Obnovení pudu sezení a vodění housat u přešlechťoványch velkochovných hus v malochovech

varšava napsal(a):
Važeny pane, napsal jste to moc pěkně ale mate take s tim nějake zkušenosti. Mi se landeska husička moc libila tak jsem si je obědnala zůstaly mi 2 husičky a 2 kačeři už maji po 7 vajičkach a ted jsem se dozvěděla že se musi lihnout lihni a tu nemam a take jsem si chtěla užit ten krasny zažitek až se budou housatka lihnout. Takže myslite že je všechno zbytečne , když nebyly vylihnuty u mamy? Nebo jste chtěl řict že ddyby se nahodou něco vylihlo a vychovalo tak husičky nezabijet ale nechat na dalši chov. ale vte drubeřarně mi řekli že je mužu mit na chov , jen mi asi neřekli že musim mit lihen. Děkuji

Myslím že tyhle husi z drůbeřárny Vám vůbec nezasednou, budete muset pravdepodobně najít někoho, kto Vám je vylíhne, což nebude taky dobré ale kdyby ste měla slepici, kachnu nebo jinou drůbež která právé kvoká a housata jej "podhodila" a vona by je pak přijala, je veliká pravděbodobnost, že by si husičky zafixovali v paměti jak byly odchovány a možná by se nejaká statečná našla, která by "pokračovala v šlapajích své náhradné matky". Pak její housata by byly ovlivněné 2 pozitivními faktory ovlyvnujíci kvokavost hus a to jsou 1. genetický- měli by to zakódované, protože jejich biologická matka to zdědila po své náhradní matce právě 2. faktorem a to je naučené chování. Mezi timito husičkami se najde zas o něco víc kvočen, ty třeba nechat v chovu a ty ostatní ne. U jejích housat se najde zase vyše kvočen a tak to má pokračovat dál, kým se nedosáhne bilance např.: 5 odchovaných husiček z toho 5 kvokajících husiček. Rozumíte mi... ne nechávat všechny husy po matce která kvokala, ale jen ty co kvokají též. Je docela možné že i kdyby ste provedla odchov jak sem napsal, že pod jinou kvočnou, tak i tak vám takhle odchované husičky nemusí zasednout, to nevadí, třeba si ponechat ty a ne jejich rodiče protože tyhle budou o krok vpřed, budou mít předispozice naučeného chováni, někde hluboce v genetického kódu, a pak třeba zas jejich housata odchovat přirozene a to už je zas o néco větší šance že mladé budou kvokat.... Genetika je složitá věc no může me ji z časti ovlivňovat naučeným chováním. Nevím jestli doážete vytvořit takovéto podmínky už tohle leto, ale nechte si to projít hlavou aby ste byla připravena na budoucí odchov, pokud Vám záleží aby ste si o pár let chovatelské činnosti mohli vychutnat pohled na rodinku hus na dvorku a neměli už starosti s tím, zda li Vám budou na jaře sedět všechny husi.........

Taky ještě dotaz nezáleží jen na tom aby husičky byly vychovávay mámou ale houseři také, sice voni na vejcích sedět nebudou ale naučí se jak má odchov mladých vypadat a geneticky to podá svejm housatům taky....

No teda já nevim, měla jsem brojelrovou husu z velkochovu, snesla 70 vajec, pak když se vynesla, dala jsem jí vejce a normálně bez problémů vyseděla housata. Sice je pak všechny něco sežralo, ale to už je o něčem jiném. Pak jsem měla jiné 2 brojlerové husy a to samé. Teď mám českou, ta sedí taky a šteinbašská po snesení 30 vajec sedí taky. Pokud Vám jde jenom o maso tak pohoda, ale mám zkušenost, že housata vychovaná husou jsou divoši. S tím bych teda na výstavu nechtěla jet. Zato to, co odchovám já je milé, přítulné, neřve to, žere to z ruky, když to chytíte, pohodička. Takhle sidím na lavičce, dvoukilové house mi sedí na klíně a spokojeně pospává.Takže husí rodinka, jo pěkný, míň práce, ale když mě zajímají i ta zvířata a ne jen maso, tak je to peklo.

mig21 napsal(a):
No teda já nevim, měla jsem brojelrovou husu z velkochovu, snesla 70 vajec, pak když se vynesla, dala jsem jí vejce a normálně bez problémů vyseděla housata. Sice je pak všechny něco sežralo, ale to už je o něčem jiném. Pak jsem měla jiné 2 brojlerové husy a to samé. Teď mám českou, ta sedí taky a šteinbašská po snesení 30 vajec sedí taky. Pokud Vám jde jenom o maso tak pohoda, ale mám zkušenost, že housata vychovaná husou jsou divoši. S tím bych teda na výstavu nechtěla jet. Zato to, co odchovám já je milé, přítulné, neřve to, žere to z ruky, když to chytíte, pohodička. Takhle sidím na lavičce, dvoukilové house mi sedí na klíně a spokojeně pospává.Takže husí rodinka, jo pěkný, míň práce, ale když mě zajímají i ta zvířata a ne jen maso, tak je to peklo.

Jo jo to máte pravdu, ja nechovám husy vůbec kůli masu, ale studuji jejich sociálne chovaní a výsedky srovnávam s výsledkama etologa K. Lorenza, ktery studoval Husu divou. Jinak řečeno dělám porovnávací etologii a studuji do jaké míry, jsou domáce husy poznačené(negativně) domestifikacií. Při lehčích plemenech se chování téměř shoduje, zato znepokojivé výsledky jsem objevil při přešlechtoványch velkochovních plemen. To že Vám brojlerky seděli, měli ste veliké štěstí. Mohlo to být podmíněné i velmi dobrou starostlivostí, tak jak se někdy dá u slepice, která má předpoklad být kvočnu, kvokavost vyvolat slepšením stravy, dlouhým pobytem na slunci... S těma housatama máte pravdu, minulé léto, jsem odchoval husičku, které sem se věnoval od svitu do mrku, všude za mnou chodila, přešli jsme 10 km po hoře, přes salaše, pluli sme přes řeku, povoběde sme si dávali šlofíka na louce, pak však dostala jako 3 měsíčna amidostomózu- žaludeční červivost. Housata do čtyř měsícu jsou na tohle ochoření hodně vnímavá. Ješté horší bylo to že choroba přebíhala v chronickém stadiu- vnější příznaky chyběli, zatímco ji tyto Vlasovky husí- Amidostomum anseris poškodili svalnatý žaludek- ventriculus muscularis do také míry, že i kdyby se zrástla kutikula, zahojili by se všechny popraskaná místa a byl by schopen znova fungovat, musela by žrát jenom měkkou potravu, trávu vůbec, měla by bolesti, prostě neplnohodnotní život... Tak sem ji dal rychle utratit, to bylo nejlepší co jsem pro ní mohl udělat. No vraťme se spět k tématu, jednou výhodu však přešlechťována plemena mají a to je že se lépeji navážou na člověka ako divoké nebo lehké plemená hus.V tomhle případě by bylo řešení- odchovat husy člověkem, ty si hned po prvém odchovu člověkem geneticky zakódují že člověk patří do jejího přirozeného života a tkhle to podají housatúm, které by člověku přejevovali náklonnost i kdyby při odchovu člověk nesehrával skoro žádnou roli.

Pane matus111 doufám že poslední myšlenku jste myslel jenom jako vtip. Nemyslíte snad vážně vaše tvrzení, že si husy hned v první generaci zakódují do svého genetického vybavení, že byly odchovány člověkem. Genetický kód je složitá molekula, kde je pomocí různého sledu čtyř aminikyselin ,,zapsáno" spoustu životně důležitých informací a ty se předávají z generace na generaci ve víceméně shodné podobě. Změny jsou minimální a určitě se neprojeví během jedné generace. A že by zahrnutí člověka mezi husí rodinu byla tak nesmírně důležitá informace o tom pochybuji.To bych větší naději dávala mravenčí píly a cílené práci po deset možná dvacet let zadavateli této diskuze. Cíleným výběrem landések se zachovaným pudem sezení na vejcích se určitě dobere ke kmeni, kdy bude sedět většina hus. Dana

Omlouvám se, nějak mi uniklo, že zadavatelem jste také vy. Chovám české husy a tak nemám problém s odchovem housat. Je pravda že husou odchovaná housta jsou divočejší. Pokud se ale dostanou do kontaktu s člověkem denně, při krmení, ošetřování, zahánění a dalších činnostech, zase tak divoká nejsou. Jezdím s nimi na výstavy a vcelku pěkně se umísťují a chovají se klidně a po druhé - třetí výstavě se i uklidní a předvedou své přednosti. To, že uměle odchovaná housata se fixují na člověka je dáno jako instinkt. Mají zakódováno, že nasledují toho tvora se kterým po svém vylíhnutí přijdou v první dny nejvíce do styku. Dejte je odchovat feně a budou chodit za ní. Ale v další generaci, kterou odchovají budou jejich potomci následovat zase husu a ne fenu. V kódu jestále jen informace,, následuj toho, kdo se o tebe stará" bez přesného určení. Dana

Je to skvelé, čítať takúto inteligentnú výmenu názorov. Mám z toho radosť aj poučenie.

ovecka napsal(a):
Omlouvám se, nějak mi uniklo, že zadavatelem jste také vy. Chovám české husy a tak nemám problém s odchovem housat. Je pravda že husou odchovaná housta jsou divočejší. Pokud se ale dostanou do kontaktu s člověkem denně, při krmení, ošetřování, zahánění a dalších činnostech, zase tak divoká nejsou. Jezdím s nimi na výstavy a vcelku pěkně se umísťují a chovají se klidně a po druhé - třetí výstavě se i uklidní a předvedou své přednosti. To, že uměle odchovaná housata se fixují na člověka je dáno jako instinkt. Mají zakódováno, že nasledují toho tvora se kterým po svém vylíhnutí přijdou v první dny nejvíce do styku. Dejte je odchovat feně a budou chodit za ní. Ale v další generaci, kterou odchovají budou jejich potomci následovat zase husu a ne fenu. V kódu jestále jen informace,, následuj toho, kdo se o tebe stará" bez přesného určení. Dana

Uz treti den rozmyslam co odpisem na dotaz zadavatela. Dost ma tento prispevok poburil a rozhodol som sa nereagovat. Az Vas prispevok, pre mna najprijatelnejsi, ma prinutil zareragovat tiez. Na to ze sa zaoberate etologiou, mate naozaj znacne nedostatky vo vedomostiach. Ovecka Vam to vysvetlila uplne logicky a po lopate. Vobec nepochopim ako sa mozete takou stupioditou vobec zapodievat a krmit ludi touto teoriou. Dane plemeno bolo zamerne vyslachtene na vysoku znasku bez zachovania pudu sedenia. Ideme sa znova snazit vratit to co sa snazil niekto dosiahnut cielenym slachtenim a selekciou. TO sa mozme rovno vratit na stromy a zit v korunach stromov. Ci? U kazdeho plemena sa najdu vynimky a tak isto to je aj u landesov. Treba si najst zviera ktore sedi a podlozit pod neho vajcia a a nie cielavedomo sa snazit znicit to o co sa niekto niekolko rokov snazil. Landes je hus do velkovyrobnych podmienok a tak sa ku nej aj spravajme a nesnazme sa za kazdu cenu menit jej ziadanu uzitkovu vlastnost na ktoru bola vyslachtena - znasat vajcia. Ovecka este raz dakujem za to ako ste to napisali a vysvetlili... pekny vecer...

Tak nevím?
Ale Dana s yettym zasáhli v pravý čas..byl jsem s toho čtení zmaten jak Goro před Tokyem
nojono i tak se dá pojmout chov landenek

Zdravím, kvokavost je dána jen geneticky, můžete několik generací podkládat kvokající češce vejce od nesedícího plemene hus a housata nikdy sedět nebudou, když se třeba jedna z 20 hus nekvokavého plemene vzpamatuje a zasedne tak když ji příští rok spáříte s jejím synem tak z potomků už bude kvokat většina - to je genetická variabilita a výběr na určité v lastnosti v praxi. Proč ale vracet nekvokavým plemenům zpět kvokavost ? Pořiďte si spolehlivé češky, jsou lepší než líheň . Pro mě osobně je u hus nejhezčí chvíle když přijdu k budce kde sedí husa na vejcích, houser vartuje před vchodem, sáhnu pod husu abych zkontroloval jak se to líhne, vytáhnu čersvě oschlé house a postavím ho před housera. House je velké asi jako polovina jeho hlavy, mohl by ho jediným stiskem mohutného zobáku zabít on ale dá hlavu těsně vedle housete a začně řvát aby mu vštípil svůj hlas. Praskaji z toho uši, house natáhne hlavičku a štěbetáním hned odpovídá - začíná zvláštní kouzlo husí rodiny. Pak prcka samozřejmě vrátím pod husu, až se dolíhnou ostatní tak je slavnostně vyvede ven.

To mate svatou pravdu nejhezči je klubajici se mladatka ale proč mi to neřekli když jsem je kupovala řikala jsem jim že je chci hlavně na chov. Kde ted seženu češku. Když už jsou všechny bud ve snašce nebo už lihnou. Tak jak vidim to budu muset vzdat a housatek se nedočkam. Co bude přišti rok nevim , mam už dost roku a chtěla jsem si ještě udělat radost s husičkami. Přeji pěkny den ,pro mne neni

varšava napsal(a):
To mate svatou pravdu nejhezči je klubajici se mladatka ale proč mi to neřekli když jsem je kupovala řikala jsem jim že je chci hlavně na chov. Kde ted seženu češku. Když už jsou všechny bud ve snašce nebo už lihnou. Tak jak vidim to budu muset vzdat a housatek se nedočkam. Co bude přišti rok nevim , mam už dost roku a chtěla jsem si ještě udělat radost s husičkami. Přeji pěkny den ,pro mne neni

Dobrý den,nestahujte kalhoty před brodem kdyš je ještě zamrzlý.Vajíčka od Vaších landenek nohu vylíhnout a nějaké vyměnit za češky,která teprve začínají nést ale spolehlivě sedí a mladé odvodí. Zda máte zájem brnkněte na 608371777 s pozdravem JP.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Moc děkuji za nabidku, ja ma ty landenky jen dvě zato 2 kačery, protože jsem to nepoznala, ale duležite je odkud jste. Vidim že jste pan Petrovicky a ja jsem z Petrovic u Karvine ale duležite je odkud jste. Jestli to neni daleko tak určitě zavolam a moc děkuji Marie

Omlouvam se mam 2 housery ne kačery ty mam take 2 pižmovek ale to je o něčem jinem

Dobrý den, přidám také trochu svých zkušeností do debaty. Chápu tazatele, že se mu husy landenské líbí ať už vzhledem nebo užitkovostí a chtěl by je odchovávat přirozeně pod husou. Ale snaha obnovit kvokání tam kde bylo cíleně vytlačováno je opravdu špatná cesta. Bude v tom jen zmatek a chaos. Je lepší zaměřit se na ty plemena, které sedí a tam si vybrat. Pokud někdo vysloveně nehledá brojlera nebo toulouse tak pak ty rozdíly nejsou tak velké. Ale chtěl bych říct jinou věc. Každý by chtěl mít na dvorku husu s housátky ale pak přijde ta ekonomika chovu a v tu chvíli se snažíme z hus vyždímat maximum na úkor toho co mají geneticky dáno a to je život v páru po celý život. Já se sám snažil o přirozený odchov hus v různých poměrech, ale nikdy nebyl klid. Vlastně pořád jsem musel být ve střehu a pořád řešit nějaký konflikt. Houser napadá druhou husu, husa napadá druhou husu, 2-3 husy chtějí to stejné hnízdo a snášejí do něj, dominantní husa brání v sezení slabší huse a ta raději přestane „kvokat“ než aby seděla jinde. Nebo dvě husy se spřátelí natolik, že se navzájem pojímají, odmítají housera a sedí spolu na hnízdě (drtí přitom vejce). Když už se mi podařilo, že dvě si vybraly rozdílná hnízda a seděly odděleně tak ve chvíli, kdy se jedné vylíhly housata druhá slezla zapomněla na své hnízdo a vodila housata cizí. Již patnáct let takto zkouším někdy na německých, pak českých, landenských, a labutích. Asi jsem nikdy neměl čisté plemeno, protože u všech byl pud sezení velmi silný. Nakonec jsem zjistil, že ideální je opravdu jen ten neekonomický poměr 1:1 a je klid. Opravdu pohoda klid husy jsou šťastné husa (landenská) sedí, houser hlídá pohoda. Jo a husy jsem ještě odstěhoval, aby měly výběh samy pro sebe. První úspěšný odchov byl ale až ve třetím roce hnízdění. O nějaké ekonomice nemluvím je to jen koníček. Zajímalo by mne, jaké mají ostatní zkušenosti s chovem pod husou ve skupinách…podle mě je to jen trápení „chovatele“ i hus :-)

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Prozatim husy nesou chodi pěkně spolu , jsou 2 husy a 2 houseři . Chtěla jsem to zkusit ale že s landeskymi husami bude takovy problem jsem nevěděla. Prozatim maji po 8 vajičkach tak uvidim co bude dal.

Prosim za prominuti, ale mam ještě jednu asi debilni otazku, ale mněla bych možnost půjčeni česke husy, ale ta už delši dobu nenese. bylo by možne obnoveni pudu sezeni když bude ve společnosti s houserem a uvidi vajička? děkuji

Jestli chcete češku, jednu Vám mohu nabídnout. Je kroužkovaná cena 600 Kč. Střední čechy. kraxna@centrum.cz

Moc děkuju ale je to moc daleko.Z pozdravem Marie.

Moc děkuju ale je to moc daleko.Z pozdravem Marie.

Nemusí...mě landenky sedí i bez líhně, bez problémů, Měla jsem 1,2 a seděly obě, takže to jde. Husa labnutí taky sedí a krásně vodí mladé. Mají ale ideální podmínky: jsou samy v odděleném výběhu, pastvu, koupání a klid...

Ještě bych dodala, že mě v extenzivním chovu zakvoklo kromě lakendfieldek všechno...i od hybridek mám kuřátka. Co bych viděla jako problém je jednak to, že husy stimulujeme ručně . drbáním nad ocasem, houser je prostě "nevybudí". Husy jsou ale zvyklé se chodit drbat samy...slepice a kačeny samozřejmě nedrbeme, to bychom neustíhali, ale jakmile se objeví první mladé, začne to blbnout všechno.

Mimochodem před chvílí se kohout hedvábničky rozhodl, že kdo nemá jaro, ten je impotent a skočil mi na kačera čínky. Uvidíme, jestli někdo z těch dvou zasedne

hehe to je dobrý, já mám kohouta ten zametá křídlem i okolo holubů.

A jinak znám chovatele páru landenek a husa mu normálně sedí a vodí housata. A houser je nejagresivnější otec. Housata si dokonce počítá. Myslím, že jít k sedící huse a sebrat s pod ní house, to by ho asi trefil šlak a skončil by dotyčnému na hlavě. Těžký atlet.

No já si můžu dovolit lézt houserovi k sedící huse, známe se už 5 let a za ty roky poznal že housatům neublížím ( až na svatého Martina, ale to už je mu to jedno protože ho už jeho velcí synové pěkně ser..... ), ani husa mě na hnízdě neštípe a nemlátí křídly když pod ni sahám. Nedovedu si představit, že by tam vlezl někdo jiný, už se tak stalo a tekla krev (ne houserova ).

Tak ted jsem se dověděla po mnoha vašich přizpěvcich že by byla naděje až na to že jsem zjistila že i houser snesl vajičko takže to je husa a ta posledni ktera ještě nenese je nejmenši takže to bude take husa. divala jsem se na kostni vyběžky ktere byly uplně u sebe tak jsem si byla jista a dnes je mněla od sebe. Jsem neštastna jak šafařuv dvoreček. chce se mi brečet. Snad toho nechci tak moc . Ted budou na smaženici a ja už zhaněla lihen

kamis napsal(a):
No já si můžu dovolit lézt houserovi k sedící huse, známe se už 5 let a za ty roky poznal že housatům neublížím ( až na svatého Martina, ale to už je mu to jedno protože ho už jeho velcí synové pěkně ser..... ), ani husa mě na hnízdě neštípe a nemlátí křídly když pod ni sahám. Nedovedu si představit, že by tam vlezl někdo jiný, už se tak stalo a tekla krev (ne houserova ).

Syn přezdívá landeňákovi "retard" - houser je schopen se tak naštvat a rozběhnout za potenciálním vetřelcem, že kolikrát bací zobákem do sloupku na vinici ale když má housata, tak je vyloženě nebezpečný. Vodí je sám, husy jsou podle něj břídilky, neschopné výchovy potomstva, a cokoliv se na zahradě pohne, to je potenciální nepřítel. Kolikrát nesu kýbl se zrním a houser se "plíží" za mnou, zobák dokořán a brousí si zuby.

Dobrý den všem, loni jsme pořídili 30 rohozenských housat, které neměly být absolutně schopné dalšího chovu - hybrid 2821. Nějak mi bylo líto zabít všechna přeživší housata (24) a 11ks jsme nechali přes zimu včetně největšího housera. Jedna husička se bohužel utopila v zimě pod ledem na rybníku a zbylo 7 hus a 3 houseři. V únoru se začali pojímat a 28. 2. bylo na světě první vajíčko, k dnešku jich je zatím 29, snáší 6 hus. A nám začalo velké dilema, spoléhat, že alespoň jedna husa zasedne pro naši radost z housat, nebo koupit vhodnou líheň a začít líhnout uměle aby vejce nezestárla. Nebo nečekat na nic a vejce raději spotřebovat? Navíc nevím, kdy přestanou snášet, když někomu zde z fora nanesla až 70 vajec. Domníval jsem se, že přestane snášet po 10-12 ks, které je schopná obsednout. Vejce dle rad odebíráme, nebo je lepší je nechat na hnízdě, když husička neumí počítat a stále jede? Je možné přidávat vejce do líhně průběžně, a jsou tato vejce vůbec životaschopná? Za každou radu na mých mnoho otázek děkuji předem.

Dobrý den, snahy o oddálení kvokavosti nebo její potlačení se u hus daří jen z části a pokusy chovatelů jasně dokazují, že pokud mají husy klid, jsou chovány samostatně a v párech tak i ta nej100%nější brojlerová hybridka má tendenci se pokusit sedět (s různými výsledky) :-) . Možná je to tím, že to jsou velcí a inteligentní ptáci, u kterých velkou roli hraje i učení. Proces domestikace byl díky tomu u husy velmi snadný protože housata velmi rychle vemou člověka jako rodiče. Takže může se stát že vaše husa bude snášet klidně do 70 a nezasedne nebo klidně může zasednout. Záleží na vás jak se k tomu postavite a co očekáváte. To co teď řešíte je spíše testování. Pokud máte zájem o chov hus protože po první zkušenosti s hybridy se vám osvědčily, doporučuji se současných jednoduše zbavit pořídit si letos odrostlá housata od různých chovatelů ideálně vychována rodiči na jaře si sestavit dva až tři páry vyzkoušet je jako rodiče a do dalšího roku ponechat ty nejlepší. Husy prostě nikdy nebudou ani krůty ani slepice ani kachny. Pohlavně dospívají později a jsou povahově odlišné. Jejich chov systémem nakoupím housata na druhý rok budu mít svoje se zdaří jen výjimečně. A jestli si chcete husy nechat pak je oddělte od ostatní drůbeže, ponechte jen v poměru 1:1 v oddělených výbězích, sem si na 99% jistý že jedna z nich určitě vejce zasedne (pokud je houser již plodný) budou i housata

Děkuji za cenné rady, je to přesně tak jak říkáte, neustálé rozbroje a křik ve dne v noci. Některé si i tak našly stálá místa, tak by mohly zasednout. Pro letošek si ještě určitě ponechám brojlerky, už k nim máme citový vztah a pasou dobře trávu. On je problém zabít každou husičku, jsou to velmi ušlechtilí ptáci. Uvidíme jak dopadnou jejich rodičovské snahy a pak, jak radíte pořídíme jiné pro chov a tyto pak odstraníme nebo oddělíme zvlášť, navíc výborně hlídají. Pro jistotu koupím líheň, jsem téměř rozhodnut jakou, a všechna snesená vejce tam dám, snad budou oplozená. Nová vejce nechám pro případné zasednuvší husičky, nebo do líhně i když bude několik dnů problém s obracením před vylíhnutím? předcházejících. Ještě se zeptám, mají se vejce omývat a dezinfikovat po snesení, nebo až těsně před vložením do líhně, názory se různí. Přijme husička housata(i svá) z líhně ke svým vysezeným, za předpokladu, že jsou zhruba stejně stará a nepřesáhnou početní kapacitu? Samozřejmě je to zbytečná práce a investice navíc, původně jsme je chtěli jen kvůli spásání trávy a masu každoročně obnovovat, ale protože to jsou úžasná zvířata a máme ideální podmínky, čisté rybníky a mnoho prostoru, chtěli jsme to zkusit a nechali jsme je žít déle. Přeji hezký den.

jovis napsal(a):
Děkuji za cenné rady, je to přesně tak jak říkáte, neustálé rozbroje a křik ve dne v noci. Některé si i tak našly stálá místa, tak by mohly zasednout. Pro letošek si ještě určitě ponechám brojlerky, už k nim máme citový vztah a pasou dobře trávu. On je problém zabít každou husičku, jsou to velmi ušlechtilí ptáci. Uvidíme jak dopadnou jejich rodičovské snahy a pak, jak radíte pořídíme jiné pro chov a tyto pak odstraníme nebo oddělíme zvlášť, navíc výborně hlídají. Pro jistotu koupím líheň, jsem téměř rozhodnut jakou, a všechna snesená vejce tam dám, snad budou oplozená. Nová vejce nechám pro případné zasednuvší husičky, nebo do líhně i když bude několik dnů problém s obracením před vylíhnutím? předcházejících. Ještě se zeptám, mají se vejce omývat a dezinfikovat po snesení, nebo až těsně před vložením do líhně, názory se různí. Přijme husička housata(i svá) z líhně ke svým vysezeným, za předpokladu, že jsou zhruba stejně stará a nepřesáhnou početní kapacitu? Samozřejmě je to zbytečná práce a investice navíc, původně jsme je chtěli jen kvůli spásání trávy a masu každoročně obnovovat, ale protože to jsou úžasná zvířata a máme ideální podmínky, čisté rybníky a mnoho prostoru, chtěli jsme to zkusit a nechali jsme je žít déle. Přeji hezký den.

U nás husy přijaly housata dvakrát bez potíží, tajně doufám, že letos je přijmou zase. Podkládám v noci, podle rady tady zdejších zkušených chovatelů za tmy a první dny je kupodivu vodí houser, ale husa jim neublíží. teprve tak za dva dny začně vodit i husa. V hnízdě ale nechávám jeden nebo dva podkladky, aby husa měla pocit, že má oboje - jak mladé, tak vejce. Když jsem všechna vajíčka odebrala, husa byla zmatená a housata zaháněla a klovala po nich. Houser je ale přijal okamžitě.

JJ houseři mají ten otcovský pud zařízený jinak. Husy totiž mají naučeno starat se o vejce a mají k nim dost silný vztah. Však si všimněte jak se s nimi mazlí, pomalu otáčí a pak husa před líhnutím slyší už housata a nakonec se pod ní líhnou. Takže sebrat ji vejce a podložit housata je na jednu noc moc rychle. Houser ale vejce moc neřeší ani nijak nevnímá ten kontakt, houser má zakódováno, že jakmile s pod husy něco vykoukne je to jeho a je třeba to hlídat. Mně třeba labuťák adoptoval housata úplně mimo hnízdění. Měl jsem je zavřené v kleci a on k nim měl přístup. Pořád k nim chodil a povídal si s něma a pak když jsem je pustil jak je vodil a staral se o ně :-) Chov hus je prostě v mnoha věcech výjimečný. Já si ke kusům, které půjdou na pekáč ale nikdy nebuduji přátelský vztah vždy si držím odstup jinak to nejde zabít.

Dobrý den, mohlo by pomoci s navrácením kvokavosti v našem domácím chovu, přikřížení nějakého spolehlivě kvokavého plemene k husám které vůbec nechtějí zasednout?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dobrý den, mohlo by pomoci s navrácením kvokavosti v našem domácím chovu, přikřížení nějakého spolehlivě kvokavého plemene k husám které vůbec nechtějí zasednout?

Jaké plemeno hus máte, že píšete, že vůbec nesedí?

Landeské 3 husy a houser. Mají docela velký výběh s nádrží a keříky.

Tak otázka jinak, předem díky za každou odpověď, pomůže krev nějaké v sezení šikovnější husy pro zlepšení „kvokavosti“ potomků? Děkuji.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak otázka jinak, předem díky za každou odpověď, pomůže krev nějaké v sezení šikovnější husy pro zlepšení „kvokavosti“ potomků? Děkuji.

To ano. Pokud chcete aby byl zachován pud sezení vybírejte chovné jedince od matek které spolehlivě sedí. Ale 100% není nikdy nic. Ale pomůže to.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Landeské 3 husy a houser. Mají docela velký výběh s nádrží a keříky.

Taky jsem na statku měl tyhle husy. A tam to bylo asi tak fifty fifty s tím sezením jedna ano druhá ne..