Detekce Covidu-19 je složitější než by se mohlo zdát

V řadě evropských zemí i na dalších kontinentech se připravují psi na vyhledávání osob s korona virovým onemocněním Covid-19. Ačkoliv nedočkaví novináři sdělují veřejnosti, že takto vycvičení psi pracují na tom či onom letišti, realita je jiná. 

„Konkrétní nasazení na letišti ohlásilo Finsko, Spojené arabské emiráty a snad se objevili ještě na dvou letištích. Ovšem ani z jednoho praktického nasazení nejsou dosud známá žádná data. Pravda, výcvik se zdá jednoduchý, neboť ve světě jsou bohaté zkušenosti z přípravy a využívání psích specialistů na vyhledávání různých komodit, jako jsou drogy, výbušniny a další. Jenomže v případě psů detekujících onemocnění způsobené korona virem SARS-CoV-2 je mnohem složitější získávání vzorků pro výcvik. A to velkého počtu vzorků jak od osob nakažených, tak s negativním testem. Jedině s dostatečně velkým přísunem odborně odebraných a uložených vzorků lze provádět takovýto výcvik. Ani samotný odběr vzorků není snadný. Už z toho je zřejmé, že výcvik těchto psů vyžaduje mezirezortní spolupráci,“ říká na úvod vysokoškolský učitel pražské České zemědělské univerzity a vedoucí jejího Centra pro výzkum chování psů Ing. Ludvík Pinc PhD. 

Je odborníkem na odorologii, tedy na složení různých pachů a schopnosti psů vnímat je, vyhledávat a označovat. Ví, o čem mluví, neboť výcvik a označování osob s onemocněním Covid-19 sleduje od samého počátku. Tedy když se poprvé objevily pokusy na zlomu února a března loňského roku o takovou přípravu psů. Bylo to v podání týmu pod vedením Gustava Hotového, známého především ze záchranářské kynologie. Jeho cílem bylo a nadále je zjistit, jak by se měli psi na detekci tohoto korona viru připravovat a využívat. Jinak řečeno, připravit metodiku výcviku takovýchto psů. 

Celníci cvičí od listopadu

Jiný cíl si stanovila Celní správa ČR, která rovnou vyčlenila šest svých psovodů a psů, kteří se od 9. listopadu 2020 připravují pro budoucí nasazení na mezinárodním letišti Václava Havla, ale mohli by být využívaní třeba i v domovech sociální péče. Celníci spolupracují s Českou zemědělskou univerzitou a Fakultní nemocnicí v Motole. Spolupráce s univerzitou je logická, neboť již mnoho let mají celníci s touto institucí podepsanou smlouvu k oboustranné spokojenosti. Studenti ČZU - obor kynologie, chodí na praxi k celníkům, univerzita zase poskytuje celním kynologům nejnovější poznatky z odorologie a z dalších oblastí výzkumu chování psů, které je možné využívat při zdokonalování psovodů a psů. Někteří celní kynologové, ženy i muži, jsou také absolventy nebo studujícími na ČZU. O zahájení výcviku služebních psů Celní správy ČR určených k vyhledávání osob s Covidem-19 jsme podrobněji informovali na iFauně před dvěma měsíci a nedávno o průběhu výcviku. 

Chybí výstupy 

Šéf Centra pro výzkum chování psů sleduje dostupné prameny z řady univerzit a pracovišť, které se zabývají výcvikem psů na detekci osob s onemocněním Covid-19. Dosud však nenarazil na relevantní výstupy. „Jen čtyři vědecká pracoviště z Německa, Francie, Kolumbie a Iránu zveřejnila určitá data ze svých experimentů. Jsou to ovšem jen pilotní studie, takže výsledky nejsou přímo určené pro praktický výcvik a využívání takto specializovaných psů. Výměnu zkušeností na toto téma přinesla mezinárodní vědecká konference ve Wroclawi vloni na podzim, ale k žádnému zásadnímu posunu nedošlo. 

Zajímavá byla diskuse o používání vzorků, pomocí nichž se psi cvičí. Někde využívají vzorky získané z moči, jinde z roušek, ze slin nebo z tělních stěrů. Snad se brzy dozvíme více z pracovišť v USA, Velké Británie, Finska, Polska, Austrálie i z dalších zemí, kde se problematikou přípravy těchto psích specialistů rovněž zabývají. Bude-li stále aktuální potřeba kovidových psů, není vyloučeno, že se tímto zkoumáním bude zabývat i naše univerzita,“ konstatuje Ludvík Pinc, jehož Centrum momentálně pracuje na jiném výzkumném úkolu. Celníkům však Katedra etologie a zájmových chovů (Centrum je její součástí) poskytovala zpočátku důležité zázemí v podobě odorologické laboratoře, sklenic, pachových konzerv a jejich odpovídajícího skladování, sterilizátoru, autoklávu, ultrazvukové čističky a samozřejmě nechyběla a nechybí ani vědomostní podpora. Jak však Ludvík Pinc zdůrazňuje, tým celních kynologů nepotřebuje žádné výcvikové rady, neboť jde o pejskaře s širokými zkušenostmi. Mají za sebou přípravu psů pro vyhledávání omamných a psychotropních látek, bankovek, tabáku, chráněných živočichů a produktů z nich (CITES). „Jsem rád, že do kovidového týmu byly vybrány i dvě celní kynoložky, absolventky naší univerzity“ pochvaluje si Ludvík Pinc. 

Od skepse po opatrný optimismus

Jak ukázala vědecká konference v Polsku a jak vyplývá i z názorů dalších vědců z univerzit a výzkumných pracovišť, škála přesvědčení ve využití psů na identifikaci Covidu-19 je dosti široká - pohybuje od skepse až po mírný optimismus. Mezi mírné optimisty patří i Ludvík Pinc, byť upozorňuje, že na rozdíl od jasných komodit, které se dosud psi učili vyhledávat, tedy drogy, tabák apod., v případě Covidu-19 je to jinak: „Kromě zmíněných klasických komodit je i vyhledávání nádorových onemocnění či tuberkulózy pomocí psů snazší, neboť tyto pachové vzorky pro výcvik mají určité konkrétní a relativně stálé parametry. To nám však chybí v případě dosti vágního Covidu-19.  A pak v rodině coronavirů je několik podobných, a navíc je zde další problém. Zůstává totiž otázkou, jak a zda vůbec budou psi vycvičení na vyhledávání osob s Covidem-19 reagovat na lidi infikovanými jinými mutacemi či dokonce jinými viry.“ 

Na co reagovat

Ačkoliv se ve světě nemálo psů připravuje na vyhledávání lidí s Covidem-19, stále není zcela jasné, na co mají reagovat. „Můžeme vycházet z předpokladu, že u nakaženého člověka virus vyvolá specifickou imunitní odpověď, která do jisté míry pozmění individuální pach člověka. Zjednodušeně řečeno, objeví se tam molekuly pachu, které u něho dosud nebyly. Jde o to, zda toto je změna dostatečně intenzivní, aby pes byl schopný mezi tisíci molekul identifikovat právě ty, které vychází z imunitní odpovědi lidského organismu,“ naznačuje Pinc složitost problematiky související s pachem, který pes vnímá. 

Ale aby těch neznámých nebylo málo, můžeme si položit další a další otázky. Třeba jaká bude reakce psů na osoby, které již byly očkované, to znamená, že jejich tělo si vytváří imunitu proti viru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění. „Jde tedy o to, jak vybrat cílovou skupinu lidí, od kterých chceme získat vzorky pro výcvik. Rozhodně by to neměli být pouze lidé hospitalizovaní v nemocnici s Covidem-19, neboť by hrozilo označování osob s pachem nemocničního pozadí. Každý vzorek by pak měl být od jiného člověka, ať už se jedná o vzorek pozitivní nebo od osoby s negativním výsledkem testu. Pak už by byl výcvik docela jednoduchý, probíhal by tedy na obvyklém principu: za správné označení pochvala; za špatné žádná odezva,“ vysvětluje odborník. 

Vzorků není nikdy dost

V souvislosti s náročným odebíráním tisíců vzorků nutno zmínit, že všichni, kteří se na experimentálním výcviku podílí, vysoce oceňují přístup pražské Fakultní nemocnice v Motole. Bez jejího aktivního zapojení do rozsáhlého výcviku šesti psů by se nic takového nemohlo uskutečnit. Vzorky osob se berou před testováním, a teprve po testování se třídí na pozitivní a negativní. „Nevím, zda nějaké podobné pracoviště zabývající se tímto výcvikem má takovou logistickou podporu jako naši celníci. Ze sporadických zahraničních zpráv vyplývá, že při výcviku se pracovalo jen s několika desítkami vzorků. Například u Bundeswehru měli pro dva psy omezený počet vzorků. To mohlo posloužit jen ke zjištění, že psi jsou opravdu schopni nalézt a označit vzorky s Covidem-19. Pokud je však vzorků málo a neustále se používají vzorky odebrané od stejných lidí, tak si prostě psi zapamatují pach těch konkrétních osob, takže výcvik se mine cílem. Proto musí být vzorky pro výcvik pokaždé od jiné osoby,“ konstatuje Ludvík Pinc.

 

Dosavadních poznatků o schopnostech psů vyhledávat osoby s onemocněním Covid-19 je nemálo, ale možná, že na stejné množství otázek je třeba hledat odpovědi. Jakmile budou alespoň nějaké další známé, na iFauně dáme vědět.