Zvonek černohlavý
Schwarzkopfgrünling - Carduelis ambiqua.
Výskyt
Naše literatura se o tomto zvonkovi, který byl ještě před asi deseti lety v našich chovech vyslovenou vzácností, nezmiňuje. Ani v Bielfeldově publikaci „Zeisige, Girlitze und andere Finkenvögel“ o tomto zvonkovi nic nenajdeme. Velmi solidní informace lze získat v monografii Classen Massoth „Handbuch der Cardueli - den“ (Band 2) a i v u nás vyšlé publikaci od Jeannine Lancret „Ptáci v klecích a voliérách“ (REBO PRODUKTIONS).
Vyskytuje se na jih od Tibetu a JZ-Sikiang přes Yunnan a severní Barmu až do Indočíny, kde je vidět v otevřených koniferových lesích a alpinských loukách v nadmořské výšce mezi 1200 až 3100 metry.
Pohlavní dimorfismus
Dle Lancretové pohlavní dimorfismus neexistuje. Classen a Massoth jej však popisují. V jejich monografii uvedená barevná fotografie je dostatečným vodítkem k rozeznání pohlaví. Z mé zkušenosti obecně platí, že samička má barvy a hlavně černou hlavičku poněkud méně výrazně vybarveny, sameček má intenzivnější černou barvu i na prsou a bříšku. Nejspolehlivěji pohlaví určíme srovnáváním několika jedinců.
Moji Zvonkové
Mé zvonky černohlavé jsem získal před 4 lety od přítele Zahálky, u kterého již zahnízdili. I u mne první zimu snesli do kanářího hnízda jedno zelenomodré vajíčko, ale to bylo na další tři roky vše, čeho jsem v jejich chovu dosáhl. Jak se nakonec ukázalo, nebyla chyba u ptáků, ale u mne jako chovatele. Snažil jsem se totiž dosáhnout odchovu v mém chovném zařízení, které je umístěno v paneláku a v němž chovám náročnější astrildy a carduelidy, citlivé na dostatek tepla. Tím jsem zvonkům zabránil vnímání změn, které sebou přinášejí jednotlivá roční období a které jsou pro zahnízdění velmi důležitá. Tím, že jsem zvonky na podzim přemístil do tepla a následně na jaře z tepla do jarního chladna, tím, že jsem je z ptačí místnosti, kde svítí světlo 15 hodin denně, přemístil do venkovního prostředí s úplně jiným časovým rytmem, jsem vlastně zavinil, že zvonci nebyli zahnízdění schopni. Ptáci z horského prostředí potřebují pro iniciaci hnízdění zcela jiné podmínky než carduelidi z mírnějších pásem. Potvrdilo se mi to třetím rokem, kdy jsem zvonky černohlavé nechal ve venkovní kleci i přes zimu, kde byli vystaveni nízkým teplotám a krátkému dni.
Celou zimu byli zvonci černohlaví ve venkovní kleci rozměrů 60 x 120 x 150 cm, jedna boční a zadní strana jsou pokryty rákosovou rohoží, odkrytou boční stranou je orientována na jih. V této kleci byli spolu se strnadem hnědohlavým a dvěma mutačními vrabci. Tito ptáci byli začátkem března z venkovní klece odchyceni, aby zvonky nerušili. S prodlužujícím se dnem a stoupající venkovní teplotou začal sameček se zpěvem, který je téměř totožný se zpěvem našeho zvonka zeleného a jehož účelem je signalizovat dalším samečkům, že revír je již obsazen. Mimo tento zpěv se ještě ozývá kontaktními zvuky, shodnými se zvuky, jaké vydává náš stehlík. Jeho chování bylo zcela identické s chováním zvonků zelených, v té době u našeho paneláku hnízdících, takže jsem podle nich naprosto přesně věděl, co se bude v kleci na balkóně dít. Přes samečkův intenzivní zpěv se k sobě oba partneři chovali dosti nevšímavě, prakticky nebylo rozdílu v chování v zimě a na jaře.
Krmení
Ke krmení původně dostávali holandskou směs pro exotické čížky spolu s holandskou směsí pro kanáry, posléze jsem zcela přešel na směs DUFKY pro čížky a stehlíky (Distelfinken), dle možností tuto směs obohacuji ještě o směs pro lesní ptáky DUFKY. Tuto směs dostávají i nabobtnalou s přídavkem suché směsi WHITE MOLLEN zhruba v poměru 3:1. Počátkem jara s oblibou oštipovali předložené větvičky jívy, vrby a dalších listnáčů, samozřejmostí byly snítky ptačince.
Odchyt strnada a vrabců
Při odchytu strnada a obou vrabců jsem klec vyčistil a do horního rohu zavěsil kanáří hnízdo, vypletené materiálem iniciujícím ptáky k hnízdění. Hnízdo bylo zakryto větvičkami janovce obecného (Sarothamnus vulgaris). 3. dubna jsem poprvé uviděl samičku s materiálem na hnízdo v zobáčku, proto jsem ihned nabídku obohatil o chlupy z perského kocoura, bílé nitě, jež běžně používají němečtí chovatelé (nenamotávají se na nožky) a cupaninou z temovacího provazu. K tomu ještě změkčený sisál asi 3-5 cm délky a bílá kachní píra. Nakonec se však ukázalo, že tyto podmínky jsou pro samičku nevyhovující, což jsem usoudil podle toho, že se snažila marně postavit hnízdo ve větvičkách janovce, který k tomuto účelu není vhodný a v kleci měl pouze zakrýt instalované kanáří hnízdo. Připravené umělé hnízdo také odmítala a tak jsem vnitřek klece celkově předělal. Z větviček parkových konifer jsem v kleci vytvořil několik zákoutí, též jsem použil jiný typ umělého hnízda, které jsem zakryl umělými rostlinami. Samička začala ihned se stavbou hnízda, pro které si vybrala místo ve shluku větviček konifer. Naneštěstí bylo hnízdo umístěno tak, že nebyla možná jeho kontrola a tak jsou další informace o hnízdění pouze přibližné. 23. dubna snesla první vajíčko, 24. dubna se již zdržovala větší část dne na hnízdě. Další den se již trvale zdržovala na hnízdě, přičemž sameček stále zpíval v přední části klece. Nebylo se co divit, neboť v tomto období jsem zaregistroval v našem vnitřním traktu domu pár zvonků zelených, pár konopek obecných a pár čečetek. Pár zvonků zelených zahnízdil zhruba 50 metrů od mých zvonků černohlavých (bydlím v 7. patře) a nedaleko nich ještě pár konopek. Hnízdo čečetek se mi podařilo lokalizovat. Pro informaci musím dodat, že vnitřní trakt našeho domovního bloku je zhruba o průměru 200 metrů a je bohatě zarostlý jehličnany a keři. Za celou dobu sezení jsem neviděl samičku slétat ke krmení, z čehož usuzuji, že byla krmena samečkem.
Samička seděla na snůšce, aniž by se nechala rušit běžnou činností prováděnou na balkóně, věšení prádla nevyjímaje. 10. května v ranních hodinách jsem samičku poprvé od zasednutí na snůšku viděl mimo hnízdo a v tom okamžiku jsem také uslyšel slabý pískot mláďat. Krmnou dávku jsem doplnil snítkami ptačince a semínky dozrávající pampelišky. Tato semínka vyzobávali zvláštním způsobem. Semeník s utrženým chmýřím si vždy položili na jednu z latí v kleci a pak teprve vyzobávali semínka. Aby si přidrželi semeník nožkou, tak jak to konají ostatní carduelidi, to jsem u nich nikdy neviděl. Ke krmení též dostali nabobtnalou směs pro lesní ptáky DUFKY, neměli však o ni příliš zájem, což mne trochu udivilo, neboť v době před zahnízděním ji měli ve veliké oblibě. Hmyz asi nebude v krmné dávce tvořit významnou položku, nabízených larev voskových molů si nevšímali. Za další 3 dny jsem krmnou dávku opět doplnil nabobnalou směsí, jejíž složení jsem poněkud pozměnil. Byla složena ze směsi DUFKY pro lesní ptáky a směsi pro čížky ohnivé Blattner Zeissig 1A v poměru 2:1. Nabobtnalá směs byla doplněna suchou vaječnou směsí WHITE MOLLEN. Tato směs byla ihned zkrmována, což jsem velice přivítal, neboť odkvétajících pampelišek podstatně ubývalo.
Mláďata
Počet mláďat v hnízdě se nedal určit, hnízdo bylo umístěno až u stropu balkónu. Oba rodiče se chovali velice klidně, mláďata byla krmena i v době mé přítomnosti na balkóně. Zda krmili oba rodiče nešlo společně určit, protože zrovna v této době bylo rozlišení pohlaví obtížné a krmící pták byl navíc ukryt za trsem konifer. 19. května byly poprvé vidět hlavičky mláďat. V tento den jsem zaznamenal jednoho z rodičů s drobným klacíkem v zobáčku, evidentně se zvonci chystali na další hnízdění. Více stavebního materiálu jsem jim však poskytl až další týden, abych měl záruku, že budou mláďata odchována. 23. května již bylo zřejmé, že se blíží čas, kdy mladí zvonci černohlaví opustí hnízdo. V ranních ho- dinách vyhlíželi ven z hnízda, odpoledne již „trénovali“ křídla. Tento den bylo vidět samečka, jak pomalu přebírá za samičku krmení mláďat na hnízdě, ta z předloženého hnízdního materiálu již stavěla nové hnízdo. Přesto, že jsem ji pozoroval zhruba ze vzdálenosti 3 metrů, nenechala se nijak rušit a stejně tak sameček i přes moji přítomnost na balkóně krmil mladé.
26. května v poledních hodinách první mláďata opouštěla hnízdo. Základní vybarvení světlejší od rodičů, se svislými tmavými pásky na prsou a bez černé hlavičky, byla velmi dobře opeřena. Hned v následující dny jsem pozoroval, že mladí zvonci již začínají se samostatným příjmem potravy, proto jsem jim značnou část potravy pohazoval na dno klece, kde v písku tuto hledali. Protože skončilo období pampelišky, hlavní částí krmiva byly snítky žabince a semínka pastuší tobolky, vydrolená na dno klece, a k tomu samozejmě výše uvedené suché i naklíčené směsi. V dalších dnech již odkvétaly trávy a tak bylo možno krmnou dávku opět obohatit. 30. května samička zasedla do starého hnízda, které pouze opravila. Mláďata většinou zaujala místo okolo hnízda a sedící samičku nijak nerušila. V této době již přijímala potravu samostatně s občasným přikrmením od samečka. Mláďata jsem se rozhodl ponechat u rodičovského páru až do chvíle líhnutí druhé snůšky, tak jak to praktikuji u všech mých carduelidů.
