Prosím o radu i když nevím jestli mi tu někdo dovede poradit mám problém se starší ovečkou která má nepokračující porod nemá kontrakce dle mého názoru bude plod mrtvý volal jsem veterináře sahali jsme do ní a dle jeho názoru je děloha překroucená a krček není otevřený podali jsme jí depotocin prý by to mohlo vyvolat kontrakce pokud to však do pár hodin nepomůže budu ji muset utratit. Má někdo s tímto zkušenost ?
Pokud není otevřený krček, tak nemá smysl vyvolávat kontrakce. Jehně nemá kudy projít.
Hormony na podporu zprůchodnění porodních cest májí ale podle našeho veta dost omezenou účinnost. Pokud by byla otevřená, tak oxytocin, ale jen v prvních několika hodinách porodu.
U nás to skončilo kafinou...
Uživatel s deaktivovaným účtem

marcel01
napsal(a):
Já to vidím taky bledě ten krček je prý překroucený že se to stává i u krav tak jsem myslel jestli někdo nemá zkušenost že by se to nákým způsobem uvolnilo přetočilo zpět. Pokud se to nepovede utratím ji a bude aspoň na maso pro psy.
Pokud má torzi dělohy, tak jí depotocin zabije, bez legrace. když tyhle látky podáte zvířeti, které nemá průchodné porodní cesty, tak kontrakce dělohu roztrhají.
jinak u ovce jsem to nikdy neviděla, ale u krávy je možná repozice a taky se provádí.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Pokud prostě jen není otevřená, tak císař. nebo maso pro psy.
Kdysi nám pomohl s kozou, která měla torzi dělohy jeden pan veterinář už v důchodu. Ležel před ní snad dvě hodiny. Kůzlata (3) už jsme nezachránili, koza přežila a byla zcela zdravá a v pořádku, ale rekonvalescence trvala skoro 2 měsíce a prvních 14 dní stála s hlavou do rohu chlívku, skoro nežrala, stěží pila a pře už bylo venku teplo, dávali sme jí studený obklady na hřbet v oblasi pánve. A odvary hlavně z kontryhele a měsíčku zahradního a z lněného semínka.
Dožila se 16ti let a měla za život 24 kůzlat, a nadojila tak mezi 7 a 8mi tisíci litrů mléka za celý život, naposledy rodila ve 12ti letech a byl to můj první přežvýkavec.
A pan doktor tehdy naprosto kategoricky nic nechtěl, přesto, že to byl nejkomplikovanější zákrok, který jsem u kozy nebo ovce v terénu zažila a tak jsme mu doslova vnutili kus sýra, špek, slivovici a pytel jablek.
Inu jsou to paradoxy...
Uživatel s deaktivovaným účtem

U jedné torze dělohy u ovce jsem asistoval. Jen jsem ale otáčel ovci, protože starší chovatelka toho nebyla schopná a měl jsem to "za bukem" tak jsem byl k tomu povolán. U krav se nám tohle stává trochu častějc. Nicméně mě překvapuje že tohle je další případ, kde se píchne depotocin nebo oxytocin v době, kdy by se to podle mě opravdu píchat nemělo. Setkávám se s tím docela často takhle v diskuzích a nějak mi to hlava nebere.
Jak je na tom ovce dnes? A co ta jehňata, podařilo se nějaké zachránit?
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
U jedné torze dělohy u ovce jsem asistoval. Jen jsem ale otáčel ovci, protože starší chovatelka toho nebyla schopná a měl jsem to "za bukem" tak jsem byl k tomu povolán. U krav se nám tohle stává trochu častějc. Nicméně mě překvapuje že tohle je další případ, kde se píchne depotocin nebo oxytocin v době, kdy by se to podle mě opravdu píchat nemělo. Setkávám se s tím docela často takhle v diskuzích a nějak mi to hlava nebere.
Jak je na tom ovce dnes? A co ta jehňata, podařilo se nějaké zachránit?
Tak já dělala na porodně, kde se telilo 700 + jalovic za rok, o sto metrů dál další
porodna, dva stovkové kravíny, přibližně stejný počet porodů, vedle velkokapaciťák
s 800 krávama, kde si dělali porody krav sami, a okud se krávy dál třídily do
brakových a užitkových stájí a na šlechtitelské stáje. Za 11 let jsem tam na celém
středisku s takovým množstvím dobytka nezažila totzi dělohy. Tak si říkám, čím to
na vašem pracovišti může být, že se vám to stává častějc.
Můžete mě popsat, jak jste zajistili u ovce, aby jste při otáčení ovcí podrželi dělohu
s jehňaty, aby se neotáčela souběžně s ovcí a došlo tím k přetočení dělohy na
správnou stranu a tím k uvolnění a zprůchodnění krčku ? Ráda si nechám poradit.
Co kdyby. Nebo že by zase...?
Uživatel s deaktivovaným účtem

pajca
napsal(a):
Tak já dělala na porodně, kde se telilo 700 + jalovic za rok, o sto metrů dál další
porodna, dva stovkové kravíny, přibližně stejný počet porodů, vedle velkokapaciťák
s 800 krávama, kde si dělali porody krav sami, a okud se krávy dál třídily do
brakových a užitkových stájí a na šlechtitelské stáje. Za 11 let jsem tam na celém
středisku s takovým množstvím dobytka nezažila totzi dělohy. Tak si říkám, čím to
na vašem pracovišti může být, že se vám to stává častějc.
Můžete mě popsat, jak jste zajistili u ovce, aby jste při otáčení ovcí podrželi dělohu
s jehňaty, aby se neotáčela souběžně s ovcí a došlo tím k přetočení dělohy na
správnou stranu a tím k uvolnění a zprůchodnění krčku ? Ráda si nechám poradit.
Co kdyby. Nebo že by zase...?
Jeden člověk dělá osu kola a drží dělohu. teda drží plod v děloze i s dělohou a ostatní otáčejí. na tuhle metodu musí být krček prostupný pro ruku.
no a nebo se použije prkno a děloha se drží zvenčí.
nebo císař.
Uživatel s deaktivovaným účtem

pajca
napsal(a):
Tak já dělala na porodně, kde se telilo 700 + jalovic za rok, o sto metrů dál další
porodna, dva stovkové kravíny, přibližně stejný počet porodů, vedle velkokapaciťák
s 800 krávama, kde si dělali porody krav sami, a okud se krávy dál třídily do
brakových a užitkových stájí a na šlechtitelské stáje. Za 11 let jsem tam na celém
středisku s takovým množstvím dobytka nezažila totzi dělohy. Tak si říkám, čím to
na vašem pracovišti může být, že se vám to stává častějc.
Můžete mě popsat, jak jste zajistili u ovce, aby jste při otáčení ovcí podrželi dělohu
s jehňaty, aby se neotáčela souběžně s ovcí a došlo tím k přetočení dělohy na
správnou stranu a tím k uvolnění a zprůchodnění krčku ? Ráda si nechám poradit.
Co kdyby. Nebo že by zase...?
Předpokládám že vím co je (bylo) špatně. Těch případů je stále míň a míň. Tohle problémové telení bývalo jen přes zimu a to jsme jeli (částečně ještě jedem) ve starých provozech tedy na vazných stáních, kde krávy přes zimu nemaj dost pohybu a jen se koulej na místě. Přes léto, když tady dojnice běhaj po kopcích a my je jen na dojení zaháníme do kravína bývá minimum problémů. Za posledních 8 let to bylo asi takhle: Na začátku to bylo 514 krav ve vaznejch chlívech, po 2 letech 240 volně ustájeno a 307 na vaznym a teď na jaře se už konečně začne kopat a na podzim bude všech 590 krav ve volnym ustájení. A jedná se o čestry kde třeba vůbec neřešíme nějaké dislokace slezu, na které jsou zas na oplátku expertky holštýnky
Dost přetočených děloh se řešilo prostým rozmotáním pomocí překulování krávy nebo ovce. Pokud se do zvířete vůbec nedalo sáhnout, tak se to řešilo za starého veta kafinou a pak posléze s novým vetem císařem.
Ale asistoval jsem třeba i u porody masňačky s přetočenou dělohou, která byla na volno venku 24/7.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Kostey: kravy to je kapitola sama pro sebe, tam je snad nejvic ze vsech zvirat videt jak si clovek "pohral s prirodou"
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Předpokládám že vím co je (bylo) špatně. Těch případů je stále míň a míň. Tohle problémové telení bývalo jen přes zimu a to jsme jeli (částečně ještě jedem) ve starých provozech tedy na vazných stáních, kde krávy přes zimu nemaj dost pohybu a jen se koulej na místě. Přes léto, když tady dojnice běhaj po kopcích a my je jen na dojení zaháníme do kravína bývá minimum problémů. Za posledních 8 let to bylo asi takhle: Na začátku to bylo 514 krav ve vaznejch chlívech, po 2 letech 240 volně ustájeno a 307 na vaznym a teď na jaře se už konečně začne kopat a na podzim bude všech 590 krav ve volnym ustájení. A jedná se o čestry kde třeba vůbec neřešíme nějaké dislokace slezu, na které jsou zas na oplátku expertky holštýnky
Dost přetočených děloh se řešilo prostým rozmotáním pomocí překulování krávy nebo ovce. Pokud se do zvířete vůbec nedalo sáhnout, tak se to řešilo za starého veta kafinou a pak posléze s novým vetem císařem.
Ale asistoval jsem třeba i u porody masňačky s přetočenou dělohou, která byla na volno venku 24/7.
Já jsem v tom provozu dělala od r.1983 - 1994. V té době stály krávy u žlabu
celý svůj život a za celá ta léta se to nastalo. Proto jsem se pozastavila nad tím,
že píšete, že u vás se to stává častěji.
Jak se manipuluje s krávou při torzi vím, ale prakticky jsem neměla tu čest za ty roky
a při takové koncentraci a obratu krav při tom asistovat.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ještě bych mohl doplnit, že krom našich družstevních krav se ale pohybuju i v jiných podnicích, takže okruh krav ze kterých sbírám informace a zkušenosti je tak 2000 kusů, takže u hodně komplikací se nachomítnu jen jako jakýsi externista.
Mastnáček: Když jsem tady začínal, tak když nám prvotelka dávala po otelení 20 litrů, tak byla fakt dobrá. Teď jak nedá 30 litrů, tak už na ní koukáme skrz prsty. Ta genetika jde dopředu ale rychlejc než naše schopnosti ty krávy adekvátně nakrmit. A tím se prohlubují problémy v servisce. ale já tady nejsem pán, já jsem jen takové malé nesebrané hovínko u cesty.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Kostey: kravy to je kapitola sama pro sebe, tam je snad nejvic ze vsech zvirat videt jak si clovek "pohral s prirodou"
Souhlas. A v té souvislosti si zase uvědomím, že to samé hrozí i kozám a ovcím. Šlechtí se, pokud vím, pro užitkovost. Nejde jen o to, že je nedokážeme nakrmit přiměřeně k té užitkovosti, jak píše kostey, ale že ztrácejí své přirozené schopnosti přežít za obtížnějších podmínek a stávají se závislejšími na lidské péči, což považuju za velkou nevýhodu. Cením si právě toho, že dokáží přinést užitek s malou lidskou starostí.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Oreb1: přesně! Mě třeba štve že připouštět můžeme jen plemeníkama kteří jsou šlechtěni pro stále větší ať už masnou nebo mléčnou užitkovost, ale pokud by někdo chtěl šlechtit tak, aby ze zvířat nedostával maximum užitkovosti, ale na vyšší a vyšší odolnost, která se většinou s užitkovostí snižuje, tak má zkrátka smůlu.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Nema, obcanska neposlusnot.) A hlavne by se o to lidi museli zajimat a chtit to. Ale on chce kazdej to nejvetsi ho va do :).
Uživatel s deaktivovaným účtem

Já nepotřebuju metrákový bahnice a jehňata co budou mít 50kg na 100 dnech.
Mne stačí když nebudu muset bahnice odčervovat a když budu mít 90% přeživších jehňat které na podzim budou mít bez příkrmu 35-40kg.
Máme černou ovečku, je to potomek matky suffolk, otec černý beran. Narodila se v březnu 2016, první jehně porodila na konci února 2017, sama, bez jakékoliv pomoci a potíží, hned se starala. Nebyl s ní ještě ani jeden problémek, teď je vysokobřezí, vemeno jak koza veliký. Tak uvidíme. Je taky bystřejší než suffolky. Je i pěkně narostlá.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Já nepotřebuju metrákový bahnice a jehňata co budou mít 50kg na 100 dnech.
Mne stačí když nebudu muset bahnice odčervovat a když budu mít 90% přeživších jehňat které na podzim budou mít bez příkrmu 35-40kg.
Přesně tohle chci já přeneseno na kozy.