Dobry den,
pisi sem za svou mamimku, ktere nahle ochorel oblibeny samec VSS. Je stary tri roky, plodny, doted nemel jediny problem.
Nedavno mamka zpozorovala vyssi ziznivost. Myslela si, ze to je horkem, tak tomu neprikladala vyznam. Pak najednou kralik prestal pouzivat zadni behy. Jako kdyby "poskakoval po zadku, nohy drzi nahoru". Tak mi to maminka popsala do telefonu. Kralikovi prestlala a sleduje ho. Pry hodne pije, cely se chveje, potravu vsak prijima dost.
Co se mohlo stat? Jak postupovat? Vyplati se pripadne lecba? Maminka nema zadny cistokrevny chov, ma kraliky pro uzitek.
Predem moc dekuji za pripadne rady!
E.
Neříkám, že je to diagnóza (!), ale mezi podezřelé by asi patřily ledviny a encefalitozoonóza. Encefala ledviny postihuje a žíznivost je jeden z výrazných příznaků, ochrnutí může být taky; od známé vím i o případu ochrnutí při onemocnění ledvin samotném, o co konkrétně šlo, to si ale bohužel nepamatuju. Pamatuju si to jinak dobře, protože jsem sama řešila ochrnutou samici a právě ona mi ty ledviny radila jako jednu z možností kromě encefaly, ať nechám udělat krevní testy...
Pokud jde o konkrétní diagnózu, chtělo by to ale minimálně rozbor krve, speciální vyšetření krve na encefalu, možná reflexy tlapek, rtg... Než by šlo něco říct blíž...
I kdybych vzala jen ty dvě zmíněné, pár lidí, co zkoušeli stabilizovat králíka s problémy v močových cestách jsem zažila, celkem peklo... bez happyendu... Encefala je dlouhodobé podávání léků, krevní testy a tak. Sice panacur, který se na ni dává, je levný, ale to otravování s ní, no...
K tomu diagnostika jako taková - převezení samce, vyšetření krve, rtg...
Na otázku, jestli to má smysl, si odpovězte sami...
Nechci být potvora, mazlíčkářům stojí za to bojovat... prostě proto, že s encefalou se roky a spokojeně žít dá. Takoví králíci jsou a není jich málo... Jenže to je právě i tím, že encefala se přímo ochrnutím projeví málokdy, a záchvaty jdou tlumit, stejně jako celková aktivita nemoci. Jsou králíci, co s tím žijí víceméně normálně, jednoho má moje kamarádka... Takže tohle jde, pokud se tomu zvířeti někdo může věnovat tři minuty denně na podání léků...
Jenže na druhou stranu... Obecně, zachraňování králíka s ochrnutím, s potížemi s močením atd... to jaksi nejde oddělovat, zvíře, které si k močení nestoupne, prostě během pár dnů začne mít hooodně velký problém...
Tohle naopak nejde skoro vůbec.
Netroufám si hádat, kolik takových případů jsem "zprostředkovaně" po internetu zažila, možná jednu, necelé dvě desítky... ale všechny hodně ošklivé, bez výjimky, i tam, kde ta snaha byla.
Neříkám, že by to nešlo vyřešit u vás, neříkám, že to nemůže být úplně jiný problém než píšu... Ale faktem je, že pokud to zvíře nezačne do pár dnů chodit, není co řešit.
Jestli má někdo další nápady, předávám pole působnosti, jen jsem napsala svoje zkušenosti. :).
efulin
napsal(a):
Dobry den,
pisi sem za svou mamimku, ktere nahle ochorel oblibeny samec VSS. Je stary tri roky, plodny, doted nemel jediny problem.
Nedavno mamka zpozorovala vyssi ziznivost. Myslela si, ze to je horkem, tak tomu neprikladala vyznam. Pak najednou kralik prestal pouzivat zadni behy. Jako kdyby "poskakoval po zadku, nohy drzi nahoru". Tak mi to maminka popsala do telefonu. Kralikovi prestlala a sleduje ho. Pry hodne pije, cely se chveje, potravu vsak prijima dost.
Co se mohlo stat? Jak postupovat? Vyplati se pripadne lecba? Maminka nema zadny cistokrevny chov, ma kraliky pro uzitek.
Predem moc dekuji za pripadne rady!
E.
Na Vetr.Kliniku dokud je čas...
leprechaunek
napsal(a):
Neříkám, že je to diagnóza (!), ale mezi podezřelé by asi patřily ledviny a encefalitozoonóza. Encefala ledviny postihuje a žíznivost je jeden z výrazných příznaků, ochrnutí může být taky; od známé vím i o případu ochrnutí při onemocnění ledvin samotném, o co konkrétně šlo, to si ale bohužel nepamatuju. Pamatuju si to jinak dobře, protože jsem sama řešila ochrnutou samici a právě ona mi ty ledviny radila jako jednu z možností kromě encefaly, ať nechám udělat krevní testy...
Pokud jde o konkrétní diagnózu, chtělo by to ale minimálně rozbor krve, speciální vyšetření krve na encefalu, možná reflexy tlapek, rtg... Než by šlo něco říct blíž...
I kdybych vzala jen ty dvě zmíněné, pár lidí, co zkoušeli stabilizovat králíka s problémy v močových cestách jsem zažila, celkem peklo... bez happyendu... Encefala je dlouhodobé podávání léků, krevní testy a tak. Sice panacur, který se na ni dává, je levný, ale to otravování s ní, no...
K tomu diagnostika jako taková - převezení samce, vyšetření krve, rtg...
Na otázku, jestli to má smysl, si odpovězte sami...
Nechci být potvora, mazlíčkářům stojí za to bojovat... prostě proto, že s encefalou se roky a spokojeně žít dá. Takoví králíci jsou a není jich málo... Jenže to je právě i tím, že encefala se přímo ochrnutím projeví málokdy, a záchvaty jdou tlumit, stejně jako celková aktivita nemoci. Jsou králíci, co s tím žijí víceméně normálně, jednoho má moje kamarádka... Takže tohle jde, pokud se tomu zvířeti někdo může věnovat tři minuty denně na podání léků...
Jenže na druhou stranu... Obecně, zachraňování králíka s ochrnutím, s potížemi s močením atd... to jaksi nejde oddělovat, zvíře, které si k močení nestoupne, prostě během pár dnů začne mít hooodně velký problém...
Tohle naopak nejde skoro vůbec.
Netroufám si hádat, kolik takových případů jsem "zprostředkovaně" po internetu zažila, možná jednu, necelé dvě desítky... ale všechny hodně ošklivé, bez výjimky, i tam, kde ta snaha byla.
Neříkám, že by to nešlo vyřešit u vás, neříkám, že to nemůže být úplně jiný problém než píšu... Ale faktem je, že pokud to zvíře nezačne do pár dnů chodit, není co řešit.
Jestli má někdo další nápady, předávám pole působnosti, jen jsem napsala svoje zkušenosti. :).
Moc vam dekuji! Mazlik to je jen tak napul. Je to hlavne chovny samec. Takze jestli se nic dnes nezlepsi, bere to mamka jako konecnou. Nemuze mit blokovany kotec nemocnym kralikem. :(.
efulin
napsal(a):
To, bohuzel, neni az tak snadne. Je to daleko a kdo vi, zda by kralika stres s dlouhou prepravou autobusem v bedne (mamka neridi a aktualne ji tam nema kdo vzit) nepolozil uplne.
To si nemyslím... ono ani s tím "stresem" se to nemá přehánět, za sebe můžu říct, že i králík vražený z králíkárny rovnou do autobusu může cestu prochrápat, jako by se nechumelilo. A na přestupu se umýt na očích celému nádraží, a to prosím brněnskému hlavnímu
Ale vážně, spíš je otázkou, co by vám vetka řekla, a že by to nejspíš byly vyhozené peníze za cestu...
Mazlík je to na půl, jasně, ale i mazlík na sto procent, jakmile ochrne a musíte mu denně utírat zadek, je konečná.
Co bych možná zkusila spíš, na veterinu zavolat... vyptat se, čím to může být (nejsem vet, nevím jestli přichází v úvahu nedostatek vápníku, hořčíku, něco takového... ), no a podle toho se zařídit.
Soukromým odhadem, jelikož podobný problém mám za sebou... počítejte, že nějak kompletnější vyšetření by bylo minimálně v řádu pár stovek - myslím tím rtg, odběr krve, vyšetření jako takové.. mohl by se na slepo nasadit panacur na tu hypotetickou encefalu, to se někdy dělá, protože vyšetření krve na ni trvá poměrně dlouho... (o ceně nemluvě). Ale i tak,4-6 stovek hádám, podle toho, kolik jsme před dvěma lety nechali na veterině my, a nemáte nejmenší záruku, že to zvíře vůbec bude možné vyléčit.
Asi bych mu dala den dva, brnkla na veterinu, počkala, jestli někoho něco geniálního nenapadne... bacha na počasí, prý se má zase oteplit a miáza je to poslední, co by mu chybělo... ááá asi bych se rozhlížela po novém samci.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Kromě encefalitozoonózy a selhání ledvin (buď související s encefalou nebo samo o sobě) bych pomýšlela ještě na močové kameny - ono takový králík, co má spálené celé mezinoží, se taky nechce vůbec pohybovat, a z vlastní zkušenosti vím, že majitelé si toho nevšimnou, nezkoumají, neprohlížejí - a pak taky na osteoporózu. U králíků v malých kotcích bez výběhu je to dost časté, odvápnění je způsobeno dlouhodobým nedostatkem pohybu a pak stačí velmi málo k tomu, aby si králík přelomil páteř - stačí třeba, že se lehne a dupne si.
Jinak co se mého doporučení týče, zabít, ať se netrápí. Mazlíčkáři se můžou snažit o záchranu takových zvířat, ale je to spíš prodlužování trápení.
Tak pozor, zmena! Mamka mi to vcera spatne popsala! Kralik neni ochrnuty, ale nohy jakoby predsunuje pred sebe. A to tak, ze se na nich nemuze pohybovat. Jako by je nechtel pouzivat. Ale porad hodne pije, ma tres a hodne moci.
Presne jak pisete, veterina proste pro nas nema smysl. Nerentovalo by se to.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Kromě encefalitozoonózy a selhání ledvin (buď související s encefalou nebo samo o sobě) bych pomýšlela ještě na močové kameny - ono takový králík, co má spálené celé mezinoží, se taky nechce vůbec pohybovat, a z vlastní zkušenosti vím, že majitelé si toho nevšimnou, nezkoumají, neprohlížejí - a pak taky na osteoporózu. U králíků v malých kotcích bez výběhu je to dost časté, odvápnění je způsobeno dlouhodobým nedostatkem pohybu a pak stačí velmi málo k tomu, aby si králík přelomil páteř - stačí třeba, že se lehne a dupne si.
Jinak co se mého doporučení týče, zabít, ať se netrápí. Mazlíčkáři se můžou snažit o záchranu takových zvířat, ale je to spíš prodlužování trápení.
Ad močové kameny - jj. Ono je to u mazlíků tak, že zánět, písek v močáku a ledvinové kameny obecně nikdo moc nerozlišuje - ve smyslu že by se každá ta věc hrotila nějak zvlášť. Jasně, na písek se většinou přijde při močení, kameny na rtg, tuším... ale stejně podstatou je vždycky dieta, a nic moc dalšího udělat nejde... Kameny se většinou operují, písek v močáku rozpouští, vyplachuje, antibiotika...
JENŽE, zas prosím berte jen jako osobní zkušenost, ale u toho si na špatný pohyb končetin u králíka nestěžoval nikdo. Což neznamená, že to u bolavých ledvin být nemůže, asi tak.
Ad "snahy o záchranu"...
Nooo ještě jednou zdůrazním, že snahu zachraňovat králíka s encefalou za trápení rozhodně nepovažuju, ta úspěšnost je tam velice slušná. Jsou prostě zvířata co po jednom přeléčení panacurem na měsíc jsou v pořádku do konce života... u kterých to začne a skončí jedním záchvatem a tečka. Trápení? Ježiškote proč...
Snaha zachraňovat ochrnuté zvíře... odpusťte, jelikož jsem jedno takové měla doma (neurologické problémy) - ačkoliv zdůrazňuju, velice silně, že to bylo zvíře, u kterého prostě pořád byla naděje, že se zvedne a chodit bude... pořád tam byla svalová aktivita... tak... jak to říct.
Ta hranice "trápení" prostě neexistuje. Viděla jsem to na vlastní králici, která ač ochrnutá, tak prostě baštila, zajímala se o okolí, užívala si pozornost a při hlazení spokojeně chroupala zoubky... což by králík, kterému je mizerně, fakt jako neudělal. My jako rodina to snášeli dost drsně, ale jestli ona trpěla? Zabte mě, já si to fakt nemyslím...
Uspali jsme ji pak taky, přesně od toho dne si taky o úspěšnosti léčby ochrnutí myslím svoje - podpořeno všemi ostatními zkušenostmi známých...
Jen na tomhle místě chci fakt hodně zdůraznit, že tohle je vždycky, VŽDYCKY ! strašně individuální, co je trápení a co ne. Hodně to záleží na tom zvířeti, co mu vlastně je - diagnóza, prognóza... rozsah postižení... hodně na jeho povaze... hodně taky na lidech kolem něj, aby to uměli rozlišit, kdy ještě jo a kdy už ne. Pevně věřím, že dvouměsíční léčba zvířete, jakákoliv, vypusťte králíky a řešte zvířata obecně - trápení prostě není. Akorát to musí mít nějaký smysl a perspektivu, a to dost nutně.
Zažila jsem týraného králíka, kterého holky zachránily a po vyřešení pár pořádných zdravotních problémů, které trvaly pár týdnů, ano, má to zvíře už roky šťastný domov...
Hoďte kamenem, kdo chcete. Ale bacha, po kom ho hodíte, asi tak. :) Velice hezky se říká, že kdo neušel míli v něčích botech, nemá právo soudit... u toho "zachraňování a prodlužování trápení" to platí dvojnásob.
Neříkám, že nejsou pitomci, co to nepřehánějí... Ale když se můžou psům hřebovat hnáty, a kočkám drátovat čelisti, tak léčit encefalu není snad až takový smrtelný hřích. Než někoho odsoudíte za prodlužování trápení králíkovi, fakt se toho majitele ptejte, jak na tom to zvíře je a jak to snáší... prosím prosím. :)
Jinak že se lidi neodhodlají okamžitě zabít zvíře, se kterým žijou osm devět let, aniž by mu dali aspoň šanci... No jestli je tu někdo takový cynik, tak klobouk dolů, ale většina normálních lidí to není.
Ale to jsem moc odbočila. :)
V podstatě to píšu akorát proto, že jo, mazlíčkáři s tímhle mají víc zkušeností... jestli si z toho někdo ze "správných chovatelů" chce něco vzít, může.
Uživatel s deaktivovaným účtem

leprechaunek
napsal(a):
Ad močové kameny - jj. Ono je to u mazlíků tak, že zánět, písek v močáku a ledvinové kameny obecně nikdo moc nerozlišuje - ve smyslu že by se každá ta věc hrotila nějak zvlášť. Jasně, na písek se většinou přijde při močení, kameny na rtg, tuším... ale stejně podstatou je vždycky dieta, a nic moc dalšího udělat nejde... Kameny se většinou operují, písek v močáku rozpouští, vyplachuje, antibiotika...
JENŽE, zas prosím berte jen jako osobní zkušenost, ale u toho si na špatný pohyb končetin u králíka nestěžoval nikdo. Což neznamená, že to u bolavých ledvin být nemůže, asi tak.
Ad "snahy o záchranu"...
Nooo ještě jednou zdůrazním, že snahu zachraňovat králíka s encefalou za trápení rozhodně nepovažuju, ta úspěšnost je tam velice slušná. Jsou prostě zvířata co po jednom přeléčení panacurem na měsíc jsou v pořádku do konce života... u kterých to začne a skončí jedním záchvatem a tečka. Trápení? Ježiškote proč...
Snaha zachraňovat ochrnuté zvíře... odpusťte, jelikož jsem jedno takové měla doma (neurologické problémy) - ačkoliv zdůrazňuju, velice silně, že to bylo zvíře, u kterého prostě pořád byla naděje, že se zvedne a chodit bude... pořád tam byla svalová aktivita... tak... jak to říct.
Ta hranice "trápení" prostě neexistuje. Viděla jsem to na vlastní králici, která ač ochrnutá, tak prostě baštila, zajímala se o okolí, užívala si pozornost a při hlazení spokojeně chroupala zoubky... což by králík, kterému je mizerně, fakt jako neudělal. My jako rodina to snášeli dost drsně, ale jestli ona trpěla? Zabte mě, já si to fakt nemyslím...
Uspali jsme ji pak taky, přesně od toho dne si taky o úspěšnosti léčby ochrnutí myslím svoje - podpořeno všemi ostatními zkušenostmi známých...
Jen na tomhle místě chci fakt hodně zdůraznit, že tohle je vždycky, VŽDYCKY ! strašně individuální, co je trápení a co ne. Hodně to záleží na tom zvířeti, co mu vlastně je - diagnóza, prognóza... rozsah postižení... hodně na jeho povaze... hodně taky na lidech kolem něj, aby to uměli rozlišit, kdy ještě jo a kdy už ne. Pevně věřím, že dvouměsíční léčba zvířete, jakákoliv, vypusťte králíky a řešte zvířata obecně - trápení prostě není. Akorát to musí mít nějaký smysl a perspektivu, a to dost nutně.
Zažila jsem týraného králíka, kterého holky zachránily a po vyřešení pár pořádných zdravotních problémů, které trvaly pár týdnů, ano, má to zvíře už roky šťastný domov...
Hoďte kamenem, kdo chcete. Ale bacha, po kom ho hodíte, asi tak. :) Velice hezky se říká, že kdo neušel míli v něčích botech, nemá právo soudit... u toho "zachraňování a prodlužování trápení" to platí dvojnásob.
Neříkám, že nejsou pitomci, co to nepřehánějí... Ale když se můžou psům hřebovat hnáty, a kočkám drátovat čelisti, tak léčit encefalu není snad až takový smrtelný hřích. Než někoho odsoudíte za prodlužování trápení králíkovi, fakt se toho majitele ptejte, jak na tom to zvíře je a jak to snáší... prosím prosím. :)
Jinak že se lidi neodhodlají okamžitě zabít zvíře, se kterým žijou osm devět let, aniž by mu dali aspoň šanci... No jestli je tu někdo takový cynik, tak klobouk dolů, ale většina normálních lidí to není.
Ale to jsem moc odbočila. :)
V podstatě to píšu akorát proto, že jo, mazlíčkáři s tímhle mají víc zkušeností... jestli si z toho někdo ze "správných chovatelů" chce něco vzít, může.
Já léčím více králíků králíkárnových než mazlíčků a viděla jsem leccos. Ochrnuté, kachektické králíky, kterým se do počůraných chlupů na nohách dostaly mouchy, a až to byl důvod k utracení tohoto "polomazlíčka". Králíky s močovými kameny či jiným důvodem inkontinence, ke kterým jsem jela s tím, že králík se nechce pohybovat a moc nežere - bodejť, když měl celou hráz spálenou, urine scald, se tomu říká. Mokvavý hnusný smradlavý zánět kůže. Člověk si toho všimne hned, jakmile králíka vyndá a podívá se, ale na králíkárnové králíky se prostě lidi takhle moc často nedívají. Zažila jsem králíky s obrovskými, ale obrovskými abscesy, olezlé dravčíkem do plešata nebo s ušním svrabem, při kterém strupy zcela vyplňovaly zvukovod.
Prostě možná někoho podceňuju, ale moje zkušenost v tomhle je taková, že to nemá cenu léčit. Jednak lidé se při návrhu léčby a financí s ní spojenou většinou vyvrátí - viz ty kameny, když člověk začne s tím, že sono, pak operace nebo dieta k rozpuštění, k tomu mazat a ošetřovat opruzeniny, antibiotika... jednak je problém jakékoliv pravidelné ošetřování nemocného zvířete. Aby masochovatel rozkrmil nafouklého ušáka rodicarem, ani náhodou. Nezažila jsem jediného, který by toho byl schopen. Jo, mazlíčkář, to ano, a tam se dá už kvůli tomu léčit mnohé, ale králíkárnový králík má prostě smolíka a je lepší ho klepnout hned, než ho nechat dva dny trápit s neléčenou stází GIT.