Nenesou? – 1. část
Problémy se snáškou jsou ale i v průběhu roku, řeší se situace, kdy slepice přestaly snášet na podzim, po koupi slepice snášely, ale po určité době přestaly, nebo že mladé kuřice před zimou vůbec nenastoupily do snášky.
Poměrně často si chovatelé také stěžují, že některý den snesou vejce všechny slepice, jindy jen některá. Zde možná bude stačit krátké vysvětlení toho, že přirozeně nebudeme mít vejce od každé slepice každý den. Snáška je daná počtem, hmotností a kvalitou snesených vajec, která slepice snesou za určité časové období (snáškový cyklus). Slepice nesnášejí každý den, mezi dny, kdy snesou vejce (série), jsou přestávky (periody). Dobré nosnice snášejí vejce v dlouhých sériích s krátkými periodami. Při sledování snášky je jistě zajímavé sledovat nejen počet, ale i hmotnost vajec.
Podívejme se na možné příčiny toho, proč nemáme vejce, a také na to, jak si snášku zajistit.
Výše snášky závisí na podmínkách, které slepicím připravíme, ale také na tom, jaká zvířata chováme, jaké je jejich genetické založení.
Jednou z podmínek dobré snášky je vhodný výběr jedinců do hejna. Důležitý je původ (genetické založení), věk, konstituce, kondice i zdravotní stav.
Plemena a hybridi
Výběr slepic vhodných pro snášku je velmi často diskutovaným tématem. Osobně bych volila některé z řady plemen. I mezi čistokrevnými plemeny jsou výborné nosnice a kromě toho, že na „čistokrevnou“ drůbež je hezký pohled, si můžeme vybrat plemeno podle zaměření a podmínek, předvídat můžeme jejich chování. Také máme velkou pravděpodobnost, že vlastnosti rodičů budou přeneseny na potomstvo. Pro snášku byla vyšlechtěna lehká a středně těžká plemena. U lehkých je výhodou nižší hmotnost nosnic a tím nižší spotřeba krmiv, výhodná jsou v tomto ohledu také zdrobnělá plemena. Na jednotlivá plemena mají různý vliv povětrnostní podmínky, např. u některých plemen velmi klesá snáška v zimě, jiná citlivě reagují na vysoké letní teploty.
Existuje řada původních plemen, která se snáškou blíží původním kurům, ti snášeli vejce jen v reprodukčním období. Předpokládaná roční snáška slepic plemen zařazených do Vzorníku plemen drůbeže se pohybuje od 30 do 200 vajec, může se ale lišit např. i podle linií. Pokud chcete slepice pro snášku, nepořizujte si plemena, která nejsou pro snášku šlechtěna. Dobré je také se při nákupu slepic informovat o snášce i podmínkách chovu u původního chovatele.
U nosných hybridů slibovaná snáška není většinou v podmínkách extenzivních chovů dosažitelná. Navíc často po koupi kuřic prudce klesá nebo se zastavuje snáška díky stresu ze změněných podmínek. Další nevýhodou je, že hybridi bývají méně vitální a vnímavější k nemocem. Na druhou stranu hybridi jsou bohužel daleko snáze přístupní zejména těm, kdo z jakýchkoli důvodů nechtějí odchovávat kuřata. Odrostlé kuřičky nosných hybridů nabízí řada firem a jsou i v různých barvách.
V některých případech jsou hybridi označováni i názvy plemen, např. sasexky nebo vlašky. Ač se těmto plemenům v mnohém podobají, liší se i svými vlastnostmi. Nejsou vhodní do čistokrevných chovů ani výstavy. Nevhodní jsou pro chov na vejce také brojleři – masní hybridi.
Na našich dvorcích jsou častá křížení různých plemen nebo hybridů. Vlastnosti kříženců a jejich chování lze jen velmi těžko předvídat, pokud nevíme, z jakých plemen vzešli. Jejich užitkovost bývá obvykle nižší, určit nemůžeme ani to, jak se budou chovat. Také nedoporučuji líhnout kuřata z vajec hybridů. Hybridi jsou už sami o sobě kříženci, při jejich dalším křížení se potomci různí. Při dalším křížení kříženců se pravděpodobně bude užitkovost snižovat. Při cíleném křížení ale můžeme dosáhnout i lepší užitkovosti a životaschopnosti než u čistokrevných plemen.
Dobré a špatné nosnice
Pro snášku bychom měli vybírat jen slepice se znaky dobrých nosnic.
Dobrá nosnice je silné, popř. jemné konstituce. Má prostorný trup, dobře vyvinutou jemnější kostru, harmonickou tělesnou stavbu. Prsa jsou plná, široká, dobře klenutá, vyvinuté je i břicho. Vzdálenost stydkých kostí od sebe je na 2–3 prsty (podle velikosti plemene), vzdálenost stydkých kostí od prsní kosti alespoň 3 prsty. Kloaka je při pohmatu volná, vlhká.
Další znaky nalezneme na hlavě. Patří k nim dobře vyvinutý a prokrvený hřeben, jasné oči, dobře prokrvený obličej, spíše kratší zobák.
U slepic, které jsou již ve snášce, nepatří dobré nosnice k nejhezčím, protože jsou ovlivněny snáškou. Částečně odbarvené bývají oči, zobák a u žlutonohých plemen jsou běháky světlé. Snáška se projeví i na kvalitě peří, které bývá často polámané, méně lesklé.
Temperament je vyrovnaný, přiměřený plemeni.
U špatných nosnic bývá trup méně prostorný, prsa plošší, užší, břicho méně vyvinuté. Na první pohled působí slepice s nižší snáškou „zachovaleji“ než dobré nosnice.
Hlava bývá protáhlá, hrubší, delší, hřeben menší, někdy špatně prokrvený. Zobák, běháky i kůže jsou i v období snášky dobře vybarvené. Vzdálenost stydkých kostí od sebe je menší než 2 prsty, menší je i vzdálenost výčnělků stydkých kostí od hrudní kosti.
Za znak špatné nosnice můžeme považovat hrubou kostru, mohutně vyvinuté klouby, hranaté tělesné tvary a vyšší hmotnost nebo naopak nízkou hmotnost, slabě vyvinutou kostru, nedostatečné osvalení. Patří tu i vady kostry a její deformace, vadné postoje, odchylky v utváření opeření nebo nedostatek pohlavního výrazu.
Zdraví zvířat
Každý dobrý chovatel svůj chov pravidelně sleduje, do chovu vybírá jen zdravá a vitální zvířata. Zdravotní stav chovaných zvířat bychom měli kontrolovat denně. U nemocných zvířat, nebo u těch, která nejsou v odpovídající kondici, se sníží nebo zastaví i snáška. Pokud se objeví příznaky jakéhokoli problému, je potřeba začít ho ihned řešit.
Jaké mohou být první příznaky toho, že něco není v pořádku?
Za zdravé zvíře lze považovat to, které nejeví odchylky v porovnání s ostatními zvířaty, zvíře, u kterého jsou v harmonickém souladu tvarové a funkční vlastnosti všech orgánů, zvíře, které může poskytnout maximální užitkovost. Zdravé slepice mají lesklé přilehlé peří, červený hřeben a laloky (u většiny plemen), čisté okolí kloaky a nejsou apatické. Už naše babičky znaly velmi jednoduchý způsob, jak si ověřit zdravotní stav svého hejna. Stačilo jim hodit něco dobrého. Zdravé slepice ihned reagují, sbíhají se a snaží se urvat kousek pro sebe.
Zdraví ale nemá trvalý charakter, mohou ho narušit různé vnější podněty. Organismus se na ně může adaptovat, přizpůsobit se jim, nebo onemocní. Lepší je vždy nemocem předcházet, než je léčit. K preventivním opatřením patří zejména udržování chovu v čistotě, pravidelné provádění dezinfekce, dezinsekce a deratizace, zamezení styku s divoce žijícími zvířaty, oddělený chov jednotlivých věkových skupin. Velmi podstatná je odpovídající výživa a udržování zvířat v optimální kondici. Další možnou prevencí některých nemocí je očkování. Možnosti očkování konzultujte se svým veterinárním lékařem, přizpůsobuje se místní nákazové situaci.
Věk
Na tvrzení, že pokud jsou už slepice starší, málo nesou, je část pravdy. Snáška se s věkem snižuje, zvětšuje se ale velikost vajec. Věkem ubývá ale i vyprodukované vaječné hmoty (když počet vajec násobíme jejich hmotností). Vzhledem k nákladům spojeným s pořízením hejna se slepice nechávají ve snášce většinou dva roky.
