Pamatuji si, že babička dávala kojícím samičkám slabší meltu, "aby měla dost mléka" tu pravou, ne instantní. Ptám se, máte někdo ověřenou zkušenost. Prvnička má 8 mladých, mají týden a zdá se mi, že mají hlad. Jak zašustím slámou v kotci začnou v hnízdě dost vyskakovat a piskat. Samici krmím senem, mrkev, zrní kousek chleba a stále voda.
O meltě "se" to říká. Jestli je to ovšem pravda, to opravdu netuším. Hlavně opravdu nevím, jak by se to dalo v podmínkách běžného chovu zjistit. Sama jsem ji jeden čas taky dávala, protože jsem slyšela, že je to dobré. Ale že bych byla schopna říct "ano, je to tak", to tedy opravdu nejsem.
U samic, které měly špatnou mléčnost jsem nikdy nenabyla dojmu, že by se nějak zázračně rozkojily... Ale to jsou právě jen ty pocity...
mustela.erminea
napsal(a):
O meltě "se" to říká. Jestli je to ovšem pravda, to opravdu netuším. Hlavně opravdu nevím, jak by se to dalo v podmínkách běžného chovu zjistit. Sama jsem ji jeden čas taky dávala, protože jsem slyšela, že je to dobré. Ale že bych byla schopna říct "ano, je to tak", to tedy opravdu nejsem.
U samic, které měly špatnou mléčnost jsem nikdy nenabyla dojmu, že by se nějak zázračně rozkojily... Ale to jsou právě jen ty pocity...
Souhlas, včera jste to tady zmínila a ejhle, ale nutno podotknout že to není špatný nápad pro zpestření diskuse. Jen nevím kolik lidí s tím má zkušenost. Já osobně si pamatuji z dětství, že babička mi tak to radila a nikdy jsem nezjistil, jestli napomáhá mléčnosti králice či naopak. Využívali jsme se to ale do syta, žili jsme v tom, že jsme něco vylepšili a ruku na srdce. Před 30 lety na vesnici v každém druhém stavení, byli plné dvory domácích zvířat. Dnes když to vyprávím mým klukům tak na mě koukají jak kdybych ulít. A toto šlo z pokolení na pokolení, ale dnes jsou úplně jiné možnosti, metody. No a jak to tenkrát vypadalo? Od jedné samice byli mláďata jak koule a druhé strádali. Toto může být pro každý případ jiné a individuální. Zde opravdu nevím, v dnešní době nemám vyzkoušeno a ani to neplánuji. Ale dá se to vyzkoušet lehce a poté je možno porovnat. Ovšem nikde není psáno, že když se výsledek dostaví, bude v tom právě ta melta. Stejné je to i s tou slunečnicí jak jsem již několikrát zmínil. U někoho může fungovat tohle a u druhého zase ono. Mimochodem, stojím si za tím, že samice neztloustne pokud není hlavní složkou směsi, podává se ve formě doplňku a při mladých. A hlavně do určitého věku mláďat, poté už se ze směsi vyjme. Navíc je víc než průkazné že mláďata samici opravdu dají zabrat a tahají si to z ní zpátky. Kdo mi teď řekne že ne, dovolím si nesouhlasit! Vidím to na mých samicích které mají lalok a při mladých dojde k jeho stáhnutí. No a asi na tom něco bude, protože se to u těch samic děje jen v mateřství. Pokud bychom se bavili o za tučnění, ztloustnutí, tak to platí na 100% o kukuřici. To už je ale jiné téma.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Meltu s mlékem vařili už mojí rodiče a prarodiče a já to dělám taky.Samicím chutná a když mladí vylézají z hnízda, dávají si taky.Nepodávám déle než měsíc.Dávám i přes léto pokud se některá okotí.Meltu vypijí během chvilky, tak nemám strach že by mléko v misce skyslo.
Taky těžko potvrdím jestli to mléčnost zvýší, jak psala Mustela.Byla jsem o tom přesvědčena, ale nevím...Melta obsahuje kořen čekanky a ten je hořký, asi proto jim tolik chutná.Dále obsahuje kořen cukrovky, žito a ječmen, proto pro králíky zdravé.
Jen meltu bez mléka nechtěli pít, nepřislazuji.
Midlajda
napsal(a):
Pamatuji si, že babička dávala kojícím samičkám slabší meltu, "aby měla dost mléka" tu pravou, ne instantní. Ptám se, máte někdo ověřenou zkušenost. Prvnička má 8 mladých, mají týden a zdá se mi, že mají hlad. Jak zašustím slámou v kotci začnou v hnízdě dost vyskakovat a piskat. Samici krmím senem, mrkev, zrní kousek chleba a stále voda.
Až půjdete okolo kalendáře, všimněte si, jaké je století.
Ony babičky taky v okně při bouřce zapalovaly hromničku a věřily, že jim pak do chalupy neuhodí.
Je tu aktuální jiné vlákno o přilepšování kojícím samicím a tam se dočtete, že většinou problém byl po přilepšování. Nic jí nedávejte, nevěřte na babské nesmysly, věřte selskému rozumu. Po mléce je žízeň a po kávě taky a i po té z čekanky. Melta je z čekanky a praženého žita, čekanka je sice léčivá, ale proboha nač to dávat králíkům?
Králíčata asi slyší a reagují, ale spíš je to normální chování. Zkuste toto. Sedněte si u kotce, udělejte si 5 minut času, buďte úplně zticha a uvidíte, že se králíčata budou mlít taky. Prostě jsou neposedná jako všechna mláďata (včetně těch lidských).
Po týdnu, spíš tak 12-14 dnech začněte na hnízdo, nahoru na ty chlupy dávat malou hrstku sena. Jediné co králíčata v té době potřebují je vláknina a jediným zdrojem je sláma nebo lépe seno.
Nenapadlo by mě to samotného. Někdo tu ale vloni psal, že jeho děda dával samicím jako materiál na stavbu hnízda seno místo slámy. A to prý proto, že mláďata první co začnou žrát, ještě před prvním opuštěním hnízda, je seno (nebo sláma) z toho hnízda. Přešel jsem to. Ale manželka to vyzkoušela a ejhle, ona to ta králíčata opravdu berou, mizí to.
Ale jestli chcete mocí mermo zkoušet dávné recepty (to je teď velká móda), tak prosím. Ničeho tím ale nedosáhnete, tedy ničeho dobrého, můžete jedině uškodit.
tom.50
napsal(a):
Až půjdete okolo kalendáře, všimněte si, jaké je století.
Ony babičky taky v okně při bouřce zapalovaly hromničku a věřily, že jim pak do chalupy neuhodí.
Je tu aktuální jiné vlákno o přilepšování kojícím samicím a tam se dočtete, že většinou problém byl po přilepšování. Nic jí nedávejte, nevěřte na babské nesmysly, věřte selskému rozumu. Po mléce je žízeň a po kávě taky a i po té z čekanky. Melta je z čekanky a praženého žita, čekanka je sice léčivá, ale proboha nač to dávat králíkům?
Králíčata asi slyší a reagují, ale spíš je to normální chování. Zkuste toto. Sedněte si u kotce, udělejte si 5 minut času, buďte úplně zticha a uvidíte, že se králíčata budou mlít taky. Prostě jsou neposedná jako všechna mláďata (včetně těch lidských).
Po týdnu, spíš tak 12-14 dnech začněte na hnízdo, nahoru na ty chlupy dávat malou hrstku sena. Jediné co králíčata v té době potřebují je vláknina a jediným zdrojem je sláma nebo lépe seno.
Nenapadlo by mě to samotného. Někdo tu ale vloni psal, že jeho děda dával samicím jako materiál na stavbu hnízda seno místo slámy. A to prý proto, že mláďata první co začnou žrát, ještě před prvním opuštěním hnízda, je seno (nebo sláma) z toho hnízda. Přešel jsem to. Ale manželka to vyzkoušela a ejhle, ona to ta králíčata opravdu berou, mizí to.
Ale jestli chcete mocí mermo zkoušet dávné recepty (to je teď velká móda), tak prosím. Ničeho tím ale nedosáhnete, tedy ničeho dobrého, můžete jedině uškodit.
No ale melta se pro zvýšení produkce mléka používá pořád, i pro lidi. Mají ji také matky přestat pít proto, že je 21. století?
A co černobýl? Ten se jako může? Proč černobýl ano a směs kořene čekanky, cukrové řepy, drcených obilek ječmene a žita ne?
Midlajda
napsal(a):
Kdyby mi někdo oponoval s nějakým vysvětlením,..ale že je 21 století nic nevysvětluje. Proč i v dnešní době ženy pijí meltu a jí hustou polévku, aby měli dostatek mléka? No možná je klíč v tom, jak píše TOM že káva i ta čekanková vyvolává žízen, proto se víc pije a...
V jedné knížce, tvrdím, že vše co vím, vím z ní, se jasně píše, že většina starých (babských) rad postrádá racionální jádro a lidi to dělali vlastně proto, že když nevěděli, je lepší udělat něco, než neudělat vůbec nic. Velmi často uškodili, sobě i svým zvířatům. Autor tak vysvětluje, že je nutné zajistit, aby králice neměla žízeň a nedávat jí nic, po čem by žízeň mohla, i jen teoreticky dostat a aby si každý uvědomil, že kávou ani mlékem nikdo žízeň ještě neuhasil. Tečka, víc jsem vědět nepotřeboval.
Ing. Ladislav Dvořák - Chov králíků vydání z roku 1973
kde to tam autor píše si najděte sama jestli mi nevěříte
Vidím svět, třeba kolem králíků takto. Představte si, že jste v kůži králíka. Pudově víte přesně, co potřebujete a máte na to logicky chuť (tak to zařídila Příroda nebo Bůh). Představte si, že žijete na metru čtverečním, vidíte ven, vidíte co potřebujete a nebo cítíte toho něčeho vůni, až neodolatelnou. Ale ten blb, co je vaším věznitelem i živitelem vám to nedá! A naopak dává vám kraviny, Bůh ví proč to dělá. Snad není zlý, třeba je jen hloupý... A nebo si myslí, že když to šmakuje a nebo dělá dobře jemu, všežravci, že je to super i pro býložravce.
Uživatel s deaktivovaným účtem

tom.50
napsal(a):
V jedné knížce, tvrdím, že vše co vím, vím z ní, se jasně píše, že většina starých (babských) rad postrádá racionální jádro a lidi to dělali vlastně proto, že když nevěděli, je lepší udělat něco, než neudělat vůbec nic. Velmi často uškodili, sobě i svým zvířatům. Autor tak vysvětluje, že je nutné zajistit, aby králice neměla žízeň a nedávat jí nic, po čem by žízeň mohla, i jen teoreticky dostat a aby si každý uvědomil, že kávou ani mlékem nikdo žízeň ještě neuhasil. Tečka, víc jsem vědět nepotřeboval.
Ing. Ladislav Dvořák - Chov králíků vydání z roku 1973
kde to tam autor píše si najděte sama jestli mi nevěříte
Vidím svět, třeba kolem králíků takto. Představte si, že jste v kůži králíka. Pudově víte přesně, co potřebujete a máte na to logicky chuť (tak to zařídila Příroda nebo Bůh). Představte si, že žijete na metru čtverečním, vidíte ven, vidíte co potřebujete a nebo cítíte toho něčeho vůni, až neodolatelnou. Ale ten blb, co je vaším věznitelem i živitelem vám to nedá! A naopak dává vám kraviny, Bůh ví proč to dělá. Snad není zlý, třeba je jen hloupý... A nebo si myslí, že když to šmakuje a nebo dělá dobře jemu, všežravci, že je to super i pro býložravce.
Mám tuto knihu doma, to co píšete si sice napamatuji že bych tam četla, ale je tam napsáno, cituji:Chovatelům, kterým to podmínky dovolí, lze doporučit, aby králice po porodu napájeli kozím nebo kravským mlékem, popřípadě odvarem z ovesného šrotu a přidáním lněného semínka.str.101.