Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

26.2.2007 19:53
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.115.229

Rád by som si sám ,,vyrábal" kurčatá na mäso krížením mäsovonosivej sliepky a kohúta mäsového alebo bojového plemena. Chcem sa spýtať, či by bolo na tento účel možné použiť aj kohúta už vyšľachteného brojlerového hybrida. Prosím, zástancovia čistokrvných plemien nekameňujte ma, už zháňam aj chovný kmeň čistokrvných kuriek.

Neregistrovaný uživatel

26.2.2007 20:18
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.178.83

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Rád by som si sám ,,vyrábal" kurčatá na mäso krížením mäsovonosivej sliepky a kohúta mäsového alebo bojového plemena. Chcem sa spýtať, či by bolo na tento účel možné použiť aj kohúta už vyšľachteného brojlerového hybrida. Prosím, zástancovia čistokrvných plemien nekameňujte ma, už zháňam aj chovný kmeň čistokrvných kuriek.

U už vyšlechtěného hybrida hrozí nebezpečí štěpení genů, sám je zpravidla 4liniový kříženec. Literatura doporučuje na slepici masného (těžkého) plemene dát kohouta bojového plemene, ale nemám to vyzkoušené. Zkoušela jsem na nosné hybridky pustit vlašáka, abych měla skvělé nosnice a ušetřila za pojízdný slepičinec a výsledek byl žalostný. JIž v první generaci byla velice nevyrovnaná snáška, objevila se šlechtěním potlačovaná kvokavost. Myslím, že pustit na hybridku masovou kohouta čehokoli, by mělo obdobně nevyrovnané výsledky. Taky jedu už jen v čistokrevných. Experimentu zdar přeje Martina

Neregistrovaný uživatel

26.2.2007 20:27
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.197.143

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Rád by som si sám ,,vyrábal" kurčatá na mäso krížením mäsovonosivej sliepky a kohúta mäsového alebo bojového plemena. Chcem sa spýtať, či by bolo na tento účel možné použiť aj kohúta už vyšľachteného brojlerového hybrida. Prosím, zástancovia čistokrvných plemien nekameňujte ma, už zháňam aj chovný kmeň čistokrvných kuriek.

Dobrý den, podívejte, co bychom Vás kamenovali? Co budete mít na pekáči, je fuk. Potíž je spíše v tom, že brojlerová kuřata už nejsou na další plemenitbu dál vhodná. Uznejte, že jejich extrémní osvalení neni na překážku spotřebiteli, ale vadí třeba při rozmnožování.
Takže spíše doporučuji křížit dvě nebo tři plemena ze skupiny s kombinovanou užitkovostí. Využít při tom můžete dědičnost pohlaví křížem, kdy budete pářit zvířata žíhaná x nežíhaná nebo stříbrná x zlatá. Přičemž u žíhaných a stříbrných rodičů se musí vždy jednat o slepice.
Pokud vám jako malospotřebiteli nevadí barevná pírka při škubání, nevidím v tom problém.
Jako žíhané slepice lze použít amroxky, plymutky a jako stříbrné třeba sasexky.
V případě kohoutů je to jedno jaké barvy budou kromě těchto dvou zmíněných.
Jde spíš o to, že u takto provozovaného užitkového křížení kohouti dorůstají větší váhy a rychleji. Slepičky se mohou použít i na snášku. Proto ta aplikace pohlavně vázaných barev.
U brojlerů je to všechno téměř stejné, slepičky i kohoutci nedosahují takových rozdílných parametrů.
Juraj Kafka

Neregistrovaný uživatel

26.2.2007 20:37
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.197.143

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
U už vyšlechtěného hybrida hrozí nebezpečí štěpení genů, sám je zpravidla 4liniový kříženec. Literatura doporučuje na slepici masného (těžkého) plemene dát kohouta bojového plemene, ale nemám to vyzkoušené. Zkoušela jsem na nosné hybridky pustit vlašáka, abych měla skvělé nosnice a ušetřila za pojízdný slepičinec a výsledek byl žalostný. JIž v první generaci byla velice nevyrovnaná snáška, objevila se šlechtěním potlačovaná kvokavost. Myslím, že pustit na hybridku masovou kohouta čehokoli, by mělo obdobně nevyrovnané výsledky. Taky jedu už jen v čistokrevných. Experimentu zdar přeje Martina

Dobrý den Martino, to je přesně ono, Váš příklad je typický. Snáška se u takového potomstva, ikdyž tam dáte zase čistokrevné plemeno, prostě rozběhne. A nastoupí kvokavost. Prostě se ty geny někde jednou sejdou a je to. Ale mnozí lidé to stále nechtějí nebo neumí pochopit.
U masných linií bych spíš řekl, že je tam větší šance na zachování zmasilosti než u snášky. Snáška je jedním z dědičně nejchoulostivějších znaků. Ale potomstvo vzešlé od brojlerové slepice či kohouta vždy nemusí být tak pěkně kulaté, jak známe balená kuřata z pultů.
Juraj Kafka

Neregistrovaný uživatel

26.2.2007 21:28
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.178.83

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den Martino, to je přesně ono, Váš příklad je typický. Snáška se u takového potomstva, ikdyž tam dáte zase čistokrevné plemeno, prostě rozběhne. A nastoupí kvokavost. Prostě se ty geny někde jednou sejdou a je to. Ale mnozí lidé to stále nechtějí nebo neumí pochopit.
U masných linií bych spíš řekl, že je tam větší šance na zachování zmasilosti než u snášky. Snáška je jedním z dědičně nejchoulostivějších znaků. Ale potomstvo vzešlé od brojlerové slepice či kohouta vždy nemusí být tak pěkně kulaté, jak známe balená kuřata z pultů.
Juraj Kafka

Juraji, děkuji za pohlazení. V pipinách jsem se, jako zpočátku totální nezemědělec, již dostudovala relativně dost pod povrch, ale stále a neustále neznám genetiku. Vím, že existují geny, které jsou dominantí, geny ovlivňující cokoli, ale prostě NEVÍM. Nevíte o učebnici, byť cizojazyčné a tuze tlusté, která by mě dostala alespoň na hladinu? Genový inženýr rozhodně nebudu a tomu, že mají slepice stejně promakanou genetiku jako holubáři moc nevěřím. Ale alespoň kousek...Martina

Neregistrovaný uživatel

26.2.2007 22:01
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.44.100

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, podívejte, co bychom Vás kamenovali? Co budete mít na pekáči, je fuk. Potíž je spíše v tom, že brojlerová kuřata už nejsou na další plemenitbu dál vhodná. Uznejte, že jejich extrémní osvalení neni na překážku spotřebiteli, ale vadí třeba při rozmnožování.
Takže spíše doporučuji křížit dvě nebo tři plemena ze skupiny s kombinovanou užitkovostí. Využít při tom můžete dědičnost pohlaví křížem, kdy budete pářit zvířata žíhaná x nežíhaná nebo stříbrná x zlatá. Přičemž u žíhaných a stříbrných rodičů se musí vždy jednat o slepice.
Pokud vám jako malospotřebiteli nevadí barevná pírka při škubání, nevidím v tom problém.
Jako žíhané slepice lze použít amroxky, plymutky a jako stříbrné třeba sasexky.
V případě kohoutů je to jedno jaké barvy budou kromě těchto dvou zmíněných.
Jde spíš o to, že u takto provozovaného užitkového křížení kohouti dorůstají větší váhy a rychleji. Slepičky se mohou použít i na snášku. Proto ta aplikace pohlavně vázaných barev.
U brojlerů je to všechno téměř stejné, slepičky i kohoutci nedosahují takových rozdílných parametrů.
Juraj Kafka

Minulý rok som mal kohúta brojlera, ten vážil 8 kg! Ale ak sa vám chce experimentovať, tak na výrobu /svoju potrebu / brojlera použite sliepku plymutku bielu a kohúta kornišky. Z opakovaného kríženia sa môžete priblížiť akože k brojlerovi. Krokodíl.

Neregistrovaný uživatel

26.2.2007 22:08
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.197.143

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Juraji, děkuji za pohlazení. V pipinách jsem se, jako zpočátku totální nezemědělec, již dostudovala relativně dost pod povrch, ale stále a neustále neznám genetiku. Vím, že existují geny, které jsou dominantí, geny ovlivňující cokoli, ale prostě NEVÍM. Nevíte o učebnici, byť cizojazyčné a tuze tlusté, která by mě dostala alespoň na hladinu? Genový inženýr rozhodně nebudu a tomu, že mají slepice stejně promakanou genetiku jako holubáři moc nevěřím. Ale alespoň kousek...Martina

Ale mají, právě proto, že slepice je na užitek, a holub? hehe, vždyt to hážou do kompostu, co nemá 93 bodů. Nebýt propracované genetiky u kura domácího, nešlechtila by se hybridní drůbež. Jenže se pracuje ve velkém, genetika v rámci celé populace. Mendel, Gausova křivka, Vazby genů, chí kvadrát jsou jen základní aspekty vědy... Nelze ani říci, že holubi jsou lépe propracovaní v barvách,protože krom těch základních a nejčastěji vyskytovaných je řada dalších nepojmenovaných ani neprobádaných.
Kur je složitejší protože má výrazný pohlavní dimorfizmus oproti holubům, a v podstatě se nemůže rovnat holubům, jelikož je nekrmivý, polygamní a tak dále... má složitější kresby...
Momentálně nemám nic co bych Vám mohl doporučit, snad něco vyštrachám na MZLUv Brně ale nevím ...
Je pravdou, u nás se nikdo nevěnoval genetice kura obdobným způsobem jako zesnulý ing Havlín u holubů.
Podniky produkující hybridní nosnice, či kuřata si střeží své metody, jako výrobní tajmenství.


Juraj Kafka

Neregistrovaný uživatel

26.2.2007 22:19
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.197.143

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Minulý rok som mal kohúta brojlera, ten vážil 8 kg! Ale ak sa vám chce experimentovať, tak na výrobu /svoju potrebu / brojlera použite sliepku plymutku bielu a kohúta kornišky. Z opakovaného kríženia sa môžete priblížiť akože k brojlerovi. Krokodíl.

kde ho sežene, kornyše? hm? v Ivanke?
Juraj Kafka

Neregistrovaný uživatel

27.2.2007 09:59
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.226

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Juraji, děkuji za pohlazení. V pipinách jsem se, jako zpočátku totální nezemědělec, již dostudovala relativně dost pod povrch, ale stále a neustále neznám genetiku. Vím, že existují geny, které jsou dominantí, geny ovlivňující cokoli, ale prostě NEVÍM. Nevíte o učebnici, byť cizojazyčné a tuze tlusté, která by mě dostala alespoň na hladinu? Genový inženýr rozhodně nebudu a tomu, že mají slepice stejně promakanou genetiku jako holubáři moc nevěřím. Ale alespoň kousek...Martina

Martino, diplomovou práci jsem sice dělala na drůbežářské katedře, ale život mě zavál jinam, takže v odborných otázkách genetiky drůbeže bych se s vámi do debaty nepustila, vyhrála byste! Jen tak zcela všeobecně: Brojler do chovu nepatří, ať už se jedná o drůbež nebo o králíka. Ani jiný druh zvířete - meziplemenného křížence masného plemene s jiným užitkovým typem do dalšího chovu nepatří. Vyštěpení genů nejenže hrozí, ale zákonitě nastává - což jste si svým experimentem vyzkoušela. Já to znám z jiné strany. Doporučuje se ( zcela správně ) pouštět berany a kozly masných plemen na matky dojných, plodných, vlnařských... plemen, s tím, že potomstvo - krásně zmasilé - dojde skvělého zařazení a tím odpovídajícího finančního ohodnocení na jatkách. Dokonce tito kříženci můžou ve zmasilosti své čistokrevné rodiče trumfnout a taky to dělají - každé brojlerové kuře roste mnohem rychleji a efektivněji než kuře čistého masného plemene. Této vlastnosti se říká heterózní efekt. Bohužel je to krátkodobá záležitost vlivem právě štěpení genů u dalších generací. Víte-li jak ( a to je ten pečlivě utajovaný know-how hybridářů ), dostanete se s kombinováním vhodných vlastností do čtvrté generace a tím legrace končí. Tento hybrid už je jedině užitkový a svoje vlastnosti by na potomstvo nepřenesl celé, ale jen štěpené. A tak řada chovatelů touto drobnou neznalostí ztrácí svůj čas, síly, iluze...
Co celou svou úvahou chci říct. Jestli chcete věnovat svůj čas hledání vhodných genových kombinací pro kuřecí brojlery nebo nosné hybridy, prosím, ale budete objevovat objevené a navíc při omezeném počtu drůbeže na vašem dvorku a taky omezeném počtu pracovníků, že ? stejně díru do světa neuděláte. Jestli chcete ale u svých pipek vyšlechtit nějaký zajímavý barevný nebo tvarový ráz, to by byla jiná! Až Juraj dotlačí tu genetiku.... Je to sice piplačka na celý život, ale smysluplná a krásná. Hodně štěstí!
Jiřina

Neregistrovaný uživatel

27.2.2007 13:33
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.44.100

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
kde ho sežene, kornyše? hm? v Ivanke?
Juraj Kafka

Ja zase všetko neviem!!! Ja som to ešte nikdy neskúšal. Krokodíl

Neregistrovaný uživatel

27.2.2007 16:03
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.178.83

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Martino, diplomovou práci jsem sice dělala na drůbežářské katedře, ale život mě zavál jinam, takže v odborných otázkách genetiky drůbeže bych se s vámi do debaty nepustila, vyhrála byste! Jen tak zcela všeobecně: Brojler do chovu nepatří, ať už se jedná o drůbež nebo o králíka. Ani jiný druh zvířete - meziplemenného křížence masného plemene s jiným užitkovým typem do dalšího chovu nepatří. Vyštěpení genů nejenže hrozí, ale zákonitě nastává - což jste si svým experimentem vyzkoušela. Já to znám z jiné strany. Doporučuje se ( zcela správně ) pouštět berany a kozly masných plemen na matky dojných, plodných, vlnařských... plemen, s tím, že potomstvo - krásně zmasilé - dojde skvělého zařazení a tím odpovídajícího finančního ohodnocení na jatkách. Dokonce tito kříženci můžou ve zmasilosti své čistokrevné rodiče trumfnout a taky to dělají - každé brojlerové kuře roste mnohem rychleji a efektivněji než kuře čistého masného plemene. Této vlastnosti se říká heterózní efekt. Bohužel je to krátkodobá záležitost vlivem právě štěpení genů u dalších generací. Víte-li jak ( a to je ten pečlivě utajovaný know-how hybridářů ), dostanete se s kombinováním vhodných vlastností do čtvrté generace a tím legrace končí. Tento hybrid už je jedině užitkový a svoje vlastnosti by na potomstvo nepřenesl celé, ale jen štěpené. A tak řada chovatelů touto drobnou neznalostí ztrácí svůj čas, síly, iluze...
Co celou svou úvahou chci říct. Jestli chcete věnovat svůj čas hledání vhodných genových kombinací pro kuřecí brojlery nebo nosné hybridy, prosím, ale budete objevovat objevené a navíc při omezeném počtu drůbeže na vašem dvorku a taky omezeném počtu pracovníků, že ? stejně díru do světa neuděláte. Jestli chcete ale u svých pipek vyšlechtit nějaký zajímavý barevný nebo tvarový ráz, to by byla jiná! Až Juraj dotlačí tu genetiku.... Je to sice piplačka na celý život, ale smysluplná a krásná. Hodně štěstí!
Jiřina

JIřino, nechci šlechtit bojlery ani je chovat. Chci vylepšit to co doma mám. odstranit vady a do budoucna ustálit to dobré. Mám vlašky s vadami. Ne na výluku, ale body malé. Vím že jde v podstatě rozmar. O Mendlovi jsem slyšela, Gause znám dobře. Diplomku jsem dělala na elektrofakultě a život mě zavává sem. Jsem pečlivka. Než něco začnu, tak to dlouze promýšlím. Chci dělat jeden druh slepice a pořádně. Vím, že holubáři mají, že když chtějí mít holuba těchto vlastností, tak použijí tuhle holubici a tohohle holuba....
Nechci objevovat objevené a proto se pídím po další a odbornější literatuře. Letos jsem si podala přihlášku do Brna na katedru agrobiologie, protože přijímají dálkaře. Veterina by mi byla asi bližší, ale ta je jen denní. Těším se na jejich vědeckou knihovnu. Snad mě pomůže. Už nevím, jak se víc dostat k informacím. Ale dík za úvahu. Martina

Neregistrovaný uživatel

27.2.2007 17:59
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.115.229

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Martino, diplomovou práci jsem sice dělala na drůbežářské katedře, ale život mě zavál jinam, takže v odborných otázkách genetiky drůbeže bych se s vámi do debaty nepustila, vyhrála byste! Jen tak zcela všeobecně: Brojler do chovu nepatří, ať už se jedná o drůbež nebo o králíka. Ani jiný druh zvířete - meziplemenného křížence masného plemene s jiným užitkovým typem do dalšího chovu nepatří. Vyštěpení genů nejenže hrozí, ale zákonitě nastává - což jste si svým experimentem vyzkoušela. Já to znám z jiné strany. Doporučuje se ( zcela správně ) pouštět berany a kozly masných plemen na matky dojných, plodných, vlnařských... plemen, s tím, že potomstvo - krásně zmasilé - dojde skvělého zařazení a tím odpovídajícího finančního ohodnocení na jatkách. Dokonce tito kříženci můžou ve zmasilosti své čistokrevné rodiče trumfnout a taky to dělají - každé brojlerové kuře roste mnohem rychleji a efektivněji než kuře čistého masného plemene. Této vlastnosti se říká heterózní efekt. Bohužel je to krátkodobá záležitost vlivem právě štěpení genů u dalších generací. Víte-li jak ( a to je ten pečlivě utajovaný know-how hybridářů ), dostanete se s kombinováním vhodných vlastností do čtvrté generace a tím legrace končí. Tento hybrid už je jedině užitkový a svoje vlastnosti by na potomstvo nepřenesl celé, ale jen štěpené. A tak řada chovatelů touto drobnou neznalostí ztrácí svůj čas, síly, iluze...
Co celou svou úvahou chci říct. Jestli chcete věnovat svůj čas hledání vhodných genových kombinací pro kuřecí brojlery nebo nosné hybridy, prosím, ale budete objevovat objevené a navíc při omezeném počtu drůbeže na vašem dvorku a taky omezeném počtu pracovníků, že ? stejně díru do světa neuděláte. Jestli chcete ale u svých pipek vyšlechtit nějaký zajímavý barevný nebo tvarový ráz, to by byla jiná! Až Juraj dotlačí tu genetiku.... Je to sice piplačka na celý život, ale smysluplná a krásná. Hodně štěstí!
Jiřina

K tomu ,,brojler do chovu nepatrí": Choval som viac plemien králikov. Belgické obry, Novozélandské a Nitrianske. Pred tromi rokmi som náhodou získal brojlerovú samičku a skúsil som ju použiť do chovu. Páril som ju s Nitrianskym samcom. Porovnával som rôzne parametre a počas dvoch rokov som zistil nasledovné: párenie- vždy bezproblémové, čo sa u ostatných povedať nedalo; kotenie- bez problémov; vrhy- vyrovnané veľkosťou i počtom; rast mladých rýchly a vyrovnaný; výťažnosť a chuť mäsa perfektná. Túto samičku som mal najradšej i keď krásou sa svojim "kolegyniam" nemohla rovnať. Už ju v chove nepoužívam, ale podľa mojich pozorovaní sa jej nevyrovnala ani jedna čistokrvná samica a to v žiadnom parametri. Nechcem sa týmto zastávať brojlerov a sám už chovám len čistokrvné králiky a chcem i čistokrvné kurky, lebo som zástancom "čistých" plemien na dvore. A ešte jedno, moje pokusy boli založené na jednom zvierati, takže to neberte ako návod. Je docela možné, že to bola čistá náhoda

Neregistrovaný uživatel

27.2.2007 19:40
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.226

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
JIřino, nechci šlechtit bojlery ani je chovat. Chci vylepšit to co doma mám. odstranit vady a do budoucna ustálit to dobré. Mám vlašky s vadami. Ne na výluku, ale body malé. Vím že jde v podstatě rozmar. O Mendlovi jsem slyšela, Gause znám dobře. Diplomku jsem dělala na elektrofakultě a život mě zavává sem. Jsem pečlivka. Než něco začnu, tak to dlouze promýšlím. Chci dělat jeden druh slepice a pořádně. Vím, že holubáři mají, že když chtějí mít holuba těchto vlastností, tak použijí tuhle holubici a tohohle holuba....
Nechci objevovat objevené a proto se pídím po další a odbornější literatuře. Letos jsem si podala přihlášku do Brna na katedru agrobiologie, protože přijímají dálkaře. Veterina by mi byla asi bližší, ale ta je jen denní. Těším se na jejich vědeckou knihovnu. Snad mě pomůže. Už nevím, jak se víc dostat k informacím. Ale dík za úvahu. Martina

Na veterině byste se dozvěděla všechno o nemocech zvířat, potažmo o hygieně potravin a potravinářských provozů - podle oboru, ale o genetice drůbeže skoro nic, jen snad o geneticky podmíněných nemocech. Se MZLU jste to trefila mnohem líp!
Jiřina

Neregistrovaný uživatel

27.2.2007 19:53
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.178.83

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na veterině byste se dozvěděla všechno o nemocech zvířat, potažmo o hygieně potravin a potravinářských provozů - podle oboru, ale o genetice drůbeže skoro nic, jen snad o geneticky podmíněných nemocech. Se MZLU jste to trefila mnohem líp!
Jiřina

hurá,děkuji, ať mě přijmou. Budu se učit že to ještě nezažili. Martina

Neregistrovaný uživatel

28.2.2007 10:19
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.226

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
K tomu ,,brojler do chovu nepatrí": Choval som viac plemien králikov. Belgické obry, Novozélandské a Nitrianske. Pred tromi rokmi som náhodou získal brojlerovú samičku a skúsil som ju použiť do chovu. Páril som ju s Nitrianskym samcom. Porovnával som rôzne parametre a počas dvoch rokov som zistil nasledovné: párenie- vždy bezproblémové, čo sa u ostatných povedať nedalo; kotenie- bez problémov; vrhy- vyrovnané veľkosťou i počtom; rast mladých rýchly a vyrovnaný; výťažnosť a chuť mäsa perfektná. Túto samičku som mal najradšej i keď krásou sa svojim "kolegyniam" nemohla rovnať. Už ju v chove nepoužívam, ale podľa mojich pozorovaní sa jej nevyrovnala ani jedna čistokrvná samica a to v žiadnom parametri. Nechcem sa týmto zastávať brojlerov a sám už chovám len čistokrvné králiky a chcem i čistokrvné kurky, lebo som zástancom "čistých" plemien na dvore. A ešte jedno, moje pokusy boli založené na jednom zvierati, takže to neberte ako návod. Je docela možné, že to bola čistá náhoda

Napsala jsem, že hybrid by nepřenesl svoje vlastnosti na potomstvo celé, ale jen štěpené. Omlouvám se za nepřesnou formulaci. Mínila jsem to takto: když hybrida dáme do chovu, jeho potomstvo bude nevyrovnané - někteří jedinci ponesou vlastnosti svých hybridních rodičů, někteří zas vyštěpí vlastnosti předchozích generací pro náš účel nežádoucích. Vy jste měl štěstí a natrefil jste na jedince se žádoucími vlastnostmi. Protože byla samička jediná, kterou jste v chovu použil, je vaše zkušenost vlastně kladná, i když zkreslená. Martina použila do chovu více jedinců a statisticky si dokázala nevhodnost tohoto spojení - snáška byla nevyrovnaná a objevila se nežádoucí kvokavost.
Jiřina

Neregistrovaný uživatel

1.7.2012 21:30
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.162.34

Dobri den .... poradili by ste mi ako mozem rozmnozit brojlere ? smajlík

Neregistrovaný uživatel

1.7.2012 21:46
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.55.1

smajlík

Neregistrovaný uživatel

3.7.2012 06:11
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.160.177

Pane Kafko, že by ste študovali na MZLU v Brně? To by vysvetlovalo Vaše vedomosti :-). Genetiku považujem za jeden krásny vedecký odbor. Skutočne ma zaujala a ak by ma raz niečo koplo a dal by som sa na to doktorandské štúdium, tak jednou z dvoch alternatív je práve genetika. Taktiež robím diplomovú prácu práve na ústave chovu a šlechtení zvířat, zameranie hydina. Skúsim sa tam popýtať či existuje nejaká príručka genetiky pre hydinu. S pozdravom RS:-)

Neregistrovaný uživatel

3.7.2012 08:27
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.70.117

existuje, nedavno jsme je koupili na inzerát tady na fauně, teď už to jen dostat do hlavy smajlík

Neregistrovaný uživatel

3.7.2012 08:30

Neregistrovaný uživatel

3.7.2012 10:15
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.191.213

Krásný den,tak zda-li chcete opravdu "tvořit" tak sežeňte knihu "chov drůbeže" Miloš Šatava a kol. z roku 1984,kde najdete prakticky všechno.Ale věřte,že z toho budete mít hlavu jako koš a zamotanou jako uzel.V knize je i celý seznam použité literatury.Skutečně pro šlechtitelskou práci ať pro vyšlechtění masného-brojlerového typu,tak i pro šlechtění čistokrevné drůbeže je to kniha-studnice nevyčerpatelnosti informací,včetně zbarvení peří,kůže,nohou atd.Tak hurá do studia,ať se daří.Je to opravdu učebnice,žádné povídání o slepicích,krůtách,kachnách,husí.Zdraví Jitka
P.s.najdete tam i o zdravotním stavu,hygieně.smajlík

Přidejte reakci

Přidat smajlík