Taricha americká

Na výstavní a prodejní burze živých a neživých přírodnin v kongresovém centru ALDIS v Hradci Králové jsem 28. listopadu 1999 zakoupil čtyři tarichy americké (Taricha torosa). Tento druh patří do řádu ocasatých obojživelníků (Caudata) a čeledi mlokovití (Salamandridae) a je v literatuře někdy popisován jako taricha kalifornská (Moravec 1999).
Zástupci tohoto amerického řádu žijí při západním pobřeží USA a dorůstají délky 18 cm. Mají statné tělo a nápadně širokou, sploštělou hlavu s vypouklýma očima. Silný ocas je delší než hlava a trup je ze strany stlačený. Končetiny jsou dobře vyvinuté. Samci jsou na hřbetě vybarveni černohnědě, samice červenohnědě. Toto zbarvení hřbetní části těla je velmi výrazně odděleno od žluté nebo oranžové břišní části. Samci mají také nápadně drsnější pokožku.
V období rozmnožování žije raricha americká v potocích, jezerech, jezírkách a umělých vodních nádržích v kopcovitých zalesněných oblastech. V tomto čase je aktivní přes den. Poddruh T. t. sirrae vystupuje až do výšky 1250 m. Mimo období rozmnožování žije na souši a aktivní je za soumraku. Období páření trvá od prosince do května, v jižní Kalifornii obvykle v březnu a dubnu. V tomto období se samci a samice shromažďují v lesních tůňkách a jezírcích. Nejdříve na lokalitu přicházejí samci, kteří mají nápadný ocasní lem (ocasní lem samců poddruhu T. t. sierrae je nižší), zduřenou zakulacenou kloaku a hladší kůži. Samicím se kůže ani ocas nemění. Při páření samec vyleze na záda samice a všemi 4 končetinami uchopí její trup. V této poloze pár plave delší čas. Samec si při tomto úchopu otírá kloaku o hřbet samice a pod hrdlem, ve kterém se nacházejí žlázy se sekretem, který samici dráždí (Szalay, Szalayová 1990).
Pro chov tohoto ocasatého obojživelníka jsem připravil plastikové akvaterárium s poměrem souše a vody 1:1. Souš jsem vyplnil lesní hrabankou, mechem rašeliníkem, dubovým a bukovým listím. Pro úkryt jsem použil stočenou smrkovou kůru. Tarichy chovám při pokojové teplotě 23 stupňů, přijímají žížaly a nitěnky.
Pro rozmnožování tarich je nutné zimování při teplotě 8-15 st. C ve sklepě nebo chodbě. Na jaře umístíme obojživelníky do akvária s čistou chladnou vodou o teplotě 15-20 st. C. V části akvária vysadíme vodní rostliny a na dno dáme písek a několik kamenů. Nutné je také akvárium zakrýt skleněnou deskou, z důvodu úniku obojživelníků.
Při páření samci vypouštějí spermatofory a samice je nasávají kloakou. Samice klade 7-30 vajec v malých shlucích na vodní rostliny, pod kameny a na dno nádrže. Po snůšce samice vodu opouští, zatímco samci v ní nadále setrvávají. Larvy se líhnou po 50-60 dnech a jsou 11-12 mm dlouhé. K proměně (metamorfóze) larev dochází při velikosti 7,5 cm. Pohlavní dospělosti dosahují mláďata za 2-3 roky (Kocourek, Modrý 1999).
Podobné podmínky chovu v péči člověka vyžadují další dva druhy, a to Taricha granulosa a Taricha zivularis. Obdobný je také chov severoamerických čolků rodu Notophthalmus.

Literatura:
Moravec J. (1999): Svět zvířat VII, Obojživelníci a plazi, Albatros, Praha, 22.
Kocourek I. Modrý D. (1999): Obojživelníci v teráriích, Ratio, Úvaly, 33.
Szalay F., Szalayová H. (1990): Chováme teráriové zvieratá, Príroda, Bratislava, 28.