Koňský domácí lékař 6: Chřipka, rýma, kašel

Prudké změny počasí; vlhko, vítr a teploty kousek nad nulou střídají mráz a sníh … Je tady zima a s ní už nějakou dobu řádí chřipka. U lidí … ale i u koní, protože i oni mohou trpět touto nemocí. Na rozdíl od lidí jim však hrozí mnohem větší nebezpečí komplikací a případných trvalých následků v podobě dušnosti; tato onemocnění proto není radno podceňovat, i když kůň na první pohled příliš nestrádá.

Dobře, nemusíme mluvit přímo o chřipce. Existuje celá řada podobných onemocnění, která se podobně projevují i podobně léčí, ale přesto se nejdříve seznámíme s chřipkou. Je to totiž celosvětově velice nakažlivé onemocnění dýchacích cest způsobené viry, které se nazývají influenzaviry. Postihuje koně bez rozdílu věku, pohlaví a plemene. Přestože se nejedná (až na výjimky) o smrtelnou nemoc, ve velkém se proti ní bojuje, protože představuje hned dvojí nebezpečí; v první řadě zdravotní, kdy se k ní rády přidruží vážné komplikace, které mohou natrvalo ohrozit zdraví dýchacího aparátu koně, a za druhé finanční a tréninkové, protože koně, kteří chřipkou onemocní, jsou na několik týdnů vyřazeni z tréninku, závodění i přemisťování.

Chřipkový virus se mezi koňmi velice rychle šíří. Přenáší se vzduchem kapénkovou infekcí i nepřímo předměty potřísněnými nosním sekretem a vykašlávanými kapkami, jako jsou nádoby na vodu, píce, stelivo nebo i oblečení a ruce ošetřovatelů. Je třeba myslet na to, že nakažený kůň může vykašlat drobné kapénky nesoucí virus do vzdáleností více než 30 metrů! Velmi rychle tak nemoc šíří mezi vnímavými koňmi, tedy těmi, kteří nemají proti chřipce dostatečnou imunitu.

Chřipka může koně postihnout kdykoli v roce, přestože nejčastější je to během sportovní sezóny, kdy se setkává hodně různých koní z různých koutů země či dokonce světa. Nejrizikovější skupinou jsou proto koně účastnící se pravidelně různých hromadných akcí, zatímco nejvnímavější jsou mladí jedinci, u nichž se ještě nevyvinula potřebná imunita. Ale nebezpečné je ještě jedno období: právě sychravá zima se střídavým, vlhkým počasím. Samotné počasí oslabuje imunitu, odolnost dýchacích cest také podporuje běžná praxe zavírání koní do stájí a omezení jejich větrání ve snaze udržet uvnitř teplo. Tato praxe zateplování stájí a ucpávání škvír je pro zdraví dýchacího aparátu koní mnohem zhoubnější než jejich pobyt v mrazivém venkovním vzduchu!

Jak poznat koně s chřipkou

Virus obsažený v kapénkách sekretu je zachycen v horních cestách dýchacích, zvláště v nosohltanu a průdušnici. Tam se dostává do kontaktu s hlenem, který normálně pokrývá sliznici dýchacích cest, a mění jeho vlastnosti. Poté pronikne do epitelových buněk, kde se pomnoží a přitom je poškozuje. Výsledkem je zvýšená tvorba hlenu, do něhož se mísí odloučené poškozené buňky obsahující virus, a dochází i k zástavě pohybu řasinek – to vše je ideální prostředí pro pomnožení bakterií, které mohou vyvolat komplikace ve formě sekundární bakteriální infekce. A samozřejmě dochází k dráždění ke kašli a ke vzniku zánětu. Pokud jsou nemocní koně v klidu, chřipka poškodí jen sliznici horních dýchacích cest, pokud jsou nuceni i nadále pracovat, může se rozšířit až do plic.

Nejbouřlivější příznaky mívají koně, kteří se ještě nesetkali s infekcí ani s vakcínou proti ní, tedy nemají dostatečně vytvořenou imunitu. Naopak koně pravidelně očkovaní mohou mít velmi mírný, téměř nepostřehnutelný průběh.

V dnešní době, kdy je většina koní vakcinována nebo se setkala s chřipkovými viry, se toto onemocnění projevuje především

• přechodnou skleslostí a nechutenstvím (kůň nedožere svoji porci jádra, je takový smutnější),

• někdy i svalovou slabostí nebo strnulostí chodů (hůř pracuje pod sedlem),

• často nekašle ani nemá výtok z nosu.

V případě, že však nemá dostatečnou imunitu,

• bývá horečka náhlá a vysoká (až 41 °C) a trvá 2–10 dnů a může být provázená třesem.

• Krom výše uvedených příznaků se objevuje zarudnutí sliznic,

• zánět spojivek,

• zvětšení mízních uzlin,

• kašel, nejprve suchý a později vlhký a provázený

• výtokem z nosu, který je ze začátku vodnatý až hlenový, později může být i hnisavý.

• Mohou být postižené i plíce, nemocný kůň pak hůř dýchá.

V nekomplikovaných případech dochází k vymizení všech klinických příznaků během jednoho až dvou týdnů a kůň se zcela zotaví. Pokud se přidruží sekundární bakteriální infekce, horečka se vrací, výtok z nosu se změní v hnisavý a může dojít až k závažnému zánětu plic a pohrudnice. Tyto komplikace často hrozí i v případě, že kůň nemá dostatečný klid pro zotavení se z prvotní virové infekce a je i nadále fyzicky zatěžován, popřípadě vystaven stresu. Opakované nebo neléčené či špatně léčené infekce chřipkou mohou způsobit poškození řasinkového epitelu dýchacích cest a jejich alergizaci; rozvíjí se dušnost.

Příznaky charakteristické pro chřipku však provázejí celou řadu jiných virových infekcí dýchacích cest koně. Mluvíme o tzv. „syndromu chřipka“ a jako původci přicházejí v úvahu také

• herpesviry (vyvolávají rhinopneumonii koní),

• viry arteritidy koní (EVA = equine viral arteritis),

• rhinoviry,

• rheoviry,

• adenoviry,

• parainfluenza myxoviry.

Protože léčba i nákazová opatření jsou ve všech případech téměř stejné, obvykle není nutné pídit se po přesném původci; je třeba prostě jednat, aby nebyly dýchací cesty koně příliš poškozené a neobjevily se komplikace.

Jak na chřipku?

Proti chřipce – stejně jako proti jí podobným virových infekcím – není přímý lék. Snahou je dosáhnout několika vítězství, aby se tělo ubránilo samo:

– zabránit dalšímu poškozování dýchacích cest, například špatným vzduchem,

– podpořit imunitu a tělesnou sílu,

– odstranit hlen,

– utlumit případnou horečku,

– potlačit případné bakterie.

Jinými slovy je třeba v případě koně kašlajícího, s tekoucím nosem, špatně dýchajícího, s horečkou:

• Držet několik dní v klidu. Fyzická zátěž může zhoršit průběh onemocnění a natrvalo ovlivnit zdraví dýchacího a oběhového aparátu koně. Je třeba vysadit v práci a koně nechat pouze s volným, poklidným pohybem.

• Dát na čerstvý vzduch (!). Pouze tak se zabrání dalšímu dráždění dýchacích cest. Kůň má být nejlépe venku v bezprašném výběhu, pokud to není možné, je třeba zajistit velmi dobré větrání stáje. Teplo mu v tu chvíli zajistí deky. Je nutné vyhnout se jakémukoli prachu (omezit zametání uličky, vlhčit seno i podestýlku, popřípadě i jádro) a dráždivým plynům, především čpavku, který je obsažen v koňské moči.

• Podávat mu přípravky ředící hlen a podporující vykašlávání, ať už přímo farmaceutické výrobky nebo v mírnějších případech aspoň čaje.

• Podporovat imunitu omezením stresu, ale i různými přípravky, například vitamínem C.

• Začít koně pomalu pohybovat v případě, že po pár dnech klidu a pobytu na čerstvém vzduchu příznaky ustoupily. Krokové procházky a mírné klusovky podporují vykašlávání hlenu a hojení dýchacích cest.

Platí obecné zásady: pokud měl kůň horečku, pak na 1 den horečky by měl mít 1 týden klidu. Dýchací trakt se hojí poměrně dlouho, kůň by se měl vrátit do tréninku nejdříve za 3 týdny po odeznění příznaků onemocnění, v těžkých případech až za 6 týdnů!

Proti chřipce koní existuje očkování. Podle nařízení Státní veterinární správy ČR musí být všichni koně, účastnící se hromadných akcí, v imunitě proti influenze koní, stejně tak koně přepravovaní do jiného kraje. Z hlediska odolnosti proti této infekci však je dobré očkovat i ostatní koně, protože koňskou chřipku si můžete do své stáje donést třeba na rukou nebo oblečení … Dobré je také naočkovat březí klisny asi 4 až 6 týdnů před očekávaným porodem; do jejího mleziva se tak dostanou ve velké míře protilátky a budou chránit novorozené hříbě. Hříbata a mladí koně totiž patří – stejně jako lidské děti – do kategorie chřipkou velmi ohrožených jedinců. Očkovat koně je tedy jednou z důležitých zásad, jak omezit riziko této infekce. Dále je vhodné:

• Minimalizovat prašnost a alergeny v prostředí koní, protože podrážděná sliznice dýchacího traktu je vnímavější na virovou infekci.

• Nové koně nechat po dobu asi dvou týdnů v karanténě, izolovat nemocné koně od zdravých.

• Pozorovat své koně, všímat si změny chování, výtoku z nosu a charakteru dýchání. Únavu či neochotu pod sedlem nepovažovat za neposlušnost či svévoli koně, ale spíš za známku toho, že mu není z nějakého důvodu dobře.

S chřipkou je třeba vždy počítat, protože pouze tehdy, bude-li mírná, nebude mít kůň na ni po zbytek života nepříjemné „vzpomínky“ v podobě zhoršeného dýchání.