Letani PKR

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chválihodná iniciativa. Vždyť "pražáci" byli především sportovní letové plemeno. Doufám, že se k vám někdo přidá a vytvoříte si skupinu, která bude šlechtit nejen, exteriér, ale jeho původní dobré letové vlastnosti. Držím palce. Josef.

Moc děkují za nabídku.Ve které lokalitě to trenujete.Těším se na oběd.JESTŘAB LESNI.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Moc děkují za nabídku.Ve které lokalitě to trenujete.Těším se na oběd.JESTŘAB LESNI.

To byl blbej for , asi nevíte nic o přírodě. Ti kluci mají snahu navrátit holuby do vzduchu , tak si toho važme. Já jsem kratasy honil s vysokoletkama a šlo jim to dobře. A dravci jim nevadili. vp

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To byl blbej for , asi nevíte nic o přírodě. Ti kluci mají snahu navrátit holuby do vzduchu , tak si toho važme. Já jsem kratasy honil s vysokoletkama a šlo jim to dobře. A dravci jim nevadili. vp

podle mě krátkozobost letu nevadí. Vadí spíš krmení mladých a červená recesívní barva postrádající pudr. Mě lítají rackové s poštákama a v pohodě jim stačí. Fandím vám!
JK.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Srdecne zdravim vsechny chovatele prazskych rejdicu. S kamaradem jsme se rozhodli, ze se pokusime vzkrisit letove schopnosti prazskeho rejdice a trenovali jsme letku deviti holoubat tri mesice. Behem teto kratke doby se podarilo rozletat je na dve hodiny ve stredne velke vysce. Leta s PKR jeste nekdo, jake mate zkusenosti? Lukas Prokop

Zdravíčko pánové,taky bych se chtěl příští rok o něco podobného pokusit.Pražáky mám,jen začít.A kdybych měl nějaké dotazy,mohl bych se na někoho z vás obrátit,třeba na email?Zatim díky.Petr

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Srdecne zdravim vsechny chovatele prazskych rejdicu. S kamaradem jsme se rozhodli, ze se pokusime vzkrisit letove schopnosti prazskeho rejdice a trenovali jsme letku deviti holoubat tri mesice. Behem teto kratke doby se podarilo rozletat je na dve hodiny ve stredne velke vysce. Leta s PKR jeste nekdo, jake mate zkusenosti? Lukas Prokop

Já jsem si letos pořídil Slovenské vysokoletce. Ještě s nimi nelétám. Taky jsem zvědavý jak se budou chovat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem si letos pořídil Slovenské vysokoletce. Ještě s nimi nelétám. Taky jsem zvědavý jak se budou chovat.

Zdravím , jsem potěšen touto správou. Slováky jsem choval osm roků a nemůžu na ně zapomenout. Velice dobře odchovávají mladé a jsou i dobré chůvy. Můžete mi napsat na můj mail? pv

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím , jsem potěšen touto správou. Slováky jsem choval osm roků a nemůžu na ně zapomenout. Velice dobře odchovávají mladé a jsou i dobré chůvy. Můžete mi napsat na můj mail? pv

Nevidí Vaši emailovou adresu. Taky bych rád pokonzultoval blíže jejich chov. Holuby chovám dlouho, ale toto plemeno mám poprvé.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevidí Vaši emailovou adresu. Taky bych rád pokonzultoval blíže jejich chov. Holuby chovám dlouho, ale toto plemeno mám poprvé.

Dejte mi vědět na tuto adresu. Já jsem si slovenské vysokoletky znova objednal u kamaráda z Hodonína. A začnu znova letat. e-mail: ceskyrejdic@seznam.cz pv

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Srdecne zdravim vsechny chovatele prazskych rejdicu. S kamaradem jsme se rozhodli, ze se pokusime vzkrisit letove schopnosti prazskeho rejdice a trenovali jsme letku deviti holoubat tri mesice. Behem teto kratke doby se podarilo rozletat je na dve hodiny ve stredne velke vysce. Leta s PKR jeste nekdo, jake mate zkusenosti? Lukas Prokop

Držím palce, Lukáši. Vím, že to dokážete. Nedejte se odradit. Holub má létat, ne sedět ve voliérách anebo na pekáči . Frank - chovatel tipplerů

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Držím palce, Lukáši. Vím, že to dokážete. Nedejte se odradit. Holub má létat, ne sedět ve voliérách anebo na pekáči . Frank - chovatel tipplerů

Samozřejmě, kdyby kdokoliv potřeboval poradit, rádi pomůžeme, i když to není nijak složité, stačí jen dát holubům čas (ten chovatelův), mají všechno \"potřebné\" v sobě, anebo při ruce - křídla. S jestřáby to není tak horké, nám kroužili dravci nad holubníkem každý den, a měly jsme jen jeden útok, ale při něm si holubi stačili ještě zapálit cigaretuPomalu zakládáme klub a připravujeme internetové stránky, aby bylo kam se obracet atp. Rádi bychom obnovili zapomenutou tradici ZÁVODĚNÍ, proto je třeba obracet se na chovatele, kteří PKR mají, aby je pomalu rozlétali. Protože až se to spustí, bude to stát zato!
Lukáš

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Samozřejmě, kdyby kdokoliv potřeboval poradit, rádi pomůžeme, i když to není nijak složité, stačí jen dát holubům čas (ten chovatelův), mají všechno \"potřebné\" v sobě, anebo při ruce - křídla. S jestřáby to není tak horké, nám kroužili dravci nad holubníkem každý den, a měly jsme jen jeden útok, ale při něm si holubi stačili ještě zapálit cigaretuPomalu zakládáme klub a připravujeme internetové stránky, aby bylo kam se obracet atp. Rádi bychom obnovili zapomenutou tradici ZÁVODĚNÍ, proto je třeba obracet se na chovatele, kteří PKR mají, aby je pomalu rozlétali. Protože až se to spustí, bude to stát zato!
Lukáš

Jak jsem psal, držím palce - spustil jsem s pár kamarády Český klub chovatelů tipplerů a podařilo se. Navzdory skeptickým pohledům mnoha služebně starších chovatelů. Nyní nás je po 3 letech v klubu 24 a dál rostem. K členství se hlásí další dva členové a doufám, že budou na naší jarní schůzi členskou základnou přijati. Máte pravdu, s jestřáby to není tak horké - jen ti, kteří si "serou do bot" při pohledu na dravce ty svoje miláčky nepustí ven, a tudíž nevidí/nevědí, co chovají. Ale ve výstavní kleci vypadají dobře, že? Je třeba najít mladé chovatele, protože ti staří to pro nás po několik desetiletí "kurvili" - asi línost, asi slovanská mírná duše, nevím. Přeji vše nej- při tvorbě letového klubu PKR, a budu-li moci být nápomocen, rád tak učiním. PS: "Nechť voliéry schní" :-) Frank

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak jsem psal, držím palce - spustil jsem s pár kamarády Český klub chovatelů tipplerů a podařilo se. Navzdory skeptickým pohledům mnoha služebně starších chovatelů. Nyní nás je po 3 letech v klubu 24 a dál rostem. K členství se hlásí další dva členové a doufám, že budou na naší jarní schůzi členskou základnou přijati. Máte pravdu, s jestřáby to není tak horké - jen ti, kteří si "serou do bot" při pohledu na dravce ty svoje miláčky nepustí ven, a tudíž nevidí/nevědí, co chovají. Ale ve výstavní kleci vypadají dobře, že? Je třeba najít mladé chovatele, protože ti staří to pro nás po několik desetiletí "kurvili" - asi línost, asi slovanská mírná duše, nevím. Přeji vše nej- při tvorbě letového klubu PKR, a budu-li moci být nápomocen, rád tak učiním. PS: "Nechť voliéry schní" :-) Frank

Dnešní odborné články v časopisech Chovatel, Chovatelský magazín, popisují jednotlivá plemena pouze podle exteriéru jednotlivých plemen, ale o jejich charakteristických vlastnostech a způsobech chovu jinak než ve voliérách ani ťuk.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dnešní odborné články v časopisech Chovatel, Chovatelský magazín, popisují jednotlivá plemena pouze podle exteriéru jednotlivých plemen, ale o jejich charakteristických vlastnostech a způsobech chovu jinak než ve voliérách ani ťuk.

Máte pravdu. Tohle všechno je třeba hledat jenom ve starých knížkách. Ale už i na internetu je spousta dobrých informací. Zrovna stránky Franka Otty (chov tipplerů), který se tady tak zdravě rozčílil, jsou velmi dobré. Je spousta věcí, které by se měly změnit, nějakou chvíli to potrvá.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Máte pravdu. Tohle všechno je třeba hledat jenom ve starých knížkách. Ale už i na internetu je spousta dobrých informací. Zrovna stránky Franka Otty (chov tipplerů), který se tady tak zdravě rozčílil, jsou velmi dobré. Je spousta věcí, které by se měly změnit, nějakou chvíli to potrvá.

V dnešní době se nedá předpokládat, že na opravených domech s novými střechami bude vysedávat 50 ks holubů, to s každým chovatelem sousedé a rodinní příslušníci vyběhnou. Je několik možností chovu, buď budou holubi ve vzduchu, v holubníku, nebo zavření ve voliéře. Voliéry jsou pro chovy nelétavých plemen a ne pro letouny, stáváky a pod. Chce to trochu více informací v odborných publikacích, než jen o barvě drápků. Všechno dobré přeji.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Máte pravdu. Tohle všechno je třeba hledat jenom ve starých knížkách. Ale už i na internetu je spousta dobrých informací. Zrovna stránky Franka Otty (chov tipplerů), který se tady tak zdravě rozčílil, jsou velmi dobré. Je spousta věcí, které by se měly změnit, nějakou chvíli to potrvá.

už jsem se zase zdravě uklidnil :-) a naskénoval trochu toho textu, se kterým absolutně souhlasím. Zde je::::::Standard však může být také velmi nebezpečný. Jakost standardu závisí totiž na tom, kdo a z jakého hlediska ho sestavil, protože když při sestavování standardu nemáme na zřeteli hlavní cíle a klademe důraz jen na druhořadé věci, vede to k jeho úpadku. Vzpomeňme si na to, že u určitých plemen holubů, zvláště u rejdičů-vysokoletců, jejichž hlavní činností jsou lety do výšky , neměli takoví chovatelé na zřeteli prvky potřebné k zvýšeni letové schopnosti, nýbrž barvu, pravidelnost kresby, délku zobáku atd., t. j. vlastně druho- a třetiřadé věci. Proto také toto plemeno zaniká……. V době první světové války létali ještě v houfech předkové \"kroužících holubů\", zatím co dnes jejich potomci dožívají v holubnících a střešních klecích. Je možné, že ti staří nebyli tak \"krásní\", ale odpovídali svému poslání. Naproti tomu ty dnešní si chovatelé netroufají ani vypustit, protože se obávají, že by jim spadli se střechy. Je divné, když o témže plemeni holubů, na př. o šedáku, se mluví jako o zvláště ozdobném a pro let způsobilém holubu. Podle mého názoru takový dvojí ráz neexistuje. Šedák patří ke kroužícím holubům, je létajícím holubem, jehož posláním je vytrvalý a vysoký let, jeho krása je jen vedlejší vlastnosti. Bylo velkou chybou, že při stanovení jeho standardu nebyl kladen důraz na prvky, umožňující rozvoj jeho létacích schopností, nýbrž na jeho krásu. Tímto způsobem se dostalo do standardu mnoho takových vlastností, které schopnost létání nepodporuji, naopak ji omezují. Následkem takového špatného chovatelského směru je to, že \"šedák\", vzdor svému původnímu poslání, se dostal do výstavních kleci a nikoli do vzduchu. Bohužel, taková situace jako u \"šedáka\" se vyskytne u nás téměř u každého \"létajícího\" druhu holubů. Naši otcové je viděli ještě při jejich pravém poslání, my se s degenerovanými potomky těchto holubů můžeme setkat už jenom v klecích na výstavě…… konec citátu ...napsal Jánoš Horváth ve své knize \"Pěstování poštovních holubů\" , první maďarské vydání vyšlo v roce 1947, Naše vojsko pak vydalo v češtině roku 1956 nákladem 10.400 výtisků !!!!! O tom se nám dnes jen může zdát :-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V dnešní době se nedá předpokládat, že na opravených domech s novými střechami bude vysedávat 50 ks holubů, to s každým chovatelem sousedé a rodinní příslušníci vyběhnou. Je několik možností chovu, buď budou holubi ve vzduchu, v holubníku, nebo zavření ve voliéře. Voliéry jsou pro chovy nelétavých plemen a ne pro letouny, stáváky a pod. Chce to trochu více informací v odborných publikacích, než jen o barvě drápků. Všechno dobré přeji.

ty dvě podmínky: 1) ve vzuchu 2) nebo v holubníku splňuje anglický tippler. Pustíte ho na trénink a můžete si 7 hodin odpracovat na zahrádce nebo čistit holubník :-), pak si ho "stáhnete" dolů a za 10 minut je zpět v holubníku. Dobrý tippler nemá v tomto směru chybu a sousedi ho mají rádi :-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V dnešní době se nedá předpokládat, že na opravených domech s novými střechami bude vysedávat 50 ks holubů, to s každým chovatelem sousedé a rodinní příslušníci vyběhnou. Je několik možností chovu, buď budou holubi ve vzduchu, v holubníku, nebo zavření ve voliéře. Voliéry jsou pro chovy nelétavých plemen a ne pro letouny, stáváky a pod. Chce to trochu více informací v odborných publikacích, než jen o barvě drápků. Všechno dobré přeji.

Koukám,že asi BOMBER špatně čte chovatelské časopisy. Dalo mi dost práce napsat do Chovatelského magazínu články o birminghamských rolerech a tleskačích takla. Jsem totiž obyčejný chovatel, jako většina z nás. Snažil jsem se tam pokud možno výstižně napsat právě o tom, co daná plemena umí, nebo mají umět. Ale nejen to, i jak k tomu holuby vést aby to k něčemu spělo. Zda se to povedlo nebo ne, to ať posoudí jiní. Jestli touží BOMBER po ještě více odborných článcích, musí asi napsat něco sám. To nemá být samochvála sama sebe, to v žádném případě. Pokud však se všechny články týkající se holubů hází do stejného pytle, pak nemá cenu vůbec něco psát. Čas nad tím strávený v dobré víře že to bude zajímat i jiné se dá určitě využít příjemnějším způsobem než sezením u počítače. Tak to je jen můj osobní náhled na tuto věc.
Jinak moc fandím všem co pro létání holubů a to jakýchkoli plemen něco dělají. Let je totiž jejich přirozenost a my jsme ti ,co je pro pomíjivé chvilky strávené na výstavách , o to chceme připravit. Je všeobecně známo, že holub který létá to promítne i do proporcí svého těla. A to je věc, která se většinou dnešním posuzovatelům moc nelíbí. Jsme ale snad dost soudní na to, abychom si zvolili prioritu, která nám bude vyhovovat. Vždytˇ už to, že holuby chováme a dávame jim svou lásku a čas, je pro ně darem všech darů. Všechny zdraví Mirek Lubas st.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
už jsem se zase zdravě uklidnil :-) a naskénoval trochu toho textu, se kterým absolutně souhlasím. Zde je::::::Standard však může být také velmi nebezpečný. Jakost standardu závisí totiž na tom, kdo a z jakého hlediska ho sestavil, protože když při sestavování standardu nemáme na zřeteli hlavní cíle a klademe důraz jen na druhořadé věci, vede to k jeho úpadku. Vzpomeňme si na to, že u určitých plemen holubů, zvláště u rejdičů-vysokoletců, jejichž hlavní činností jsou lety do výšky , neměli takoví chovatelé na zřeteli prvky potřebné k zvýšeni letové schopnosti, nýbrž barvu, pravidelnost kresby, délku zobáku atd., t. j. vlastně druho- a třetiřadé věci. Proto také toto plemeno zaniká……. V době první světové války létali ještě v houfech předkové \"kroužících holubů\", zatím co dnes jejich potomci dožívají v holubnících a střešních klecích. Je možné, že ti staří nebyli tak \"krásní\", ale odpovídali svému poslání. Naproti tomu ty dnešní si chovatelé netroufají ani vypustit, protože se obávají, že by jim spadli se střechy. Je divné, když o témže plemeni holubů, na př. o šedáku, se mluví jako o zvláště ozdobném a pro let způsobilém holubu. Podle mého názoru takový dvojí ráz neexistuje. Šedák patří ke kroužícím holubům, je létajícím holubem, jehož posláním je vytrvalý a vysoký let, jeho krása je jen vedlejší vlastnosti. Bylo velkou chybou, že při stanovení jeho standardu nebyl kladen důraz na prvky, umožňující rozvoj jeho létacích schopností, nýbrž na jeho krásu. Tímto způsobem se dostalo do standardu mnoho takových vlastností, které schopnost létání nepodporuji, naopak ji omezují. Následkem takového špatného chovatelského směru je to, že \"šedák\", vzdor svému původnímu poslání, se dostal do výstavních kleci a nikoli do vzduchu. Bohužel, taková situace jako u \"šedáka\" se vyskytne u nás téměř u každého \"létajícího\" druhu holubů. Naši otcové je viděli ještě při jejich pravém poslání, my se s degenerovanými potomky těchto holubů můžeme setkat už jenom v klecích na výstavě…… konec citátu ...napsal Jánoš Horváth ve své knize \"Pěstování poštovních holubů\" , první maďarské vydání vyšlo v roce 1947, Naše vojsko pak vydalo v češtině roku 1956 nákladem 10.400 výtisků !!!!! O tom se nám dnes jen může zdát :-)

Navrhuji: každý, kdo by chtěl vystavovat letová plemena, a na holubovi by bylo vidět, že nikdy nelétal, jeho majitel by dostal prutem na výstavě před svými holuby od odborné komise na holou, aby si to pro příště pamatoval (počet ran přímo úměrný množství vystavených kusů a jejich stáří). My jsem cvičili pražáky tak, že si po dosednutí jen probrali peří nebo se vykoupali a pak hned zaskákali do klece, celé to trvalo asi 5 minut. Když jsme je cvičili a dávali jim moc do těla, pak si někdy z únavy sedli jinam, ale časem jsme už přesně poznali, kdy hrozí, že by se se přistání opakovalo, a nestávalo se to. Chov máme v zahrádkářské kolonii a jak je známo, zahrádkáři jsou lidé velmi \"citliví\", ale ani jednou se nestalo, že by někdo cokoliv namítal. Lukáš

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Navrhuji: každý, kdo by chtěl vystavovat letová plemena, a na holubovi by bylo vidět, že nikdy nelétal, jeho majitel by dostal prutem na výstavě před svými holuby od odborné komise na holou, aby si to pro příště pamatoval (počet ran přímo úměrný množství vystavených kusů a jejich stáří). My jsem cvičili pražáky tak, že si po dosednutí jen probrali peří nebo se vykoupali a pak hned zaskákali do klece, celé to trvalo asi 5 minut. Když jsme je cvičili a dávali jim moc do těla, pak si někdy z únavy sedli jinam, ale časem jsme už přesně poznali, kdy hrozí, že by se se přistání opakovalo, a nestávalo se to. Chov máme v zahrádkářské kolonii a jak je známo, zahrádkáři jsou lidé velmi \"citliví\", ale ani jednou se nestalo, že by někdo cokoliv namítal. Lukáš

K těm dravcům a létání holubů:
dnes jsem vypustil tři plemena holubů na pole za zahradou. První byl poštovní holub samec - rovnou z ruky domů. Druhým holubem byl výletek prácheňský káník - chvilku sedl na zem a jen co se rozkoukal zamířil domů. Třetí pokus byl červenej pštros dolít ztěžka na první větev a seděl. Když jsem po něm hodil čepici, přelít na druhou větev a seděl. Tak jsem došel pro provního pošťáka a vyhodil ho do vzduchu poblíž pštrosa. Teprv po tomto se za ním vydal. Narazil opet na stromy, které pošťák hladce oblétl. Po chvilce byl zpět doma.
Z toho je vidět. Jak se změnil pštros. Letec - polař - užitkový holub.
Kdysi jsem podobné pokusy činil s hýli. Ti také pocházeli z volierového chovu. Netrefili domů zpoza stromů také na stejném místě. A to si řeknete hýl - polní holub. U volně létajících holubů je zapotřebí, pokud se objeví dravec, aby uměli rychle najít cestu do bezpečí a né, že ztratí hlavu sotva zalétnou za stodolu. Holub musí dobře znát své okolí a ne jen z holubníku na dvorek ale i dál. Co mám teď altenburské bubláky, ti přežili do dnešních dnů naprosto volně. Žlutě plaví znají celou ves, ti modří se drží doma, ale znají okolí našeho pozemku. Bubláci, pokud se něco objeví, jsou v mžiku schovaní.
Jinak ale vím co dovedou jestřáb s krahujcem, a myslím si, že některé věty ve vyšších příspěvcích jsou hodně nadnesné.
Letu zdar!
Juraj Kafka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
K těm dravcům a létání holubů:
dnes jsem vypustil tři plemena holubů na pole za zahradou. První byl poštovní holub samec - rovnou z ruky domů. Druhým holubem byl výletek prácheňský káník - chvilku sedl na zem a jen co se rozkoukal zamířil domů. Třetí pokus byl červenej pštros dolít ztěžka na první větev a seděl. Když jsem po něm hodil čepici, přelít na druhou větev a seděl. Tak jsem došel pro provního pošťáka a vyhodil ho do vzduchu poblíž pštrosa. Teprv po tomto se za ním vydal. Narazil opet na stromy, které pošťák hladce oblétl. Po chvilce byl zpět doma.
Z toho je vidět. Jak se změnil pštros. Letec - polař - užitkový holub.
Kdysi jsem podobné pokusy činil s hýli. Ti také pocházeli z volierového chovu. Netrefili domů zpoza stromů také na stejném místě. A to si řeknete hýl - polní holub. U volně létajících holubů je zapotřebí, pokud se objeví dravec, aby uměli rychle najít cestu do bezpečí a né, že ztratí hlavu sotva zalétnou za stodolu. Holub musí dobře znát své okolí a ne jen z holubníku na dvorek ale i dál. Co mám teď altenburské bubláky, ti přežili do dnešních dnů naprosto volně. Žlutě plaví znají celou ves, ti modří se drží doma, ale znají okolí našeho pozemku. Bubláci, pokud se něco objeví, jsou v mžiku schovaní.
Jinak ale vím co dovedou jestřáb s krahujcem, a myslím si, že některé věty ve vyšších příspěvcích jsou hodně nadnesné.
Letu zdar!
Juraj Kafka

Letu zdar,pane Kafka! Vidíte, to je přeci hrozné, pustit pošťáka, a on se ani nedokáže proletět. To je jako byste měl ruce, a při jídle je nechal svěšené a veřečel raději nohama, ten jestřáb z horních přispěvků to zřejmě tak děláJistě, máte pravdu, dravci občas útočí, ale aby jim kvůli tomu chovatelé úplně zabránili v létání, to je nesrovnatelně horší a ještě více "nadnesené", jak píšete. Podle mého názoru by se o tom měla vést diskuse mezi zainteresovanými lidmi a skutečně s tím něco dělat, protože jinak přijdeme o tradiční plemena a budeme mít jenom zvadlé a neschopné mrzáčky. Co vím ze zahraničí, tak známý je třeba rakovnický kotrlák, ale to především proto, jak létá! Hoďte po nich párkrát tou čepicí, a napiště kolik už máte letových minut. Letu zdar! Lukáš

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Letu zdar,pane Kafka! Vidíte, to je přeci hrozné, pustit pošťáka, a on se ani nedokáže proletět. To je jako byste měl ruce, a při jídle je nechal svěšené a veřečel raději nohama, ten jestřáb z horních přispěvků to zřejmě tak děláJistě, máte pravdu, dravci občas útočí, ale aby jim kvůli tomu chovatelé úplně zabránili v létání, to je nesrovnatelně horší a ještě více "nadnesené", jak píšete. Podle mého názoru by se o tom měla vést diskuse mezi zainteresovanými lidmi a skutečně s tím něco dělat, protože jinak přijdeme o tradiční plemena a budeme mít jenom zvadlé a neschopné mrzáčky. Co vím ze zahraničí, tak známý je třeba rakovnický kotrlák, ale to především proto, jak létá! Hoďte po nich párkrát tou čepicí, a napiště kolik už máte letových minut. Letu zdar! Lukáš

K tomu pošťákovi.. asi jsem nebyl správně pochopen, nejhůř na tom byl ten pštros. Pošťák nejlíp. Ten se dokáže proletět kdy chce:-) jen ted chtěl domů, to je jeho snad cílená vlastnost, ne?
Klidně diskuzi povedu dál. Vám asi opravdu ještě dravec nevybral postupně všechny holubice, že? Věřte tomu, že když je hlad, tak tam můžete stát a hlídat je, neuhlídáte nic. Kdo nezažil, neví. Nic nadneseného v tom není, to je skutečnost. Když dravec není, je to snadné mít holuby venku. Když je, tak jste rád za to co jste odchoval a jedině dobře zajištěná voliera je jistotou, že to co odchováte, to vám taky zůstane. Já jsem zastáncem taky volného proletu. Holubi pak mají tvrdý prsa tak, že kloužou z ruky a ozobí jim svítí bělostí. (to tady někdo psal, že nemaj poprašek..)
Když není po ruce dravec tak jsou po ruce sousedé, kterým nesmí holub sednout na novou střechu. Tam taky moc nevyhrajete bez voliery. Neřku-li o úplném zrušení chovu. Škodná a sousedi jsou dva nejhlavnější důvody, proč holuby zavřít do voliery a moci tak pěstovat koníček dál.
Lidí je čím dál víc a starý časy už nevrátíte. Holubi polařit nebudou. Na tom není nic nadneseného jako když řeknete, že se lidi bojí o své holuby aby jim náhodou dravec nenačechral peří svých svěřenců. Ten dravec to udělá a klidně repete.
Ale to co píšete s těmi rejdiči je pravda. Kdysi jsem si chtěl jako malej kluk pořídit svoje první holuby. Volba padla na komárenské kotrláky. Pro svůj netradiční let, aspon podle tehdejší literatury. Nějak k tomu tenkrát nedošlo. Dnes už bych si je nepořídil, to můžu rovnou chovat kapucíny. Nechť se slovenská část přispěvatelů neurazí.
Dnes díky pánům Lubasům, manželům Justovým, Margetinovi a dalším lidem známe další nepřeberné množství sportovně letových plemen ze zemí, kde jejich chovatelé hledí více na oblohu nežli do mřížek výstavních klecí.
Na to ovšem je potřeba mraky času. Klišé je věta: žijeme v uspěchané době, ale je to bohužel tak. Sice můžete nechat tiplery 6 hodin na křídlech a jít si dělat svý, ale kdo je to a kdy naučí - to už neřešíte. Pravidelnost hraje nejdůležitejší roli. A kdo maká na směny tak je rád, že se na holuby podívá v klidu ve volieře. Kdo dělá na sebe, tak je to zabitý. Samozřejmě asi teda ať takový člověk nechová rejdiče, ale nějaké okrasné plemeno, nebo těžké.
Věřte tomu že bych i já rád drezůroval i nejlínější plemeno takly, ale neni kdy. Moje zaměstnání dovoluje mít takové holuby, kteří létají sami od sebe a zvláštní režim nepotřebují.
Za dob studií kdy jsem měl třeba školu jen tři dny v týdnu a po té rok bez práce, jsem byl doma, dělal jsem kariery a ostravské bagdety. Ze strachu před predátory jsem tyto skvosty držel ve volieře, ovšem pravidelně jsem je ob dva dny pouštěl proletět. V tu dobu jsem nedělal nic jiného než sledoval holuby s březovým koštětem v ruce a s hlavou vyvrácenou ke střeše a mrakům. Čas zabral půl hodiny někdy hodinu podle toho jak byli hladoví. Holubi se prolétli a po nalákání na kukuřici(vábník) najednou slétli zpět do voliery. Bez nervů. Prostě fungovalo to. Prolety byly i v mrazivých dnech a za větru. Létali 30 min v kuse. Holubi byli pevní ve zdraví, jiskrné oko s červenooranžovou duhovkou a tuhý trus. Žádné uslzené oči jak se o karierech uvádí! Ozobí jen svítilo. Ovšem poklesla noha a položila se postava. Holubi by nedostali ani 89 bodů. \"Karieristi\" si tenkrát ťukali na čelo, když jsem jim to říkal. Vám se to možná líbí.
Tím chci říct a už jsem to tu na fauně psal několikrát, že voliera je dobrá, ale ideální je to kombinovat. Holubi pravidelně pouštět a neuškodí je něčim honit. A to s rejdiči obvykle jde dobře, protože to mají v hlavičkách. Nehledě na to pravidelně vypouštěný ale momentálně zavřený holub je nadržený na létání.
Juraj Kafka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
K tomu pošťákovi.. asi jsem nebyl správně pochopen, nejhůř na tom byl ten pštros. Pošťák nejlíp. Ten se dokáže proletět kdy chce:-) jen ted chtěl domů, to je jeho snad cílená vlastnost, ne?
Klidně diskuzi povedu dál. Vám asi opravdu ještě dravec nevybral postupně všechny holubice, že? Věřte tomu, že když je hlad, tak tam můžete stát a hlídat je, neuhlídáte nic. Kdo nezažil, neví. Nic nadneseného v tom není, to je skutečnost. Když dravec není, je to snadné mít holuby venku. Když je, tak jste rád za to co jste odchoval a jedině dobře zajištěná voliera je jistotou, že to co odchováte, to vám taky zůstane. Já jsem zastáncem taky volného proletu. Holubi pak mají tvrdý prsa tak, že kloužou z ruky a ozobí jim svítí bělostí. (to tady někdo psal, že nemaj poprašek..)
Když není po ruce dravec tak jsou po ruce sousedé, kterým nesmí holub sednout na novou střechu. Tam taky moc nevyhrajete bez voliery. Neřku-li o úplném zrušení chovu. Škodná a sousedi jsou dva nejhlavnější důvody, proč holuby zavřít do voliery a moci tak pěstovat koníček dál.
Lidí je čím dál víc a starý časy už nevrátíte. Holubi polařit nebudou. Na tom není nic nadneseného jako když řeknete, že se lidi bojí o své holuby aby jim náhodou dravec nenačechral peří svých svěřenců. Ten dravec to udělá a klidně repete.
Ale to co píšete s těmi rejdiči je pravda. Kdysi jsem si chtěl jako malej kluk pořídit svoje první holuby. Volba padla na komárenské kotrláky. Pro svůj netradiční let, aspon podle tehdejší literatury. Nějak k tomu tenkrát nedošlo. Dnes už bych si je nepořídil, to můžu rovnou chovat kapucíny. Nechť se slovenská část přispěvatelů neurazí.
Dnes díky pánům Lubasům, manželům Justovým, Margetinovi a dalším lidem známe další nepřeberné množství sportovně letových plemen ze zemí, kde jejich chovatelé hledí více na oblohu nežli do mřížek výstavních klecí.
Na to ovšem je potřeba mraky času. Klišé je věta: žijeme v uspěchané době, ale je to bohužel tak. Sice můžete nechat tiplery 6 hodin na křídlech a jít si dělat svý, ale kdo je to a kdy naučí - to už neřešíte. Pravidelnost hraje nejdůležitejší roli. A kdo maká na směny tak je rád, že se na holuby podívá v klidu ve volieře. Kdo dělá na sebe, tak je to zabitý. Samozřejmě asi teda ať takový člověk nechová rejdiče, ale nějaké okrasné plemeno, nebo těžké.
Věřte tomu že bych i já rád drezůroval i nejlínější plemeno takly, ale neni kdy. Moje zaměstnání dovoluje mít takové holuby, kteří létají sami od sebe a zvláštní režim nepotřebují.
Za dob studií kdy jsem měl třeba školu jen tři dny v týdnu a po té rok bez práce, jsem byl doma, dělal jsem kariery a ostravské bagdety. Ze strachu před predátory jsem tyto skvosty držel ve volieře, ovšem pravidelně jsem je ob dva dny pouštěl proletět. V tu dobu jsem nedělal nic jiného než sledoval holuby s březovým koštětem v ruce a s hlavou vyvrácenou ke střeše a mrakům. Čas zabral půl hodiny někdy hodinu podle toho jak byli hladoví. Holubi se prolétli a po nalákání na kukuřici(vábník) najednou slétli zpět do voliery. Bez nervů. Prostě fungovalo to. Prolety byly i v mrazivých dnech a za větru. Létali 30 min v kuse. Holubi byli pevní ve zdraví, jiskrné oko s červenooranžovou duhovkou a tuhý trus. Žádné uslzené oči jak se o karierech uvádí! Ozobí jen svítilo. Ovšem poklesla noha a položila se postava. Holubi by nedostali ani 89 bodů. \"Karieristi\" si tenkrát ťukali na čelo, když jsem jim to říkal. Vám se to možná líbí.
Tím chci říct a už jsem to tu na fauně psal několikrát, že voliera je dobrá, ale ideální je to kombinovat. Holubi pravidelně pouštět a neuškodí je něčim honit. A to s rejdiči obvykle jde dobře, protože to mají v hlavičkách. Nehledě na to pravidelně vypouštěný ale momentálně zavřený holub je nadržený na létání.
Juraj Kafka

Zdravím všechny, trochu jsem se odmlčel, teda tady u holubů. Můj názor na problematiků dravců je asi znám. Prostě všechno je třeba dělat s rozumem a nic nepřehánět ani na tu a ani na druhou stranu. Člověk tím, že se stal součástí přírody, rozdělil ostatní zvířata na užitečná a škodlivá.Já jsem sám myslivec a dělal jsem léta mysliveckého hospodáře. Při každé možné příležitosti jsem se snažil vysvětlovat kolegům myslivcům, že správný myslivec musí být nejprve dobrým chovatelem a teprve potom lovcem. Vysvětloval jsem zásady negativního výběru, sanitárního lovu atd. A nyní k těm dravcům. Ve starých, ale ne zase tak starých knihách je jednoznačně lov zvířat škodlivých myslivosti povolen. Některá se lovila celý rok a jiná měla danou dobu lovu. Vím, že narazím na tzv. ochránce přírody, kteří argumentují s tím, že dravci ujídají z talíře myslivci a tudíž je nemá rád. Ujídají, to je fakt, ale oni taky loví zvířata a ptáky, kteří nejsou součástí jídelníčku. Tudíž tato argumentace není tak úplně stoporocentní. Člověk, chovatel a hlavně rozumný milovník přírody by měl bez emocí všechno toto zvážit a s rozumem se k tomu postavit. Tak jako má právo na život v přírodě dravec, tak má i pěvec a nebo drobný savec. Každý.! Když člověk tím, že se stal součástí přírody narušil přirozenost koloběhu, měl by šetrně zasáhnout, aby tento koloběh alespoň trochu pomohl porovnat. Jak jsem již řekl na začátku S ROZUMEM !!!. Čili, tlumení predátorů bych klidně povolil, ale s tím, že by tuto možnost měli členové myslivecké stráže a myslivecký hospodář.To je můj názor. Zdraví St. Toman

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
K tomu pošťákovi.. asi jsem nebyl správně pochopen, nejhůř na tom byl ten pštros. Pošťák nejlíp. Ten se dokáže proletět kdy chce:-) jen ted chtěl domů, to je jeho snad cílená vlastnost, ne?
Klidně diskuzi povedu dál. Vám asi opravdu ještě dravec nevybral postupně všechny holubice, že? Věřte tomu, že když je hlad, tak tam můžete stát a hlídat je, neuhlídáte nic. Kdo nezažil, neví. Nic nadneseného v tom není, to je skutečnost. Když dravec není, je to snadné mít holuby venku. Když je, tak jste rád za to co jste odchoval a jedině dobře zajištěná voliera je jistotou, že to co odchováte, to vám taky zůstane. Já jsem zastáncem taky volného proletu. Holubi pak mají tvrdý prsa tak, že kloužou z ruky a ozobí jim svítí bělostí. (to tady někdo psal, že nemaj poprašek..)
Když není po ruce dravec tak jsou po ruce sousedé, kterým nesmí holub sednout na novou střechu. Tam taky moc nevyhrajete bez voliery. Neřku-li o úplném zrušení chovu. Škodná a sousedi jsou dva nejhlavnější důvody, proč holuby zavřít do voliery a moci tak pěstovat koníček dál.
Lidí je čím dál víc a starý časy už nevrátíte. Holubi polařit nebudou. Na tom není nic nadneseného jako když řeknete, že se lidi bojí o své holuby aby jim náhodou dravec nenačechral peří svých svěřenců. Ten dravec to udělá a klidně repete.
Ale to co píšete s těmi rejdiči je pravda. Kdysi jsem si chtěl jako malej kluk pořídit svoje první holuby. Volba padla na komárenské kotrláky. Pro svůj netradiční let, aspon podle tehdejší literatury. Nějak k tomu tenkrát nedošlo. Dnes už bych si je nepořídil, to můžu rovnou chovat kapucíny. Nechť se slovenská část přispěvatelů neurazí.
Dnes díky pánům Lubasům, manželům Justovým, Margetinovi a dalším lidem známe další nepřeberné množství sportovně letových plemen ze zemí, kde jejich chovatelé hledí více na oblohu nežli do mřížek výstavních klecí.
Na to ovšem je potřeba mraky času. Klišé je věta: žijeme v uspěchané době, ale je to bohužel tak. Sice můžete nechat tiplery 6 hodin na křídlech a jít si dělat svý, ale kdo je to a kdy naučí - to už neřešíte. Pravidelnost hraje nejdůležitejší roli. A kdo maká na směny tak je rád, že se na holuby podívá v klidu ve volieře. Kdo dělá na sebe, tak je to zabitý. Samozřejmě asi teda ať takový člověk nechová rejdiče, ale nějaké okrasné plemeno, nebo těžké.
Věřte tomu že bych i já rád drezůroval i nejlínější plemeno takly, ale neni kdy. Moje zaměstnání dovoluje mít takové holuby, kteří létají sami od sebe a zvláštní režim nepotřebují.
Za dob studií kdy jsem měl třeba školu jen tři dny v týdnu a po té rok bez práce, jsem byl doma, dělal jsem kariery a ostravské bagdety. Ze strachu před predátory jsem tyto skvosty držel ve volieře, ovšem pravidelně jsem je ob dva dny pouštěl proletět. V tu dobu jsem nedělal nic jiného než sledoval holuby s březovým koštětem v ruce a s hlavou vyvrácenou ke střeše a mrakům. Čas zabral půl hodiny někdy hodinu podle toho jak byli hladoví. Holubi se prolétli a po nalákání na kukuřici(vábník) najednou slétli zpět do voliery. Bez nervů. Prostě fungovalo to. Prolety byly i v mrazivých dnech a za větru. Létali 30 min v kuse. Holubi byli pevní ve zdraví, jiskrné oko s červenooranžovou duhovkou a tuhý trus. Žádné uslzené oči jak se o karierech uvádí! Ozobí jen svítilo. Ovšem poklesla noha a položila se postava. Holubi by nedostali ani 89 bodů. \"Karieristi\" si tenkrát ťukali na čelo, když jsem jim to říkal. Vám se to možná líbí.
Tím chci říct a už jsem to tu na fauně psal několikrát, že voliera je dobrá, ale ideální je to kombinovat. Holubi pravidelně pouštět a neuškodí je něčim honit. A to s rejdiči obvykle jde dobře, protože to mají v hlavičkách. Nehledě na to pravidelně vypouštěný ale momentálně zavřený holub je nadržený na létání.
Juraj Kafka

Je to všechno věc míry. Nevím, jak to funguje u ostatních plemen, já znám PKR a české.Problém je v tom, že létající rejdiči téměř zmizeli, což je neuměrné tomu, kolik je dravců, a to je to, oč tu běží Vy navrhujete kombinovat: voliéra i let, ale ani to bohužel nestačí, tím se let nezachrání. Píšete, že chybí čas, i to je pravda, ovšem ne vždy... Když jsem sháněl alespoň pár schopných holubů, trvalo mi neuvěřitelně dlouho, než jsem někoho našel,a co si budeme povídat, většina chovatelů jsou důchodci a čas... Hodně nám pomohl p. Vohralíka, který každoročně vyhrává na výstavách a holuby bezstarostně pouští. Chová padesát let a podle všeho strach nemá, i když mu dravci pochopitelně chov párkrát vybrali. To je jediný člověk, kterého jsme našel a který byl navíc ochotný poradit. Lukáš Prokop

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím všechny, trochu jsem se odmlčel, teda tady u holubů. Můj názor na problematiků dravců je asi znám. Prostě všechno je třeba dělat s rozumem a nic nepřehánět ani na tu a ani na druhou stranu. Člověk tím, že se stal součástí přírody, rozdělil ostatní zvířata na užitečná a škodlivá.Já jsem sám myslivec a dělal jsem léta mysliveckého hospodáře. Při každé možné příležitosti jsem se snažil vysvětlovat kolegům myslivcům, že správný myslivec musí být nejprve dobrým chovatelem a teprve potom lovcem. Vysvětloval jsem zásady negativního výběru, sanitárního lovu atd. A nyní k těm dravcům. Ve starých, ale ne zase tak starých knihách je jednoznačně lov zvířat škodlivých myslivosti povolen. Některá se lovila celý rok a jiná měla danou dobu lovu. Vím, že narazím na tzv. ochránce přírody, kteří argumentují s tím, že dravci ujídají z talíře myslivci a tudíž je nemá rád. Ujídají, to je fakt, ale oni taky loví zvířata a ptáky, kteří nejsou součástí jídelníčku. Tudíž tato argumentace není tak úplně stoporocentní. Člověk, chovatel a hlavně rozumný milovník přírody by měl bez emocí všechno toto zvážit a s rozumem se k tomu postavit. Tak jako má právo na život v přírodě dravec, tak má i pěvec a nebo drobný savec. Každý.! Když člověk tím, že se stal součástí přírody narušil přirozenost koloběhu, měl by šetrně zasáhnout, aby tento koloběh alespoň trochu pomohl porovnat. Jak jsem již řekl na začátku S ROZUMEM !!!. Čili, tlumení predátorů bych klidně povolil, ale s tím, že by tuto možnost měli členové myslivecké stráže a myslivecký hospodář.To je můj názor. Zdraví St. Toman

Zdravím diskuzi o létavých plemenech. Chvíli jsem se sem nepodíval a hle, co je zde nových přístěvků. Dovolte mi reagovat....... DRAVCI. Já to tady v HK nemám zas až tak zlý. Kolem 7 potvrzených ztrát ročně - tj. ztráty, které vidím na vlastní oči, převážně u mladých. S tipplerem, který letí přímou čarou od dravce je konec. Tippler, který umí udělat udělat nejprv kličku a pak začne rychle nabírat výšku, se zachrání. Říkám tomu přírodní selekce a vyhovuje mi. Lituji však holubáře, kteří žijí v jiných podmínkách, např. na Jablonecku nebo Beskydsku - tam jsou ztráty daleko vyšší. Věřím, že jak zde bylo praveno, stavy by měly být regulovány a měli by je regulovat myslivci neboť oni ví nejlépe, čeho je na poli či v lese moc a čeho málo. Regulace by neměly přicházet z kanceláří, protože jsou to regulace nesmyslné....... LÉTÁNÍ. Již staré české přísloví mluví o tom, že "...holubi létaly do huby...", ne, že tam lezli po slepičím žebříčku:-) Jak daleko jsme od těch dob ! Škoda. Nicméně rád vidím, že i v dnešní době se najde pár nadšenců pro létání s různými plemeny a já jim moc držím palce, aby je to nepřestalo bavit. Ale létání s holuby je opiát, který člověka nepustí :-) vím to podle sebe. Člověk však musí mít tento koníček rád a mít ho zakotven přímo v srdci. Pěkných pár takovýchto lidí znám osobně z KCHT a jsem rád, že jsem je nalezl... Letu zdar, Frank Otta