením. Je hustší a mírně lepkavé. Má hořkou až slanou chuť a specifickou vůni. Obsahuje velmi mnoho bílých krvinek, vápenatých, hořečnatých a fosforečných solí a má také větší obsah bílkovin a vitaminu A. Působí mírně projímavě. Při vaření se sráží. Složení mleziva se postupně mění., takže za 2 - 3 týdny po ohřebení vylučuje mléčná žláza normální mléko. Rozdíl ve složení mleziva a mléka v různých laktačních obdobích udává tabulka č. 1

laktační období	bílkoviny	tuk	cukr	popeloviny
v %
mlezivo	20,6	0,7	3,3	1,1
mléko 3 denní	3,2	2,5	6,2	0,6
mléko 1. měsíc	2,5	2,0	6,8	0,5
mléko 3. měsíc	2,1	1,6	7,1	0,4

Specifickou hmotnost má průměrně 1,0347 a viskozitu o něco nižší než kravské mléko, je zásaditější než mléko masožravců. Bod mrazu mléka klisny je 1,034 C . Mléko klisny obsahuje v kg asi 2,14 MJ energie, 105 g sušiny, 19,6 g proteinu, 12,7 g kaseinu, 13,6g tuku, 60,8 g laktózy, 2,95 g popela, 0,9 g vápníku, 0,39 fosforu, 0,03 hořčíku, 145 g železa, 89,7 mg zinku, 25 mg mědi, 0,095 mg vit B2.

Úhyn nebo utracení klisny

Při úhynu nebo utracení klisny stojí chovatel před problémem, čím nahradit kobylí mléko. I když se to může jevit neetické, je třeba i od uhynulé klisny po porodu se snažit oddojením získat kolostrum, které je pro první hodiny života pro hříbě nenahraditelné - pokud ho nemáme zamražené např. od jiné klisny. Plnohodnotná náhražka, která naplní nutriční hodnotu pravého mléka a hlavně fyziologický příjem mléka od klisny v systému sání - tj. mateřský kontakt mezi potomkem a klisnou, neexistuje. Kravské mléko se může použít, ale svým složením se značně od kobylího mléka liší a musí se proto upravit. Je bohatší na tuk, bílkoviny, sušinu a popeloviny, chudší na laktózu. Proto je nutné kravské mléko ředit v poměru jeden díl mléka a tři díly vody. Doporučuje se mírné oslazení. Svým složením je bližší mléko kozí. Je možno říci, že i ranně osiřelá hříbata lze na kozím mléce bez úpravy odchovat, i když je také svým složením odlišné. Srovnání různých mlék a složek procenticky udává tab. č.2

druh mléka	voda	sušina	bílkoviny	tuky	cukr	popeloviny
kobylí	90,16	9,74	2,86	1,26	6,33	0,29
kravské	87,50	12,50	3,80	3,9	4,40	0,72
kozí	86,50	13,50	3,50	4,10	4,2	0,85

Rozdíly ve skladbě bílkovin

Hlavní rozdíly jsou však ve skladbě bílkovin. V kobylím mléce je 50 -60% kaseinu , 40 - 50% připadá na albumin a globulin, kdežto v kravském mléce tvoří kasein 70 - 85% a zbytek v podstatě albumin, protože globulinu je jen ve stopách. Obdobný poměr je v podstatě i v mléce kozím, kde však podíl albuminu je poněkud vyšší. Dle složení mléka jednotlivých druhů zvířat vidíme, že ideální je vždy pro hříbě mléko kobylí. V prvním měsíci života je hříbě zcela závislé na výživě mléčné. Produkce mléka je ovlivněna stadiem laktace, věkem a pořadím porodu, plemenem a výživou klisny. Z faktorů výživy jsou nejvíce prozkoumány vlivy příjmu energie. Je jisté, že nekvalitní výživa má vliv na produkci mléka a obsah energie v mléku. V průběhu prvních 2 měsíců laktace prudce stoupá, až dosáhne denní produkce mléka 15 - 17 l . Toto množství mléka zajišťuje u hříběte až kilogramový přírůstek denně. Můžeme proto pravidelným vážením hříběte zjistit laktaci klisny a tím i zkontrolovat naplňování nutričních požadavků hříběte. V prvním měsíci života hříbě saje od klisny až 60 x za 24 hod. To znamená, že hříbě na jedno sání vypije asi 0,16 l mléka. Osiřelé hříbě uměle odchovávané proto musí dostat nejméně 12 x denně napít. Zde se dopouští chovatel nejvíce chyb. Hříbě, pokud přijde o matku aniž by od ní sálo, se velmi rychle naučí pít z lahve s dudlíkem. Ovšem při napájení s několikanásobně nižší frekvencí než je přirozené, (ze 60 na12x) má relativně hlad a proto velmi rádo příjme větší množství mléka - na jedno napojení až 0,5 l, což mu chovatel rád zabezpečí a domnívá se , že dělá to nejlepší pro hříbě, protože mu přece může dát více mléka než klisna. Opak je však pravdou! Silným sacím reflexem příjme hříbě velmi lehce a rychle nabízené množství mléka z lahve za velmi krátký časový interval - otvor v dudlíku oproti struku klisny mu to totiž umožňuje. Tím nedochází k proslinění a polyká na jeden hlt až 5-10x větší množství mléka. Do žaludku se tak dostane rychle velké množství mléka, které žaludek dilatuje, čímž se zpomaluje peristaltika. Nedostačující sekrece chymozinu způsobuje následně nedostatečné sražení mléčné hmoty. Ta postupuje do duodena, kde by mělo probíhat enzymatické štěpení bílkovin na aminokyseliny. Protože mléko však není dostatečně sraženo, dochází ke zvýšené produkci amoniaku a změně ph. střevního obsahu. To následně vyvolává zánět střevní stěny s klinickým projevem - průjmem. Průjem způsobuje oslabení jedince, dehydrataci a zvýšené vylučování potřebných látek. Hříbě vlastně hladoví a zvýšenou potřebu živin a tekutin kryje zvýšeným příjmem nabízeného mléka a předcházející popsaný proces se opakuje a prohlubuje tak, že může končit úhynem hříběte. Uhynulé hříbě se doporučuje ponechat 8 - 10 hod. u klisny. Pozorováním v rámci etologického výzkumu bylo zjištěno, že klisna nejdříve zkouší hrabáním a strkáním nosem hříbě provokovat k pohybu, ale když zjistí, že se hříbě nehýbe, zahrabe ho slámou a rychle v následném období zapomene, že měla hříbě a ukončuje i laktaci. Jde jistě o složitý neurohumorální proces, který není ještě dostatečně vysvětlen. Pokud bylo hříbě odstraněno hned po úhynu, klisna ještě několik dní hříbě hledá, pořehtává, je neklidná a přetrvávající laktace může vyvolat zánět vemínka.
Jiným problémem je u narozených hříbat chybějící životaschopnost a vazbové reflexy. Takové hříbě během prvních 24 hod. ulehá daleko od klisny, nevyhledává vemínko ani kontakt s klisnou. Protože je tento syndrom nejčastěji zaznamenáván u hříbat vysoko v krvi, jako příčina bývá udáván genetický vliv.

Shrnutí

První měsíc života je tedy hříbě odkázáno na mateřské nebo náhradní mléko. Jeden z mnoha dalších diskutovaných problémů je, zda přikrmovat sající hříbata nebo ne. Mezi odborníky je na tuto problematiku celá řada rozdílných názorů.Někdo je výhradním zastáncem tradičních postupů, jiní naopak aplikují speciálně sestavené krmné směsi. Problémem je, čím hříbata přikrmovat. Krmivo by mělo být dostupné a doplňovat pouze to, co hříběti chybí při nedostatečné laktaci klisny tak, aby optimálně zabezpečilo jeho růst.

pokračování příště