Aktuálně o kudrnáči

Zatímco obliba kudrnáčů je v České republice spíše konstantní, zahraniční zkušenosti naznačují, že toto plemeno prožívá zlatou éru a vzbuzuje po celém světě opodstatněný zájem. Důkazem tohoto tvrzení byla též Evropská výstava v Lipsku, na které se sešla impozantní kolekce tohoto z nejznámějších zástupců strukturových plemen a také četní obdivovatelé. Holubi odsud putovali do Mexika, různých evropských zemí i do Arábie. Zajímavá, i když nikoliv překvapivá, byla vůle po štítnících, kteří se z jakési popelky díky chovatelskému mistrovství dopracovali na již vynikající nuveau, alespoň v Německu, které dosud udává šlechtitelský směr.

• černý štítník

• červený bělouš

Moderní kudrnáč je plemenem uznaným v zemi původu ve 21 rázech. Jedná se o holuba silnějšího tělesného rámce, u kterého klademe důraz na šířku a mohutnost postavy, šířku křídelních štítů, čistotu kresby a barvy a zejména na stěžejní prošlechtěnost kudrnatosti, kterou vytvářejí i několikrát stočené prstence na křídelních štítech.

• modrý štítník

• bílý chocholatý

Dosud nebylo řečeno nic nového a tak čtenáře, kteří vydrželi, dále seznámím s opravdu aktuálními požadavky, které musí dnes kudrnáč splňovat. Černí kudrnáči mohou vykazovat delší, širší a pevnější prstence, avšak dobře stočené v oblasti „pruhů“. Obočnice žádáme tmavé a uzavřené a to stejné platí o zádech, která mají jedinci s krátkou postavou a širokým štítem zpravidla otevřená. Červení recesivní mohou zlepšit čistotu zbarvení, obzvláště však kudrnatost a zakulacenost křídelních štítů. Obdobné platí o recesivně žlutých. Bílí hladkohlaví holubi mají špičkové utváření postav. Už nejsou k vidění holubi dlouzí, s úzkými křídelními štíty. Záda by měla být lépe krytá kudrnatostí, ocasní pera směřujeme k pevnějšímu uspořádání a nezapomínáme, obzvláště u zástupců méně pevného opeření, na kudrnatost v ramínkách. Vadou, kterou trpí však spíše holubi bílí chocholatí, jsou letky delší ocasu. Chocholatí kudrnáči v bílem zbarvení žádáme se širšími, pevnějšími, avšak dobře uzavřenými prstenci. Zapomínat nesmíme na jejich postavy, velikost a tvar štítů a jejich zakulacení. Zvláštním procesem je hodnocení chocholky, kdy si všímáme přítomnosti oboustranných rozet, zda je peří dostatečně bujné a chocholka uzavřená. U dospělých jedinců je vhodné ověřit kompletnost ocasních per a zkontrolat, zda nemají tržené oči. Modří bělouši se dnes představují jako mohutní holubi se zaoblenými velikými křídelními štíty a přitom širokou, pevnou a dobře uzavřenou kudrnatostí. Chceme zlepšit uzavřenost zad, respektive jejich pokrytí kudrnatostí, k čemuž přispívá opakovaně zmíněná kulatost křídelních štítů. U jedinců se širokými a dlouhými prstenci se objevují nedostatky v uzavřenosti těchto prstenců na pruzích i v ramíncích. Občas vídáme jedince s nedokonalým opeřením prstů, ideálem je krátký rousek zasahující do konců drápků. Červení bělouši jsou na celém světě nejrozšířenějším rázem. Důraz u nich klademe na intenzitu základního zbarvení, avšak jen do té míry, aby byly ještě zřetelné pruhy, a precizní kresbu. Ocas může mít načervenalý nádech, ale nikoliv nádech namodralý nebo viditelné červené plochy (takoví jedinci jsou však velmi vhodní do chovu). Vnitřní prapory ručních letek vykazují žádoucí ovály červené pigmentace, ale vnější prapory musí být pigmentace prosty. Někdy se setkáváme s jedinci plavými bez faktoru bělouš i s představiteli těch běloušů, kteří vykazují ojedinělá nežádoucí bílá pírka v barevných partiích. Oba tyto extrémy jsou pro výstavní účely nevhodné, vzorník uznává pouze bělouše a to spíše v tmavém stupni, který je upřednostňován pro schopnost docílení pevné kudrnatosti. Stále více se setkáváme s červenými bělouši, kteří mají extrémně vyvinuté rousy. Takové holuby není nutno zatracovat, ale před výstavou je musíme připravit. Obdobné nároky klademe na žluté bělouše, kteří navíc poněkud trpí na přerůstající zadní partii a na pokrytí lící a hlavy obecně nežádoucí pigmentací (hlava u 1.0 by měla být co nejvíce „bílá“, u 0.1 zbarveno temeno, ale nikoliv líce). Někteří žlutí bělouši mají tmavě rohový zobák, což nelze přehlížet. Štítníci představují nyní vrchol moderního chovu kudrnáčů s velmi solidní kvalitou a nezvyklým rozšířením. Uznáni byli rovněž jako chocholatí s obdobnými, i když menšími nároky na kvalitu pernaté ozdoby hlavy. Co se týče počtu chovaných holubů, převažují červení pruhoví, červeně recesivní, modří pruhoví, černí, dále pak žlutí recesivní a nejméně rozšíření stříbřití pruhoví a žlutě pruhoví. Postavy štítníků jsou velmi kompaktní a u nejlepších holubů dostatečně silné, jen s některými regresy k dlouhým zadním partiím. Čistota kresby je dána obecnými požadavky na štítníky, které v podstatě tolerují jen barevné plochy „za nohami“. Požadavky na křídelní štíty, kudrnatost a zbarvení jsou obdobné jako u ostatních rázů.

• žlutě plavý

Kudnáče dáváme do páru tak, abychom přednostmi jednoho z partnerů potlačily nedostatky druhého partnera.

• modrý štítník chocholatý

Ohled bereme na:
1. šířku a délku postavy,
2. rozložení, pevnost a šířku kudrnatosti,
3. tvar a velikost křídelních štítů,
4. bohatost opeření nohou,
5. barvu a kresbu.
Kombinujeme tak přibližně deset faktorů, které se mohou u pozitivních vlastností dublovat, ale nikoliv u jevů nežádoucích. Obzvláště kudrnatost musí vykazovat oba partneři jinou. Jeden ji musí mít širší a pevnou, druhý „jemnější“ a hustou, přitom na pohlaví nezáleží. Při sestavování obou partnerů s ideální „střední šířkou“ kudrnatosti můžeme očekávat spíše nezdar. Úspěchu docílíme s využitím „pracovních“ holubů, kteří na výstavy zpravidla nepatří. Potřebujeme je pro ztmavení pigmentace (jinak by chov kudrnáčů – homo či heterozygotně založených běloušů – světlal, u bílých hrozí ztráta pevnosti kudrn), zešíření postavy (největší kudrnáči nemají nejlepší pernaté ozdoby, ale mohou zlepšit postavy) a na posílení dalších vlastností. Párování kudrnáčů je z uvedeného důvodu nejdůležitějším obdobím celého roku a spolu s udržením dobrého zdravotního stavu jsou jedinými předpoklady pro možnost odchovu výletků lepších než jsou jejich rodiče, což je cílem každého chovatele výstavních okrasných holubů.

• červený bělouš

Byl bych rád, kdyby tento příspěvěk podnítil nové zájemce o chov kudrnáčů a aby chovatele stávající navštívili naši speciální výstavu, která se uskuteční ve dnech 15.–16. 12. 2007 v Úvalech u Prahy.