Zebřička pestrá ostrovní (timorská) Taeniopygia guttata guttata

Jedná se o nominátní formu druhu rozšířenou v oblasti východní Indonésie na ostrovech Malé Sundy, Moluky a zejména na Timoru. Timorky se od australských zebřiček příliš neliší. Samec i samice jsou sice viditelně menší, ale v barvě je jen malý rozdíl. Samice je zbarvena stejně jako australská samice, samec nemá drobné černé příčné páskování na bradě, hrdle a horních prsou nad příčným černým prsním páskem. Zobák je o něco světlejší. Zebřičky pestré ostrovní byly podle německé literatury do Evropy dovezeny v roce 1980 (Oppenborn, 1992).

Chov, odchov

Timorky chováme asi 8 let. První pár jsme získali v roce 2006 od mého kolegy a přítele Petra Podpěry, který přivezl jejich rodiče z burzy ve Zwolle. Dle mého názoru je chov timorských zebřiček ve srovnání s chovem zebřiček pestrých náročnější. Je to dáno zřejmě i jejich původem. Zebřička timorská je druh žijící v tropickém prostředí, kdežto Zebřička pestrá je vlastně pouštním druhem. Z toho vyplývají jiné nároky například na vlhkost. V místnosti, kde timorky chováte, je dobré mít rostliny a třeba akvárium, v klecích nesmí chybět koupelnička, a to hlavně v období, kdy sedí na vejcích.

Samička snáší obvykle 4–6 bílých vajíček, ze kterých se po 11–14 dnech líhnou mláďata, jež opouštějí hnízdo zhruba po 21 dnech. Jsou šedě zbarvená, zobák je černý. K hnízdění se nám nejlépe osvědčily hnízdní košíčky o průměru asi 13 cm s ouškem jako pro Karkulku. Zadní stěnu je dobré vyplést lýčím, aby pro stavbu kulovitého hnízda měli jakési vedení (viz foto 1, 2).

Hnízdní budky se nám moc neosvědčily – mám pocit, že se jich bály. Otevřené košíčky nejsou také moc vhodné, protože timorky během hnízdění výstelku udusají v podstatě do roviny a po vylíhnutí mladých, zejména pak při vyrušení, vylétnou z hnízda a vyhodí při tom mládě, které pak najdete na zemi, a málokdy se mu dá ještě pomoci. Mělké hnízdo má i další nevýhodu. Když jsou mláďata starší a opeřená, při krmení chovatelem se vyplaší, předčasně vylétnou z hnízda a odchov skončí nezdarem. Jako výstelka hnízda se nám nejlépe osvědčil nasušený psineček, tráva hojná např. v brdských lesích (viz foto 3).

Vlhkost při hnízdění, kromě zmíněné koupelničky, vylepšuji tím, že v parných letních dnech nastříkám do klece vodní mlhu rosítkem na pokojové květiny, a to včetně hnízda. Dbáme na to, aby voda měla pokojovou teplotu.

Krmení

Základním krmivem jsou drobné druhy prosa, mohár a lesknice. V posledních letech se nám osvědčila směs Witte Molen s travním semenem. Nesmějí chybět klasy senegalu, a to hlavně červeného. Dva dny před vylíhnutím mladých začneme podávat vaječnou míchanici. Ze zeleného krmení mají nejraději žabinec, a kdo by chtěl timorkám ještě přilepšit, tak jim moc chutnají mladé špenátové lístky, samozřejmě domácí výroby. V kleci by neměla chybět sépiová kost, dále se nám osvědčila směs Vita Sandy s minerály. Z vitaminů podáváme Kombisol AD3.

Klec

K odchovu postačí klec minimálních rozměrů d. 50 cm, v. 40 cm, š. 40 cm. Na dno se nám nejlépe osvědčil balicí papír posypaný vypraným říčním pískem. Vzhledem k tomu, že timorky jsou takové bonsaje mezi zebřičkami, dráty by neměly být vzdáleny více než 1 cm. Totéž platí pro oka drátěnky. Hnízdo umístíme na přední stěnu klece do horní třetiny tak, aby výlet z hnízda byl směrem do klece. Mláďata odstavíme, podle mých zkušeností, až když na ně rodičovský pár začne útočit z důvodu další snůšky. Samozřejmě za předpokladu, že už sama žerou. Většinou to tak vyjde. Před započetím dalšího hnízdění je potřeba vyčistit hnízdo a dát nové stelivo, neboť timorky neodklízejí trus z hnízda.

Křížení

Jakékoli křížení s jinými zebřičkami je zásadně špatně. Bohužel setkal jsem se s mnoha Kříženci se zebřičkou pestrou. Důvodem může být to, že kříženci se možná lépe množí. Křížence pozná zkušený chovatel podle toho, že takzvaná timorská zebřička není ani velká, ani malá a u samce je znát zebrování, i když ne tak výrazné jako u zebřičky pestré. Dokonce jsem se setkal s filištínským nápadem – křížením timorky s pestrou vyrobit „divokou formu zebřičky pestré“, která by odpovídala velikostí a zhruba fenotypem. Názorně jsou rozdíly mezi zebřičkami vidět na stránkách www.efinch.com.

Prosím, snažme se zachovat divokou formu zebřičky timorské v našich už tak početně i geneticky zdecimovaných chovech. Myslím si, že tento krásný ptáček by si zasloužil více pozornosti našich chovatelů. K ceně ptáků mohu uvést, že u nás se dá pořídit kus za 200–250 Kč, kdežto v zahraničí se pohybuje kolem 15 eur za kus a více.

Závěrem bych chtěl poděkovat panu Petru Podpěrovi a RNDr. Pavlu Pivoňkovi, kteří nám vedli ruku v těžkých začátcích, a také Ing. Václavu Podpěrovi, který nám na začátku letošního roku přivezl ze zahraničí další chovné jedince k sestavení nepříbuzných párů.

Přeji všem, kdo se do chovu timorek pustí, hodně zdaru, protože tento druh za to určitě stojí.