dita73
napsal(a):
Vážení chovatelé, jaké máte zkušenosti s tímto plemenem? Odolnost na naše klima, nosnost a schopnost létat, nemohu dělat vyšší plot než 150 cm. atd.
Díky Dita
Pořídili jsme si je před 3 lety a super. Milují zelené, takže se pomalu celý den pasou a sbírají broučky, apod. Nesou pěkná, velká vejce s nahnědlou skořápkou. jelikož jsou dost těžké, u nás krom hřadování křídla nepoužívají. :) Maso mají výborné chuti a vypadají i moc pěkně - na sluníčku se krásně zeleně lesknou.
dita73
napsal(a):
Vážení chovatelé, jaké máte zkušenosti s tímto plemenem? Odolnost na naše klima, nosnost a schopnost létat, nemohu dělat vyšší plot než 150 cm. atd.
Díky Dita
Choval jsem je několik roků a býval bych je dělal dále, jenže jsem se zbláznil do jiného plemene. Potvrzuji výše napsané, klidné, pasoucí se černé baculky s černýma očkama a zeleně lesklým kyprým peřím. Snáška nahnědlých vajec o hm 55 - 58g v prvním roce výborná v dalších letech přirozeně slabší. Kvokavost jen u některých nosnic a tak se dá snadno pomocí sekyrkové metody vymýtit z hejna. Tato drůbež skutečně křídla téměř nepoužívá, maximálně na to hřadování. Poměrně vyrovnaná snáška nekončí ani v zimě díky dobré odolnosti k změnám počasí.
Co se týče masné užitkovosti, rychlý růst kohoutků lze ještě podpořit výkrmem v uzavřeném prostoru. Kůže je bílá. Šťavnatého masa mají dostatek. Vyřazená slepice dá plný hrnec dobré polévky. Kuřata rychle rostou a zpravidla rychle opeřují(české chovy), pohlaví se nechá poznat poměrně brzy podle hřebínků. Potud přednosti.
Nedostatky: náročnost na krmení, jak na množství tak i kvalitu. Sklony k tučnění slepic a tím snížení snášky. Proto ta kvalita krmné dávky. Brambory s trochou ječného šrotu je špatně. Lepší je plnohodnotná směs pro nosnice, a dostatek živočišných bílkovin v podobě mléka či mléčných produktů, masa a pod. Pro dobrý rozvoj kostry mladých plemenných zvířat je nutná dotace minerálů. Jinak mají pokřivenou prsní kost. Pro hřadování starších odchovů je zapotřebí širších plochých latí, aby se nevymačkal důlek do prsní kosti. Pro řádný nárůst také platí rané líhnutí tj. nepozději v březnu.
Tak doufám, že jsem dostatečně nezaujatě popsal přednosti i nedostatky plemene, které jsem choval. Na snímku právě vyspělý mladý kohout z mého chovu v roce 2005. Zvíře by mělo být trochu hlubší v těle a mít bohatší ocasní partii. Jinak hlava dobrá, dolní partie také, kulatá plná prsa.
Juraj Kafka
s tou velikou náročností na krmení si dovolím nesouhlasit - naše pipky dostávají jako základ pšenici + zbytky z kuchyně + co si posbírají na 3500m2 a nesou i přes zimu krásně, rostou taky dobře a zatučnělé nejsou. :) Jednu jsme totiž museli zabít (slétla z hřadu styl bacha padám a poranila si nohu) a to bylo někdy v polovině zimy, kdy by člověk čekal, že tučné i budou.
Kohoutci po nich, tj. vlašák x australka mají skvělé maso, oproti vlašákovi opravdu dost a velmi jemné, no...lahůdka!. zabíjíme kolem 3,5-4 měsíců. krmeni do měsíce směsí, pak už jen jako starší kusy. Běhají na stejné ploše, takže pohybu habaděj a přesto krásné kusy.
lavacca
napsal(a):
s tou velikou náročností na krmení si dovolím nesouhlasit - naše pipky dostávají jako základ pšenici + zbytky z kuchyně + co si posbírají na 3500m2 a nesou i přes zimu krásně, rostou taky dobře a zatučnělé nejsou. :) Jednu jsme totiž museli zabít (slétla z hřadu styl bacha padám a poranila si nohu) a to bylo někdy v polovině zimy, kdy by člověk čekal, že tučné i budou.
Kohoutci po nich, tj. vlašák x australka mají skvělé maso, oproti vlašákovi opravdu dost a velmi jemné, no...lahůdka!. zabíjíme kolem 3,5-4 měsíců. krmeni do měsíce směsí, pak už jen jako starší kusy. Běhají na stejné ploše, takže pohybu habaděj a přesto krásné kusy.
No v porovnání s vlaškou jistě náročnější je.
Spotřeba je veliká zejména pokud kuřice a kohouti rostou. Pokud bych něco ošidil, drůbež nenaroste do plné velikosti. Australka by měla představovat jedno z největších plemen mezi středně těžkými.
Juraj Kafka
dita73
napsal(a):
Díky z a rady, jen mně ještě napadá - od kdy asi tak začínají snášet? U některých těžších plemen to bývá asi docela dlouho.
Dita
Koupili jsme si je jako denní kuřata koncem června a koncem prosince začaly už nést. :) Takže těch cca 6 měsíců, vlašky nám nesou obvykle taky až na 5.-6.měsíci, takže v tom bych velký rozdíl neviděla. Pravdou teda je, že čárky za snědené jídlo jsme ji nedělali...ale je jasné, že jak jsou těžší, bude spotřeba krmiva větší.
dita73
napsal(a):
Díky z a rady, jen mně ještě napadá - od kdy asi tak začínají snášet? U některých těžších plemen to bývá asi docela dlouho.
Dita
Trošku se rozpovídám jestli dovolíte.
Nástup do snášky neboli ranost je dána částečně dědičně, částečně je ovlivněna vnějšími podmínkami. Zejména termínem líhnutí, způsobem odchovu, krmnou skladbou, zdravotním stavem a pod.
Obecně těžší plemena dospívají později než lehká což je dáno geneticky - to jsou ty měsíce a potom konkrétní dny jsou ovlivněny těmi vnějšími vlivy.
Termín líhnutí: Je pravdou, že raně líhnutá kuřata lépe tělesně narostou. Ale příliš raně líhnutá zase sice dobře dospějí ale v zápětí začnou s tzv. krčním pelicháním, což znamená zastavení nebo vůbec nezačnutí snášky. To je případ např.Vánočních kuřat. Naopak pozdní líhnutí vede ke dvoum věcem a to buďto snášce až po novém roce a nebo rychlému dospění pohlavnímu na úkor dospělosti tělesné tj. řádné velikosti, a dokonalého přepeření z kuřecího peří do adultního. Jinými slovy slepice zůstanou drobnější. Jistě toto řídí také změna světelné délky dne, kdy u raně líhnutých kuřat se délka dne do léta prodlužuje a u pozdně líhnutých třeba v červnu se už jen zkracuje. Kratší den znamená méně aktivity a méně příjmu krmiva.
Měl jsem případ u okrasného plemene, které má dospívat za 9 měsíců, že to stihly za 5,5, což je tak pro leghornku! Líhly se v říjnu!
Způsob odchovu: s tím souvisí tj jestli se přisvěcuje nebo ne, přitápí apod stejně jako přirozený odchov verzus umělý a pod.
Krmný režim: tak samozřejmě je špatně krmit ve 10. týdnu života plnou směsí pro nosnice, kuřice to nutí předčasně pohlavně dospět zase na úkor tělesné dospělosti a začnou nést brzy a trvale menší vejce. Proto dříve vyráběná směs pro kuřice tzv. KZK je o bílkoviny značně ochuzená. Dnes se zřejmě už nikde nevyrábí alespoň jsem na ni nenarazil. Dělá se jen "kuře start" a "kuře růst". Taky dáno tím, že se přestaly přidávat masokostní moučky(bílkovina). Takže směs KZK si snadno vyrobíme sami pomocí vlastních šrotů vynecháním luštěnin a kukuřice.
Zdravotní stav: prodělaná nebo právě prodělávaná nemoc vývoj zbržďuje. Stačí pitomá kokcidioza.
Takže to jsou asi hlavní okolnosti, které ovlivní počáteční snášku respektive ranost.
Australky naštěstí netrpí přílišným otálením s prvním vejcem a tak vás snad uspokojí.
Podmínkou je mít pořádné robustní kusy, protože poloviční australka je jako poloviční výrobek. Příbuzenská plemenitba také silně ovlivňuje zmenšování tělesného rámce.
Takže tolik k možným rozdílům, které jsou u každého chovatele prostě jiné.
Juraj Kafka
Dobrý den ,
v předešlém velmi poučném výpisu mě zaujalo to krční pelichání a chtěl jsem se zeptat na podrobnosti jak to je s tou snáškou. Objevilo se mi to u asi 4 kusů vlašek a pravdou je že na svůj věk snáška nic moc. Nebo to může být něco jiného, ale prostě mladé slepičky začali mít prořídlé peří na krku a teď už obrůstají jinak jinde nepřepeřují. Nejdříve jsem myslel, že je tak obral kohout, ale to by neměli pysky na celém krku. V čem jsem udělal chybu, koupil jsem je v dubnu jako 10 týdenní kuřičky a některé si myslím ještě ani nezačali nést.
martinzjihu
napsal(a):
Dobrý den ,
v předešlém velmi poučném výpisu mě zaujalo to krční pelichání a chtěl jsem se zeptat na podrobnosti jak to je s tou snáškou. Objevilo se mi to u asi 4 kusů vlašek a pravdou je že na svůj věk snáška nic moc. Nebo to může být něco jiného, ale prostě mladé slepičky začali mít prořídlé peří na krku a teď už obrůstají jinak jinde nepřepeřují. Nejdříve jsem myslel, že je tak obral kohout, ale to by neměli pysky na celém krku. V čem jsem udělal chybu, koupil jsem je v dubnu jako 10 týdenní kuřičky a některé si myslím ještě ani nezačali nést.
Krční pelichání je termín pro započaté pelichání na určitých partiích těla zpravidla nejčastěji na krku. Někdy taky vypadne ocas nebo část ocasu nebo několik nejspodnějších krovek loketníchích či jedna dvě vnitřní letky ruční. Kvočny vodící kuřata v létě často prohodí na celém těle nepravidelně několik desítek per. Aby pak po odstavu a obrostení znovu šly do snášky. To už spadá spíše do slabého pelichání. Tzv. silné pelichání nastává na sklonku roku tedy podzim, někdy už konec srpna nebo taky až v listopadu. Při silném pelichání dochází k obmněně téměř všeho opeření. A zpravidla trvá tak dlouho dokud se nevymění všechny letky ruční. Ty se totiž vyměňují postupně. Slepice je neshazují najednou jako třeba kachny a husy.
Zpět ke krčnímu pelichání: takže v podstatě jakákoli zmněna stres a podobně vedou k poklesu až k zastavení snášky a když dojde k zastavení snášky zpravidla slepice pustí několik per. Je to složitější ale ty procesy tvorby vajec se zastaví a zbylá energye je jakoby převedena na tvorbu nového peří. Změnou nebo stresem může být i náhlé ochlazení zrovna u vlašek, a tudíž zastavení snášky. Roli v tom hraje i ten čas tedy slepice jsou líhnuté brzy a třeba i začnou se snáškou včas, ale pak příjde ono podzimní obodobí a organizmu to připadá jako, že už uplynul rok a pustí peří. Po krčním pelichání slepice normálně zčervenají a pokračují ve snášce.
Vy říkáte že v dubnu byly kuřice již deseti týdení tj skoro před obdobím kroužkování a tedy 10 týdnu je zhruba dva měsíce takže jejichlíhnutí mohlo být v únoru. Což je asi na vlašky zbytečně brzo. Vám nezbude než slepice ted dobře krmit bílkovinou stravou, aby co nejrychleji obrostly a začaly nest. Pokud jsou narostlé není třeba se bát nějaké předčasnosti.
Juraj Kafka
mysak
napsal(a):
Krční pelichání je termín pro započaté pelichání na určitých partiích těla zpravidla nejčastěji na krku. Někdy taky vypadne ocas nebo část ocasu nebo několik nejspodnějších krovek loketníchích či jedna dvě vnitřní letky ruční. Kvočny vodící kuřata v létě často prohodí na celém těle nepravidelně několik desítek per. Aby pak po odstavu a obrostení znovu šly do snášky. To už spadá spíše do slabého pelichání. Tzv. silné pelichání nastává na sklonku roku tedy podzim, někdy už konec srpna nebo taky až v listopadu. Při silném pelichání dochází k obmněně téměř všeho opeření. A zpravidla trvá tak dlouho dokud se nevymění všechny letky ruční. Ty se totiž vyměňují postupně. Slepice je neshazují najednou jako třeba kachny a husy.
Zpět ke krčnímu pelichání: takže v podstatě jakákoli zmněna stres a podobně vedou k poklesu až k zastavení snášky a když dojde k zastavení snášky zpravidla slepice pustí několik per. Je to složitější ale ty procesy tvorby vajec se zastaví a zbylá energye je jakoby převedena na tvorbu nového peří. Změnou nebo stresem může být i náhlé ochlazení zrovna u vlašek, a tudíž zastavení snášky. Roli v tom hraje i ten čas tedy slepice jsou líhnuté brzy a třeba i začnou se snáškou včas, ale pak příjde ono podzimní obodobí a organizmu to připadá jako, že už uplynul rok a pustí peří. Po krčním pelichání slepice normálně zčervenají a pokračují ve snášce.
Vy říkáte že v dubnu byly kuřice již deseti týdení tj skoro před obdobím kroužkování a tedy 10 týdnu je zhruba dva měsíce takže jejichlíhnutí mohlo být v únoru. Což je asi na vlašky zbytečně brzo. Vám nezbude než slepice ted dobře krmit bílkovinou stravou, aby co nejrychleji obrostly a začaly nest. Pokud jsou narostlé není třeba se bát nějaké předčasnosti.
Juraj Kafka
Moc děkuju za vysvětlení pojmů. Doufám jen že se aspoň pořádně potom roznesou, protože mám ještě loňské vlašky ty teď skoro všechny přepeřují takže mám celkem 25 slepic a sbírat denně 3 až 4 vejce je pro mne stresující že s takovým hejnem a já musím kupovat vejce. jinak slepičky jsou narostlé dost a bral jsem je letos o 2 měsíce dřív než loni, myslel jsem aby stihli narůst a začali nést před zimou loni to bylo tak akorát s příchodem sněhu. Martin
Já mám 4 zdrobnělé bielefeldky rodobarvé - dvě stříbrné a dvě krahujcovité. Vylíhly se v stejném čase vloni na začátku května. Začaly nést až v prosinci nebo v lednu. A od té doby nesou poctivě! Zatím nic se nepřepeřujou, teda jedna krahujcovitá má krční pelichání. Tak těším se na silné přepeřování - někdy "srandovní"slípka je skoro nahá, když celá se přepeřuje
pup
Dobrý den,
také máme australky, zatím malé a jsou naše vůbec první drůbež, nemám s čím srovnat. Jsou krásné a mírné, jedí pořád, ale taky to zatím s jiným plemenem neporovnám. Na druhou stranu je to plemeno docela velké drůbeže, tak asi něco snědí. To neřeším. Mají ve výběhu kompostovou hromadu, na které se baví celý den a pěkně ji zpracovávají. To byl ostatně taky jeden z důvodů, proč jsme se pro drůbež rozhodli, když jsme u kamarádky viděli, jak její parta sussexek "vyrábí" nádhernou zem přímo k užití na záhonech. Hlavně jsem se ale rozhodla, že už rodinu nechci krmit těmi chudáčky hormonálně vyhnanými jednadvacetidenními!!! kuřátky z konvenčních koncentráků. Dopadlo to tak, že jsme koupili šestadvacet týdenních australátek s tím, že zkusíme pár slepiček nechat i na vajíčka. Takže cesta možná opačná, než má většina začínajících chovatelů drůbeže.
Proto jsem se pak rozhodla pro australky jako všestranně využitelné a s klidnou povahou, brojlery ani nějaké hybridy jsem ze své povahy idealisty nechtěla, z více důvodů. Australky se mi zatím zdají jako skvělé. Chtěla bych se ale zeptat, jak bezpečně poznáme "kdo je kdo", Jsou jim už tři měsíce a pořád to není úplně jasné, pan Kafka tu píše o brzkém rozeznání podle hřebínků, my se dívali zatím spíš podle ocasních per, podle nich taky už teď vidíme pár jasných kohoutů, ale slepičku zatím s jistotou neurčíme žádnou. Poradíte, pane Kafko a jiní zkušení, prosím? Děkuji Zuzu
Dobrý den,
také máme australky, zatím malé a jsou naše vůbec první drůbež, nemám s čím srovnat. Jsou krásné a mírné, jedí pořád, ale taky to zatím s jiným plemenem neporovnám. Na druhou stranu je to plemeno docela velké drůbeže, tak asi něco snědí. To neřeším. Mají ve výběhu kompostovou hromadu, na které se baví celý den a pěkně ji zpracovávají. To byl ostatně taky jeden z důvodů, proč jsme se pro drůbež rozhodli, když jsme u kamarádky viděli, jak její parta sussexek "vyrábí" nádhernou zem přímo k užití na záhonech. Hlavně jsem se ale rozhodla, že už rodinu nechci krmit těmi chudáčky hormonálně vyhnanými jednadvacetidenními!!! kuřátky z konvenčních koncentráků. Dopadlo to tak, že jsme koupili šestadvacet týdenních australátek s tím, že zkusíme pár slepiček nechat i na vajíčka. Takže cesta možná opačná, než má většina začínajících chovatelů drůbeže.
Proto jsem se pak rozhodla pro australky jako všestranně využitelné a s klidnou povahou, brojlery ani nějaké hybridy jsem ze své povahy idealisty nechtěla, z více důvodů. Australky se mi zatím zdají jako skvělé. Chtěla bych se ale zeptat, jak bezpečně poznáme "kdo je kdo", Jsou jim už tři měsíce a pořád to není úplně jasné, pan Kafka tu píše o brzkém rozeznání podle hřebínků, my se dívali zatím spíš podle ocasních per, podle nich taky už teď vidíme pár jasných kohoutů, ale slepičku zatím s jistotou neurčíme žádnou. Poradíte, pane Kafko a jiní zkušení, prosím? Děkuji Zuzu
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
roman555
napsal(a):
Nemám rád černé slepice fuj.Při škubání a ta hrozná barva.
Třeba byste se jim taky nelíbil.
Ale je pravda, že jsem se dost často setkávala s názorem, že se někomu černá drůbež nelíbí.
Mě zase neoslovila bílá (mimo zdr. bílé barneveldky a vyandotky), ale nemám potřebu na ně plivat.
lydie
napsal(a):
Třeba byste se jim taky nelíbil.
Ale je pravda, že jsem se dost často setkávala s názorem, že se někomu černá drůbež nelíbí.
Mě zase neoslovila bílá (mimo zdr. bílé barneveldky a vyandotky), ale nemám potřebu na ně plivat.
Ale jo ať si je chovají jenom mě se nelíbí.Mam radši plymutky bílé a oravky bílé.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Australka velká je nádherná slepice a je zjedna plemen pro tento rok co líhnu nejvice kuřátek -líheň
kuřat Záryby - nenáročná, otužilá a velmi dobře se odchovávají kuřátka na foto jsou mladé kuřice, velký výběh je důležitý. R
Záryby
napsal(a):
Australka velká je nádherná slepice a je zjedna plemen pro tento rok co líhnu nejvice kuřátek -líheň
kuřat Záryby - nenáročná, otužilá a velmi dobře se odchovávají kuřátka na foto jsou mladé kuřice, velký výběh je důležitý. R
To je pravda.
My jsme si letos zadělali na průšvih. Přesunuli jsme chovný kmen australek do výběhu pro kočinky a neuvědomili jsme si, že se po celé jedné stěně výběhu pne břečťan, kterého si ale kočinky nevšímaly.
Australky ho ale bleskurychle ( i přesto, že celou zimu nosíme zelené z lesa)zlikvidovaly půl metru vysoko.
Nic jim nebylo, tak jsme byli v klidu, až do té doby než jsme zjistili, že se nám poprvé za celou dobu co líhneme v pohodě líhne všechno, jen australky ne. Kuřata jsou ve vejcích normálně vyvinutá, ale odumřou před vyklubáním. Pořád jsme dumali nad tím co jsme udělali špatně a kde je chyba, ale člověk prostě někdy pro oči nevidí !!
Nebýt chovatele, který si k nám přijel pro krůty a upozornil nás na to, asi bychom dumali dodnes.
Takže máme sice australky odčervené díky břečťanu na dlouho. ale jak dlouho budeme čekat, než se slepicím odplaví toxiny z těla a začneme konečně líhnout je otázka.
Zatím líhneme pár australek v každé várce, zřejmě od slepic, kterým břečťan nezachutnal.
Naštěstí jsou to kuřátka zdravá, dobře prospívají, doufám, že jim to vydrží.
A už je konečně všechno v mrazáku.
8 měsíční kohout australák, už měl být dávno v u ledu, ale nebyl čas....
lydie
napsal(a):
A kohout je šikula. Zariskovali jsme a nechali mu ve výběhu 16 slepic a po prosvícení je z 80ti vajec 6 čistých. Je to nová posila, tak uvidíme jak si s holkama sedne.
Tak to máte úžasného kohoutka takhle zvládnout tolik slepicek. Budu též lihnout australsky. Ale po prosviceni nic moc... Tak budu muset najít ještě nějaká nas.vajicka. Ale mam zdr.australky a jsou to uzasny a krasny stvoreni.
Já si letos pořídila kuřátka faverolek (teda vajíčka a vylíhla jsem si je) a australek, takže mohu trošku porovnávat. Australky by měly být zhruba o 10 - 14 dní starší, ale přijdou mi stejně velké, jako faverolky, přičemž mají dvojnásobnou spotřebu krmiva. Za další jsou hrozně divoké. Mám je od paní, která je měla ve velmi stísněných podmínkách, kdy do zhruba 6 týdnů (kdy jsem si je brala) neviděly trávu, stromy, slunce, lidi, prostě nic. Byly v bedně zhruba 50 x 50 x 50 cm Musela jsem jim ostříhat křídlo, aby pořád nelítaly Faverolky jsou klidné a přítulné, po příchodu k nim se všechny nahrnou ke mě, že nemám kam stoupnout a nechají se klidně chytit, nebo hladit. Chtěla jsem klidné slípky, takže z těchto dvou plemen mám vybráno - jasně vedou faverolky
Také inklinuji ke klidným slípkám. Vylíhl jsem letos Australky, Orlovky a Plymutky bílé. Australky mají 11 týdnů, zbytek je o 5 týdnů mladší. Australky jsou klidné, mohu mezi nimi chodit, aniž by bláznily.. Ostatní jsou zatím taková trdla potřeštěná. Ale to asi bude i věkem. Žádné lítání, nepotřeboval jsem zastřihovat křídla. Největší kohoutci z Australek mají cca 1,9 kg, slepičky kolem 1,5 kg. Proto jsem se ptal na tabulkové hmotnosti.
... P.S. Mezi psaním příspěvku jsem si odskočil do zahrady. Místo 6 orlovek mám už jen 4. Pět menších kuřat si přes škvíru v brance udělalo výlet do druhé části zahrady a vlčák si ze dvou udělal snídani. První ztráty. Takže práce na dopoledne - hledat škvíry a utěsňovat co se dá.
Moje Australky ve 14 týdnech. Přes ta vedra přibývaly méně, ale i tak má největší kohout 2,5 kg. Kohouti jsou tam 4. Dám jim ještě 14 dnů a bude hostina. Vzadu je vidět, jak vedra ničila rybízové keře. Z poloviny proschly.
V týdnu jsem zabil dva kohouty - 14 týdnů. Po vykuchání měli 1.6 kg. Vcelku mne zklamali. Samá kost, úzké tělo, masa méně. Maso trochu prorostlé tukem. Jsou to první kuřata, co jsem odchoval, předtím jsem viděl hlavně ty supermarketové. Tak nevím. Buď špatně krmím (mají ráno míchanici šrot - brambory, večer pšenici, trvale krmítko s K2 a celý den na zahradě výběh), nebo zabíjím brzy a chce to ještě měsíc - dva nechat, nebo vývoj ovlivnila ta horka. Kdy zabíjíte Australky Vy? kromě Australek mi na zahradě pobíhají o 5 týdnů mladší bílé plymutky a ty opticky vypadají daleko kulatější. Stejně staré orlovky neposuzuji, jejich vývoj je pomalejší.
Kejssis
napsal(a):
Kohouty přikrmuji kukuřičným šrotem a mají minimální výběh, před loni jsem jim nechala výběh a maso bylo tužší...další rok už neběhali a rozdil byl znát. Australky jsem měla krásný masitý ale je fakt že potřebují více času a taky stahuji...
Je to velká drůbež, tak potřebuje své aby narostla do slušné váhy. Ale časem se to dá nakoukat a stahování není třeba.
Vejce slepiček líhnutých leden - únor letošního roku.
Po měsíční pauze začínají opět nést, zatím od 10 slepic 3 -4 vejce denně.
Ungeltka

XXX.XXX.88.20
Dobrý den, přečetla jsem hodně, ale stále jsem nenarazila od kdy mohu poznat pohlaví australek. Mám kuřata - dneškem 3 týdny - opravdu jsou v začátku kdy jim rostou hřebínky. Myslíte že už je čas to poznat? Pan MYSAK psal, že "pohlaví se nechá poznat poměrně brzy podle hřebínků". Kdy je ten čas "poměrně brzy" ? Děkuji zkušenějším za odpověď. Kuřata australky mam prvně.
Ungeltka

XXX.XXX.88.20
Mám to ještě v odchovně, kde jich je 14ks. Ani nejsou odlišení. Dnes 21 dní staré. Vím že je to na líhnutí pozdě ale už se stalo. máme velké maštale pro koně kde je teplota okolo 18st celoročně. tak pokud bude brzo zima mají čas dorůst tam. Zajímal mě ten pojem pana mysaka kde uvádí "podle hřebínků poměrně brzy". Metoda rozpoznání podle peří v sedle se mi neosvědčila. Dřív než sedlový závěs je rozpoznatelný tak u většiny plemen se vyvinou jiný odlišnosti pohlaví daleko dřív. U australek nevím. máme je prvně.
Ungeltka
napsal(a):
Mám to ještě v odchovně, kde jich je 14ks. Ani nejsou odlišení. Dnes 21 dní staré. Vím že je to na líhnutí pozdě ale už se stalo. máme velké maštale pro koně kde je teplota okolo 18st celoročně. tak pokud bude brzo zima mají čas dorůst tam. Zajímal mě ten pojem pana mysaka kde uvádí "podle hřebínků poměrně brzy". Metoda rozpoznání podle peří v sedle se mi neosvědčila. Dřív než sedlový závěs je rozpoznatelný tak u většiny plemen se vyvinou jiný odlišnosti pohlaví daleko dřív. U australek nevím. máme je prvně.
21 dní je brzo, něco už se dá usuzovat, ale vždycky jsou zvířata, která nelze určit. Někdy váháme i při kroužkování (6až8 týdnů). Já vždycky říkám, že když si nejsme jisti, je to kohout...
Co se týče pozdních odchovů, problém není jen v teplotě, ale především v krátkém dni, pokud nebudete svítit, teplý chlév nic neřeší, drůbež hrabavá jak známo na rozdíl od té vodní potmě nežere...
ungeltka

XXX.XXX.219.152
Budeme svítit, prodlužujeme slípkám den běžně celou zimu. Děkuji.
Takže platí, že čím větší hřebínek, jde u kohouta? Některá plemena tyto rozdíly v tak nízkém věku neprojevují...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Aspoň máte plemeno, které má vůbec nějaký hřebínek to já musím s chocholkama ještě čekat.
Před 3 roky jsem Australky choval a 150cm vysoký plot zvládnou jednou zadní když nastala zima tak mi je slepice přeckaly výborně! Nebyl žádný uhyn nic! Na jaře z 9 slepic mi zasedly 3 a odvodily kuřata perfektně! A ty samý mi seděly každé jaro tak jsem neměl obavy že mi nebudou kvokat! Byly přítulné a nebyly ani k sobě agresivní! Snáška byla výnikající asi 170-200ks s okrovou skořápkou. Hmotnost kohota byla kolem 3-4kg u slepice 2-3kg takže nejsou špatný ani na pekáč! T.
Hezký dobrý den,
cca 3 týdny zpět jsem si přivezla tři mladé australky (měly mít snad 3 měsíce) + kohouta. Jsou se dvěma vlaškami a zaráží mě, jaký je mezi nimi propastný rozdíl v chování. Vlašky jsou sice splašené, ale jsou zvědavé a nemají problém fungovat. Australky jsou zakřiknuté, kolikrát ve výběhu jsou v rohu, nebo si vyskočí někde do houští, aby byly co nejnenápadnější. Starší slepice je nějak extra nešikanují. Občas je odeženou od jídla nebo od vody, ale jak se nažerou, tak je nechají v klidu. Je to normální a potřebují jenom více času na otrkání? Mají i problém s chozením do kurníku. Téměř denně mi některá zůstane venku nebo sedí mezi dveřmi. Vlašky i hedvábnička během tří dnů pochopily, kde se bydlí. Tyhle ani netuší na co jsou hřady a radši spí na zemi. Když je hodím na hřad, tak stejně skočí dolů a buď jsou na zemi nebo ve snáškovém hnízdě. Tak přemýšlím, jestli jsou jenom trošku pomalejší v chápání a potřebují víc času? Dál přemýšlím, jak s krmením. Mají ve výběhu k dispozici granule a šrot pro nosnice a i zvlášť granule pro kuřata. Dostávají i zbytky. Mám jim ještě něco přidat, když si určitě zobou oba typy krmení? Přijdou mi strašně maličké, ale to je možná jenom pocit, vedle vlašek, které mají 3/4 roku. :-)
Tak předně si myslím (podle fotek), že jste si nepřivezla australky. Mohu se ale mýlit. Dále 3 měsíční kuřata by měla mít směs pro kuřice a ne pro kuřata a rozhodně by neměla mít přístup ke směsi pro nosnice. To, že se zatím bojí, je celkem normální. Musí si zvyknout na nové prostředí. Hřadování se určitě naučí, až budou mít potřebu a to většinou před snáškou.
Tak to jsem zvědavá, co mi z nich vyroste. Brala jsem je od paní, co rušila chov. Prý je měla od nějakého výstavního chovatele. Holky asi nebyly úplně výstavní typ (říkala něco o křivém pařátku atd.). Což by mi vůbec nevadilo, mám je jenom pro domácí potěšení a vaření :-) Ale jsem překvapená, že by to neměly být australky. Problém to není, jak neplánuji výstavy ani chov, ale ráda bych měla to, pro co jsem si jela. :)
lesterka
napsal(a):
Jak to reálně udělat, aby neměli přístup ke druhé směsi?Mám je ve společném výběhu a oddělit je není úplně reálné, tak mě nenapadá, jak na to. Mají krmivo ad libidum po celý den. Půl dne tráví mimo výběh na celé zahradě.
Ad libidum 🙈 ne, s libidem to nesouvisí.
AD LIBITUM 🤔😊 když už. Ale možná to opravil mobil...mi také přepisuje. Darebák.
lesterka
napsal(a):
Jak to reálně udělat, aby neměli přístup ke druhé směsi?Mám je ve společném výběhu a oddělit je není úplně reálné, tak mě nenapadá, jak na to. Mají krmivo ad libidum po celý den. Půl dne tráví mimo výběh na celé zahradě.
Tu odpověď, jestli je to reálné, musíte dát Vy. Nikdo jiný nezná tak podrobně Vaše podmínky ani Vaše možnosti.
U takto odrostlých kuřic, dle mého názoru není jiná možnost než prostorové oddělení. Tak to si vyřešte.
Že to (možná) nejsou australky je vedlejší.