Státní veterinární správa opět varuje před ptačí chřipkou

Nebezpečí představuje i možný kontakt s divokými ptáky, tedy nedostatečně zabezpečený venkovní výběh.
Obsah
  1. Co je aviární influenza

V Polsku se množí případy vysoce nakažlivé aviární influenzy, tzv. ptačí chřipky. Ohroženy jsou především chovy drůbeže či jiných ptáků chovaných ve venkovních prostorách, kde se mohou setkat s volně žijícími ptáky či jejich trusem. Státní veterinární správa, která na nebezpečí upozornila ve své tiskové zprávě, nákazovou situaci u našich sousedů intenzivně sleduje.

Hlavním preventivním opatřením proti zavlečení nákazy do chovu zůstává zamezení přímého i nepřímého kontaktu s volně žijícími ptáky. Státní veterinární správa doporučuje například zasíťování větracích otvorů či zastřešení výběhů, důraz klade  také na opatření proti kontaminaci vody a potravy domácích ptáků (trusem či přímým kontaktem). Apeluje také na důsledné dodržování zásad zoohygieny v  zájmových i komerčních chovech a na přesnou evidenci o chovu. V případě podezření na nákazu je zapotřebí neprodleně informovat příslušnou krajskou veterinární správu. Komerční chovy mají ze zákona povinnost hlásit veterinární správě tyto změny zdravotního stavu: pokles v příjmu potravy a vody o více než 20 %, pokles v produkci vajec o více než 5 % po dobu delší než 2 dny a zvýšenou úmrtnost vyšší než 3 % týdně.

Aktuální nákazovou situaci i materiály poskytující souhrn základních informací a doporučených opatřeních naleznete na webu SVS.

V České republice se aviární influenza naposledy vyskytla počátkem roku 2017, kdy zasáhla 13 krajů. Od dubna 2017 je ČR oficiálně prostá nákazy, avšak výskyt v sousedním Polsku je důvodem ke zvýšené opatrnosti.

Co je aviární influenza

„Ptačí chřipka“ je infekční onemocnění známé již přes sto let. Původcem jsou viry čeledi Orthomyxoviridae, typu A, které se dále dělí na 16 podtypů, z nichž nejobávanější je H5 a H7.

Tyto viry se běžně vyskytují u vodních ptáků, jejichž populace tvoří přirozený rezervoár tohoto patogenu. Zatímco domácí ptactvo, zejména slepice a krůty, na následky nákazy zpravidla hyne, u vodních ptáků včetně vodní drůbeže probíhá infekce velmi mírně či zcela bez příznaků, úhyn je zcela výjimečný. 

Nákaza bývá do chovu zavlečena kontaktem s infikovaným divokým ptactvem. Protože je virus hojně vylučován trusem a tělními sekrety, stačí k přenosu viru i nepřímý kontakt (např. kontaminovanou potravou). Mezi jednotlivými chovy se pak přenáší nejčastěji prostřednictvím osob a předmětů, které neprošly dostatečnou desinfekcí, účinnou prevencí je proto dodržování zoohygienických zásad i v zájmových chovech a malochovech. Určité nebezpečí představují i výstavy a prodejní akce či nákup nových jedinců z oblasti výskytu ptačí chřipky. Uzavřené prostory výstavních hal totiž usnadňují přenos infekce, protože i když se nemoc častěji přenáší perorálně (pozřením patogenu),  aerogenní nákaza (jeho vdechnutí) je možná.

Mezi příznaky onemocnění patří vodnatý průjem, žíznivost, pasivita a letargie, u nosnic pokles snášky a zhoršení kvality skořápek. Zpravidla následuje hromadný úhyn, který může být i první zjevnou známkou nákazy.

Postižené chovy se po potvrzení nákazy za dozoru veterinární správy likvidují.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (3x):

1
2
3
4
5

Autor textu Ing. Šárka Štíchová

Absolventka České Zemědělské univerzity v Praze, oborů Kynologie a Zájmové chovy.

Autor fotografií zdroj: Pixabay

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře