Ostropestřec mariánský – poklady z přírody
V angličtině je znám jako Milk thistle (mléčný bodlák) nebo St. Maryʼs thistle (bodlák Panny Marie). Podle botany.cz patřily dřívějším k českým pojmenováním názvy ostropestr obecný, volčec blamatý, bodlák volče a ostropestřec obecný.
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) se řadí k řádu hvězdnicotvaré (Asterales), čeledi hvězdnicovité (Asteraceae), rodu ostropestřec (Silybum).
Výskyt
Ostropestřec mariánský pochází ze Středomoří, vyskytuje se v Malé a Přední Asii i na Kanárských ostrovech. Vyskytuje se také v Severní Americe, Austrálii a na Novém Zélandu. Ve střední Evropě roste jako zdomácnělý, ve volné přírodě je možné na kompostech, rumištích a okrajích polí nalézt zplaněné rostliny (i u nás).
Charakteristika
Jedná se o jedno- až dvouletou bylinu. Na jaře vyrůstá trs velkých listů s nepravidelně ostnitým okrajem a žilkami lemovanými výraznými bílými skvrnami. Rostliny pokrývají přisedlé žlázky. Na málo větvených, zaobleně hranatých lodyhách vysokých většinou 60–150 cm (až 250 cm) vykvétají purpurově červená až fialová květenství – úbory, které jsou 3–7 cm široké. Jednotlivé květy jsou 3,5–4 cm dlouhé, vyznačují se dlouhou korunní trubkou. Uvádí se, že barva květu se liší podle typu půdy, ve které roste. Kvetou od června do srpna.
Plody – až 8 cm dlouhé kuželovité nažky hnědé barvy různých odstínů s čárkovitým žíháním – mají na vrcholu žlutavý lem a snadno opadavý chmýr.
Trocha historie
Léčivé účinky ostropestřce mariánského byly známy už v antice. Starořecký lékař Dioskorides předepisoval semeno ostropestřce proti hadímu uštknutí, jiní v něm spatřovali účinný lék na játra. Římský léčitel Plinius se domníval, že šťáva z rostliny podporuje „odtok žluči“. Britský bylinář 17. století Nicholas Culpeper doporučoval ostropestřec při žloutence. Ostropestřec je také součástí tradiční čínské medicíny. Hojně byl využíván v 16. století. Drogou jsou především semena, používají se i listy.
Český herbář z roku 1899 uvádí jeho pěstování v zahradách a to, že olejnaté semeno se užívá jako lék proti neduhům prsním, zmiňuje i použití mladých listů.
Dnes se ostropestřec používá především při onemocnění jater i jako prevence před jejich ztučněním. Doporučuje se i při depresích, upravuje poruchy krevního oběhu, prospívá při nízkém krevním tlaku, tonizuje cévy, má příznivý vliv na onemocnění srdečního systému, pomáhá při migrénách a závratích. Celkově posiluje organismus, léčí různé druhy alergií, pomáhá při kožních problémech a astmatických záchvatech a odstraňuje nevolnost při cestování, mírní účinky otravy houbami. K neověřeným přínosům patří to, že snižuje poškození buněk při chemoterapii, růst rakovinných buněk, hladinu cholesterolu i inzulinovou rezistenci u typu 2 cukrovky. Pomáhá údajně také jako prevence Alzheimerovy choroby. Účinný je také při nechutenství, ale také stimuluje produkci mléka. Nedoporučuje se užívat v těhotenství a při kojení, lidem s vysokým krevním tlakem nebo při závažných onemocněních bez konzultace s lékařem.
Kromě žvýkání semen se z roztlučených semen ostropestřce vaří čaj, užívají se oleje, tinktury, masti, tablety a kapsle. Protože se účinná látka – silymarin – velmi špatně vyluhuje do vody, používají se přípravky se standardizovaným obsahem silymarinu. V lidovém léčitelství se používá také ke koupelím a na obklady např. při bércových vředech.
Ostropestřec se používá také v kuchyni. Kořeny je možné jíst syrové nebo vařené, na másle či v páře, a pečené (někteří z těch, kteří je vyzkoušeli, uvádějí, že jsou tvrdé). Mladé výhonky je možné z jara připravit vařené a na másle. Ostnaté listeny květu se jedly v minulosti jako artyčok, stonky se po odstranění ostnů a nočním namáčení používaly dušené. Mladé listy zbavené ostnů je možné připravit jako náhradu špenátu nebo je přidat syrové do salátů.
Ostropestřec je také dekorativní rostlinou – v zahradách i v suchých vazbách.
Co rostlina obsahuje?
Nejvíce využívanou složkou je silymarin, složený z flavonolignanů silybin, silydianin a silychristin. Semena obsahují 4–6 % silymarinu, ale také kolem 27 % bílkovin, 30 % oleje složeného z kyseliny linolové, olejové a nenasycených mastných kyselin, dále biogenní aminy tyramin a histamin, aminokyseliny, cukry. Zajímavý je i obsah vitaminu E (500 až 800 mg/kg). Olej z ostropestřce poměrně snadno žlukne.
Pěstování
Pro farmaceutický průmysl se pěstuje zejména na pobřeží Atlantiku, ve Francii a Anglii, ale také v Rakousku, Německu, Maďarsku, Polsku, v Číně či Argentině.
K růstu potřebuje dostatek slunce a tepla. Rostliny se ale dají vypěstovat u nás. Většinou jsou k vidění v okrasných zahrádkách.
Roste na hlinitých a písčito-hlinitých, propustných, na živiny (a vápník) bohatých půdách, vhodná jsou slunečná, chráněná stanoviště. V Evropě se seje v březnu až dubnu, do řádků vzdálených 50 cm od sebe, do hloubky dvou až tří centimetrů. Semena klíčí po 20 dnech, dobu je možné zkrátit namočením semen v teplé vodě. Rostliny se jednotí na 30 cm. Sklízí se v srpnu, 2–3 týdny po odkvětu.
Sběr
Po dokvětu se opatrně (nejlépe v rukavicích) sbírají zralé úbory, zralost se dá rozeznat podle snadno vytažitelného chmýru. Dobu sběru nesmíme promeškat, protože zralá semena vyzobávají ptáci.
Zpracování
Úbory se suší v jedné vrstvě na stinném, dobře větraném místě. Usušené plody se z úborů vymlátí a zbaví se nečistot. Správně usušená semena jsou bez pachu a mají hořkou chuť.
Skladuje se při teplotě do 25 °C, v dobře uzavřeném papírovém obalu v temnu a suchu.
Využití pro drůbež
Možnost využití ostropestřce je prověřována také u drůbeže – u nosnic i v chovech masných brojlerů.
Zkoumán byl také vliv ostropestřce mariánského na krmivo kontaminované mykotoxiny. Bylo zjištěno, že ostropestřec je možné použít ke snížení účinků takto kontaminovaného krmiva při výkrmu brojlerů.
Po přidání pokrutin z ostropestřce do krmné dávky se zvýšil obsah glykogenu v játrech. Přídavek ostropestřce a kurkumy snížil pH v posledním úseku tenkého střeva, měl kladný vliv na hmotnost a délku střeva. Snížil také výskyt patogenních bakterií a úmrtnost kuřat.
Neprokázal se vliv přídavku ostropestřce na přírůstky a využití krmiva. U skupiny kuřat, kterým byl přidáván ostropestřec, byl nižší obsah tuku v prsní i stehenní svalovině. Tento efekt potvrdily i další studie. Svalovina kuřat vykazovala zvýšenou odolnost vůči oxidačnímu stresu.
Pro další druhy
Ostropestřec se používá také ve výživě dojnic, zvyšuje produkci mléka a upravuje metabolismus, zlepšuje kondici zvířat. Rozdíly v metabolismu a produkci mléka byly u dojnic evidovány ještě dva týdny poté, co se ostropestřec přestal podávat.
Přídavky semen ostropestřce nalezneme i ve složení granulí pro psy a kočky.
Někteří chovatelé vyzkoušeli blahodárné účinky lístků ostropestřce na králíky.
