Štíhlovka balkánská

Výskyt
Je to užovka, která byla dříve, a mnohdy je i dosud, označovaná jako Coluber gemonensis. Obývá pobřeží Jaderského moře od italského Terstu na jihovýchod přes Slovinsko, Chorvatsko, Albánii, Řecko a jeho ostrovy až na Krétu. V biotopu není příliš vybíravá, dává však přednost sluncem zalitým stráním a kamenitým svahům. Často je možné ji nalézt na svažitých březích potoků, na místech porostlých křovinami, na kamenitých prostranstvích a zídkách kolem políček a vinic. V případě potřeby velmi dobře šplhá, primárně se však vyskytuje především v nízkém porostu přímo na zemi. V nebezpečí se snaží ukrýt v norách hlodavců a ve škvírách pod většími kameny.

Popis
Tito pro teraristy jistě zajímaví hadi dorůstají v dospělosti délky kolem jednoho metru. Jsou šedohnědě zbarvení, v přední části těla tmavě a světle skvrnití.

Chov
Pro pár vyhovuje terárium rozměrů 60×50×40 (v) cm, polosuchého až suchého typu. Vnitřní vybavení sestává z praného říčního písku na dně ve vrstvě asi 3 cm, z pokrouceného kořene, půlky květináče coby úkrytu a z misky na pitnou vodu.
Denní teploty se mohou během sezóny pohybovat mezi 22 až 28 °C a měly by být doplněny lokálním zdrojem, u něhož se zvířata mohou vyhřát až na 35 °C. Podle mých osobních zkušeností postačuje umístit terárium v blízkosti okna s východní nebo západní expozicí. To zajistí potřebné vyhřátí po určitou část dne, ne tedy permanentně, a zvířatům to zcela vyhovuje. V noci není problém, pokud teplota klesne pod 18 °C, postačí však i snížení na běžné pokojové teploty a večerní porosení.
Během dvou až čtyř zimních měsíců zavedeme zimování v dolní části chladničky při teplotě 6–10 stupňů Celsia. Podle pozorování v zajetí i v přírodě mohu říct, že pokud teplota překročí 15 °C, užovky se začínají budit a rejdí po svém teritoriu. Zimování je tedy nutné, jinak hadi postupně odmítají potravu a následně chřadnou. Může pak dojít i k úhynu. Zároveň je zimování i podmínkou pro další pohlavní aktivitu v nadcházející sezóně.

Tyto užovky se v přírodě páří na přelomu dubna a května. Samičky snáší asi 2–3 měsíce po páření od 4 do 10 vajec. Inkubace v přirozených podmínkách trvá 56–65 dní.
Ačkoliv v přírodě loví především drobné plazy a větší hmyz, sporadicky pak i savce, v zajetí přijímá laboratorní myši zcela bez problémů.
Na závěr bych rád uvedl, že ačkoliv jsou tito hadi literaturou označováni jako kousaví a v nárocích choulostiví, moje zkušenost je zcela opačná. Po krátkém přivykacím období, vlastně už během karantény, začaly moje užovky přijímat středně vzrostlé laboratorní myši a co víc, nechaly se vcelku klidně brát do rukou. Jednou jedinkrát jsem byl touto štíhlovkou pokousán, když jsem se pokoušel vyfotit si ji v přírodním prostředí zahrady. Nepovedlo se. Jen ucítila závan volnosti, rozjela se k nejbližšímu úkrytu a já musel okamžitě fotoaparát odložit. Jakmile jsem ji chytil, obrátila se proti mně a zakousla se mi do předloktí. Nicméně druhý den už byla v teráriu zase krotká jako beránek.

text a foto: Vladimír Cerha