Přenesení bělopruhé kresby mezi plemeny

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

27.11.2005 19:25
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.183.64

Dobrý den. Poradil by mi někdo jak nejlépe postupovat pří přenesení bělopruhé kresby slezského černého lysého na černého bezpruhého moravského bělohlávka. Situaci "komplikuje" i chocholka u moravského bělohlávka. Cílový stav je černý bělopruhý moravský bělohlávek. Děkuji. Jirka

Neregistrovaný uživatel

28.11.2005 08:22
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den. Poradil by mi někdo jak nejlépe postupovat pří přenesení bělopruhé kresby slezského černého lysého na černého bezpruhého moravského bělohlávka. Situaci "komplikuje" i chocholka u moravského bělohlávka. Cílový stav je černý bělopruhý moravský bělohlávek. Děkuji. Jirka

Podle mého názoru je přenos kresby vázaný na pohlaví. Moravský bělohlávek by měla být holubice a protějšek by měl být holub. Mělo by to fungovat i opačně. Je to ale práce na dva až tři roky. Já sám osobně takhle dělám č. čejky hladkonohé chohcolaté černé. Na černou chocholatou hladkonohou holubici pouštím chohcolatého stříbrného holuba. První generace jsou tzv. myšáci. Jsou pošedlí a tak musím ty s chocholkou pustit zpět na matku. Druhá generace je již bez chyb. S chovatelským pozdravem Vadlejch ml.

Neregistrovaný uživatel

28.11.2005 14:55
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.143.19

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Podle mého názoru je přenos kresby vázaný na pohlaví. Moravský bělohlávek by měla být holubice a protějšek by měl být holub. Mělo by to fungovat i opačně. Je to ale práce na dva až tři roky. Já sám osobně takhle dělám č. čejky hladkonohé chohcolaté černé. Na černou chocholatou hladkonohou holubici pouštím chohcolatého stříbrného holuba. První generace jsou tzv. myšáci. Jsou pošedlí a tak musím ty s chocholkou pustit zpět na matku. Druhá generace je již bez chyb. S chovatelským pozdravem Vadlejch ml.

Bělopruhost není vázána na pohlaví. To za prvé. Na pohlaví jsou vázané jen základní pigmenty - černá, červená a hnědá.
<br>
Bělopruhost je barvená modifikace, je to tzv. orientální řada. Pokročilým stupněm je šupkatost či šupinatost. Tolik teorie, kterou najdete ve Sborníku vzorníků plemen holubů.
<br>
Je tam celkem podrobně a uceleně zpracován přehled barev a kreseb vyskytujících se u domácích holubů.
<br>
Podle mého názoru stačí, aby jeden s rodičů byl bělopruhý. Ale je třeba vybrat jedince, který má pruhy výrazně prokreslené, může být klidně s náznakem třetího pruhu. Ve spojení s bezpruhým holubem by se v první generaci měli objevit holoubata jak bez pruhů tak s náznaky(řetízkový pruh). A jak již bylo řečeno je to práce na více let. Za tři roky budete mít první dobře probarvené bělopruhé.
<br>
Špičatá chocholka se dědí recesivně. Tzn. v první generaci hladkohlavý x chocholatý holub bude mít jednotné potomstvo vždy hladkou hlavu(ale bude štěpitelné na chocholatost - heterozygot). Ve druhé generaci dostanete klasické štěpení podle Mendlových principů, kde 25% bude hladkohlavých homozygotů, 50% hladkohlavých heterozygotů (štěpitelných na chocholatost) a 25% chocholatých homozygotů. Čili 75% holubů bude hladkohlavých a 25% chocholatých. A s těmi můžete dál pracovat.
<br>
Pracovat můžete také ještě s těmi štěpitelnými, když je spárujete s chocholatými, měli byste pak dostat 75% chocholatých a 25% hladkohlavých.
<br>
Jako největší problém vidím přesnost zákresu bílé hlavy.
<br>
Tam je třeba dobře vybírat a vybírat odpovídající jedince.
<br>
S barvou a kresbou se můžete dočkat i mnohým překvapením. Je to takové hraní si z barvami, ale pokud pochopíte základní principy dědičnosti znaků, snáze se v tom pak vyznáte a třeba mužete dojít k novince. Holub je poměrně lehkým zvířetem co se dědičnosti vnějších znaků týče. Problémy bývají s detajly(jako probarvenost očí, obočnic, zamouráníčervené barvy, narezlost černé, barva lesku, překrývání barev, inhibice atd.
<br>
Samozřejmě při křížení plemen je třeba hlídat typ plemene, které chcete zachovat.
<br>
Vázanost barev na pohlaví, jak uvedl přispěvatel výše, snadno provádí, jelikož se jedná o černou pigmentaci a patrně červenou. Doufám, že se nemýlím.
<br>
Je totiž několik termínů pro stříbrnou barvu:
<br>
1) stříbřitá - je správný název pro rozředěnou černou pigmentaci, synonymem je šedohnědá nebo také skřivánčí. Má ji např. koburský skřivan. Letky jsou tmavé šedohnědé.
<br>

<br>
2) stříbrná - je název pro popelavou neboli červeně popelavou - bezpruhou, kde červená pigmentace prakticky není vidět, jen někdy slabě na voleti. Pozná se také podle popelavých letek.
<br>
Je to v podstatě něco jako modrá bezpruhá ale v červeném provedení. Dokáže se snadno pomocí křížení popelavé(stříbrné) holubice s modrým kapratým holubem. Potomstvo se dědí křížem: samci mají pak červené pruhy nebo kaprování, holubičky budou modré.
<br>

<br>
3) mléčná (milky) - je barevnou modifikací, tzn. může překrývat modrou, červenou,hnedou základní pigmentaci a vyskytuje se např. u lahore. Po celém těle je jednolitý odstín mléčně šedé barvy (i na letkách a ocase)
<br>

<br>
Vše najdete ve zmiňované publikaci. Jen rok vydání nevím(1990 nebo 2000?). Je to taková ta zelená knížka, kde na titulní obálce je černý norvič a na zadní obálce je červený kudrnáč.
<br>

<br>
Juraj Kafka
<br>

Neregistrovaný uživatel

28.11.2005 19:26
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.7.173

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Bělopruhost není vázána na pohlaví. To za prvé. Na pohlaví jsou vázané jen základní pigmenty - černá, červená a hnědá.
<br>
Bělopruhost je barvená modifikace, je to tzv. orientální řada. Pokročilým stupněm je šupkatost či šupinatost. Tolik teorie, kterou najdete ve Sborníku vzorníků plemen holubů.
<br>
Je tam celkem podrobně a uceleně zpracován přehled barev a kreseb vyskytujících se u domácích holubů.
<br>
Podle mého názoru stačí, aby jeden s rodičů byl bělopruhý. Ale je třeba vybrat jedince, který má pruhy výrazně prokreslené, může být klidně s náznakem třetího pruhu. Ve spojení s bezpruhým holubem by se v první generaci měli objevit holoubata jak bez pruhů tak s náznaky(řetízkový pruh). A jak již bylo řečeno je to práce na více let. Za tři roky budete mít první dobře probarvené bělopruhé.
<br>
Špičatá chocholka se dědí recesivně. Tzn. v první generaci hladkohlavý x chocholatý holub bude mít jednotné potomstvo vždy hladkou hlavu(ale bude štěpitelné na chocholatost - heterozygot). Ve druhé generaci dostanete klasické štěpení podle Mendlových principů, kde 25% bude hladkohlavých homozygotů, 50% hladkohlavých heterozygotů (štěpitelných na chocholatost) a 25% chocholatých homozygotů. Čili 75% holubů bude hladkohlavých a 25% chocholatých. A s těmi můžete dál pracovat.
<br>
Pracovat můžete také ještě s těmi štěpitelnými, když je spárujete s chocholatými, měli byste pak dostat 75% chocholatých a 25% hladkohlavých.
<br>
Jako největší problém vidím přesnost zákresu bílé hlavy.
<br>
Tam je třeba dobře vybírat a vybírat odpovídající jedince.
<br>
S barvou a kresbou se můžete dočkat i mnohým překvapením. Je to takové hraní si z barvami, ale pokud pochopíte základní principy dědičnosti znaků, snáze se v tom pak vyznáte a třeba mužete dojít k novince. Holub je poměrně lehkým zvířetem co se dědičnosti vnějších znaků týče. Problémy bývají s detajly(jako probarvenost očí, obočnic, zamouráníčervené barvy, narezlost černé, barva lesku, překrývání barev, inhibice atd.
<br>
Samozřejmě při křížení plemen je třeba hlídat typ plemene, které chcete zachovat.
<br>
Vázanost barev na pohlaví, jak uvedl přispěvatel výše, snadno provádí, jelikož se jedná o černou pigmentaci a patrně červenou. Doufám, že se nemýlím.
<br>
Je totiž několik termínů pro stříbrnou barvu:
<br>
1) stříbřitá - je správný název pro rozředěnou černou pigmentaci, synonymem je šedohnědá nebo také skřivánčí. Má ji např. koburský skřivan. Letky jsou tmavé šedohnědé.
<br>

<br>
2) stříbrná - je název pro popelavou neboli červeně popelavou - bezpruhou, kde červená pigmentace prakticky není vidět, jen někdy slabě na voleti. Pozná se také podle popelavých letek.
<br>
Je to v podstatě něco jako modrá bezpruhá ale v červeném provedení. Dokáže se snadno pomocí křížení popelavé(stříbrné) holubice s modrým kapratým holubem. Potomstvo se dědí křížem: samci mají pak červené pruhy nebo kaprování, holubičky budou modré.
<br>

<br>
3) mléčná (milky) - je barevnou modifikací, tzn. může překrývat modrou, červenou,hnedou základní pigmentaci a vyskytuje se např. u lahore. Po celém těle je jednolitý odstín mléčně šedé barvy (i na letkách a ocase)
<br>

<br>
Vše najdete ve zmiňované publikaci. Jen rok vydání nevím(1990 nebo 2000?). Je to taková ta zelená knížka, kde na titulní obálce je černý norvič a na zadní obálce je červený kudrnáč.
<br>

<br>
Juraj Kafka
<br>

Výborně vysvětlené, jen několik poznámek, které jsem vyposlouchal od pana Kurky, chovatele slezských lysých voláčů bělopruhých ve všech barvách, který má v současnosti okolo 70 páru bělopruhých holubů a právě bělopruhým se věnuje už hodně dlouho. Přenos bílých pruhů na černých holubech je podle jeho slov nejtěžší. Nejsnáze je lze přenášet u červených a žlutých. Možná proto by se dalo právě žlutého, nebo červeného pustit do tech černých. Barva potomků této první generace není důležitá a důležité jsou jen pruhy. U bělopruhých holubů se vyskytují také šupinatí, ty je na bezpruhé holuby nejlépe použít, protože tito jsou nositeli bělopruhosti.
Co se týče zákresu, tak tam vůbec není problém. Lysý má mít lysku středem oka, kdežto bělohlávek těsně pod okem. Nadkres je v obou plemenech vždy chovatelsky cenější. Viděl jsem holuby po barevnohlavý x lysý a některé už v první generaci s podresem, ale to není příliš časté.
V chovu pana Kurky se však každý rok vyskytují chocholatí holubi, což je památka po bělohlávcích, kteří byli kdysi používání. Třeba letos tam má pěkného červeného bělopruhého bělohlávka. Takže ani chocholka nemusí být nepřekonatelný problém, ale to už Juraj dobře vysvětli, jaké genetické zákonitosti platí. Jen hladkohlavé potomky druhé generace je třeba křížením otestovat, jinak je nelze rozlišit. Osobně si myslím, že pokud by byl štěpitelný hladkohlavý s chocholatým, tak potomstvo by mělo být 50:50. Kamil Vajda

Neregistrovaný uživatel

28.11.2005 22:35
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.143.20

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Výborně vysvětlené, jen několik poznámek, které jsem vyposlouchal od pana Kurky, chovatele slezských lysých voláčů bělopruhých ve všech barvách, který má v současnosti okolo 70 páru bělopruhých holubů a právě bělopruhým se věnuje už hodně dlouho. Přenos bílých pruhů na černých holubech je podle jeho slov nejtěžší. Nejsnáze je lze přenášet u červených a žlutých. Možná proto by se dalo právě žlutého, nebo červeného pustit do tech černých. Barva potomků této první generace není důležitá a důležité jsou jen pruhy. U bělopruhých holubů se vyskytují také šupinatí, ty je na bezpruhé holuby nejlépe použít, protože tito jsou nositeli bělopruhosti.
Co se týče zákresu, tak tam vůbec není problém. Lysý má mít lysku středem oka, kdežto bělohlávek těsně pod okem. Nadkres je v obou plemenech vždy chovatelsky cenější. Viděl jsem holuby po barevnohlavý x lysý a některé už v první generaci s podresem, ale to není příliš časté.
V chovu pana Kurky se však každý rok vyskytují chocholatí holubi, což je památka po bělohlávcích, kteří byli kdysi používání. Třeba letos tam má pěkného červeného bělopruhého bělohlávka. Takže ani chocholka nemusí být nepřekonatelný problém, ale to už Juraj dobře vysvětli, jaké genetické zákonitosti platí. Jen hladkohlavé potomky druhé generace je třeba křížením otestovat, jinak je nelze rozlišit. Osobně si myslím, že pokud by byl štěpitelný hladkohlavý s chocholatým, tak potomstvo by mělo být 50:50. Kamil Vajda

Máte pravdu, já si to špatně nakreslil, když jsem sem odpovídal. Je to správně 50:50, nikoli 75:25. Omlouvám se za mylné informace.
Jen na dovysvětlenou: S jistotou štěpitelní na chocholatost budou ti z F1 generace a to všech 100%. Neboť to jsou všechno heterozygoti. Takže tyto jedince můžete vždy použít ve spojení s chocholatými a dostatnete 50:50 hladkohlavých a chocholatých.
Hladkohlavé holuby z té druhé F2 generace samozřejmě by bylo nutné otestovat, kteří z nich jsou dominantní homozygoti (čistokrevně hladkohlaví) a kteří jsou heterozygoti (štěpitelní na chocholatost). Testují se vždy pomocí recesivních homozygotů (v tomto případě chocholatých holubů).
Juraj Kafka

Neregistrovaný uživatel

29.11.2005 06:42
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.118.194

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den. Poradil by mi někdo jak nejlépe postupovat pří přenesení bělopruhé kresby slezského černého lysého na černého bezpruhého moravského bělohlávka. Situaci "komplikuje" i chocholka u moravského bělohlávka. Cílový stav je černý bělopruhý moravský bělohlávek. Děkuji. Jirka

Tak Vám děkuji kluci za rady. Sám jsem si o tom samozřejmě taky přečetl dostupnou literaturu, ale není nad to prodiskutovat to s ostatními kolegy holubáři, obvzlášť když chybí praktická zkušenost.

O obnovení této kresby u bělohlávků se pokoušejí, pokud vím, ještě další dva holubáři u nás. Nevýrazné foto holubů jednoho z nich jsem umístil do moderované diskuze. Taky jsem si od něho několik polotovarů přivezl, ale jsou to takové holubí děti z E55 - neznámý otec i matka, a tak asi raději započnu od začátku.

Přeji hodně úspěchů v chovu. Jiří Trecha

Přidejte reakci

Přidat smajlík