Hempšírky

Další fotografie (10)

Hempšírky jsou poměrně mladým plemenem. Vyznačují se raností, dobrou masnou užitkovostí i vysokou snáškou.

Zařazení: středně těžká plemena (ve Vzorníku plemen drůbeže skupina D2).

Původ: velká forma USA, zdrobnělé USA a Německo.

Kroužek: kohout 22 mm, slepice 20 mm, zdrobnělá forma kohout 15 mm, slepice 13 mm.

Vznik plemene:

Hempšírky vznikaly v Americe ve státě New Hampshire, uvádí se i stát Massachusetts, který sousedí se státem Rhode Island. Na univerzitě v New Hampshiru vznikaly výběrem z vybraných kmenů rodajlendek, zatím bez přikřížení jiného plemene (1918). Jejich obchodní název byl červené. Cílem bylo získat užitkové slepice pro zásobování New Yorku. Měli to být hybridi, kteří dobře využijí krmiva, rychle rostou a opeřují, brzy začínají snášet a především mají vysokou snášku. „Červené“ se rychle rozšířily i mezi farmáře, u kterých se staly velmi oblíbenými. Začaly se ustalovat i jejich exteriérové znaky. V Americe byly hempšírky uznány roku 1935.

Do Evropy se dostaly už v roce 1930, a to do Velké Británie, popularitu tu získaly až v 80. letech 20. stol., klub byl založen až v roce 1997. Také v Německu a Nizozemsku se rozšířily až několik let poté, co byly dovezeny.

Další barevný ráz – modře měděně červené, byl vytvořen v Nizozemsku kolem roku 1980.

Bílé vznikaly křížením hempšírek s bílými barneveldkami v Německu (1954).

Zdrobnělé hempšírky byly uznány v roce 1961 v USA a v Německu. Na vyšlechtění zdrobnělé formy hempšírek si činí nárok i Nizozemsko.

Plemenné znaky

Hempšírky patří k plemenům středního tělesného rámce. Jejich trup je prostorný, dobře osvalený, středně dlouhý. Při pohledu ze strany má tvar obdélníku. Hmotnost kohouta v prvním roce by měla být 2,9 až 3,5 kg, u slepice je to 2,3 až 2,9 kg. U zdrobnělých u kohouta 1 až 1,2 kg, u slepice 0,8 až 1,0 kg.

Hempšírky mají listový hřeben. Ten je středně velký se 4 až  5 pravidelně řezanými zuby. U slepice je hřeben poněkud vyšší, měl by být vzpřímený, ale toleruje se, pokud je za třetím zubem mírně klopený. Praporek sleduje linii týlu, ale nepřiléhá k němu. Ušnice i laloky by měly být střední velkosti, oválného tvaru. Ušnice jsou červené, mírně svraštělé. Oči se požadují výrazné, oranžové až červené.

Středně dlouhá záda přecházejí plynule v krk i v sedlový závěs. Na linii sedla plynule navazuje středně dlouhý ocas se širokými rýdováky, ty jsou zcela zakryty středně dlouhými srpy. Ocas kohouta je nasazen pod úhlem 45°, u slepice je to jen 35°.

Postoj by měl být široký, běháky středně dlouhé, žluté barvy. Jednotlivé šupiny mají hnědavý nádech, drápy jsou požadovány světle rohové.

Opeření je bohatší, ale nesmí vytvářet podušky. Kůže hempšírek je žlutá.

Nejčastější exteriérové vady

Vyskytují se vady v utváření trupu – krátký, nebo naopak příliš dlouhý trup, plochá prsa, trojúhelníkový tvar trupu. Neodpovídající jsou také zvířata malá, úzká nebo ta s rovnými zády. Nežádoucí je úzký postoj, vysoko nesený nebo úzký ocas, ostré přechody v horní linii. Trestají se také podušky v opeření, nejčastěji se vyskytují v oblasti sedla.

Nežádoucí jsou hrubý nebo esovitě prohnutý hřeben, velké laloky, probělené ušnice či světlé oči.

Barevné rázy

Nejčastějším barevným rázem jsou měděně červené. Základní barva kohouta je zlatohnědá, v různých odstínech podle jednotlivých partií těla. Nejsvětlejší je krční závěs, tmavší sedlový závěs a nejtmavší záda a horní část krytů křídel. Ve spodní části krčního závěsu je černá stvolová kresba, která nesmí zasahovat příliš vysoko. Černá kresba je také v letkách. Ruční jsou černé na vnějších praporech podél ostnů, loketní letky jsou na vnitřních praporech převážně černé. Černé jsou také rýdováky a srpy. U velkých srpů je hnědé lemování přípustné, u malých se na konci požaduje.

Slepice je zbarvena podobně jako kohout, jen rozdíly v odstínech jednotlivých partií nejsou tak výrazné. Světlejší je krční závěs, kde je výraznější stvolová kresba. Ta ideálně zasahuje do poloviny krku. Koncový hnědý lem je přípustný u vrchních rýdováků. Podsada obou pohlaví je lososová.

Nežádoucí je u kohoutů příliš tmavá barva, stejný odstín všech partií, peří bez lesku, chybějící kresba v krčním závěsu nebo kresba v sedlovém závěsu. Vyskytují se také černé skvrny v zadní části boků pod ocasem.

U obou pohlaví se trestá nevyrovnaná nebo skvrnitá barva nebo barva jiného odstínu. Netoleruje se ani velmi slabá kresba v krčním závěsu, letkách nebo ocase. Nepřípustná je celá šedá podsada či viditelné černé skvrny ve zbarvení. Ty bývají zejména v krytu křídel. Na skrytých částech je čerň v malém rozsahu přípustná.

Hempšírky se vyskytují i v barvě bílé, vyšlechtěny jsou modře měděně červené. Velké druhého uvedeného barevného rázu byly do seznamu EE zařazeny v roce 2010. U bílého rázu je často problém rozeznat hempšírku od barneveldky.

Tabulka:
Výskyt barevných rázů hempšírek v zemích EE
Původ Česká republika Německo Belgie Velká Británie Francie Itálie
EE Hempšírky New Hampshire New Hampshire New Hampshire red New-Hampshire New Hampshire
měděně
červené
goldbraun roodbruin red fauve acajou a queue noire bruno dorata
bílé weiß wit   blanc bianca
modře měděně
červené
goldbraun-blaugezeichnet roodbruin blauwgetekend   fauve acajou a queue bleue  
USA/D Zdrobnělé hempšírky Zwerg-New Hampshire New Hampshirekriel New Hampshire Bantam New-Hampshire naine New Hampshire nana
měděně
červené
goldbraun roodbruin dark brown fauve acajou a queue noire bruno dorata
bílé weiß wit   blanc bianca
modře měděně
červené
goldbraun-blaugezeichnet roodbruin blauwgetekend   fauve acajou a queue bleue  
Původ Chorvatsko Nizo-zemsko Polsko Skandi-návie Španěl-sko Slovensko
EE Nju Hempšir New Hampshires New Hampshire New Hampshire New Hampshire Hempšírka
zlatnosmeđa roodbruin złoto brązowy rodbrune roja zlatohnedá
    biały hvide blanca biela
  roodbruin blauwgetekend        
USA/D Patuljasti Nju Hempšir New Hampshire kriel New Hampshire miniaturowy Dvaerg-New Hampshire   zdr.Hempšírka
zlatnosmeđa roodbruin złoto brązowy rodbrun   zlato hnedá
    biały hvid   biela
  roodbruin blauwgetek.       modro-zlatohnedé

Užitkovost

U velkých je předpokládaná snáška 180–200 vajec s hnědou skořápkou. Minimální hmotnost násadových vajec je 55 g (uváděla se hmotnost i 60 g). U zdrobnělých je to 140 vajec s hmotností 40 g. Existují kmeny s tmavšími a světlejšími vejci.

Podle kontroly užitkovosti z roku 2011 byla průměrná snáška u velkých hempšírek 168,4 vejce s hmotností 54,9 g, sledováno bylo 25 slepic. Průměrná snáška u jedenácti sledovaných zdrobnělých hempšírek byla 179 vajec s hmotností 50,4 g.

Kuřata rychle rostou i opeřují a v porovnání s jinými plemeny dosahují v krátkém čase jatečné zralosti.

Specifika chovu

Hempšírky jsou klidné a důvěřivé, ale shánlivé. Uvádí se, že dokážou dobře létat, 1,8 m vysoký plot je však většinou dostačující.

Nebývají agresivní ani vůči sobě navzájem. Nemívají sklon ke kanibalismu, ozobávání se ale může vyskytnout v zimních měsících, pokud jsou uzavřené v malém prostoru a nepříliš vhodných podmínkách.

S chladným počasím se vyrovnávají dobře, jen hřebeny mohou omrznout.

Barva peří u měděně červených podléhá vnějším vlivům, neucelená nebo světlejší je pod vlivem slunce, deště, také slepice ve snášce už nebývají ideálně zbarvené. Na konci snáškového období bývá barva vybledlá, matná, nestejnoměrná …

Zahraničí

V zahraničí jsou hempšírky oblíbeným plemenem. Přehled rázů chovaných v rámci EE naleznete v tabulce. Na Slovensku pracuje Klub chovateľov hempšírok, klubovou agendu vede: Ivan Antony, Valkovská 35, 080 05 Prešov. Pokud byste chtěli kontaktovat klub v zemi původu, adresa je následující: The New Hampshire Breeders Club of America, Brett Kreifels, P.O. Box 113, 425 Chestnut St. Springfield, NE 68059, 402-679-1174.

Klub

Klub chovatelů hempšírek u nás bohužel nepracuje. Plemenné chovy na hempšírky měděně červené mají uznané Řeháček Ladislav, Sběř 79, 507 03 Vysoké Veselí, tel: 605 715 560 a Tomšej Jan, Okružní 621, 696 17 Dolní Bojanovice, tel: 721 327 437.

Další fotografie k článku

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře