Chov křepelek

Obsah
  1. Původ
  2. Křepelky japonské
  3. Křepelka čínská
  4. Výživa a teplota prostředí během chovu
  5. Odchov

Původ

Všechny doposud chované domácí formy křepelek, kromě křepelky kalifornské, pocházejí z Asie. V podmínkách domácích chovů se chová zejména křepelka japonská, která tvoří nejvíce plemen a rázů, dále křepelka čínská a kalifornská. Mezi méně rozšířené domestikované druhy patří křepelka indická a frankolin křepelčí, které se chovají jako exoti. Plemena, rázy a linie křepelky japonské se chovají převážně pro dobré užitkové vlastnosti, podobně jako ostatní drůbež k produkci vajec a masa. Pro velkovýrobní podmínky bylo vyšlechtěno několik vysoce výkonných typů nosných a brojlerových křepelek. Jejich předností je velice rychlá reprodukce. 

Křepelky japonské

Křepelky japonské dospívají pohlavně ve věku 8 týdnů a v této době začínají také snášet. Snáška vyšlechtěných typů až 300 vajec za rok. Jejich výkonnost ve snášce je 2,5krát vyšší než u nejvýkonnějších nosných typů slepic vzhledem k tělesné hmotnosti a spotřebě krmiva. Další druhy křepelek (čínská, indická, kalifornská a frankolin křepelčí) se chovají většinou jako okrasní ptáci. Křepelka japonská - patří mezi středně velké křepelky s typickým vejčitým tvarem těla. Její zbarvení se podobá zbarvení křepelky polní, na hlavě, křídlech a na ocase je tmavě hnědé se žlutou páskovanou kresbou, na prsou a na spodní části je žluté. Samečci mají lososovitou barvu s kresbou velké podkovy na prsou, a s bílou skvrnou na hrdle. Hmotnost samečka je 105-115 g, samičky 130-135 g. Snáška se pohybuje okolo 150-300 vajec o hmotnosti 10-12 g s tmavohnědě kropenatou až jednobarevnou skořápkou. Líhnutí trvá 17 dní. Tato křepelka nemá zachován pud sezení na vejcích, proto je musíme dát líhnout do líhně. Kromě tohoto nosného typu se ve velkovýrobních podmínkách chová křepelka tzv. faraón, která se používá jako brojler. Hmotnost samečka je 200 g, samičky 250 g, snáška 15-30 vajec o hmotnosti 16 g. Sameček americké brojlerové křepelky má hmotnost 150 g, samička 180 g, chová se v barvě bílé. Ostatní křepelky odvozené jako plemena, rázy a linie křepelky japonské se chovají jako okrasné a dekorativní. Patří mezi ně anglická parková, anglická bílá (Lotus), smokingová (Turedo) a křepelka zlatá (Machurion). 

Křepelka čínská

Křepelka čínská - patří mezi nejmenší křepelky, je tmavší než přírodně zbarvená křepelka japonská. Žije v párech, pud sezení na vejcích má zachovaný. Snáší 8-16 vajec olivové barvy. Líhnutí trvá u této křepelky 16 dnů. Křepelka kalifornská - tento druh patří mezi větší křepelky. Charakteristickým znakem je chocholka na temeni, složená ze čtyř per, u hlavy úzkých a postupně se rozšiřujících. Zbarvení této křepelky je harmonické, samečci jsou tmavší, černohnědí, s perlovou kresbou na krku a bílým obojkem, samičky jsou světlejší, nahnědlé. Chovají se v párech, snáška je 13-15 vajec se smetanově bílou skořápkou, líhnutí trvá 21-23 dnů. Hmotnost dospělých křepelek je 170-280 g. 

Výživa a teplota prostředí během chovu

Největší pozornost v chovu křepelek vyžaduje výživa a teplota prostředí během chovu, respektive odchovu. Chovné prostory musí být v zimě zateplené, při zvýšení denních teplot nad 18 stupňů C můžeme křepelky chovat venku. Nosné křepelky chováme zásadně v klecích. První týden po vylíhnutí až do věku 4 týdnů potřebují mláďata křepelky stejnou teplotu jako např. perličky. To znamená i více než 30 stupňů C. Po přepeření, které ve věku 4 týdnů nastává, může být teplota prostředí 22-24 stupňů C až do přemístění do voliér. V chovu křepelek čínských nesmí teplota prostředí klesnout pod 5 stupňů C, při chovu křepelek kalifornských pod 0 st. C. Optimální teplota pro chovné křepelky, zejména japonské, během snášky je 18-22 stupňů C. 

Mláďata křepelek rostou velice rychle, proto musí jejich výživa obsahovat hodně dusíkatých látek, vitamínů a dostatek minerálních živin. Používají se speciální krmné směsi, se kterými se dosáhne pohlavní dospělosti ve věku 42 dnů, tělesné ve věku 56 dnů. Bez těchto spec. směsí nastupuje dospělost o 14 dnů později. V prvních dnech po vylíhnutí předkládáme mláďatům na krmné destičce vařená vejce propasírovaná přes husté sítko a smíchána s jemnou strouhankou namočenou v mléce, případně promíchanou s tvarohem. Ze zelených krmiv jsou nejvhodnější nejmladší výhonky trav, posekané osení, salát, smetanka a řebříček. Od třetího dne dáme mláďatům k dispozici jemný křemičitý písek, po pátém dnu začneme místo strouhanky zařazovat směs obilných prositých šrotů. Výhodně můžeme použít směs pro kuřata, musí však být čerstvá. Doplňujeme ji tvarohem a vařenými vejci. 

Křepelky si musí zvyknout na krmivo a vodu stejně jako krůťata nebo perličata. Mezi krmením mláďat křepelek japonských, čínských a kalifornských nejsou podstatné rozdíly, kalifornským křepelkám podáváme krmivo ve větším množství. Jejich směs se má kromě toho skládat ze sojového, ovesného a prosového šrotu. Pokud chceme, aby křepelky dosahovaly vysoké snášky, musíme jim předkládat krmiva s potřebným množstvím živin a stavebních látek. Může to být krmná směs pro nosnice nebo krmná směs pro krůty. Při sestavování domácích krmných směsí je třeba kromě obilních šrotů zařadit masokostní moučku, případně Plastin, Roboran apod. Součástí směsi může být i vojtěšková moučka (do 3 %) a šrotovaný hrách (do 8 %). 

Chovné křepelky čínské a kalifornské mají menší nároky na obsah živin, zejména dusíkatých látek. Dobrého vybarvení těchto křepelek dosáhneme zařazením různých druhů prosa, čiroku, čumízy a některých olejnatých semen nebo výlisků. Jedna kloubová litrová napáječka stačí pro 40 mláďat nebo 20 dospělých křepelek. Jedno podélné krmítko dlouhé 300 mm stačí pro 40 mláďat. Je-li k takovému krmítku přístup pouze z jedné strany, stačí pro 10 křepelek. Výhodné je rovněž používání zásobníkových krmítek. Na odchov jedné křepelky od vylíhnutí do věku 8 týdnů budeme potřebovat 0,65-0,90 kg krmných směsí, podle jejich kvality. Pro jednu chovnou křepelku budeme potřebovat 8 kg jadrných krmiv. Při odchovu křepelek čínských bude toto množství o 20 % a při chovu až o 30 % nižší, zatímco při odchovu křepelek kalifornských bude vyšší o 70 % a při chovu o 40 % vyšší než u křepelek japonských. V chovu křepelky japonské můžeme chovat s jedním samečkem jednu, dvě, případně až šest samiček. U ostatních druhů dodržujeme chov v párech. 

Odchov

Až do dosažení pohlavní zralosti můžeme celé hejno chovat společně. Pak rozdělíme samečky a samičky podle zbarvení opeření a můžeme je sestavit do párů nebo skupin - křepelky kalifornské ve věku 6 měsíců, japonské a čínské ve věku 38-42 dnů. Chovná sezóna se začíná u kalifornských křepelek až ve druhém kalendářním roce, u čínských a japonských už ve věku 52 dnů. Pohlaví u vylíhnutých křepelek můžeme rozeznat kloakální metodou již první den. Pomocným znakem pro rozlišení může být i prachové peří v okolí kloaky, které je u samečků růžové a u samiček modrošedé. 

Pohlaví je možné bezpečně rozlišit po přepeření, neboť samečci jsou tmavší. Sameček křepelky japonské má prsa zbarvená lososovitě s kresbou velké podkovy. Obecně jsou samečci všech plemen o 20 % (i více) lehčí. Snáška křepelky čínské a kalifornské je nízká, jen 8-18 vajec, zatímco křepelka japonská může snést 150-300 vajec. Při dobré výživě, 18hodinovém denním osvětlení a při stálé teplotě okolo 20 stupňů C můžeme dosáhnout horní hranice snášky. Prvá vejce mají hmotnost 5-6 g, standardní hmotnosti 10-11 g se dosáhne po snesení 10-14 vajec. Někdy křepelka snese i dvě vejce denně. 

Základní barva skořápky je bílá, nazelenalá nebo nahnědlá, posetá tmavými skvrnami různé velikosti a intenzity. Skořápka je křehká, podskořápkové blány jsou pevné. Vejce křepelek jsou chutnější než slepičí, i když chemické složení je podobné. Vejce křepelek obsahují více železa a některých specifických látek. Přisuzují se jim léčivé účinky, např. při astmatu a nemocech krevního oběhu. Japonské křepelky s vysokou snáškou chováme rok, s nižší snáškou dva roky, čínské chováme 5-6 let, kalifornské až 8 let. Křepelky jsou dosti plaché a lehce při každé příležitosti unikají. Při manipulaci si to musíme uvědomit. Po sestavení chovných párů a skupin se často stává, že sameček některou samičku neustále napadá. Toto chování je třeba odlišit od způsobu, kterým se domáhá páření. Agresivní sameček může postiženou samičku i zabít. Proto ji tedy z jeho skupiny odstraníme a pokud jeho agresivita nepřestane, je důvodem k vyřazení z chovu. Většina druhů snáší prostředí, které se podobá prostředí přírodnímu. Nosné, japonské křepelky chováme v klecích, ostatní křepelky chováme ve voliérách, v létě umístěných na slunečních místech. M.Z. Zpracováno s využitím odborné publikace

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (7x):

1
2
3
4
5

Autor textu Redakce Fauny

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

12.1.2013 15:17

zdravim všude čtu že jsou Křepelka kalifornská plachý ale tim padem ja mám vyjimku 1 par je klidnej a 2 par zvědavy a ještě mam zamluveny dalši křepelky smajlík smajlík