Dogfrisbee Freestyle figury 2. díl.
V případě USDDN pravidel má tým k dispozici maximálně 10 disků, 2 minuty a hudbu dle vlastního výběru na předvedení své sestavy. V kategorii open a v kategorii starters má k dispozici stejný počet disků, ale pouze 1,5 minuty na předvedení své sestavy. Jejich vystoupení je hodnoceno čtyřmi rozhodčími. První rozhodčí sleduje psa – jeho zájem o disky, atletické schopnosti, aportovací schopnosti atd. Druhý rozhodčí sleduje hráče – rozmanitost předvedených hodů, využití hrací plochy, schopnost plynule sbírat rozhozené disky atd. Třetí rozhodčí sleduje týmové prvky – overy (přeskoky psa přes hráče), vaulty (odrazy psa z těla hráče), multiple (minimálně 3 disky chycené rychle za sebou), dog catch (chycení psa ve výskoku), directional distance movement (minimálně 4 disky za sebou, které pes chytí ve větší vzdálenosti od hráče, např. v kruhu kolem hráče), team movement (společný pohyb psa a psovoda, např. společné otočky) a passing (dvě míjení psovoda v přímé linii). Čtvrtý rozhodčí počítá, kolik disků pes chytil a minul. Každý rozhodčí může dát týmu maximálně 10 bodů, tzn. nejvyšší možný dosažený počet bodů je 40.
Na závodech „freestyle“ coby samostatná disciplína neexistuje. Vypisuje se soutěž „Frisbee“, která sestává ze dvou kol freestylu a jednoho kola Toss & Fetch (stejné jako Super Pro Toss & Fetch, pouze chybí středová zóna). Aby poměr freestyle: Toss & Fetch byl roven 80 : 20, násobí se počet bodů za každé kolo freestylu koeficientem 1,5. Všechny body se posléze sečtou.
Ve freestylu lze závodit
ve dvou kategoriích
Startes (začátečníci), od 18 měsíců psa, do sestavy mohou zařadit prakticky cokoliv a jejich sestava trvá minutu a půl. Open, kategorie psů od 18 měsíců, pro psy, kteří už mají už s freestylem zkušenosti. Na předvedení sestavy mají dvě minuty a sestava většinou obsahuje velmi náročné prvky.
Tato disciplína je divácky velmi atraktivní, ale klade velké nároky na fyzickou kondici psa a hlavně na hodové schopnosti hráče. Čím zajímavější, barvitější a atraktivnější je sestava, tím lépe. Nikdy se ovšem nesmí zapomenout na zdraví psa, při špatných dopadech může rozhodčí strhnout body z celkového součtu, anebo dokonce zastavit hráče a vyloučit ho ze závodů.
Trénujeme na rovné, nejlépe travnaté ploše. Trávník, na kterém chceme trénovat, si nejdříve prohlédneme, jestli v něm nejsou díry. Ty jsou pro běžícího psa velmi nebezpečné! Kdyby tlapkou uvázl v nějaké škvíře, hrozí mu poranění. Klouzavý povrch není vhodný, alespoň ne v začátcích výcviku. V blízkém okolí by neměly být stromy nebo lavičky, o které by se v zápalu hry mohl pes zranit. Také by to mělo být dále od rušných silnic, aby se pes mohl soustředit na chytání disků. Používejte výhradně speciální psí disky, které jsou měkčí než normální a jejichž okraj je širší, aby neporanily psí zuby a dáseň.
Travte se svým psem hodně času, cvičte ho, vychovávejte a hrajte si s ním. Pes vám musí věřit. Přitom by pes měl být především kamarád a sportovní ambice by měly zůstat až na druhém místě!! Dávejte pozor, abyste psa nepřetěžovali, je to důležité hlavně u psů, kteří jsou až příliš nadšení do hry.
Základní techniky házení disku
Nejdříve se naučte dobře házet diskem sami, než začnete házet svému psovi.
Bekhend
Disk držíme palcem na horní ploše a ostatními prsty na dolní ploše. Při začátcích je možné si disk jistit ještě ukazováčkem na horní hraně, ale tímto stylem nehodíte tolik metrů.
Prsty jsou ohnuté a přidržují disk proti dlani za jeho obruč z vnitřní strany. Hod začínáme překročením pravé nohy na levou stranu, nápřahem ruky a ohnutím zápěstí k předloktí. Tělo se dostává bokem ke směru hodu a hlava je otočená stejným směrem. Oči sledují dráhu disku, to pro lepší kontrolu nad výhozem. Prudkým švihem zápěstí vpřed s následným zastavením tohoto pohybu a rozevřením prstů disk odhodíme. Aby disk letěl rovně, musíme závěrečný pohyb zápěstí vést ve vodorovné poloze.
Forhend
Palcem přidržujeme disk na horní ploše. Ukazováček a prostředníček jsou natažené (nebo skrčené) a opřené o obruč z vnitřní stany. Ostatní prsty jsou volně natažené mimo disk. Hod začínáme vykročením nohy do strany, nápřahem předloktí a zápěstí. Nápřah zápěstí je přetažen do maximální polohy vzad a odtud je ihned proveden do pohybu vpřed. Prsty (ukazováček a prostředníček) strkají do vnitřní hrany disku a roztáčejí ho. Pohyb zápěstí a předloktí s diskem ukončíme prudkým zastavením paže vedle těla. Ruka se přes osu těla dostává setrvačností až po odhození disku. Disk vypouštíme v poloze vodorovné se zemí nebo mírně nakloněný od těla.
Overy (přeskoky psa přes hráče)
Over je prvek, při kterém pes přeskakuje kteroukoliv část vašeho těla, třeba nohu, záda, zkrátka co vás napadne, možnosti jsou téměř neomezené. Na rozdíl od vaultu se ale při tomto skoku nesmí pes člověka dotknout. Disk by měl pes chytit, ještě než dopadne na zem. V sestavě mají být dva různé overy. Dávejte pozor na správné hození disku. Hoďte disk soustředěně a dávejte pozor hlavně na správné umístění disku. Je důležité hodit disk včas a dostatečně daleko, nejčastější chybou je házet příliš nízko nebo pozdě. Hlavní předpoklad je, aby pes chytil disk, když letí vzhůru, a ne když padá.
Vault (odrazy psa od těla hráče)
Jedná se o jeden z nejnáročnějších triků v dogfrisbee a je zde nutné dbát na bezpečnost provedení. Vaultů existuje několik variant – back vault (odraz ze zad), knee vault (odraz z kolene), chest vault (odraz z hrudi). Pes vyskočí na tělo pána a od něho se odrazí, aby chytil disk dříve, než dopadne na zem. V sestavě mají být dva různé vaulty. Znovu platí zásada, že disk musí být hozen dostatečně vysoko a včas, aby ho pes mohl chytit. Pro tyto cviky (vault, over) je to zásadní, aby nedošlo ke zranění psa. Důležité je správné načasování – disk by měl být hozen dřív, než se pes odrazí, aby si pes mohl odraz připravit. Pes by měl dopadat bezpečně a na všechny čtyři tlapky. S přípravou začneme už odmala, aby se pes nebál přímého kontaktu s psovodem. Někteří psi na to nejsou zvyklí a pak je složité je figury učit. Vymyslete povel pro tuto figuru, třeba nahoru nebo hop. Když psa začnete učit tyto figury, je dobré si přizvat pomocníka, přikrčte se, abyste to psovi co nejvíce usnadnili. Pomocník vezme pamlsek a dá ho nad vaše záda tak, aby se pes alespoň předními packami na povel opřel o vaše záda. Pokud pes již běžně zvládá předchozí krok, nabídněte mu po opření se o záda disk tak, aby byl o něco výš než úroveň zad a kousek před vámi. Poslední fáze spočívá v tom, že disk hodíte vy sami. Je ovšem potřeba tento hod předem důkladně natrénovat, aby byl přesný. Při sebemenším problému se vraťte o krok zpět. Disk zapojte do prvku, až když jste si jisti, že pes prvek pochopil a nehrozí mu úraz.
Passing (dvě míjení psovoda v přímé linii)
Pes proběhne podél pána v jedné linii nejméně třikrát. Potřebujete 3 až 4 disky: první disk hodíte před sebe, když ho pes chytí, zavoláte ho zpět a pak vrhnete další disk v opačném směru, takže pes probíhá kolem vás, aby chytil druhý disk. Toto musíte zopakovat alespoň dvakrát. Někteří rozhodčí raději vidí, když hodíte tři hody, a za to vám udělí vyšší skóre.
Multiple (minimálně 3 disky chycené rychle za sebou)
Minimálně tři hody následující rychle po sobě. V rychlém sledu závodník hodí alespoň tři disky psovi. Pes se při tomto prvku může o vás opírat, například o ruku předními packami, nebo může stát na zadních. Fantazii se meze nekladou a získáte více bodů.
Directional distance movement (minimálně 4 disky za sebou, které pes chytí ve větší vzdálenosti od hráče, např. v kruhu kolem hráče)
Na tento prvek potřebujete alespoň 4 disky, které hážete svému psovi v cikcak pohybu nebo v otočce. Závodník se při hodech otáčí alespoň o 90°. V každé sestavě by měly být nejméně 4 otočky.
Dog catch (chycení psa ve výskoku)
Psa musíte do náruče chytit v okamžiku, kdy chytá disk. Existuje mnoho způsobů, tak si vyberte ten, který bude vyhovovat vám i vašemu psovi. Pokud jste praváci, posaďte psa vlevo vedle sebe. Pamlsek nebo disk držte v pravé ruce. Pokrčte nohy, jako byste seděli, a zkuste psa nalákat, aby vám vyskočil do náruče. Nezapomeňte psa pochválit, když k vám vyskočí. Ve chvíli, kdy je pes nahoře, musíte mu okamžitě levou rukou poskytnout oporu. Vždy dbejte na to, abyste ho chytali bezpečně. Nejlepší kontrolu nad psem máte, když psa držíte za hrudní koš. Tuto fázi nácviku opakujte tak dlouho, dokud se pes nenaučí po vašem povelu vyskočit do klína. Nezkoušejte psa chytit při flipu nebo vaultu, aniž by čekal, že může „být chycen“. Dog catch je vždy nutné postupně natrénovat! Také tento cvik je nejlepší začít trénovat bez disku a ten zapojit až v poslední fázi.
Team movement (společný pohyb psa a psovoda, např. společné otočky)
Tento prvek je právě ten, který ukáže, jak výjimečný tým jste. Musíte ukázat různé pohyby s vaším psem, jako vlnění pod vašima nohama, otáčení se společně, vzájemné přeskoky, stačí jen zapojit vaši představivost.
