Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.

Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod).

 
iFauna.cz » Články » Drůbež »

Problémy v chovu drůbeže 8 – Když se rozhodnete vystavovat – přejímka zvířat a posuzování

Když zvířata přivezete na výstavu, převezme si je garant nebo vedoucí expozice a v určeném termínu jsou posouzena. Je dobré, aby byla zvířata na výstavě dříve, např. pokud se posuzuje v pátek dopoledne, je vhodné je přivézt již ve čtvrtek. Mají tak šanci si zvyknout na nové prostředí, uklidnit se, při posouzení se pak zpravidla mnohem lépe předvedou.

Fotografie:

 

 

 

 

 

Zvířata musí být zvážena

Na stránkách www.cschdz.eu je uvedeno, že zvířata musí být před posuzováním zvážena pořadatelem výstavy a údaje o hmotnosti musí mít posuzovatel na začátku posuzování k dispozici. Hmotnost je jedním ze základních plemenných znaků, proto musí být zvířata zvážena. Vodní drůbež, krůty, slepice a perličky se váží s přesností na 0,1 kg, křepelky s přesností na 0,01 kg. Pro vážení jsou vhodné různé přepravky, klidná plemena lze jen položit na váhu, temperamentnější fixovat např. zastrčením hlavy za křídlo.

V některých případech vážení zařídí pořadatel, jindy požaduje, aby váhy spolu se zvířaty dodal chovatel.

Pořadatel výstavy musí zabezpečit vhodné, dostatečně velké klece nebo voliéry, posuzovateli vhodné podmínky pro posuzování, pokud posouzení probíhá v hale, zejména dostatečné osvětlení. S posouzením pomáhají zapisovatel a člověk, který zvířata chytá.

 

Z pohledu posuzovatele

Vaše zvířata na výstavě posoudí posuzovatel podle platného standardu, ve kterém je uveden soubor exteriérových znaků a vlastností daného plemene. Ty charakterizují plemeno, ale také je výrazně odlišují od jiných plemen.

Na výstavách se posuzují exteriérové znaky – vnější vzhled zvířat, ne jejich užitkovost. I když ta se vzhledem mnohdy souvisí, např. zatímco dobrá nosnice má prostorný trup, dobře vyvinutou jemnější kostru, harmonickou tělesnou stavbu a vyvinuté i břicho, trup špatných nosnic bývá méně prostorný, břicho méně znatelné. Pokud už slepice snáší, špatná nosnice bude vypadat, že je na výstavu lépe připravená.

Ale vraťme se k posuzování. Standard pro jednotlivá plemena i barevné rázy drůbeže je uveden ve Vzorníku plemen drůbeže. Tyto standardy aktualizuje a schvaluje standardová komise ČSCHDZ. Činnost posuzovatelů řídí Komise posuzovatelů drůbeže. Více informací o nich naleznete na stránkách www.cschdz.eu. Český Vzorník je závaznou normou platnou na území České republiky, údaje a pravidla v něm uvedená musí posuzovatel dodržovat.

Poměrně často se stává, že chovatel s posouzením nesouhlasí. Důvod ocenění by měl vyčíst z oceňovacího lístku, je-li správně vyplněný. Ideální také je, pokud je na výstavě ještě posuzovatel a problém může vysvětlit hned na místě. Na některých výstavách jsou možná odvolání. Důvodem, proč je zvíře zpravidla na první výstavě oceněno nadprůměrně a na další už se sotva do ocenění vejde, bývá to, že někteří chovatelé „honí“ zvířata z výstavy na výstavu a diví se, že zvíře, které bylo na první výstavě oceněno třídou elita, na té poslední dosáhne sotva na dobrou. Jen si zkuste často měnit prostředí, a když se k tomu přidá ještě notná dávka stresu…


Podívejme se teď na to, jak se posuzuje

Při posuzování posuzovatel nejdříve projde celou skupinu zvířat, která má přidělená k posouzení, a porovná jejich kvalitu. Poté každé zvíře prohlédne nejdříve v kleci nebo voliéře, pak v ruce zhodnotí znaky, které nebyly v kleci viditelné, a nadiktuje zapisovateli údaje do oceňovacího lístku. Dále musí vyplnit soupis všech ocenění – soupisový arch.

Hodnotí jednak to, jak zvíře odpovídá uvedenému standardu, je potřeba ale přihlížet i ke stupni prošlechtění plemene, k celkovému stavu plemene v reálném čase. Postihnout se vždy musí nepřípustné vady.

Nejde tedy jen o to rozeznat plemena, posuzovatel musí znát i anatomii a fyziologii drůbeže, základy genetiky a mít všeobecný přehled o stavu jednotlivých plemen.

 

Oceňovací lístek

V hlavičce oceňovacího lístku se uvede výstava a datum, číslo klece, plemeno, pohlaví, hmotnost, číslo kroužku, ročník a na závěr posouzení výsledná třída a body.

Oceňovací lístek má 6 pozic:

  1. Plemenný typ, rámec, pohlavní výraz
  2. Hlava
  3. Trup
  4. Krk, křídla, ocas, nohy
  5. Peří – charakter, zbarvení
  6. Konstituce, stavba kostry, zdraví, kondice, péče chovatele

V jednotlivých pozicích se vypíší přednosti a vady zvířete. Některé pozice spolu úzce souvisí, hodnocení nedostatku nebo přednosti se pak projeví ve známkách všech souvisejících pozic. Např. má-li kohout netypický hřeben, projeví se to ve známce v pozici 1, kde se hodnotí plemenný typ, ale také v pozici 2, kde se hodnotí hlava. Podrobně se na jednotlivé pozice podíváme v příštích dílech seriálu.

Hodnocení se provádí systémem známkování, známkami od 0 do 5. Známka 5 označuje ideální stav, známka 0 výlukovou vadu, nulou se hodnotí také pozice, kde není možné momentálně daný znak hodnotit. Známky se udělují na základě porovnání se standardem, ale přihlíží se také k současné průměrné kvalitě daného znaku v rámci plemene. Pro udělení výsledných známek je rozhodující množství a závažnost zjištěných vad a předností. Přednosti a vady se navzájem kompenzují, výjimkou jsou velké vady.

Známky musí být uvedeny u dospělých zvířat ve všech šesti pozicích. Neplatí to pouze v případě, kdy je v některé z pozic uvedena známka nula.

Na základě známek uvedených v těchto pozicích (jejich průměru a minimální uvedené známky) se doplní výsledná třída. Pokud je výstava označena jako soutěžní, třídy se přepočtou na body, které se spolu s třídou zapíší do pole Třída.

V případě, že je zvíře mladé a jeho vývoj není ukončen, hodnotí se predikátem. Takovému zvířeti se neudělují známky v jednotlivých pozicích, ale na oceňovacím lístku se uvedou jen vady i přednosti. Protože ještě všechny znaky nejsou plně vyvinuty, doplní se odhadnutá výsledná třída. Nejvyšším hodnocením tu může být třída VD. Jen připomínám, že většina plemen se predikátem může hodnotit do 31. 10., plemena a druhy zařazené ve Vzorníku do skupin A1, B4, C1, D1 a E1 do konce ledna následujícího roku.

Udělené známky jsou podkladem pro zařazení zvířat do sedmi tříd podle těchto zásad:

 

 

1.

Třída SE (super elita)
průměr známek nejméně 4,5, nejnižší známka v kterékoliv pozici 4

Body: 98,0–98,5–99,0–99,5

2.

Třída EL (elita)
průměr známek nejméně 4,0, nejnižší známka v kterékoliv pozici 3

Body: 95,0–95,5–96,0–96,5–97,0

3.

Třída VD (velmi dobrá)
průměr známek nejméně 3,5, nejnižší známka v kterékoliv pozici 3

Body: 93,0–93,5–94,0 – při hodnocení predikátem jen 93

4.

Třída DB (dobrá)
průměr známek nejméně 2,5, nejnižší známka v kterékoliv pozici 2

Body: vždy 92

5.

Třída US (uspokojivá)
průměr známek menší než 2,5, nejnižší známka v kterékoliv pozici 1

Body: vždy 91

6.

Třída N (neoceněno)
známka 0 v kterékoli pozici udělená při zjištění hrubé vady přechodného charakteru

Body: 0

7.

Třída V (vyřazeno)
známka 0 v kterékoli pozici udělená při zjištění hrubé vady trvalého charakteru

Body: 0




 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nejlépe oceněným zvířatům se pak udělují různé tituly a ceny. Jaké ceny se přidělí, určí pořadatel výstavy. Snad na každé výstavě se udělují čestné ceny. Přidělují je posuzovatelé na jednotlivce nebo kolekce. Čestnou cenu by nemělo získat zvíře s horším oceněním než VD.

Stále častěji se čestné ceny udělují na jednotlivce, a to i přesto, že chovy, kde je kvalitní celá kolekce, jsou samozřejmě hodnotnější.

Z dalších jsou to vítěz výstavy nebo vítězná kolekce, mistr nebo šampion, na větších výstavách se přidělují i různé poháry. Pro udělení těchto cen jsou předem stanovená pravidla.

Pojedete-li na výstavu do zahraničí, systémy posuzování se poněkud liší. Např. v Německu nebo na Slovensku se používá systém popisný – na oceňovací lístek se zapisují přednosti, vady a přání pro zlepšení. Na jejich základě se pak udělí výsledná třída a body. V dalších zemích (dříve i u nás) jsou systémy bodové, které buď strhávají body za vady, nebo naopak přidělují body za přednosti. Systémy posuzování mohou být také šifrové, grafické nebo obrázkové.

 

Záhlaví oceňovacího lístku

Plemeno

Je možné uvést celý správný název plemene nebo jen jeho zkratku. Zejména u barevných rázů jsou mezi chovateli stále zafixované nesprávné nebo i dříve používané názvy barevných rázů.

Hmotnost

V úvodu článku jsem zmínila, že zvířata musí být při předání na výstavu zvážena. Ať již hmotnost uvede pořadatel, nebo vystavovatel, pokud je hmotnost výrazně jiná, než je uvedeno na lístku, který posuzovatel obdrží, zvíře by mělo být neoceněno s poznámkou: Pokus o klamání posuzovatele – kontrolním převážením byla zjištěna výrazně odlišná hmotnost xx kg. Je proto zvířata potřeba opravdu zvážit, nejen zapsat hmotnost uvedenou vzorníkem.

Ve vzorníku jsou pro jednotlivá plemena stanoveny nejen hranice optimální hmotnosti, ale i povolené odchylky. Jsou zde uvedeny dvě skupiny – do jednoho roku a nad jeden rok. Do skupiny nad jeden rok se řadí zvířata do 31. 3. následujícího roku po roce uvedeném na registračním kroužku. Nedospělá zvířata hodnocená predikátem požadované hmotnosti dosahovat nemusí. Pokud požadované hmotnosti nedosahuje dospělé zvíře, nehodnotí se, v pozici 6 se uvede známka nula a komentář: Hmotnost mimo rozmezí požadované tolerance. Odpovídající známky za nízkou hmotnost budou i v souvisejících pozicích.

Hmotnost jako samostatná pozice na oceňovacím lístku uvedena není, posuzovatel musí odhadnout příčinu nesouladu se standardem a podle toho vyplní některou z pozic oceňovacího lístku. Neodpovídající kondice zpravidla souvisí s pozicí 1, kde se hodnotí plemenný typ, rámec a pohlavní výraz, pozicí 3, ve které se popisuje trup, jeho velikost a osvalení, nebo pozicí 6, jež řeší konstituci, kondici a péči chovatele.

Pohlaví

Od 1. 7. 2015 posuzovatel není povinen určovat pohlaví vodní drůbeže. Pohlaví musí uvést majitel do přihlášky. Posuzovat by pak měl zvíře posoudit v souladu s přihláškou. Jestliže převládají znaky opačného pohlaví, uvede se to pohlaví, které uvedl majitel zvířete, a tento údaj se doplní poznámkou „údaj chovatele“ (příklad: 1,0 – údaj chovatele). Pokud majitel zvířete pohlaví neuvede, určí je posuzovatel, ale pouze podle převažujících druhotných pohlavních znaků.

U většiny plemen slepic se pohlaví rozezná snadno podle druhotných pohlavních znaků. Kohouti mají větší hřebínky a v krčních a sedlových závěsech špičatě zakončená pera. Slepičky mají opeření s o něco širšími pery se zakulaceným okrajem. Později se kohoutům objevují ocasní srpy a ostruhy. I to je rozdílné podle plemen – některým ostruhy začínají růst až koncem prvního roku. Těžší je rozeznat pohlaví také u plemen, která mají jiný než listový hřeben, např. u vyandotek.

U perliček mají perláci větší přilbu, laloky odstávající až kolmo umístěné, okolí nosních dírek bývá vyvýšené. Zkušený chovatel rozezná pohlaví i podle chování – perlák se po vypuštění z ruky ohlíží po sokovi, perlička utíká do úkrytu. Rozdílné jsou i hlasové projevy. Pohlaví se dá zjistit kloakální metodou. Jedinec se převrátí na záda a rozevře se kloaka. U samců je patrný nevelký pohlavní výčnělek, u perliček dvě kožní řasy růžové barvy.

U křepelek je živá hmotnost samečků o něco nižší než u samiček. Podle toho je ale jejich rozdělení velmi nepřesné. Na pohlaví můžeme usuzovat i podle chování dopívajících jedinců. U jednodenních kuřat se ve velkochovech může aplikovat japonská kloakální metoda. U divoce zbarvených křepelek a jim příbuzných rázů můžeme kohoutky od slepiček odlišit po přepeření podle zbarvení peří na prsou, u slepiček jsou prsa „tečkovaná“. První peří mají obě pohlaví stejné. Jistě rozlišíme pohlaví v době pohlavní aktivity tak, že jemně zatlačíme na kloaku – u kohoutků se objeví bílý výron spermatu.

U hus je podle projevů pohlaví zjistitelné obtížně. Osvědčeným způsobem je prohlídka kloaky. Posuzovatel ale není povinen ji dělat, proto je důležité, aby pohlaví správně uvedl chovatel.

U kachen i kačerů se kolem 10. týdne mění hlasové projevy, kačeři vydávají sípavé tlumené zvuky, kachny kvákají. Po úplném přepeření, kdy jsou kačeři ve svatebním šatu, se jim nad ocasem vytvoří stočené peří – kačírek. Je patrné utváření účesů, lící apod. u plemen, pro která je toto typické.

U pižmovek se kačer výrazně liší od kachny velikostí. Kačer má v prvním roce hmotnost 4,2–4,8 kg, kachna jen 2,4–2,9 kg. Kačeři také později pohlavně dospívají. Na hlavě jsou kolem zobáku červené výrůstky – bradavičnatost, která je u kačera mnohem výraznější než u kachny a zasahuje až po oči. U tmavých rázů má bradavičnatost příměs černé. Dospělí kačeři mají v zadní části krku zřetelný účes.

V příštím díle se podíváme na první pozici oceňovacího lístku.

text a foto: Ing. Iveta Prombergerová, Ph.D.

Diskuze k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé.
K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Komerční sdělení Vytvořit zde reklamu
OBCHOD-RYBARENI.CZ
Rybářské potřeby, prodejna a e-shop se spoustou akčních nabídek pro rybáře. Slevový program, doprava zdarma.
Přípravky s BETA GLUKANEM pro zvířátka
České výrobky s BETA GLUKANEM z hlívy ústřičné pro zdraví Vašich zvířecích kamarádů.
Pučálka s.r.o. - Specialista na holistická krmiva
Dodání do 48 hodin. Doprava zdarma. Vše skladem. Profesionální servis.
Zažívání, tlusté střevo, imunita
Veterinární produkt Probiovet obnovuje střevní mikroflóru. Řeší zažívací problémy a posiluje obranyschopnost.