Zajímavé postřehy z chovu psohlavců Corallus enydris cooki

Psohlavci rodu Corallus se vyskytují v Jižní Americe a v jižní části Střední Ameriky (Corallus enydris cooki, Corallus annulatus annulatus). Rod zastupují čtyři druhy s několika poddruhy, jsou to: Corallus caninus, který nevytváří poddruhy, Corallus enydris (hortulanus) s poddruhy C. e. enydris, C. e. cooki, Corallus annulatus s poddruhy C. a. annulatus, C. a. blombergi a C. a. colombianus (sporná subspecie, někdy je řazena k C. a. annulatus), Corallus cropanii (dříve Xenoboa cropanii). V teráriích se nejčastěji vyskytují jedinci C. enydris a dnes již i C. caninus, kteří jsou však těžko přizpůsobiví a záleží na kvalitě podmínek během jejich přepravy.

Svá pozorování jsem prováděl na nejčastěji chovaném druhu Corallus e. cooki. Chovnou skupinu 1,2 chovám společně v teráriu o rozměrech 80x50x100 (dxšxv). Je zařízeno několika větvemi a jako podkladu je použito hoblin. V teráriu je i miska s vodou, ze které hadi občas pijí, raději však olizují kapky vody ulpělé po rosení na jejich tělech. Rosím vždy večer obden, v době gravidity a pro simulaci období dešťů rosím 2x denně.

Délku hadů je prakticky nemožné přesně změřit, proto uvedu jen přibližnou velikost: samec - 150 cm, samice 1 - 160 cm, samice 2 - 190 cm. Všichni jsou zbarveni bronzově hnědě. Samice 1 má oranžové "tváře" a na hřbetě patrnou kresbu ve tvaru kosočtverců. V roce 1997 obě samice porodily mláďata: samice 1 v září 11, samice 2 v červenci 13.

V teráriu se pohybuje teplota přes den mezi 26-30 st. C, v noci mezi 20-23 st. C, kterou udržují pomocí 40 W žárovky umístěné v květináči v horní třetině terária. V zimě vlivem extrémně nízkých teplot několikrát poklesla teplota v teráriu na 17 st. C. Krmení probíhá asi jednou za 7-10 dní 2-3 myšmi nebo menším potkanem. Potravu přijímají všichni samostatně, samice náruživěji. Jejich zájem o potravu lze velice snadno rozpoznat podle chování. Pokud přes noc prolézají teráriem nebo leží klidně stočeni na větvích, o předkládanou živou ani mrtvou potravu nejeví zájem. Pokud však míří hlavou dolů s esovitě prohnutým krkem, je zde téměř 100% úspěšnost v lovu potravy. Stejný způsob lovení potravy v přírodě uvádí i Henderson (1996).

V páření v mém chovu dochází v prosinci až lednu. Probíhalo většinou v noci a trvalo několik hodin. Přestože samec jevil zájem především o samici 1, gravidita se začala projevovat u samice 2. Přestala přijímat potravu a nápadně ztloustla. V červenci porodila 9 plně vyvinutých mláďat. Během gravidity jsem si terárium rozdělil na tři sektory, ve kterých jsem pozoroval teplotu. 1. sektor - větev nad lampičkou: teplota cca 27 st. C.

2. sektor - větev pod lampičkou: teplota cca 34-37 st. C

3. sektor - dno terária: teplota cca 25 st. C

V sektoru 1 se nejčastěji zdržovala samice 1 a občas samec.

Sektor 2 obývala samice 2 (nikdy jsem ji nezastihl v sektoru 1) a střídavě samec se samicí 1. V sektoru 3 se žádný z mých chovanců nezdržoval. V době pokročilé gravidity se sem však pravidelně každou noc uchylovala samice 2 a okolo poledne se vyšplhala pod lampičku. Podobná pozorování provedl i Walsh (1994), kdy samice vyhledávaly několik týdnů před porodem chladnější místa (cca 28 st. C).

Červenec 1998 samice 2 porodila 9 zdravých mláďat. Jejich délka byla 46-49 cm a váha 16-20 g. Každé mládě bylo umístěno do 3litrové sklenice, na jejímž dně byl asi 1,5 cm vody. Od hrdla byla zavěšena umělá rostlina, na které trávili psohlavci celý den. Sklenice byly očíslovány a umístěny na topný kabel o výkonu 30 W. Odpařováním vody byla zajištěna dostatečná vlhkost. Tento způsob udržování vlhkosti se mi velice osvědčil a mohu ho doporučit více nežli přímé rosení, které mladé hádky stresuje a může zapříčinit i odmítání potravy. Odchovem ve sklenicích jsem získal naprostý přehled o příjmu potravy, svlékání apod. Je mi jasné, že separovaný chov je v případě druhů rodících velký počet mláďat nemožný, např. Boa constrictor, některé krajty atd. V případě psohlavců však tento způsob vřele doporučuji. Potravu začalo přijímat jen jedno mládě, časem ještě dvě. Ostatní mláďata jsem krmil 1x týdně 1-2 novorozenými holaty myší. Umělé krmení probíhalo bez problémů a myšku zasunutou do krku, asi 5 cm, hádek většinou polkl. Jednou došlo při krmení k situaci, kdy si mládě posunulo čelist, avšak ne v takovém rozsahu, jak popisuje I. Vergner v AT. Přesto trvalo asi půl hodiny, než se mi podařilo jemnými pohyby a za pomoci hádkova protahování čelisti, tuto čelist přivést do původního stavu. Při dalším krmení se problém již nevyskytl.

Ovšem zvláštnost, která se v mém chovu stala, je v souvislosti se samicí 1. Jak jsem se již zmínil, přes veškerou snahu samce, projevy gravidity na samici 1 nebyly dlouho patrné. V dubnu přestala přijímat potravu a stále více času trávila vyhříváním pod lampičkou. V srpnu jsem u ní pozoroval stejné chování jako u samice 2 - v noci slezla na podlahu a k poledni se vyšplhala zpět pod lampičku. 27.8. porodila 7 neoplozených vajec a 2 mrtvá mláďata. 1. měřilo 46,5 cm, 2. měřilo 30 cm a bylo celé v obalu a nebylo plně vyvinuto. Porodu jsem přítomen nebyl, avšak naštěstí jsem chování samice dále sledoval. Druhá samice se k čerstvé rodičce naklonila a jazykem jí ohledávala tlamku. Tak činila asi 10 minut, když v tom k mému zděšení chňapla čelistí a nebohou samičku začala škrtit stejně jako myš. Okamžitě jsem přiskočil a ihned po otevření dvířek terária samice svůj stisk povolila a nechala druhou na pokoji. Pak si jí už nevšímala. 6.9. došlo k podobné scéně. Tentokrát v případě, když se stejná samice svlékala. Samec se pokoušel o páření s větší samicí a přitom ohledával tlamku samice 1. Po chvilce rozevřel čelisti a vzal do nich hlavu svlékající se samice. Opět jsem byl naštěstí přítomen a katastrofě zabránil. Další překvapení jsem již nechtěl riskovat, a tak jsem menší samici přendal do jiného terária.

Je jistě důležité podotknout, že v prvním případě samice 2 asi 14 dní nežrala, když před tím potravu odmítala. V druhém případu samec nežral asi měsíc, když po žravém období potravu také odmítal. Je zajímavé, že k oběma situacím došlo při zvláštních situacích - porod neoplozených vajec, svlékání staré pokožky. Samice 1 byla separována asi jeden měsíc. Mezitím samice 2 přijala potravu. Samici 1 jsem vrátil zpět do původního terária a od té doby jsem nic podobného nepozoroval.

Psohlavci jsou skutečně nádherná a osobitá zvířata, o která však již v teraristických kruzích není takový zájem. Jsou to však velice zajímavá zvířata, která se vyznačují v rámci jednoho druhu i poddruhu obrovskou rozmanitostí barev a vzorů. Tím si mě tito hadi naprosto získali a věřím, že nejen mě.