som to cital ale pisete vacsinou o uduseni alebo pricinou malej vlhkosti a to je samozrejmost ze ked je mala vlhkost ze sa nezacnu kluvat ale stale som sa nedozvedel preco nemaju stiahnute zltky apripadaju mi ako nevyvinute niektore sa nakluju ale uz na 30 den ostatne co sa nenakluvali zahinuly
kikobajla
napsal(a):
dobry vecer vedel by mi niekto poradit prosim vas mal som husata v liahni a skoro ani jedno nemalo stiahnuty zltok a zadusili sa vo vajci dokonca sa anu nenakluvali niektore z 30 vajicok sa mi podarilo zachranit iba 5 husat kde som spravil chybu ???
Třeba vám tento popis v odkazu pomůže chybu najít:
http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=en&u=http://www.backyardchickens.com/t/491013/goose-incubation-hatching-guide-completed&prev=/search%3Fq%3Dhatching%2Bgoose%2Btemperature%26biw%3D1696%26bih%3D841
Pro beginner:
Velmi poučný článek. Hned jsem si jej stáhla a uložila. Musím si jej přečíst několikrát. ale asi v mých podmínkách neuskutečnitelné, je to tak vzít si ,,mateřskou dovolenou" na líhnutí husí.
Velmi poučné je to na začátku, kdy má teploměry, které jsou zkalibrované a před každou líhňařskou sezonou líheň přeměří. Pak má naprostou jistotu, že teplota v líhni je tak, jak má být.
Také je na začátku uvedena teplota pro líhnutí husí - 37,3°C. Tak to je ještě níž, než používám já. A tady hodně chovatelů razí teploty 37,8-38 jako pro slepice . Navíc je to i v návodech do líhní. Někde asi,, udělali soudruzi z NDR chybu".
Dana
ovecka
napsal(a):
Pro beginner:
Velmi poučný článek. Hned jsem si jej stáhla a uložila. Musím si jej přečíst několikrát. ale asi v mých podmínkách neuskutečnitelné, je to tak vzít si ,,mateřskou dovolenou" na líhnutí husí.
Velmi poučné je to na začátku, kdy má teploměry, které jsou zkalibrované a před každou líhňařskou sezonou líheň přeměří. Pak má naprostou jistotu, že teplota v líhni je tak, jak má být.
Také je na začátku uvedena teplota pro líhnutí husí - 37,3°C. Tak to je ještě níž, než používám já. A tady hodně chovatelů razí teploty 37,8-38 jako pro slepice . Navíc je to i v návodech do líhní. Někde asi,, udělali soudruzi z NDR chybu".
Dana
U teplot je problém, že jsou všeobecné a každý napíše jenom tu teplotu a nic k tomu. Například teplota 37.3°C, nastavená v plně automatické líhni Rcom na 20 vajec, může být dostatečná, protože líheň je malá a skutečně je vejce celé prohřáté na 37.3°C. V patrové líhni tak nízká teplota může být úplné fiasko, to samé v líhni z Makra a určitě v plno dalších líhních. Skutečně je potřeba stále měřit teplotu v úrovni zárodku a neřídit se pouze někde napsanou teplotou. Dokonce jsem zjistila, že i naměřená teplota vzduchu v úrovni zárodku nemusí odpovídat teplotě skořápky a teprve teplota skořápky v místě kde se nachází zárodek, je teplota, kterou cítí zárodek.
Naštěstí mají doporučené inkubační teploty dost velký rozptyl a pokud se alespoň trochu trefíme a líheň nebude moc chladná nebo přehřátá, tak většinou se líhnutí povede
V článku je hezky popsáno co se děje ve vejci a také vlhkost je dobře popsaná. Myslím,že to pomůže lidem, kteří mají v líhni vysokou vlhkost a ještě k tomu kropí nebo pomáhají brzy, někdy už ve chvíli kdy je žloutkový váček nezatažený.
ovecka
napsal(a):
Pro beginner:
Velmi poučný článek. Hned jsem si jej stáhla a uložila. Musím si jej přečíst několikrát. ale asi v mých podmínkách neuskutečnitelné, je to tak vzít si ,,mateřskou dovolenou" na líhnutí husí.
Velmi poučné je to na začátku, kdy má teploměry, které jsou zkalibrované a před každou líhňařskou sezonou líheň přeměří. Pak má naprostou jistotu, že teplota v líhni je tak, jak má být.
Také je na začátku uvedena teplota pro líhnutí husí - 37,3°C. Tak to je ještě níž, než používám já. A tady hodně chovatelů razí teploty 37,8-38 jako pro slepice . Navíc je to i v návodech do líhní. Někde asi,, udělali soudruzi z NDR chybu".
Dana
Měl bych na paní Danu jako na zkušenou chovatelku hus dotaz.Kolik zvládne husa housat opatřit?
Abych řekl pravdu líhnutí i vloni i letos se mi daří.vše co bylo oplodněné vylezlo a to jsem teď líhnul kruty,kachny,husy dohromady.takže super.Vloni odchováno vše bez jediného ubytku letos bylo špatně,jak jsem psal již jinde padlo 6 hus a 5 kachen,veterinář u nás tomu nerozumí,nasadil jsem sulfacox T(neměli ale prujem),celé tři dny jsem topil a již snad Ok,dnes jsem je již na chvíly (pauza mezi lečbou) pustil na pastvu .Ale teď k věci.
Vloni jsem pořídil na sezonu dvě zřejmě brojlerové husy,první snuška 9 vajec líheň a druhá snuška 8 vajec,nechal jsem odsedět husu samotnou vše Ok.na podzim jsem k nim přidal Landenku,bylo mi ji líto sousedi ji měli dva roky zavřenou s houserem v ohradě 2x2 a divily se že neměli odchov.Vzal jsem je od nich housera jsem dal pryč a hosu napároval. letos mám již od nich 21 housat starších dnes se vykulilo 22 housat, 8 vajec v líhni od 18 a 4 ve špajzu. Od 15.4 mi landenka zasedla a i když nemá pod sebou podkladek sedí jak přibytá(pouze bílá k ni obden přinese vejce které seberu),je hrozně hodná a nekofliktní tak jsem ji chtě dopřát toho mateřského citu,sobě ulehčit práci a dnes pod křídlo šoupnul 8 housat a výborně je vzala a schovala pod křídlo MUŽU JI ZKUST DÁT VŠECH 22 HOUSAT-to asi ne to by nedala co?
Jen k tomu líhnutí,husy a kachny mám na volno na zahradě s rybníčkem cca 15 000m2,krmnou dávku neřeším vůbec,pouze občas přidám trochu roboranu,pšenice ječmen,brambory,na noc zavírám. vejce jsem měl neoplodněné pouze jedno jediné.Vejce jsem skladoval v chladu a vlhčejším prostředí i 30 dnů,měl jsem pouze jednu stolní líheň a vzhledem že mám ještě dvě kachny k pižmovkám na mulardy)tam je ovšem oplozenost cca 80%),a koupil jsem 12 krutich vajec,tak nestačila.Před měsícem jsem koupil makro líheň ve které jsem měl vějce(pokud umožňoval ventilátor) ve dvou vrstvách,kombinoval s moji starou stolní(přirozeny oběh a topný kabel) a vše mám venku,pouze byl mazec sledovat která jsou již blíže k vyklubání a dávat je ze dvou vrstev do líhně kde se to jen pomalu uvlňovalo. Na deseti dnech jsem chladil vejce(pouze husí) měl jsem dohromady se staršími nechtěně od osmi večer do osmi ráno v 15- stupních a fousata jsou dnes 30tý den venku všechny.
Děkuji za důvěru, ale nepovažuji se za zkušenou chovatelku hus. Ale za mne 22 housat je opravdu hodně i na landeskou husu. První týden to možná zvládne , ale druhý a třetí bych ji podpořila keramickou žárovkou. Pokusila bych se vymyslet ustájení ve větší bedně a na noc ji zavírala a přitápěla žárovkou. Keramickou proto, že nevydává světlo, ale jen teplo a může být umístěna níž. Světelnou je husa schopna zobákem rozbít a ublížit si. V každém případě bude odchov s husou lepší než bez. Moje zkušenost: nepouštět housata do 3 týdnů na pastvu a krmit kompletní směsí s přídavkem kopřiv. Po týdnu a po 2. týdnu dotovat AD3E vitamíny přímo do zobáku. Po 14 dnech po vypuštění na pastvu odčervit Helmigalem tabl.. Držím palce a přeji pěkná housátka. Dana
ovecka
napsal(a):
Děkuji za důvěru, ale nepovažuji se za zkušenou chovatelku hus. Ale za mne 22 housat je opravdu hodně i na landeskou husu. První týden to možná zvládne , ale druhý a třetí bych ji podpořila keramickou žárovkou. Pokusila bych se vymyslet ustájení ve větší bedně a na noc ji zavírala a přitápěla žárovkou. Keramickou proto, že nevydává světlo, ale jen teplo a může být umístěna níž. Světelnou je husa schopna zobákem rozbít a ublížit si. V každém případě bude odchov s husou lepší než bez. Moje zkušenost: nepouštět housata do 3 týdnů na pastvu a krmit kompletní směsí s přídavkem kopřiv. Po týdnu a po 2. týdnu dotovat AD3E vitamíny přímo do zobáku. Po 14 dnech po vypuštění na pastvu odčervit Helmigalem tabl.. Držím palce a přeji pěkná housátka. Dana
Děkuji,jde o to zda mám dát pouze 10 a 12 bokem ale pod husou to bude při jedné práci.Ty vitamíny je někaký komplex s timto názvem nebo každý zvlášť?Co se týče žárovek používám pouze keramické,s pletivem okolo-housatka jak rostli si pálily hlavy.
Osobně bych dal k huse všechna housata, do chlívku k nim vyhřívací desku na podlahu.
Dělali jsme to tak s pižmovkami, pokud byl nadbytek káčat.
Kachna si buďto sedla poblíž desky a co obsedla, to obsedla, zbytek si sedl na tu desku,
popř. si vlezla přímo na tu desku a více roztáhla křídla (nemusela hřát tolik, deska jí pomáhala)
a v tom případě většinou obsedla vše nebo tedy něco koukalo).
Ona to káčata po čase už sama "zabalí" a než se přestrkovat, kdo bude pod matkou
a kdo na desce, tak ta moudřejší se sama uvelebila na desku a měla klídek.
Kachna je sice pod sebe evidentně volala a ráda by si je "přivlastnila", byla i trochu nervozní,
ale dopadlo to vždy úspěšně. Po týdnu už kachňata spíše preferovala desku.
Asi větší komfort, prostor i lepší dýchání atd., než pod matkou.
Většinou na desce byli kačírci, kačenky pod matkou.
A jak říkáte - je to při jedné práci a bez starostí.