Vejce nad zlato – 1. část

Cena vajec stoupá, lidé stojí fronty u aut rozvážejících kuřice, vynesené slepice i kuřata …

Může za všechno předpis o zvětšení klecí?

Od začátku roku 2012 vstoupil v platnost předpis Evropské unie, který upravuje podmínky chovu nosnic. Chovy, kde slepice byly v konvenčních klecích, musely podmínky upravit, což znamená nemalé finanční náklady. Podmínky nemusí měnit chovatelé, kteří slepice nechovali v klecích. Zatímco před reformou vejce byli mnohdy nuceni prodávat pod cenou, dnes s odbytem problém nemají. I když rozhodnutí o úpravě pravidel chovu slepic bylo přijato již v roce 1999, do počátku letošního roku se změněným podmínkách nestačilo plně přizpůsobit patnáct států EU. Uvádí se, že se naše soběstačnost v produkci vajec pohybuje kolem 60 %. Vajec na trhu je opravdu méně a jejich cena se prudce zvýšila. Počítá se však s tím, že chovatelů, kteří splní nové požadavky, v průběhu letošního roku přibude. Podle prognózy drůbežářské unie by se tak soběstačnost České republiky v produkci vajec do konce letošního roku mohla zvýšit na necelých 80 %. Podle předsedkyně drůbežářské unie D. Tůmové by spotřebitelé neměli podléhat panice z nedostatku vajec. Pokud si budou kupovat množství, které kupovali doposud, problémy na trhu nehrozí.

Dovoz vajec

V lednu 2012 se do ČR dovezlo celkem 36 637 526 kusů vajec, z toho 61 procent z Polska. Podle posledních známých statistik k 16. 2. 2012 se v průběhu února 2012 dovezlo do ČR 21 276 029 kusů vajec, z toho z Polska 38 procent, z Německa 26 procent a další vejce se dovezla ze Slovenska, Lotyšska a Španělska. Některé zásilky vajec z Polska a Maďarska byly vráceny nebo zlikvidovány, protože nepocházely z chovů s odpovídajícími podmínkami.

Opravdu stejné podmínky

Pro ochranu chovatelů, kteří podmínky splňují, dozorové orgány ČR kontrolují dovážená vejce a vracejí ta, která nepocházejí z obohacených klecí nebo alternativních technologií. Evropská komise také rozhodla, že všechny členské státy musí dodat seznamy výrobců konzumních vajec i s registračními čísly a typem technologie. Také zhruba od pětiny chovů, které v Česku dosud klece nezvětšily, obchodníci nesmějí nakupovat.

Jsou vejce skutečně drahá?

Zajímavé je srovnání historické ceny vejce v článku F. Horáčka, kde se uvádí vývoj cen vajec. Zatímco v roce 1952 stálo vejce 3,80 Kčs a bylo jen na příděl, od roku 1966 do roku 1983 se cena vajec neměnila. V létě stálo vejce 1,00 Kčs, v zimě 1,30 Kčs. V roce 1984 vejce podražila na 1,20 Kčs a začala platit jednotná celoroční cena. V roce 2000 stálo vejce průměrně 2,75 Kč, v roce 2012 se uvádí průměrná cena 2,90 Kč. Pokud spočítáme, kolik vajec bylo možné koupit z průměrné mzdy, jsou dnešní vejce vlastně levná. Zatímco po reformě si člověk mohl dovolit ze mzdy 800 vajec, dnes při ceně 5 Kč za kus je to zhruba 5 000 vajec. Nutno připomenout, že cenu ovlivňovaly zlepšující se technologie chovu a zvyšující se snáška.

Srovnání mezd s cenou vajec Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz
Rok	Průměrná mzda	Cena za jedno vejce	Vajec ze mzdy (ks)
1952	1 079	3,8	284
1953	1 111	1,4	794
1963	1 420	1,3	1 092
1973	2 171	1,15	1 888
1983	2 808	1,15	2 442
1993	5 904	2,55	2 315
2003	16 917	2,44	6 933
2011	24 319	2,31	10 528

Podle čeho vybíráme vejce v obchodě?

Při nákupu se můžeme orientovat pouze podle údajů uvedených na obalu, popř. zkontrolovat, jestli vejce nemají porušenou nebo zašpiněnou skořápku. Na obalu musí být uvedeno číslo balírny či třídírny, třída jakosti, hmotnostní skupina (XL, L, M, S, popřípadě „Vejce různých velikostí“), datum minimální trvanlivosti (u třídy A 28 dní), údaj o podmínkách skladování a údaje o způsobu chovu. První „číslo“ může být zajímavé pro zákazníka tím, že říká, z jakého chovu vejce pochází. Takže je-li první jednička, pochází vejce od slepic chovaných ve volném výběhu, dvojka značí nosnice z halového chovu, trojka z klecového, a je-li první nula, jde o slepice z chovu ekologického. Další čísla a znaky na vejcích na základě nařízení EU č. 2002/4/ES jsou kód státu a poslední číslo je registrační číslo hospodářství. Kód producenta musí být na obalu nebo uvnitř obalu vysvětlen. Slepičí vejce se podle smyslových a fyzikálních požadavků dělí do tříd jakosti na I. třídu – čerstvá vejce EXTRA A, která musí být tříděna druhý den po snášce, vzduchová komora je do 4 mm, a čerstvá vejce A, ta musí být tříděna 3. den po snášce, vzduchová komora je do 6 mm. Ve II. třídě jsou zařazena vejce B, která nejsou tříděna podle hmotnosti, vzduchová komora je do 9 mm. Hmotnostní třídění je často uváděno i v receptech, proto je uvedeno v tabulce. Pokud chovatel prodává vejce od svých slepic tzv. ze dvora, tj. „přímo konečnému spotřebiteli k užití v jeho domácnosti“, tak samozřejmě vejce nikterak neoznačuje. Chov slepic ale musí mít zdravý a i on musí dodržovat podmínky pro skladování vajec.

Hmotnostní třídění vajec
Hmotnostní skupina	Hmotnost 1 vejce v gramech
XL velmi velká	73 a více
L velká	od 63 do 73
M střední	od 53 do 63
S malá	méně než 53

Chcete si pořídit vlastní chov?

Stejně jako vážných diskusí o vejcích jsou naše média plná i vtípků na toto téma. Kurníkové řešení obývákové stěny od Ikey jsem dostala do e-mailové schránky několikrát. Vypadá hezky, ale nebrala bych ho. Ani omylem. Ani slepice na snášku bych na balkon nechtěla. Kousek přírody za oknem je sice hezká věc, ale slepice je slepice. Všichni zájemci o chov by nejdříve měli zvážit, zda pro něj mají vhodné podmínky.

Než si je pořídíte, zvažte několik věcí: Slepice nejsou zrovna tichá zvířata, a pokud si k nim pořídíte i kohouta, brzké ranní kokrhání může leckomu vadit, i když je to jistě příjemnější a ne tolik zdraví poškozující zvuk než hřmot sekačky nebo třeba mixéru. Jenže na ty jsou mnozí zvyklí, zatímco takové kohoutí ohlašování nového dne bude, aspoň zpočátku, nepříjemnou novinkou. Říká se, že slepice jsou pitomé. Omyl. Nejsou. Jen si jdou důsledně za kouskem čehokoli, co by mohly sezobnout. A taky pokud se najde něco, co je podezřelé, reagují. Plaší se, bezhlavě unikají a hledají úkryt. I mezi slepicemi jsou různá plemena, která se odlišují i temperamentem. Ochočit se slepice dají, vycvičit ne (tedy dle mého názoru), ale jsou i takoví, co se o to snaží. Stejně jako kterékoli zvíře, i slepice „jsou cítit“, i když je držíme v čistotě, a vyžadují péči. Musíme jim vytvořit vhodné podmínky, zejména pokud od nich očekáváme, že budou snášet vejce.

Čím začít?

Plemeno, pro které se rozhodnete, byste měli vybírat podle podmínek, podle možností, které máte, a taky podle toho, co od něho očekáváte. Pokud máte k dispozici velký výběh, ten dobře využijí lehká nosná plemena, snáška je pěkná i u středně těžkých plemen, která snesou i menší prostor. Slepice se dají chovat i ve voliérách. Existují sice plemena zakrslá – malé slepičky vážící okolo půl kila, ta jsou však vyšlechtěna pro okrasu, a ne pro dnes tolik diskutovanou snášku. Za rok snesou okolo 80 vajec s hmotností do 30 g. Okolo 1 kg váží zdrobnělá plemena slepic. Vyšlechtěna jsou téměř ke všem velkým protějškům. Např. u zdrobnělých středně těžkých plemen se snáška pohybuje okolo 140 vajec s hmotností okolo 40 g. Do voliér se hodí také japonské nosné křepelky se snáškou i 300 vajec s hmotností 12 g. I ony jsou však poměrně hlučné.

Co musíme zajistit?

1. Kurník, voliéra a výběh
Na trhu je nepřeberné množství různých druhů kurníků, zhotovit si jej můžete i sami. Měl by ale splňovat několik základních kritérií: kurník by měl být uzavíratelný, aby se dovnitř nedostala škodná. Měl by drůbež chránit před chladem, průvanem, důležité je zachovat podestýlku suchou. Potřebné je pravidelné čištění, dezinfekce a případné odstranění parazitů. K jeho vybavení patří hřady a trusný stůl, snášková hnízda, popeliště, krmítka a napáječky. Ve výběhu počítáme na jednu slepici okolo 10 m2. Ani výběh by neměl být mokrý, blátivý. Musíme tu zajistit místa, kde se zvířata schovají před sluncem. Ideální jsou ovocné stromy a keře. Kuřice si rády pochutnají např. na dozrávajících plodech rybízu. Vhodné jsou i jiné stromy nebo keře, stín zajistí i topinambury nebo slunečnice. Pokud porost ve výběhu chybí, musíme zhotovit jednoduchý přístřešek. Počítejte s tím, že slepice hrabou, a pokud je ve výběhu trávník, poškodí jej.

2. Krmení
Říká se, že slepice jsou nenáročné a sezobou všechno. Do jisté míry je to pravda. Pokud mají dostatečný výběh, dokážou si část potravy zajistit samy. Pokud od nich ale požadujeme snášku a nemají dostatečný prostor, kde by si potravu mohly nasbírat, o krmení se musíme postarat. Podobně jako ve výživě lidí, i u slepic je důležité, aby dostaly to, co potřebují. Ať už krmíme čímkoli, měli bychom dbát na to, aby drůbež „dostala, co jí patří“, ale aby se krmivem neplýtvalo a aby se neznehodnocovalo. Souhrnu technických a organizačních opatření spojených se sestavováním krmných dávek, úpravou a způsobem podávání krmiva říkáme technika krmení. Dobrá technika krmení spočívá zejména v použití vhodných krmiv a jejich zastoupení v krmné dávce s ohledem na věk a produkční zaměření drůbeže (např. snášku). Dále by se krmná dávka neměla příliš často měnit, pokud k tomu musí dojít, změna by měla být postupná. Jedná se např. o změnu krmné směsi u kuřat za krmnou směs pro kuřice a později pro nosnice. Změna by neměla být náhlá ani při přechodu ze sypké směsi na granulovanou, ze šrotů na celé zrniny. Pokud máte k dispozici např. brambory nebo suchý chleba a chcete podávat míchanice, hodí se spíše na ráno, kdy slepice rychle zasytí. Podáváme jí jen tolik, kolik sežerou v krátkém čase, aby v krmítkách nekysala. Velmi důležitá je správná volba krmítek a napáječek, jejich umístění a naplnění. Podstatné je i to, kdy krmíme. Orientační spotřeba krmiva je uvedena v tabulce. Záleží na tom, jaké plemeno jste si pořídili a jaké máte podmínky. Na složení krmné dávky, jednotlivá krmiva a další podmínky chovu se zaměříme příště.

Denní a celoroční spotřeba krmiva slepic s různou snáškou
živá hmotnost slepic	snáška vajec (kusů)
120	150	180	210	240
(kg)	denní spořeba (g)/celoroční spotřeba (kg)
1,75	105/38	110/40	115/42	120/44	125/46
2	112/41	117/43	122/45	131/48	140/50
2,25	120/44	126/46	131/48	140/51	150/54
2,5	129/47	133/49	140/51	147/54	155/58
2,75	137/49	142/51	147/53	156/57	165/61