Poklady z přírody 74 – Potemník moučný

Zajímavým zástupcem hmyzu je brouk potemník moučný, jehož larvy známe coby moučné červy. Využívají se jako potrava pro plazy, okrasné ptáky i hlodavce. Přikrmovat jimi můžete i divoké ptáky v období hnízdění. Zdrojem bílkovin mohou být i pro drůbež. Rybářům poslouží jako návnada. Zvažuje se také jejich využití pro výživu lidí, ať už vcelku, nebo ve formě proteinové moučky.

Potemník moučný (Tenebrio molitor),

anglicky Mealworms, 

německy Mehlkäfer,

francouzsky ténébrion meunier, 

chorvatsky veliki brašnar, 

slovensky múčiar obyčejný.

Je brouk z řádu brouci (Coleoptera), podřádu všežraví (Polyphaga), čeledi potemníkovití (Tenebrionidae), rodu potemník (Tenebrio), podrod Tenebrio.

Výskyt

Potemníci se zpravidla zdržují v blízkosti lidských obydlí, jejich larvy škodí na obilí, mouce a moučných produktech. Ve volné přírodě se vyskytuje ve ztrouchnivělých částech starých listnatých stromů, uvádějí se ptačí hnízda.

Pochází z Evropy, ale žije téměř po celém světě. Dospělci se vyskytují po celý rok.

Charakteristika

Larválnímu stadiu tohoto brouka se říká moučný červ. Jde o druh hmyzu s přeměnou dokonalou, který má čtyři vývojová stadia. Z podlouhle oválných, lesklých, mléčně zbarvených vajíček velkých 1,7 mm se za 10–12 dní vylíhnou larvy dlouhé 2 mm. Ty rostou a svlékají se, uvádí se, že svou vnější schránku vymění 10–14 krát. Larvy mají vyvinuté nohy a jsou pohyblivé, bez potravy vydrží i několik měsíců. Po 120–540 dnech, kdy mohou mít 23–30 mm, vylézají na povrch substrátu a zakuklí se. Za 20 dní se vyvine dospělý brouk, který žije 60–90 dní. Dospělci obecně měří mezi 1,2–1,8 cm, mají tmavě hnědou až černou barvu. Samice naklade až 500 vajíček.

Trocha historie

Potemníci jsou považováni především za velmi odolného škůdce, kteří ničí uskladněné potraviny. Vědci proto hledali jeho slabiny, aby je mohli využít při ochraně potravin a krmiv. Potemník se díky tomu stal prvním broukem, u kterého byla přečtena genetická informace.

Potemníci nepřenáší žádné nemoci. Krmivo nebo potravina, v nichž žijí, ale často napadají také plísně. Ty pak negativně působí na zdraví. Škodí především v mlýnech, ale také na otrubách, rýži, kroupách, chlebu obilí, vyskytují se i na bílkovinných krmivech, např. sušeném masu, krevních a masových moučkách.

Jako vhodná prevence proti šíření potemníků se uvádí nízká teplota při skladování a dodržení čistoty prostředí. S šířením vajíček potemníka mohou napomáhat ptáci. Potraviny v domácnostech je vhodné skladovat v uzavíratelných skleněných nebo porcelánových nádobách. 

Při napadení např. krmiva potemníkem se doporučuje zahřátí na 56 °C. Při velkém zamoření bývá účinný postřik pyrethroidem nebo organofosfátem. V mlýnech a skladech se provádí plynování (fumigace).

Různé druhy potemníků si konkurují, např. na www.osel.cz se uvádí: „Pokud vedle sebe například žijí potemníci hnědí a jim blízce příbuzní potemníci skladištní, získává ve vzájemném soupeření navrch potemník hnědý. Američtí vědci doufali, že převahu potemníka hnědého zvrátí parazitický červ, který tomuto broukovi škodí mnohem více než jeho konkurentovi potemníkovi skladištnímu. Čekalo je však velké překvapení. Parazit potemníka hnědého neoslabil, naopak posílil. Nakažení brouci vzdorovali zdravějším konkurentům z řad potemníka skladištního ještě úspěšněji. Nakažení potemníci hnědí kladli méně vajíček a měli méně potomstva. Zároveň však propadali neodolatelné chuti na vajíčka potemníka skladištního a jeho populaci tím doslova zdecimovali.“

Mouční červi se přidávají do lahví tequily nebo destilátů z agáve, kterým se říká mezcal. Tradičně se používají larvy můry Hypopta agavis. Nápojům dodávají jedinečnou barvu a chuť. Novinkou jsou bonbony s mouč­­nými červy.

Co obsahuje

Uvádí se, že výživnou hodnotu potemníka je těžké porazit. Je bohatý na měď, sodík, draslík, železo, zinek a selen. Obsah bílkovin je srovnatelný s hovězím masem, ale larvy obsahují více zdravých polynenasycených tu­ků. Chitinové schránky mohou ve větším množství zhoršovat stravitelnost.

Chov

Potemníky je možné poměrně snadno odchovat na čerstvém ovsu, celozrnných otrubách nebo obilí, jako zdroj vody postačí plátky brambor, mrkve nebo jablka. Do šrotu je možné přimíchat také sušené mléko, sušené klíčky, sojový šrot, sušenou vojtěšku, kukuřičný šrot i sušené kvasnice. Použít lze i různé druhy odpadních materiálů.

Dospělci často požírají kukly, vajíčka i čerstvě vylíhlé larvy. Proto se doporučuje jednotlivá stadia oddělit. Při odděleném chovu se dospělí brouci umístí do bedny vyplněné vlnitým papírem nebo proložkami od vajec, které mají dno z jemného pletiva. Tato bedna se vloží do větší krabice, na jejímž dně je zdroj krmiva – šrot, do kterého se přimíchá zdroj bílkovin. Využít lze sušené mléko, krev nebo masokostní moučku. Uvádí se poměr 2:1. Dospělí brouci do této směsi snáší přes pletivo vajíčka. Směs s vajíčky se přesype do velkých lahví, kde se za 12–14 dní vylíhnou larvy. 

Jakmile se vylíhnou lar­vy – obsah lahve se začne hýbat – přesypou se do připravených plastových nádob. Larvy rostou 2–3 měsíce, ve vlhkém prostředí rychleji. Přikrmují se suchou směsí podle potřeby, přidává se krájená zelenina nebo ovoce. Pro chov je vhodná teplota 22–30 °C, vlhkost 65–70 %.

Vědci zkoušeli pšeničnou mouku, kterou se potemníci běžně živí, nahradit moukou kukuřičnou, která byla pro brouky novinkou. Díky odlišnému zastoupení izotopů uhlíku C12 a C13 mohli analýzou těl brouků zjistit, které ze surovin dávali přednost. Zjistili, že během pouhých dvou týdnů tvořila kukuřice téměř třetinu jejich potravy. Potemníci, kteří se rychle adaptovali na nový zdroj potravy a začali konzumovat vyšší podíl kukuřičné mouky, se špatně rozmnožovali.

Využití pro drůbež

Larvy nebo kukly potemníka moučného mohou nahradit značnou část krmiv bílkovinného původu. Zkrmovat je lze čerstvé i sušené.

Možnost jejich využití prováděli vědci zejména u brojlerových kuřat. Např. Ramos Elor­duy a kol. (2002) testovali využití moučných červů vychovaných na odpadních zdrojích u brojlerových kuřat. Uvádějí, že mouční červi mohou být zdrojem bílkovin (plně nahradí např. sójovou moučku). Sójovou mouku nahradili různým množstvím moučných červů, ve všech případech uvádějí srovnatelné přírůstky hmotnosti i využití krmiva. U nosnic se uvádí zvýšení snášky.