Odchov snovače černobřichého

Po odchovu snovačů kaferských jsem se rozhodl zkusit štěstí s jinými snovači. V červnu roku 2003 se objevili na burzách snovači černobřiší. Jednalo se o dovoz z ostrova Zanzibar (u východního pobřeží Afriky). Literatura uvádí rozšíření v pobřežních oblastech východní Afriky od Keni, Tanzánie po jižní Mozambik a ostrovy Zanzibar a Pemba. Nevytváří poddruhy.

snovač černobřichý – samec

Jelikož se jedná o malý druh snovačů (délka těla 10 cm), usoudil jsem, že budou vhodní do společné voliéry. Koupil jsem 5 ks. Záměrně udávám kusy, jelikož u snovačů do tří let věku mohou ještě domnělé samice přepeřit na samce. Skupinka se jevila jako 2,3. V srpnu 2003 jsem je umístil alespoň na 2 měsíce do venkovní voliéry 4,5×1×1,75 m (výška). Jeden ze samců ztrácel své zářivě ohnivé zbarvení na zádech a začal se podobat samci snovače Napoleonova. Na podzim byli odchyceni a přezimovali s amadami tříbarvými v kleci 120×75×50 cm (šířka).

nové hnízdo snovačů černobřichých

hnízdo s mládětem

První zimu přepeřili oba samci do prostého šatu, na jaře se celkem slušně vybarvili do svatebního. Jelikož jsem ve větší venkovní voliéře měl už více druhů ptáků a čekal náročné odchovy, pustil jsem snovače do tohoto prostředí až v srpnu. Samci postavili několik hnízd a blížil se podzim. Dál už se nic nedělo. Přezimování proběhlo opět ve společnosti APT. Tentokrát samci zůstali ve svatebním šatě. Také u vdovek s rostoucím stářím dochází jen k částečnému přepeření do prostého šatu nebo v zimě už zůstávají ve svatebním. Choval jsem vdovky dominikánské osm a půl roku a v posledních letech už samec zůstával černobílý – pouze „shodil“ ocas.

mladý snovač po vylétnutí

Celou zimu jsem snovače společně s APT krmil kromě suchých směsí pros též naklíčeným prosem, senegalským prosem, lesknicí a rozmraženými klasy pšenice, ovsa a ječmene v mléčné zralosti. Na jaře letošního roku byli oba samci zbarveni téměř jako v přírodě bez jakéhokoliv přibarvování. Stále jsem si nebyl jistý, jestli mám skutečně 2 samce a tři samice. Domnělé samice totiž mají po rozfouknutí peří na prsou podkladové peří černé. Tentokrát jsem všech pět kusů umístil do větší venkovní voliéry 9×3,5×1,75 m (výška) již 1. května do společnosti hýlů dlouhoocasých, modroušků rudoocasých atd.

mladý snovač

voliery

Koncem května byla velká vedra. Jeden ze samců je dominantní a dostal se do toku. První dvě hnízda postavil na borových větvích ve výšce asi 1,5 až 1,6 m. Třetí v rákosí s vletovým otvorem na jihozápad. Vše staví z nastříhaného sisálu. 5. června už v tomto hnízdě byla 2 zelenomodrá vajíčka. Takže jedna samice je jistá. Při poklesu nočních teplot si hnízdo zesílila (vystlala) sisálem a suchou trávou. Na vejcích seděla 12 dní. 16. 6. se vylíhnulo mládě. Po dvou dnech z hnízda zmizelo druhé (čisté) vajíčko. Nyní jsem si uvědomil, že průběh toku, snůška (2–4 vejce) doba sezení (12 dní) je shodná se snovači kaferskými. Pouze hnízdo je ještě menší. Samec se chová jako přísný strážce. Z okolí hnízda v okruhu asi 1 m odhání všechny ptáky včetně ostatních snovačů. Načepýří se a vydává skřípavé a syčivé zvuky. Samice se o mládě pečlivě starala. Krmila smýkaným hmyzem, kuklami lučních mravenců, octomilkami, moučnými červy. Trus z hnízda vynášela. Samec se krmení nezúčastňuje. Omezil i stavbu nových hnízd, jako by ho ostatní samice nezajímaly. Několikrát jsem i ptáky fotil a foto přikládám. Mládě vylétlo ve stáří 14 dnů zbarvené jako samice a mělo krátký ocásek. Nyní jsem ho kroužkoval kroužkem s vnitřním průměrem 3 mm. Jeho otec právě zvýšil svou aktivitu a začal stavět nová hnízda na keřích pelyňku, který právě dorůstal do výšky 150 až 170 cm. Dvoří se opět samici. Předpokládám, že dojde k dalšímu hnízdění. Hnízda mají vletové otvory na různé světové strany. Úchvatný je svatební tanec samce. Visí pod rozestavěným hnízdem břichem vzhůru, houpe se, vřeští a třepetá křídly. Snažil jsem se získat jeho fotku v této pozici, ale po přiblížení na 2 m vždy odlétl. Na přechodná ochlazení tito ptáci nejsou citliví a mohou být ozdobou každé voliéry.