Vchod pastvina - pletivo?

Presne tak, je to lepsi nez nejakej cancour pletiva nebo i nez "rucky" u ohradniku. Staci na to par prken, panty a kuly se vzperama.

Přesně, prkenný vrata na pantech a je klid

Mám konec pletiva napevno k tenkému kůlu a tento tenký kůl s pletivem přivazuji k rohovému pevnému kůlu. Dole na pevném rohovém kůlu mám oko z drátu, tam zastrčím spodní konec toho tenkého kůlu s pletivem a vrch přitlačím a zaháknu, tím došponuji. Nevím jestli se to dá pochopit Případně nafotím

Je to nepredstavitelne jak je to predstavitelne. Taky to mam takhle resene. U vjezdu k hnojisti. Je to rychle hotove.5m brana.

profesor1 napsal(a):
Mám konec pletiva napevno k tenkému kůlu a tento tenký kůl s pletivem přivazuji k rohovému pevnému kůlu. Dole na pevném rohovém kůlu mám oko z drátu, tam zastrčím spodní konec toho tenkého kůlu s pletivem a vrch přitlačím a zaháknu, tím došponuji. Nevím jestli se to dá pochopit Případně nafotím

Hele take to mame takle... ale podivejte se na tuhle vychytavku :) https://www.youtube.com/watch?v=ICd8LEAoUrI.

No ty kráso, to je teda machrovinka! To by snad nevymyslel ani Mastňáček

Otázka je, jak velký průlez to musí být.
Mám několik modelů: od malých vrátek (do 2m) pro přístup "pěší" - ty jsou řešeny rám s pletivem, s diagonální výztuhou. Přes větší vrátka (v rohu, cca 4 m - pro menší techniku) - 5 vodorovných prken nad sebou (mezi sebou propojeny, protože se kozy naučili naplocho mezi prkny prolézat :). Až po velkou bránu pro traktor s valníkem, mulčer, atp. - 2x 4m s vyndavacím prostředním sloupkem zasunutým do země do zapuštěné odpadní roury (průměr asi 15 cm?). Menší vchody prostě řeším pletivem v rámu, větší pouze dřevem. Přijde mi to bytelnější a praktičtější. Možná i estetičtější?

lilo napsal(a):
Hele take to mame takle... ale podivejte se na tuhle vychytavku :) https://www.youtube.com/watch?v=ICd8LEAoUrI.

Jenže jde o to když na to stoupne ovce jestli to také nezvedne.

Kdo by se s tim s... delal :).

Kdo by se s tim s... delal :).

Taky takhle otvírám požární závoru u nás v údolí, ale jak je mrcha vodorovná, tak potřebuju brigádníka aby mi ji zavíral.

A prorpo, nemáte někdo zkušenosti s cattleguardem? To je ta věc na zemi. Občas bysme to někde využili, akorát mám obavy, že by tam můry nechaly nohy. Přece jen je to dělaný spíš na krávy (i když by se samo upravila vzdálenost šprušlí v roštu).

tom.tady napsal(a):
Taky takhle otvírám požární závoru u nás v údolí, ale jak je mrcha vodorovná, tak potřebuju brigádníka aby mi ji zavíral.

A prorpo, nemáte někdo zkušenosti s cattleguardem? To je ta věc na zemi. Občas bysme to někde využili, akorát mám obavy, že by tam můry nechaly nohy. Přece jen je to dělaný spíš na krávy (i když by se samo upravila vzdálenost šprušlí v roštu).

Myslíte - Texaské brány... tak ty sám používám a osvědčily se mi
Též kanadské prahy, bariérové přechody a pod.
Vlastně speciální otevřený průjezd do ohrady, přes který zvířata neuniknou. Obvykle se instaluje přes užívané cesty, aby nedošlo k jejich přerušení a nebylo třeba spoléhat na disciplínu veřejnosti při zavírání bran. Základem je umístění roštu napříč komunikací v takové délce, že neumožňuje přeskočení a s mezerami, které nebrání přejetí, ale brání ovcím, kozám i skotu dostatečně „zkoordinovat nohy“ a přejít bez propadnutí. Obvykle to vůbec nezkoušejí. Naopak pes se přejít naučí.


U nás nepříliš používané. V USA existují výrobci na klíč, stejně jako v Británii, kde platí dokonce normy pro jejich instalaci a parametry. K vidění jsou třeba na vjezdu do obory pod zříceninou Ronov u Přibyslavi, nebo na farmě ing. Šeligy ve Vlachovicích v Bílých Karpatech. Tam jsou rošty z trubek. Zvláštní typ mají v ZOO ve Dvoře Králové. Jestli si vzpomínám, jsou rošty z rovnostranných L profilů v kombinaci s elektřinou (musí zadržet opravdu zvěř). A také u mne :). U mne jsou rošty z jäklů (tedy obdélníkových dutých profilů). Jsou tak pohodlnější pro pěší veřejnost.

Rošty mohou být položené na povrchu a k nim vést nájezdy a nebo být zanořené pod povrch a lícovat s terénem. První varianta je levnější, ale vyžaduje dobrý podklad. A nebyl jsem si jist ukotvením, aby si rošt někdo neodvezl. Zvolil jsem tedy dražší variantu zanořenou, která zároveň umožňuje svést občasné přívaly vody z cesty.

Důležité je dobře vyřešit „křídla“ - tedy oplocení roštů z boku, aby je ovce nemohly obejít nebo přeskočit šikmo přes roh.

Díky všem moc, budeme nakonec dělat ze dřeva dvoukřídlé otvírání brány potažené pletivem, tak snad to bude ok

Jeste dotaz, budeme mit smrkove kuly, rada do ceho namocit cast v zemi? manzel ma možnost sehnat ruzne natery ale nevadi ta chemie pastve? diky ;-).

Na branku si sezente aspon dub kdyz ne akat. stejne tak na rohove na ohrady radsi akat nebo do mokra dub. jinak smrk na rohy velky prumer, vydrzi o rok dva tri dele. ja jen opaloval. nekdo jeste namaci do vyjetyho oleje ale s tim je patlanice.

Ono vám to nejspíš o moc víc nevydrží. Prostě ten smrk je na prd.
Stavěla jsem ve stejný rok s kamarádkou a jí opalované, s čímž se patlali jakou dobu, když to vyráběli, vydržely asi o rok dva déle. Pravda, že byly poměrně slabé (do 12 cm). Já měla kolem 15 cm bez nátěru a vydržely max 4 roky. Letos mě čeká přestavba pevných ohrad s pletivem a vůbec si tu práci neumím představit. Strávím na tom jistě několik týdnů :(
Takže za mě - nikdy bych už nestavěla ze smrku. A už vůbec ne pevnou ohradu. My to měli "zadarmo" z vlastního lesa, ale za tu práci s přestavbou se mi takhle úspora fakt nevyplatila.
Ty nátěry taky nejsou všemocné. Leda tlaková impregnace, ale nad reklamou u herních prvků, že vydržej 15 let v zemi, se mi nechce věřit..
Já natírala dehtem - udělá to takový "tučný" povlak. Ale nemůžu říct, o co dýl to vydrží. Nanášela jsem to min. rok a jen na modřínové fošny zapouštěné do země jako sloupky kolem pozemku školky.. nejvíc všechno sloupek uhnívá v místech, kde se to "noří" do země. Tedy určitě natírat alespoň 15 cm nad zem, ať to má smysl ;).

Https://picasaweb.google.com/108107145043989502497/Ohrada
pouzil jsem starou ohradu jako zdroj "tepla" :) v zemi je jeste cca 70% kulu v pohode, vidim to tak na dva roky jeste. A pak pujde do rohu akat. Smrk chce do sucha. A pokud se vrtaj izolatory, tak na severni stranu, jinak to kul pekne nastipe.
Modrin snad ani nepotrebuje natirat, je to neco jako akat. Kul uhnije vetsinou +- 10cm pod zemi.

A jak dlouho Vám to tedy už stojí? (kůly v zemi).

Fuj, na jare to bude 5 let :) A jeste tak dva roky to stat bude :).

Tak to jste opaloval poctivě ;)
S tím modřínem - já už jsem z těch hnijících sloupků tak na šišku, že pokud to není akát nebo dub, tak nevěřím ničemu
Zrovna vyjednávám nákup 100 sloupků a to je ještě jen na část výběhů. To bude zase průvan na účtu :) Blbý je, že se to dováží všechno přes půl světa (zpoza Brna). Ještě, že jsem našla i Středočecha, co s tím má business.

Opaloval opaloval :) uz rok to presluhuje podle toho co lidi pisou ze jim to vydrzi. Koukal jsem na inzeraty, vsechno jizni morava ale privezou co by ne.) pro me to ma jednu nevyhodu, musel bych si to nechat zatlouct, podle fotek jsou kuly dost pokrouceny a beranidlem co mam by to neslo. Chce to poctive odkrokovat celou ohradu a ty kuly dat od sebe co to jde. Pak uz jen klidne smrkem dorovnat nerovnosti terenu a vymalovano.

Nojo, s tou křivostí máte pravdu. Ty štípané akátové jsou křivé. Některé jsme nakonec museli rozřezat na palivo (asi 7 %). Zase jsou asi životnější než "větve". Ale já budu kupovat právě kulatinu ve dvoumetrech - dávám do půlmetru do země a sázím do vrtaných děr bobíkem, tak by mi ta křivost ani tak nevadila. Ale pak k tomu potřebuju přibíjet vodorovná prkna (viz foto) a to by fakt nešlo :) Ale vím, že jsme se o tom už bavili - rozumím, že zatloukaný je pevnější (udusaná půda kolem něj). Ale takhle je to pohodlnější. Zatloukač neumím sehnat, bobcat ano a navíc za pár stovek
Na první fotce je kousek původní pevné ohrady (těsně po dostavění, pozemek částečně zmulčován - byl tam takovej bordel, že bez toho bych z toho pastvinu snad nikdy neudělala...).
Na druhé fotce je předělaný kus na akáty - věřím, že ty krásné kusy, když jsou takhle masivní, vydrží myslím daleko déle, než tady bude ten projekt fungovat
Poslední - panorama - je stav na podzim.
Potřebovala bych poprosit o nápad kutilů - Mastňáčku, Profesore a další - jakým způsobem by kdo postupoval, kdyby musel, jako já letos, povyměňovat kůly v této pevné ohradě (vodorovná prkna jsou horší jen některá, takže ty měnit neplánuji, stejně jako pletivo). Pletivo je natloukané na prkna "telegrafními svorkami" (oboustranné hřebíky, které drží jak křesťanská víra) a nejdou žádným dostupným nástrojem, který mě napadl použít, vyndat jinak, než že se rozřeže prkno . A když budu sundavat vodorovná prkna z kůlů, lze předokládat, že se některá rozštípou, tedy bude nutné je vyměnit...řezat po 40 cm ty prkna a vysekávat z nich ty svorky...to mě jebne! Pár už jsem jich takhle dělala - vím, o čem mluvím Předem díky za nápady!

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Telegraf svorky bych stipnul klestema, pripadne flexu a tenkej kotouc, riznout a je to. Jestli to pletivo jde kousek vyhnout, tak vyhnout, vyvrtat diru, zasadit kul a hotovo? Pritlouct prkno ke kulu. Kuly bych zasadil tak 20-30cm od puvodnich. A ty puvodni bych tam asi nechal, nenapada me zpusob jak nesahat na prkna a pletivo. Nebude to moc hezke :).

Kleštěma to štípnout nejde - svorka těsně obepíná široký vodicí drát pletiva. Tou flexou bych jistě často sáhla i na ten vodicí drát - svorka je 2 mm tlustá :(
Jediné, co nás napadlo: Kůly stávající podřezat motorovkou, odsadit celou stranu ohrady do strany, vyvrtat díry a zasadit nové a pak postupně odmontovávat prkna a přetloukat na nové kůly. Jediné, jak to vyřešit, je vrtat do stávajících děr a vyndavat to shnilé dřevo z díry. U sázení akátu by nemělo vadit, že půjde do díry s houbou ze smrku.
Pokud to budeme vrtat jinde (o kousek vedle), tak nenavážu ty horní prkna na nové kůly. Právě fakt nevim :(.

Já jsem tahal pletivo ze staré ohrady. Používali jsme tenkej křížovej šroubovák, nabušili to pod svorkou a drátem pod úhlem do dřeva a vypáčili. Když se bazmek bránil, nechala se nasadit na šroubovák trubka, aby byla větší páka.

Je ale fakt, že nám šlo o to použít na novým místě pletivo ze starýho plotu, a nemuseli jsme řešit ty extra vzpurný kusy - když to někde nešlo uvolnit, tak jsme to prostě vystříhali a pak navázali.

Jóóó, jinak můžem evtl. spojit síly a zdroje na dopravu kůlů . Zrovna píšu projekt na obnovu hektaru starý třešňovky a její údržbu ovcouma a mám tam i půl kiláku plotu. Tak jestli mi to na aopk nehoděj na hlavu, tak budu stavět taky.

A protože jsem dneska zjistil, že mi na tři čtyři měsíce vrazej do ruky kanylu a nebude k použití, tak to bude fakt výživný .

Tyjo, Tome, to se fakt nehodí :( Taky jsem s tou flegmonou v noze byla na podzim na 3 měsíce vyřazená z provozu - člověk je bezmocnej, ani se nedostane z baráku a vůbec nic s tim neudělá. Ještě, že na to nejsem sama. Chlap po tu dobu to nejnutnější zastal (žrádlo, voda).
Tak hlavně ať to pomůže!

Šroubováky se na tom lámou. Právě, že jsem zatím nevymyslela nic úzkýho, co by se tam dalo vrazit a bylo dostatečně houževnatý, co by se nerozlomilo...

Ten sad Ti závidim. To je můj sen, spásat pod vzrostlými stromy! A zrovna třešně jsou dobré - tam se snad plodů nepřežerou, aby zdechly :).

Flegmona je takova nejaka zahadna nemoc... jak se to chytne... co to je...

Rady už padly, ale protože jsem měl tu čest vidět hipisačku konečně bez čepice, tak se mě začalo honit hlavou spoustu myšlenek a různých nápadů! V úvodu své krátké slohové práce bych si dovolil upozornit na to, že ty vodorovné prkna se budou štípat tak či tak. Ale abych to teda zkrátil: 1. použít páčidlo - tu zahnutou část trošku zbrousit, aby šla kladivem zatlouct pod svorku a následným páčením vytáhnout. Nejlevnější páčidlo kolem dvou set Kč.2. večer tajně navštívit u souseda starou stodolu a vytáhnout mu z kleštin, nebo jiných trámových spojů KRAML! Kdo neví co je kraml - taková ta kovaná velká spona sloužící na spevnění trámových spojůůůůůůů ( velké hranaté úúúúúčko). Musí ale být kovaná, jinak se při páčení ohne. A ještě jako správný ekolog bych doporučil kůly(špice) před použitím týden namočit do sudu s vyjetým olejem a pak týden v druhém sudu nechat dobře okapat, ať se toho co nejmíň dostane k žížalám. Máte zaručeně prodlouženou životnost o pět let. Nesmí být ale v blízkosti zdroj vody, mokřina... Ta impregnace by měla sahot aspoň 10cm nad zem.

A když už jsme u té flegmony... taková jabkovice v rozprašovači vždy po ruce je NEJprevence proti všem podobným prevítům. Každou ranku - škrábanec hned stříknout a je klid. I následně vtírat třikrát ´denně do postiženého místa a v kombinaci s propolisem nemá chybu.

O pet let oproti kolika? To je pekna zaruka jestli oproti mejm 5-7... S tim macenim v sudu, to by mel clovek zacit na podzim. A dalsi vec. Ja davam kuly vetsinou cerstvy, ty moc oleje nevypijou. Takze co radite? Nechat rok proschnout a pak olej? Kuru loupat nebo nechat? Me s nebo bez drzej stejne. Jsem si skoro jistej ze kdyz bude ve vlhky pude tak pude do kytek stejne jako neosetrenej.

To hippi: jestli mate takovy ty farmarsky kleste, tak chytit zobakem za obloucek a svorku prekroutit. A priste nezatloukat nadoraz.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tyjo, Tome, to se fakt nehodí :( Taky jsem s tou flegmonou v noze byla na podzim na 3 měsíce vyřazená z provozu - člověk je bezmocnej, ani se nedostane z baráku a vůbec nic s tim neudělá. Ještě, že na to nejsem sama. Chlap po tu dobu to nejnutnější zastal (žrádlo, voda).
Tak hlavně ať to pomůže!

Šroubováky se na tom lámou. Právě, že jsem zatím nevymyslela nic úzkýho, co by se tam dalo vrazit a bylo dostatečně houževnatý, co by se nerozlomilo...

Ten sad Ti závidim. To je můj sen, spásat pod vzrostlými stromy! A zrovna třešně jsou dobré - tam se snad plodů nepřežerou, aby zdechly :).

Na ja, sad bude pěknej, akorát zatím vypadá jako tropickej deštnej prales. Když si představím tu práci tak je mi blbě i bez těch infuzí . Pak si ale představím jak to tam bude vypadat...

Jinak na provoz pod tlakem jsme zvyklí. Předloni jsem dva měsíce nechodil se střepinou v noze, pak půl roku bez teréňáku, bez kterýho se nehnu. Letos další level, stavíme domek ve skalnatý stráni se sklonem 40 stupňů bez přístupový cesty. Vrtulník je jak jsme zjistili trochu drahej, tak nám firma, co sanovala skály nad tratí z Phy do Děčína postaví nákladní lanovku . A do toho se má žena v září bahnit!

Bo, málo panku!

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

tom.tady napsal(a):
Já jsem tahal pletivo ze staré ohrady. Používali jsme tenkej křížovej šroubovák, nabušili to pod svorkou a drátem pod úhlem do dřeva a vypáčili. Když se bazmek bránil, nechala se nasadit na šroubovák trubka, aby byla větší páka.

Je ale fakt, že nám šlo o to použít na novým místě pletivo ze starýho plotu, a nemuseli jsme řešit ty extra vzpurný kusy - když to někde nešlo uvolnit, tak jsme to prostě vystříhali a pak navázali.

Jóóó, jinak můžem evtl. spojit síly a zdroje na dopravu kůlů . Zrovna píšu projekt na obnovu hektaru starý třešňovky a její údržbu ovcouma a mám tam i půl kiláku plotu. Tak jestli mi to na aopk nehoděj na hlavu, tak budu stavět taky.

A protože jsem dneska zjistil, že mi na tři čtyři měsíce vrazej do ruky kanylu a nebude k použití, tak to bude fakt výživný .

Zas nejaky granty?.).

Ty kleste jsem myslel tyhle
http://www.farmercz.cz/cz/elektricke-ohradniky/naradi-pro-stavbu-ohrady/5134afd31e68e-farmarske-kleste-kladivo

kdyz to nepujde zobackem, tak to pujde plochyma celistma viz obrazek.
Na tyhle kleste nedam dopustit.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Tom. tu. : Co takhle vrátit se z Větnamu do ČR? žádné minééés = žádné střepiny v noze
A ta džůůůůngle ty bývá průchodnější! Kde jste to sehnal? Tam musela hospodařit do teďka armáda?! Vyznačit kameny a zavolat techniku jinak bych to u vás typnul na zářijovou smrt z vyčerpání!

Jinak pro ostatní - kůru dole, drží se pod ní vlhkost a breberky. Vím že to stejně dříve uhnije nad zemí, ale pokud je to od toho oleje trošku výš, tak by to mělo 10 lert vydržet stopro. Bavím se ale o vyschlém dubu, který toho nasaje hodně. Čím dýl v lázni, tím líp. Akáty tu nemáme, nemám zkušenost. Jinak já osobně postupně kupuji ty plastové nesmrtelné hnusy.

To profesor:
Jo Vjetnam, tam jezděj moji zaměstnanci na dovču zatímco já doma splácím úvěry . Sem si chtěl trochu odpočnout od práce, udělat si radost a naklínovat nějaký dřevo na topení.

Sad je všech (obecní) takže se o něj typicky nikdo nestaral asi 30 let. Teda obec tam před deseti lety vyhlásila hurá akci, kus odkřovili, vysadili tam polokmenny. Pak jim došel dech a všechno šlo zas do kopru. A radši teda čistím vzrostlej les než ten půlhektar trnkoviště, co tam vznikl.

To Mastňáček: Podívaj se Kohn, nejsem si jistej, jestli tady chci diskutovat na téma "Odborná péče o přírodu a krajinu a strategie jejího dlouhodobého financování".

Jinak bych byl samozřejmě šťastnej jak blecha, kdyby mi farma vydělávala tak abych si mohl dovolit ze svýho financovat akce, který během prvních třech let slupnou takovejch 300 tis.

Mastňáček - ty kleště si zkusím sehnat. Ale ten kovanej cosi věřím, že by taky mohlo fungovat.
Rada "příště nezatloukat nadoraz" je prima - to už teď taky vím
Dub je třeba něčím ošetřovat? Takže nejdřív nechat 3 roky vyschnout, aby byl schopný vůbec něco pojmout a pak další půlrok někde skladovat v oleji, aby něco natáhl (je to vůbec reálné, aby něco natáhl?)

Add. flegmona - nedoporučuji zkoušet. Definice ze zdravotnických zdrojů znějí jako "neohraničený prostupující zánět měkkých tkáních, nezřídkakdy končící otravou krve nebo amputací končetiny"... náš ó velký pan chirurg nepovažoval za důležité vzít v potaz moje stížnosti na velké bolesti v noze po stržení nehtu... prej: Rozumim, paní je citlivka, strhli jsme jí nehet a ona přiskákala o berlích... mno, a za další 2 dny už jsem ležela na sále
Takže - Profesore, zlato, já bych to klidně i alkoholem léčila ráda, kdyby mě to napadlo, ale to bych s tím musela začít hned po tom úraze a ne až s počínající otravou krve

profesor1 napsal(a):
Tom. tu. : Co takhle vrátit se z Větnamu do ČR? žádné minééés = žádné střepiny v noze
A ta džůůůůngle ty bývá průchodnější! Kde jste to sehnal? Tam musela hospodařit do teďka armáda?! Vyznačit kameny a zavolat techniku jinak bych to u vás typnul na zářijovou smrt z vyčerpání!

Jinak pro ostatní - kůru dole, drží se pod ní vlhkost a breberky. Vím že to stejně dříve uhnije nad zemí, ale pokud je to od toho oleje trošku výš, tak by to mělo 10 lert vydržet stopro. Bavím se ale o vyschlém dubu, který toho nasaje hodně. Čím dýl v lázni, tím líp. Akáty tu nemáme, nemám zkušenost. Jinak já osobně postupně kupuji ty plastové nesmrtelné hnusy.

Nojo, tady byla rec spis o smrcine. Dub do vlhka, akat nebo nekdo dava i Achat.) do normalnich podminek. Smrku nepomuze ani to opalovani, to je spis pro dobrej pocit. U modrinu si nejsem jistej jestli snasi vyslovene vlhko.

ToTom.Tady :) nebyla by lepsi prirodni sucekse ala Jarda Svoboda? Ona by to vyresila zadarmo a lip... ( jen rejpu, vsak se trochu zname z permawebu no ne? ).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mastňáček - ty kleště si zkusím sehnat. Ale ten kovanej cosi věřím, že by taky mohlo fungovat.
Rada "příště nezatloukat nadoraz" je prima - to už teď taky vím
Dub je třeba něčím ošetřovat? Takže nejdřív nechat 3 roky vyschnout, aby byl schopný vůbec něco pojmout a pak další půlrok někde skladovat v oleji, aby něco natáhl (je to vůbec reálné, aby něco natáhl?)

Add. flegmona - nedoporučuji zkoušet. Definice ze zdravotnických zdrojů znějí jako "neohraničený prostupující zánět měkkých tkáních, nezřídkakdy končící otravou krve nebo amputací končetiny"... náš ó velký pan chirurg nepovažoval za důležité vzít v potaz moje stížnosti na velké bolesti v noze po stržení nehtu... prej: Rozumim, paní je citlivka, strhli jsme jí nehet a ona přiskákala o berlích... mno, a za další 2 dny už jsem ležela na sále
Takže - Profesore, zlato, já bych to klidně i alkoholem léčila ráda, kdyby mě to napadlo, ale to bych s tím musela začít hned po tom úraze a ne až s počínající otravou krve

Jestli to sakne se zjisti jednoduse. Rizne se to. Vyjetak zmeni barvu dreva. Jste chytra pani.) 16cm dubovej kul bude schnout hoooodne dlouho.3 roky to je snad i malo, kolik proschne dub za rok, jeden centak? To by vedeli truhlari a drevari. Kdyz vy mate to pletvio zatroleny, ktery vyzaduje kuly bliz k sobe. Drat tam staci solidni rohaky a pak uz je podrzi v primym smeru i laminatovy tycky.

S tou jabkovicej bacha, to se snad musi uzivat uz od kolibky ne?.).

No, jak zjistit, jestli dřevo něco natáhlo, na to bych snad přišla sama. To byla jen hipotetická otázka, zda je vůbec dub schopný něco natáhnout... Profesor psal, že máčí duby. Ostatní se baví o smrčině. Já budu sázet čerstvý dub nebo akát a s ničím dalším už se matlat nehodlám (impregnace). A věřím, že takhle už mi to vydrží do té doby, dokud bude projekt stát ;)
Jj, kůly mám 3,5 - 4m od sebe, abych tam zvládla dát ty vodorovná prkna. Sice je to vícenákladné, ale zas mám jistotu, že se jedná o opravdu pevnou ohradu. Kort, když to zvrchu koním pojistím elektřinou. V zimě, když se v menším výběhu nudí, by mi to totiž zlikvidovali tak jako tak...
Tak jestli budu muset vyměňovat i ta vodorovná břevna, protože se zničí při demontáži, tak je nasnadě otázka, zda se nevykašlat na jakoukoli demontáž a radši zafinancovat nákup úplně všeho a starou odvézt na sběrný dvůr i s pletivem... Mám objednané z lesa 4m kulatiny na výměnu těch vodorovných prken, která se zničí nebo už jsou třeba vyměnit tak jako tak.

Tak pardon madam.) dub tahne, kdyz se dava pod vodu tak tam zkameni, takze tahne. Ale za jak dlouho to nepovim.
Mam pro vas typ :) poslal bych panu uciteli jest par fotek bez cepice a dalsi mu slibil pod podminkou, ze se stavi s pajzrem na to vase pletivo :).

Ty kone jsou pekny potvory teda. Treba je zabavit nejakym tim slowfeederm, aby si tahaly po steblu, to by meli zabavu na celej den? :).

Chytrej kluk ;) on ale ten koňský žaludek jednou naplněn bude, takže pak se ten kůň odebere se na chvíli zabavit něčím jiným, než "se mu slehne" a bude pokračovat ve žraní. Prostě u nich musí být všechno ještě pevnější, než si člověk myslí, že to vydrží... nejlepší je mít je v páskách na velkých pastvách. Velké pastvy nemám, pastviny si šetřím na léto, tedy hotl musíme zimu překlepat na menším (3tis.m.)
S těmi fotkami bych to zas tak nepřeháněla. A přecijen - nevím, jestli jen bez čepice by motivovalo k nějakému výkonu práce s pajzrem v ruce je ale fakt, že když něco kopu v létě, tak moc oblečená nebývám ale to není pozvánka pro makáče

PS: Slowfeedery samozřejmě používám. Bez toho by ta moje bábovka na jaře ani neprošla vratama.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Chytrej kluk ;) on ale ten koňský žaludek jednou naplněn bude, takže pak se ten kůň odebere se na chvíli zabavit něčím jiným, než "se mu slehne" a bude pokračovat ve žraní. Prostě u nich musí být všechno ještě pevnější, než si člověk myslí, že to vydrží... nejlepší je mít je v páskách na velkých pastvách. Velké pastvy nemám, pastviny si šetřím na léto, tedy hotl musíme zimu překlepat na menším (3tis.m.)
S těmi fotkami bych to zas tak nepřeháněla. A přecijen - nevím, jestli jen bez čepice by motivovalo k nějakému výkonu práce s pajzrem v ruce je ale fakt, že když něco kopu v létě, tak moc oblečená nebývám ale to není pozvánka pro makáče

Profesorum staci malo.)
3tis kone kozy ovce? To musi byt woodstock jak vysitej. Ja bych to pletivo teda nabidnul na bazosi nebo tady pro zajemce at si to prijde sundat. Treba neco da. A pak teda ty telegrafni tentononc ne az na doraz no... :).

Ono tady je zvykem, že když se jde na dříví a připlete se do toho dub, tak se zrovna řeže na potřebnou délku, štípne se, ořeže se špička a uloží se až bude potřeba, případně když se objeví v lese uschlý na stojáka, tak se hned běží za hajným a domluví se kácení. Pak je proschlá zásoba. Ono to dřevo nemusí nasát až po střed, každý milimetr dělá ochrannou bránu proti vstupu houby. A třeba jen namočení i surového vám prodlouží životnost o půl roku až rock. A jen tak mezi námi děvčaty až vám ohrada za pět let shnije a budete kupovat zase surové kůly tak já osobně bych si řekl -..." že já vůl tehdá nekoupil jednou tolik, byly by vyschlé a už jsem je mohl mít ponořené v impregnaci"...
A ještě k tomu pajzru - tři rány kladivem a háček, případně hřebík buď vyjede, nebo se urve. (hipííííí možna o dvě rány víc ).

Mam neblahej pocit, ze hippie prave o dve rany vic zarazila ty sponky i vodicim dratem pekne hluboko do prkna :) Proto nad tim ted tak lamentuje. Kolik metru toho je?

Viděl jste ty bicáky? určitě taky na tři rány
Ne, teď vážně. Jsem na to zvědavá. Už jsem pár polí předělat musela a vím, jak jsem se s tím patlala, tak když si představím, že to vynásobím stovkou, tak na mě jdou mrákoty...
Mastňáčku - úplně nevím, v čem je problém s tím zimovištěm? Ty 2 koně se stejně držej na vydlážděnym prostranství u sena, občas se projdou, protáhnout, jdou se napít... koně, co stojej celej den v boxe, jistě maj daleko menší komfort. Moje choděj pod sedlo, pod děti a do velkého výběhu se proběhnout, když je slušně, takže fakt to nejsou žádné chudinky. Ovce tam mám 4 a 2 zakrslé kozy. Jsou lidi, kteří na takovémto prostoru mají tento počet zvířat celoročně a říkají tomu pastva Jinak se bavíme asi o 2,5 ha na tento počet zvířat v době pastevní sezóny ;).

Je toho hektar rozdělenej na 3 části...

PS: Už mě máte prokouklou

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
PS: Už mě máte prokouklou

:) ani tak o svaly jde o to se dobre trefit.) pouzivam tyhle sponky jen na zafixovani dratu na kulu, pak na to prijdou vajicka. Zatloukam prave tema klestema, nemaj moc velkou "kladivovou" plochu a navic vroubkatou. Tak si obcas udelam vroubkatou manikuru. S tim inzeratem to zvazte, spousta ovcaku jsou chudaci jako ja a tak dale...a pro korunu si slachy namuzou :)
Na asi 2200metrech jsem vloni zimoval 7 ovci a na jare bylo nahnojino a okolo krmiste vydupano az hruza. To je fakta, jsou lidi co na tomhle maj celorocne, maj ale asi nemaj v hlavach. Vetsinu pauzy na zotavenou resim v hlave, jak nalozit na jare s pastvinama a loukou na seno. Uz moooc dlouho se ani neprihnojovalo ani nedosejvalo. Ale to sem nepatriiii.

Tuhle část mám na zničení. A půlka z ní stejně k újmě nepřijde - tam se nezdržují.. Horní půlka - kde je krmeliště, voda a cesta, kde občas dostanou od kolemjdoucích nějakou mňamku, je jak tankodrom, to je jasný. Zvířata se zdržují na zpevněných plochách + v přístřešcích.
Zimní výběh se regeneruje asi tak 3 měsíce a pouštím na něj jen jednou za sezonu. Na vyšlapané půlce roste spíš býlí, na spodní, té nerozšlapané, roste normálně tráva.
Na letní půlhektar pro cca 4 ovce a 2 kozy koně nepouštím. Pastviny, kam pouštím koně, musím kydat od bobků, protože nejsou tak velké, abych je nechávala vlastnímu osudu. Min. rok jsem vápnila a rozhazovala kompost, dosévám každý rok jak semenem, tak struskou z balíků sena, pokud je dostatečně semínkatá.
Jen teď řeším, že nemůžu sehnat rozmetač a potřebuju nutně vzkřísit z mrtvých louku po tom minulém létě. Min. rok jsem to ještě řešila růčo (půlhektar kompost s vápencem), ale letos potřebuju udělat cca 1,5 ha a to by mě jeblo to házet lopatou... tak snad někoho místního s technikou ukecám :).

Je to bez techniky na pikacu ze? :) Clovek musi bejt nadsenec.

No, ikdyz jsem nadsenec, tak 30 tun fakt rucne rozhazovat nebudu... Kazdopadne na tu louku toho snad tóik potreba jako na pole nebude. I tak to pro me znamena sehnat nakladac na kompostarnu, dopravu odtamtud na pastvinu, nakladac k pastvine a traktor s rozmetacem... Myslim, ze jsem bez sance.

Nechci vám nijak vnikat do vaší intimní diskuse, ale s kůlama mi kdysi poradil jeden starý pán (on má dřevěnou ohradu starou od roku 1960-1965 - neví to přesně, viděl jsem ji a viděl jsem fotky, fakt tam stojí a je funkční), já si pomalu chystám materiál, až se mi rozpadne stávající dřevěná ohrada, provedu výměnu postupně po stranách - letos je v plánu první část (cca 250 metrů).

Kůly akátový nebo dubový - silnější (30 cm), dlouhý 2 m, na spodní straně proti sobě udělat zádlaby 5 cm hluboký,40 cm dlouhý. Předem si přirychtovat u kováře zásobu nohou - to je metr a půl dlouhou kulatinu desítku, na konci se závitem 25 cm. Na závit natočit na doraz takovou jakoby vidlici s číslovýho plocháče 5 cm širokýho. No a pak to jede jednoduše - závit se nadoraz natluče do sloupku zespoda, ty plocháče přiložíme do přichystaných zádlabů, pak se plocháče provrtají krz sloupky a chytnou se napevno k sobě. Když je připravených tak 10 sloupků, ručním zemním vrtákem vyvrtat díru do půl metru, do dna natlouct ocelovou trubku do dalšího půl metru, do trubek vložit nohy, zalejt řídkým betonem. Když je řada sloupků v zemi, chytit je horním rahnem, pro sichr zavětrovat, pak díry vyvrtaný vrtákem řádně utemovat kamením a hlínou.

Jo, zapomenul jsem že důležitý je ty plocháče dávat ve směru plotu - dost blbě se do nich tlučou hřebíky . No a pak se dají prostřední a dolní rahna, natřít (třeba lysolem), celý se to potáhne ovčím pletivem a doma se masírujou ramena a chystaj další kůly a nohy

Je to drahý, ale je to prakticky nafurt.

To jste statečnej, že jste "vnikl do naší intimní diskuse" (to mě pobavilo)
Věřím, že to funguje. Třeba se někdo rozhodne inspirovat - proto je taky ta diskuse veřejná.
Pro mě bohužel, ikdybych se s tím chtěla takhle dřít, nesmyslná - nepracuji na svém.
Navíc už jen představa sloupku, který sama neunesu (a to 2m kus akátu nebo dubu při průměru 30 cm jistě neunesu, to bude kolem 50 kg), je nesmyslná. Je to práce pro několik chlapů ;).

Je to práce pro jednoho chlapa, ale bolej z toho ruce až u prde... jak se u nás říká

Počítám s tím, že to bude definitivní a poslední oplocení, které budu dělat - mám přes 50, takže by mně to mělo přežít.

Teda to je jak priprava na okupaci :) Ale jo, pevny a trvnalivy to bude. Taky ale drahy, moc moc. Malo kdo z "chudasu" ma na to okamzite jednorazove uvolnit takovy finance. Tak se to lepi jak to jde. Clovek nevi, kdy mu co rupne a obirat rodinu o penize. U toho akatu me to snad i prijde zbytecny delat takovy obstrukce z ohradou. Pokud neni podlozi skala tak proste zatlacit. Nemusi byt na pletivo uz povoleni?

Ono, drahý - jak se to vezme. Ten dědek tohle oplocení dělal se svým tátou - podle jeho slov po tom co se ženil (to bylo 1960) a před tím než táta zemřel (to bylo 1965). Plot stojí - dvakrát musel opravovat nějaký kůly (strom po bouřce spadl na plot) a párkrát měnil zrezlé pletivo (neví kolikrát). Takže to stojí určitě 50 let. Kolikrát za tu dobu by měnil klasický kůly? Řekněme desetkrát? Ten jeho plot je určitě v lepším stavu, než můj, kterej je čtyři roky starej... A odhaduju že vydrží ještě hodně dlouho - na rozdíl od toho mýho

To Mastňaček: Povolení netřeba, jenom územní souhlas. A i k tomu jsou taky občas potřeba vyjadřovačka.

tom.tady napsal(a):
To Mastňaček: Povolení netřeba, jenom územní souhlas. A i k tomu jsou taky občas potřeba vyjadřovačka.

Tak to by me mohlo :).