Bojovnice ko šamo
Zařazení: bojová plemena (ve Vzorníku plemen drůbeže skupina E3)
Původ: Japonsko
Kroužek: kohout 13 mm, slepice 11 mm
Vznik plemene
Toto původní zakrslé plemeno vznikalo v Japonsku, jehož obyvatelé jsou mistry v minimalizaci. V Japonštině znamená shamo bojovník a ko maličký. Cílem šlechtění, které údajně začalo již v 17. století, bylo zvýraznění znaků bojového typu, které zasahují až do extrému. Zpráv o historii jejich původu je bohužel velmi málo. Kvůli druhé světové válce byla většina zvířat vyhubena.
I když jde o velmi staré plemeno, první dovozy do Evropy jsou zaznamenány v 70. letech 20. století. Z Japonska bylo dovezeno více typů malých bojovnic, sjednoceny byly v Evropě. Prvními evropskými zeměmi, kam se ko šamo dostaly, byly Anglie a Německo. Dovážená zvířata byla často křížena s dalšími plemeny s cílem upravit mezery v letkách a tvar ocasu.
V zemi původu jsou požadavky na vzhled bojovnic daleko benevolentnější než v Evropě. Standardy se různí v jednotlivých prefekturách, ko šamo se údajně považují jen za varietu čibi, ne za samostatné plemeno.
Dříve byly známy pod názvem ko-gunkei. Velmi podobným plemenem jsou právě bojovnice čibi. Někdy jsou také nesprávně nazývány zdrobnělými šamo…
Plemenné znaky
Plemeno velmi malého tělesného rámce se pyšní výraznými znaky bojovnic, jako je silně vyvinuté osvalení, masivní hlava a zvrásněný obličej, výrazná hrdelní uzdička a tvrdé opeření.
Typický trup je téměř vzpřímený, u kohouta jsou krk, trup, holeně a běháky v jedné přímce. Důležitým znakem jsou poskoky po špičkách prstů. Výška se pohybuje okolo 25 cm, končetiny, trup a hlava s krkem tvoří vždy jednu třetinu výšky. Při pohledu shora by mělo být vidět pět „kopců“, které vytvářejí ramena, křídla a záda.
Hmotnost kohoutů do 1 roku se pohybuje od 0,6 do 0,9 kg (min. 0,5, max. 1,1 kg), slepic od 0,4 do 0,6 kg (min. 0,3, max. 0,8 kg), starší zvířata mají mít o 100 g více.
Hlava musí být krátká, široká, se silně vystouplými nadočnicovými oblouky. Zdobí ji ořechový hřeben a chrání silná červená pokožka. Také zobák by měl být krátký, silný, barvy žluté, popř. rohové. Laloky by neměly být vůbec vyvinuté, málo znatelné jsou přípustnou vadou. Na hrdle je místo nich podélná kožní řasa – uzdička. Hlouběji posazené oči by měly být perlové barvy, zejména u mladých zvířat se připouštějí i nažloutlé nebo oranžové.
Velmi krátký, úzký svěšený ocas s nahoru zahnutými krajními rejdováky je prodloužením zad. Ocasu se také někdy říká garnátový, protože připomíná ocas těchto korýšů.
Vysoko nesená ramena vyčnívají nad linii zad. Krátká křídla by měla být nesena nízko, těsně přilehlá, nesmí přesahovat až na záda. Evropský i britský standard požaduje otevřená křídla, kdy je mezi ručními a loketními letkami zřetelná mezera. Náš standard toleruje i normální, uzavřené křídlo. Silné běháky mají žlutou barvu a výrazné šupiny.
Kůže se požaduje žlutá, opeření kratší, prsní kost je neopeřená a zřetelně prosvítá mezi peřím.
Nejčastější exteriérové vady
Vyskytují se zvířata většího tělesného rámce, s níže neseným trupem i slabším osvalením. Vady bývají také v utváření hlavy, jde zejména o méně výrazné nadočnicové oblouky, delší a užší hlavy či zobáky, vyvinuté laloky a chybějící uzdičku. Nesprávně výše nesený nebo delší bývá ocas či méně výrazná ramena.
Barevné rázy
Bojovnice ko šamo jsou v seznamu EE uvedeny v devatenácti rázech, k nejčastěji chovaným patří zlatě pšeničné. V našem vzorníku jsou navíc uvedeny modré stříbrně pšeničné.
Užitkovost
Snáška je velmi nízká, vejce mají krémově zbarvenou až světle hnědou skořápku a minimální hmotnost 30 g. Uvádí se snáška např. jen 10 vajíček za rok.
Specifika chovu
Ko šamo se vyznačují až komickou prudkostí. Vystihuje je slovní spojení „extra velká osobnost v malém balení“. I přesto, že v Evropě nebyly šlechtěny ke kohoutím zápasům, bojovnost je jim vlastní. Dokážou se rvát na život a na smrt. Útoční jsou již mladí kohoutci přibližně od šesti týdnů, je potřeba je včas oddělit a držet každého zvlášť. Také slepice mezi sebou bojují a po sestavení hejna není vhodné do něj zasahovat. Nelze je chovat společně s dalšími plemeny. Říká se o nich, že neznají strach, proto jsou velmi krotké. K lidem se chovají důvěřivě, přítulně.
Zvířatům stačí menší prostor, pro chladné měsíce je potřeba poskytnout ko šamo odpovídající úkryt. Jsou citlivé k povětrnostním vlivům. Nepřelétají, oplocení nemusí být vysoké.
Zahraničí
V zemi původu se vzhled bojovnic liší v jednotlivých prefekturách. Oblíbené jsou také na britských ostrovech, do Nizozemska byly dovezeny z Německa v roce 1988.
Informace o Klubu chovatelů ko šamo v Německu naleznete na stránkách: http://www.ko-shamo.de/. Prezentovat se bude na výstavě mladé drůbeže v Hannoveru 17.–18. října, speciální výstavě v Erlensee 31. 10. – 1. 11. i na Evropské výstavě v Metách 13.–15. 11.
Zajímavé fotografie naleznete na stránkách http://www.tokei.de/, ale také na Facebooku: https://www.facebook.com/KoShamoYamatoGunkei.
