Uživatel s deaktivovaným účtem

Brandys
napsal(a):
Pozdravujem.poprosil by som skúsenejších chovateľov o radu aj ked je to rôzne kto viac prenáša gény na mlade vo vrhu cca percentuálne samozrejme ak sú dobre chovné kusy je aj dobrý predpoklad.čítal som že samec ma vplyv na veľkosť a pohlavie mládať.Aké mate vy skúsenosti?
Oba dva rodiče přenášejí vlohy stejně. Jen velmi málo vloh je vázáno na pohlaví.
Uživatel s deaktivovaným účtem

cruyff
napsal(a):
Samec-mäsová produkcia, prírastky,
samica-dobre materské vlastnosti, počet mladých,.
Toto se týká šlechtění mateřských a otcovských linií. Nemá to nic společného s tím, že by samec nebo samice přenášeli nějaké vlohy lépe. Je to výsledek úvahy, že finální hybrid má být velký, dobře růst a má se jich narodit hodně dobře mléčné samici. Ovšem jen těžko vyšlechtíte "dokonalého" rodiče, který je jak rychle rostoucí a dobře zmasilý, tak skvěle plodný. Takže se šlechtí mateřská linie, kde je selekce zaměřena na mateřské vlastnosti, plodnost, mléčnost, a otcovská linie, selektovaná na přírůstky, zmasilost, jatečnou hodnotu. No a finální brojler je potomek matky z mateřské linie, takže se jich narodí hodně a samice má pro ně hodně mléka a dobře se stará, a otce z otcovské linie, po kterém právě mají zdědit tu rychlost růstu a zmasilost. Samozřejmě dědí i od matky, ale tím, že otec je v těchto znacích lepší, jsou lepší než matka. Plus teda heterózní efekt.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ono to s tou dědivostí není vůbec jednoduché a jednoznačné, jak ukazuje následující citace z knihy Chov králíků od Josefa Zadina a kol.
Je to obsáhlá stať a určitě stojí za přečtení.
Dědivost kvantitativních vlastností.
Mezi typické kvantitativní vlastnosti patří počet králíčat, a to narozených, odstavených či odchovaných, výkrmnost, čimž rozumíme průměrný denní přírůstek vykrmonaných jedinců a spotřebu krmiva na jednotku přírůstku, hmotnost jatečně opracovaného těla kráíka po zabití a pod.
Všechny tyto a další vlastnosti jsou podmíněny velkým počtem genů, přičemž účinek jednotlivých genů je malý.Zpravidla ani nevíme, kolik genů se na genetické determinaci konkrétní užitkové vlastnosti podílí.Fenotyp těchto vlastností je kromě genotypu ve značné míře ovlivněn vlivy vnějšího prostředí.
Hodnoty koeficientu dědivosti se pohybují v rozmezí 0-1 (0-100%).
Hodnota koeficientu dědivost je základní genetický parametr konkrétní užitkové vlastnosti v konkrétní populaci a konkrétním čase.Koeficient dědivosti je genetickým parametrem populace, ne jedince.Jestliže např.koeficient dědivosti pro velikost vrhu u plemene Nb je 0,20, neznamená tato hodnota, že u jednotlivých králic plemene Nb je velikost vrhu z 20% ovlivněna dědivostí a z 80%prostředím, nýbrž že promněnlivost této vlastnosti (např.vrhy se 3-12 mláďaty) je z 20% podmíněna rozdíly v genotypech jednotlivých králíc pro tuto vlastnost a z 80% vlivy prostředí, které velikost vrhu ovlivňují.
Hodnoty koeficientu dědivosti rozdělujeme do 3 skupin:
nízké 0,0-0,1 (např. ukazatel plodnosti, mléčnosti)
střední 0,4-0,6 (např. výkrmnost)
vysoké 0,6-1,0 (např. některé ukazatele jatečné hodnoty)
Koeficient dědivosti a selekční efekt jsou genetickými parametry konkrétních užitkových vlastností v jednotlivých populacích, např. u jednotlivých plemen králíků.Pro hybridizaci-především při užitkovém křížení je jejich obdobou heterózní efekt.Pokud v souvislosti s chovem králíků hovoříme o křížení, máme na mysli cílevědomou hybridizaci dvou, případně většího počtu plemen.V žádném případě nejde o nahodilé připařování zvířat s často neznámým původem, tak typické pro celou řadu našich "užitkových" chovů.
Brandys
napsal(a):
Pozdravujem.poprosil by som skúsenejších chovateľov o radu aj ked je to rôzne kto viac prenáša gény na mlade vo vrhu cca percentuálne samozrejme ak sú dobre chovné kusy je aj dobrý predpoklad.čítal som že samec ma vplyv na veľkosť a pohlavie mládať.Aké mate vy skúsenosti?
Od každého z rodićů dostane mládě přesně 50% své genetické výbavy.
Ze zkušenosti pak mohu doporučit, že je dobré si cenit u rodičů znaků typických pro dané pohlaví.
Tedy u samice to nepřehnat s typem, pokud fenotypem příliš připomíná samce, dostane sice 96 bodů, ale stěží něco odchová. Sledovat počet laktujících struků a více než u samce dbát na srst.
U obou pohlaví dbám na mohutnost a osrtněnost uší. Také musejí být u sebe, tak stěží na prst. Jinak i dobře stojící uši se mohou u potomstva rozkládat. Všechna chovná zvířata musejí mít také perfektní záď. Nespoléhejte při tom na posuzovatele, ale na svou ruku, každý to hodnotí jinak.
Samec musí být mohutného a robusního typu a za to mu jsem ochoten odpustit něco z kvality srsti.
Tak chovu zdar!
Chovatel Laďa

XXX.XXX.97.68
Brandys
napsal(a):
Pozdravujem.poprosil by som skúsenejších chovateľov o radu aj ked je to rôzne kto viac prenáša gény na mlade vo vrhu cca percentuálne samozrejme ak sú dobre chovné kusy je aj dobrý predpoklad.čítal som že samec ma vplyv na veľkosť a pohlavie mládať.Aké mate vy skúsenosti?
Samec dělá: hlavu, tvar a typ a samice dělá hmotnost, srst a předává vlastnosti samice.
Uživatel s deaktivovaným účtem

bodlo
napsal(a):
Dobry den, prosim o radu kde je chyba.cincila velka jedna samice-jeden samec-trikrat pripusteni a pokazde jen dve mlade, vcom je chyba.
Špatný termín krytí, kdy samice není v říji, nebo špatná samice.