Pastevní směs

Http://www.vupt.cz/content/files/sm%C4%9Bsi/2016nabidkasmesiTroubsko.pdf
je tam smes primo na pastvu pro ovce. Takova aby snasela ulehavani, okusovani atd.
Sam se chystam ji poridit a vyzkouset. Ale pozor na zpusob jakym to budete dosejvat. Pouhy rozhazeni po stavajicim porostu je mrhani penezma. Nemam prakticky zkusenosti, zatim shanim jen informace a ctu. Nejlepsi se me zatim zda varianta s prisevem do vyfrezovanych pruhu. Poud bych dosejval jen do zbranovany louky, tak jen struskou ze sena, urcite ne kupovanym seminkem, je to drahy jak pes.

lukasce napsal(a):
Zdravím, jsem hobby chovatel starám se o 6ks bahnic. Bylo mi doporučeno velkochovatelem ovcí (stará se o stádo cca 200ks ovcí), at po bramborech na 30-arovém pozemku zaseji pro ovce směsku jetelotrávy. Taky by mě zajímaly názory zkušenějších chovatelu. S pozdravem, Lukáš.

S tou jetelotravou bych byl opatrnej. Na seno dobra vec, navic kdyz se to ususi setrne, tak z toho bude krasny seno pro kojici bahnice. Ale na pastvu se hodi jen maly zastoupeni jetele bileho plaziveho. Nekdy jsou rady od velkochovatelu k "nezaplaceni". Maji to na haku.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
S tou jetelotravou bych byl opatrnej. Na seno dobra vec, navic kdyz se to ususi setrne, tak z toho bude krasny seno pro kojici bahnice. Ale na pastvu se hodi jen maly zastoupeni jetele bileho plaziveho. Nekdy jsou rady od velkochovatelu k "nezaplaceni". Maji to na haku.

Taky přemyšlím první jetelotrávu usušit jak píšete pro kojící bahnice. Nemyslim si, že to má velkohovátel " na háku", ale trochu mám z toho 50% podílu jetele strach. Díky za radu a názor Mastnacku.

50% je moc. To byste pak musel past jen za sucha. Nepoustet tam ovce ani zrana kdyz je rosa a pak vecer kdyz pada. Nevim jak po druhy seci. Nikdy jsme louky nemely moc zajeteleny. Ale pamatuju si, ze pri prvni seci kdyz jsme jeste sekali MF70kou, tak to ta masinka nezvladala. jetel se omotal okolo rozhaneciho koliku a konec.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
50% je moc. To byste pak musel past jen za sucha. Nepoustet tam ovce ani zrana kdyz je rosa a pak vecer kdyz pada. Nevim jak po druhy seci. Nikdy jsme louky nemely moc zajeteleny. Ale pamatuju si, ze pri prvni seci kdyz jsme jeste sekali MF70kou, tak to ta masinka nezvladala. jetel se omotal okolo rozhaneciho koliku a konec.

Rozumím, škoda, že jsem na podzim při googlování o vhodných směskách pro ovce a kozy, nenarazil na ten Váš odkaz a směsku " Pastvina pro ovce a kozy top". Vůbec bych nepřemýšlel a objednal si požadované množství na 3 roky. Lukáš.

Neveste hlavu. Na pozdim bylo stejne sucho. Na jare je te vlahy vic. A pokud mate pastvinu od ovci vyholenou na drn, tak politat branama a vzejde. Zrovna vcera jsem si zjistoval za jak dlouho vzejdou jednotlive druhy prave u te ovci pastvy. Vetsina je do 14dni. jen jedna mela asi 20. Nejsem si ale jisty, jak dlouho si udrzi travni semeno klicivost.

Čo sa týka obohatenia pastvin o rastliny s antihelmintickým účinkom bolo by super zohnať semeno Sericea lespedeza a pridať do zmesi, tá sa tak v zahraničí používa kvôli jej účinku proti GIN (znižuje sa tvorba vajíčok) najmä vlasovke a pod. Je to niečo ako kríčková ďatelina s vysokým obsahov tanínu, bohatá na bielkoviny. Tiež štírovník růžkatý(ladenec) a cigorku(čakanku). Kozy ju majú sericeu rady aj čerstvú, ovce a dobytok skôr ako seno(sušenú).

Já používám tuhle: http://obchod.roznovska-travni.cz/cz/eshop/k/travni-smesi/pastevni-travni-smesi/pastevni-smes-2-polopozdni-bez-jetelu-10-kg/89/
a jsem s ní maximálně spokojeny. Díry jsem doséval plazivým jetelem Huia od stejné firmy. Tutéž směs používám k domácí - sudové výrobě senáže a ovce se po tom chcou utlouct.

Gocz napsal(a):
Já používám tuhle: http://obchod.roznovska-travni.cz/cz/eshop/k/travni-smesi/pastevni-travni-smesi/pastevni-smes-2-polopozdni-bez-jetelu-10-kg/89/
a jsem s ní maximálně spokojeny. Díry jsem doséval plazivým jetelem Huia od stejné firmy. Tutéž směs používám k domácí - sudové výrobě senáže a ovce se po tom chcou utlouct.

Dobrý den, můžete prosím popsat postup u sudové výroby siláže? A pro upřesnění, tu siláž jste dělal z toho plazivého jetele nebo z pastevní směsi? Předem děkuji, Lukáš.

moonika napsal(a):
Čo sa týka obohatenia pastvin o rastliny s antihelmintickým účinkom bolo by super zohnať semeno Sericea lespedeza a pridať do zmesi, tá sa tak v zahraničí používa kvôli jej účinku proti GIN (znižuje sa tvorba vajíčok) najmä vlasovke a pod. Je to niečo ako kríčková ďatelina s vysokým obsahov tanínu, bohatá na bielkoviny. Tiež štírovník růžkatý(ladenec) a cigorku(čakanku). Kozy ju majú sericeu rady aj čerstvú, ovce a dobytok skôr ako seno(sušenú).

To je vážně zajímavá rostlina, ale těžko ji sehnat. Štírovník se sehnat dá, i ho výrobci přidávají do bylinných pastevních směsí. M.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je vážně zajímavá rostlina, ale těžko ji sehnat. Štírovník se sehnat dá, i ho výrobci přidávají do bylinných pastevních směsí. M.

Jj štírovník tu bežne vidieť, ten je tiež dobrý kvôli obsahu tanínov. Sericeu jedine objednať niekde v zahraničí, je to škoda že ju tu zatiaľ nemáme, stálo by to zato. Nemala by to byť náročná rastlina.

Kdyz si nekdo date praci a najdete spolehlivyho dodavatele v zahranici, tak to muzu objednat a muzeme se slozit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kdyz si nekdo date praci a najdete spolehlivyho dodavatele v zahranici, tak to muzu objednat a muzeme se slozit.

Pokukám to, prípadne vyskúšam objednať najskôr menšie množstvo a vypestovať, keď už to tu propagujem, tak nech mám aj praktickú skúsenosť než niečo na 100pro odporučím. (asi na skúšku objednám odťiaľto http://www.ebay.ch/itm/262019502626?redirect=mobile#shpCntId )

Tak souhlasim :)
Jinak kdyz jsme u tech bylin. Jedna veterinarka me doporucila jednu takovou, kvete bile vetsinou okolo rek a potoku ale ja si nemuzu za buh vzpomenout na jmeno. ma to byt takovy nejaky vselek snad i pro lidi.

moonika napsal(a):
Jj štírovník tu bežne vidieť, ten je tiež dobrý kvôli obsahu tanínov. Sericeu jedine objednať niekde v zahraničí, je to škoda že ju tu zatiaľ nemáme, stálo by to zato. Nemala by to byť náročná rastlina.

Zdravím, trochu jsem se zaobírala touto pro mě doposud neznámou bylinou, našla jsem v Čechách prodávanou Lespedézii dvoubarvou, dle obrázku neznámá není, sehnat by se určitě dala, tak jsem se chtěla optat, myslíte, že by nahradila tu Lespedézii hedvábitou? Děkuji...

haka68 napsal(a):
Zdravím, trochu jsem se zaobírala touto pro mě doposud neznámou bylinou, našla jsem v Čechách prodávanou Lespedézii dvoubarvou, dle obrázku neznámá není, sehnat by se určitě dala, tak jsem se chtěla optat, myslíte, že by nahradila tu Lespedézii hedvábitou? Děkuji...

Aj tá by mala byť bohatá na tanín, ale neporovnávala som aký obsah tanínov sa cca uvádza v porovnaní s sericea lespedeza c. a neviem či neobsahuje nejaké nevhodné látky, ale niekde to vraj vysádzali ako potravu pre jelene. Len ono to je vyslovene krík, oproti s.l.c. A strašia že je silne invazívna, aj keď neviem či aj v našich podmienkach, pokukám. ja to asi skúsim, u nás v záhrade :) Vďaka. Mastňáčkovi už tú sericeu lesp.c.poslali, tak budem experimentovať:) Hlavne na semeno, tento rok.

moonika napsal(a):
Aj tá by mala byť bohatá na tanín, ale neporovnávala som aký obsah tanínov sa cca uvádza v porovnaní s sericea lespedeza c. a neviem či neobsahuje nejaké nevhodné látky, ale niekde to vraj vysádzali ako potravu pre jelene. Len ono to je vyslovene krík, oproti s.l.c. A strašia že je silne invazívna, aj keď neviem či aj v našich podmienkach, pokukám. ja to asi skúsim, u nás v záhrade :) Vďaka. Mastňáčkovi už tú sericeu lesp.c.poslali, tak budem experimentovať:) Hlavne na semeno, tento rok.

Já totiž rozumím pouze italsky, takže jsem se mořila půl dne a hledala nějaké info na webech v Itálii, je to invazivní rostlina, ale píšou, že v Texasu, takže těžko říct, zda-li i u nás. Jinak ji doporučují zejména pro kozy, pro ovce nasušenou. Kozy ji dají i čerstvou. A pán s přezdívkou "mastňáček" ji má z toho linku od Vás z Ebay? Já moc německy nerozumím. Díky.

A jste si jistí, ze se to hodí na pastvinu? Vypadá to dost podobne vojtěšce a ta moc odolná sešlápávání není.

haka68 napsal(a):
Já totiž rozumím pouze italsky, takže jsem se mořila půl dne a hledala nějaké info na webech v Itálii, je to invazivní rostlina, ale píšou, že v Texasu, takže těžko říct, zda-li i u nás. Jinak ji doporučují zejména pro kozy, pro ovce nasušenou. Kozy ji dají i čerstvou. A pán s přezdívkou "mastňáček" ji má z toho linku od Vás z Ebay? Já moc německy nerozumím. Díky.

Áno, odtiaľ, predajca je v španielsku. o tej bicolor ešte pogúglim. Jej semeno ponúkajú aj tu http://www.e-semena.sk/sk/izbove-rastliny-semena-predaj/?slist_page=0&slist_letter=l ale je to tam nejaké zapeklité, akosi mi to nejde hodiť do košíka ale písala som im tak uvidíme.

Massaro napsal(a):
A jste si jistí, ze se to hodí na pastvinu? Vypadá to dost podobne vojtěšce a ta moc odolná sešlápávání není.

Ono nikde moc informací není, já to vyčetla na jednom italském webu, je to číslo jedna proti hlísticím. Psali hlavně pro kozy, ovce a krávy sušené. Je totiž rozdíl mezi hedvábitou a dvoubarevnou, ta první je spíš jako jetelina ta druhá keřík, jen nikde nemůžu najít ten obsah taninu, třeba někdo pomůže. Ale pastvinu určitě patří..

Sericea lespedeza c. sa používa aj na pastviny, ale ja ju plánujem pestovať samostatne a potom pridávať k senu. Niekde som čítala že majú zvlášť pastviny so sericeou a púšťajú tam zvieratá na určitú dobu v určitých intervaloch. Zvieratá na ňu nepúšťajú kým nemá cca 25cm. Veľa dobrých informácií je napr tu: http://www.aces.edu/pubs/docs/A/ANR-1318/ANR-1318.pdf tu je stránka kde je súhrn veľmi zaujímavých linkov http://www.wormx.info/#!sl/c2b8 Inak neviem či som to tu spomínala ale je účinná aj u kokcídií. Neviem ako sa jej bude dariť v chladnejších oblastiach, my sme tu taký stred, otestujeme, stojí za pokus.

Ja ji asi vyseju do zahradky a posusim. varianta s kouskem odcervovaci pastvy neni spatna.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Http://www.vupt.cz/content/files/sm%C4%9Bsi/2016nabidkasmesiTroubsko.pdf
je tam smes primo na pastvu pro ovce. Takova aby snasela ulehavani, okusovani atd.
Sam se chystam ji poridit a vyzkouset. Ale pozor na zpusob jakym to budete dosejvat. Pouhy rozhazeni po stavajicim porostu je mrhani penezma. Nemam prakticky zkusenosti, zatim shanim jen informace a ctu. Nejlepsi se me zatim zda varianta s prisevem do vyfrezovanych pruhu. Poud bych dosejval jen do zbranovany louky, tak jen struskou ze sena, urcite ne kupovanym seminkem, je to drahy jak pes.

Moc děkuji za tento tip, jen mám dotaz na ten jetel luční. Prý není pro ovce vhodný. Mám se bát? Na předchozí pastvině jsme jej měli (sice hodně to je pravda) a měly z toho problémy. Je zde uvedeno sice jen podíl 8%, ale i tak. Děkuji.

K tomu jetelu jsem vam napsal do soukr. zprav.

Na prisev jsem nasle peknou masinu, ktera s pouziva na golfovy a jiny hriste.
http://www.ittec.cz/cs/site/stroje_a_technika/regenerace/seci-stroje/seci-stroj-speed-seed.htm

Pujcujou ji za 4000, - + dph za den. kdybych to nemel takovou streku tak asi nevaham a sel bych do toho.

lukasce napsal(a):
Dobrý den, můžete prosím popsat postup u sudové výroby siláže? A pro upřesnění, tu siláž jste dělal z toho plazivého jetele nebo z pastevní směsi? Předem děkuji, Lukáš.

Potřebujete plastový sud s dobře těsnícím víkem - na sponu. Posečete trávu - pastevní směs i s tím plazivým jetelem. Necháte ji den zavadnout, jako když sušíte seno. Klidně i jednou obrátit. Pak ji našlapete do sudu jako zelí. Já používám 140 litrové sudy a vejde tam asi 6 vrchovatých koleček. Po sešlapání každého kolečka to trochu posypete solí a našlapete další. To zopakujete až do úplného naplnění sudu. Pak to necháte alespoň 8 týdnu kvasit mléčným kvašením a můžete začit krmit. Nelekněte se, vrchní vrstva(tam, kde se dostal kyslík) zplesniví. To musíte samozřejmě vyhodit.

Já silažuji do sudu cukrovarske rízky. Taky kdysi mi to od vika plesnivělo. Radil jsem se známym z VÚŽV, a ten mi doporučil nesolit a dobre utěsnit. Jako zaklad kvasinek lze použit bily živý jogurt do vlažné vody a občas pokropit. Loni jsem nesolil, vika obalil smrštovací folii a letos mám poprve siláž bez plísně.

Gocz napsal(a):
Potřebujete plastový sud s dobře těsnícím víkem - na sponu. Posečete trávu - pastevní směs i s tím plazivým jetelem. Necháte ji den zavadnout, jako když sušíte seno. Klidně i jednou obrátit. Pak ji našlapete do sudu jako zelí. Já používám 140 litrové sudy a vejde tam asi 6 vrchovatých koleček. Po sešlapání každého kolečka to trochu posypete solí a našlapete další. To zopakujete až do úplného naplnění sudu. Pak to necháte alespoň 8 týdnu kvasit mléčným kvašením a můžete začit krmit. Nelekněte se, vrchní vrstva(tam, kde se dostal kyslík) zplesniví. To musíte samozřejmě vyhodit.

Děkuji, je třeba tam dolít vodu?...Vydrží mi to až do února? Lukáš.

vn napsal(a):
Já silažuji do sudu cukrovarske rízky. Taky kdysi mi to od vika plesnivělo. Radil jsem se známym z VÚŽV, a ten mi doporučil nesolit a dobre utěsnit. Jako zaklad kvasinek lze použit bily živý jogurt do vlažné vody a občas pokropit. Loni jsem nesolil, vika obalil smrštovací folii a letos mám poprve siláž bez plísně.

Co znamena bily živý jogurt do vlažné vody ? Normální jogurt a místo soli pokropit? díky, Lukáš.

lukasce napsal(a):
Děkuji, je třeba tam dolít vodu?...Vydrží mi to až do února? Lukáš.

Já vodu nedolívám, do sudu nebo kbelíku to udusáte tak, že by se tam ani žádná nevešla, a takováhle siláž mi vydržela zapomenutá až do přespříštího roku. Ale pozor, aby siláž nekonzumovala kůzlata, která jsou ještě na mléce. M.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já vodu nedolívám, do sudu nebo kbelíku to udusáte tak, že by se tam ani žádná nevešla, a takováhle siláž mi vydržela zapomenutá až do přespříštího roku. Ale pozor, aby siláž nekonzumovala kůzlata, která jsou ještě na mléce. M.

Děkuji, to znamená i jehnata? Kolik dávate denní přídel siláže na ovci/kozu, díky Lukáš.

Ano, dozajista i jehňata. Já jsem dávala jeden 30litrový kbelík na 16 koz, ale ne každý den, pořád to nechtěli, tak ob den. Dávala jsem to spíš pro zpestření než jako hlavní krmivo. To bych si asi netroufla kvůli kvalitě dojeného mléka. M.

lukasce napsal(a):
Děkuji, je třeba tam dolít vodu?...Vydrží mi to až do února? Lukáš.

Vodu tam dolít nesmíte. Jinak z toho máte hnusnou mazlavou hmotu. Proto se to den suší než se to do toho sudu šlape. Vydrží to určitě do května. Déle jsem to nikdy neměl.

vn napsal(a):
Já silažuji do sudu cukrovarske rízky. Taky kdysi mi to od vika plesnivělo. Radil jsem se známym z VÚŽV, a ten mi doporučil nesolit a dobre utěsnit. Jako zaklad kvasinek lze použit bily živý jogurt do vlažné vody a občas pokropit. Loni jsem nesolil, vika obalil smrštovací folii a letos mám poprve siláž bez plísně.

Dík za rady. Už vím, proč některé sudy nebyly ve vrchní části plesnivé. Já jsem je asi zapomněl posolit. V tom případě už to dělat nebudu. Myslíte, že by byl problém, kdybych to sice prosoloval, ale neposolil úplný vrch sudu? S tou folii to určitě zkusím.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano, dozajista i jehňata. Já jsem dávala jeden 30litrový kbelík na 16 koz, ale ne každý den, pořád to nechtěli, tak ob den. Dávala jsem to spíš pro zpestření než jako hlavní krmivo. To bych si asi netroufla kvůli kvalitě dojeného mléka. M.

Poradíte mi, proč jehňatům ne? Ty moje 3-tydenní už to normálně žerou. Taky to, ale dávám jenom na zpestření.

Úplně přesně to nezdůvodním, protože si to nepamatuju, ale má to něco společného s účinkem mikroorganismů ze siláže na mléko v žaludku mláděte přežvýkavce. Chápu to tak, že by mohlo dojít k vytvoření špatné mikroflóry. Možná to někdo vysvětlí líp nebo mě vyvede z omylu .

Jehňata i kůzlata mě senáž žerou normálně.

Prosím o upřesnění pro laika: informace ohledně senáže je, že po otevření velkého balíku je třeba to skrmit optimálně do 4 dnů - dle teploty se čas zkracuje nebo při mrazech prodlužuje.
Když otevřu takovýto sud s po domácku udělanou siláží, nehrozí úplně totožně znehodnocení krmiva z důvodu přístupnosti vzduchu k breberkám v sudu? Nerada bych takhle složitě něco vyráběla a pak to musela vyhodit, protože to zplesniví :(
A s tím plesnivým hořejškem jsem se úplně ztratila - aby to nezplesnivělo, je tedy dobré úplný finální vršek, než to člověk zaklopí víkem a zavře na obruč, posolit, ano? Kolik soli, aby to mělo efekt? Když to splesniví, jak moc prostupuje plíseň dolů - nemělo by se to vyhodit všechno? :( kdybych to vyráběla, tak nejspíš pro kozy, jejichž mléko pijeme, tedy skrz mléko bychom přijímali ty škodliviny...

Nevím, kolik máte koz, ale já většinou viděl krmit senáž přímo z balíku, tzn. neomezeně. Takže si myslím, že nehrozí, že byste 120l sud krmila nějak dlouho. Spíš bude problém našlapat dost sudů, aby to krmení mělo dostatečný efekt

V silážach bývajú aj klostrídie, možno preto to nie je ideálne pre tie mladé(ale aby sa klostr. v tele namnožili musia byť splnené určité podmienky, napr. zvýšenie ph pri nedostatočnom stravení bielkovín(prepíjanie mliekom a pod)... a tiež mlieko zvierat kŕmených silážou- môžu byť problémy pri výrobe syra napr. durenie syrov(pozdní).

Massaro napsal(a):
Nevím, kolik máte koz, ale já většinou viděl krmit senáž přímo z balíku, tzn. neomezeně. Takže si myslím, že nehrozí, že byste 120l sud krmila nějak dlouho. Spíš bude problém našlapat dost sudů, aby to krmení mělo dostatečný efekt

Rozumím. Tak se na to vykašlu. Myslela jsem to jako přilepšenou, ale určitě bude jednodušší koupit třeba řepu Kozy, pro které jsem to zamýšlela, mám dojné,2-3 ks.

moonika napsal(a):
V silážach bývajú aj klostrídie, možno preto to nie je ideálne pre tie mladé(ale aby sa klostr. v tele namnožili musia byť splnené určité podmienky, napr. zvýšenie ph pri nedostatočnom stravení bielkovín(prepíjanie mliekom a pod)... a tiež mlieko zvierat kŕmených silážou- môžu byť problémy pri výrobe syra napr. durenie syrov(pozdní).

Klostridie a lysterie hrozí, pokud se tráva pro senáž seče moc nízko a naberete si tam hlínu z krtinců a mravenišť. Jinak je to bezpečné. Psal jsem, že šlapu senáž do 140 l sudů. Používám to opravdu jen na přilepšení, takže ten sud vydrží pro 5 bahnic přesně 7 dní. Loni jsem těch sudů šlapal 24, takže mi to vychází od října do dubna. Ještě se mi nestalo, že by nějaký sud začal po těch pár dnech plesnivět. Může to být tím, že vždy odebíráte horní část, to je ta ve styku se vzduchem.
Pokud jsem to dobře pochopil, tak senáž raději nesolte. Netuším proč, ale ono to opravdu s tou solí plesniví víc. Myslím v horní vrstvě sudu. Plíseň se, ale dolů nedostane. Vypadá jako ta plíseň, která je na hermelínu, taková hutná. Možná, kdybyste ten sud položila, ale nezkoušel jsem to.

Nevim, sul davam kdyz mam pocit ze foukam na pudu vlhky seno, tak pro dobrej pocit pri hazeni hodim sem tam par hrsti do fukaru. Jakej smysl to ma u senaze v sudu, to me nenapada.

Http://naschov.cz/predchazet-klostridiim-v-silazi/.

Sůl se dává do soudku když se dělá kysané zelí. Zajišťuje uvolnění vody ze strouhaného zelí, která se následně vybírá (i s rozpuštěnou solí), aby zelí mělo menší vlhkost a líp proběhlo mléčné kvašení. U senáže to má opačný efekt, protože osolíte, a súl zpětně s případnou vodou ze senáže nevyberete, tudíž mléčné kvašení nepodpoříte, ale omezíte.

profesor1 napsal(a):
Sůl se dává do soudku když se dělá kysané zelí. Zajišťuje uvolnění vody ze strouhaného zelí, která se následně vybírá (i s rozpuštěnou solí), aby zelí mělo menší vlhkost a líp proběhlo mléčné kvašení. U senáže to má opačný efekt, protože osolíte, a súl zpětně s případnou vodou ze senáže nevyberete, tudíž mléčné kvašení nepodpoříte, ale omezíte.

Dík. Já jsem si to myslel. Takže i receptury zkušených chovatelů mají své vady.