Jelikož jsem hospodář (statkář nebo nevím jak se nazvat při té naší zvířecí sebrance) "z leknutí"... Uvítala bych rady nebo tipy jak se správně starat o pastvinu. Pochytila jsem tu nějaké dosevani speciální pastevní smesi semen a vyhrabani rýh na lepší zavlažení pastviny (autorem je mastnacek). Co děláte pro lepší stav pastvin? :).
Uživatel s deaktivovaným účtem

Tak to je asi fakt studijní obor, který vydá na knihy. To se asi nedá takhle zjednodušit...
Každopádně by mě taky potěšil tip třeba na nějakou literaturu, použitelnou i pro malochovatele. Není něco takového?
Já třeba z internetu nebyla před pár lety schopná vyčíst ani mocnost NPK, když jsem chtěla podpořit pastviny... ten rozpal na 1 ha byl od několika desítek kg až po tuny...
Nenasypal. Dostala jsem doporučení na hnojivo že prý mu to prospěje... Málem posel. :( Až na 4 listy mu všechny uschly a opadaly. Naštěstí se z toho dostal (trvalo mu to teda půl roku po podání jediné dávky). Od té doby hnojíme jen vodou z jezírka. Neublíží a sice asi ani moc nepomáhá, ale já mám lepší pocit a banánovník žije. :).
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Tak to je asi fakt studijní obor, který vydá na knihy. To se asi nedá takhle zjednodušit...
Každopádně by mě taky potěšil tip třeba na nějakou literaturu, použitelnou i pro malochovatele. Není něco takového?
Já třeba z internetu nebyla před pár lety schopná vyčíst ani mocnost NPK, když jsem chtěla podpořit pastviny... ten rozpal na 1 ha byl od několika desítek kg až po tuny...
A co třeba kniha pastvinářství ? Nic co by zaujalo a dalo se použít ?
správně starat o pastvinu - to je jednoduché, začnete na jaře a skončíte na podzim, prvním úkolem správně stanovit počet zvířat (ani málo, ani příliš), pro lepší management pastvy a péči o pastviny ideálně rozdělit na oplůtky, no a pak to začne - vláčení, přisévání (popř. celková obnova), přihnojování, likvidace nedopasků, vápnění, toprování, mezipastva, provzdušňování, no a pak vám 2 měsíce nezaprší a máte vyřešeno a jdete shánět krmení.
Nám naštěstí nevyschne zahumenka ani když jsou měsíc sucha. A za deště tam není bahno. máme ji z velké části krytou navysenym pozemkem odkud se splavuje voda k nám a navíc se tam splavuje a drží tam vodu i kořeny plevelných stromů co jsou na okraji.
každopádně děkuji za rady, vygooglim to :).
Uživatel s deaktivovaným účtem

berrynator
napsal(a):
správně starat o pastvinu - to je jednoduché, začnete na jaře a skončíte na podzim, prvním úkolem správně stanovit počet zvířat (ani málo, ani příliš), pro lepší management pastvy a péči o pastviny ideálně rozdělit na oplůtky, no a pak to začne - vláčení, přisévání (popř. celková obnova), přihnojování, likvidace nedopasků, vápnění, toprování, mezipastva, provzdušňování, no a pak vám 2 měsíce nezaprší a máte vyřešeno a jdete shánět krmení.
zajimalo by me cim toprujete a na kolik cm? Nikdo to nedela.
https://issuu.com/cschms/docs/zpravodaj_3_2017... strana 17 v druhem sloupci slovo toprovani az ve tretim...
Uživatel s deaktivovaným účtem

lilo
napsal(a):
https://issuu.com/cschms/docs/zpravodaj_3_2017... strana 17 v druhem sloupci slovo toprovani az ve tretim...
Ale vysvětlení tam taky není .
topruji mulčovačem, sice se musí trochu přenastavit na vyšší strniště - cca 15 cm, ale zas to není taková práce, jinak při metání hlavního druhu traviny seknete na požadovanou výšku, tráva začne odnožovat, rozkládající zbytky trávy vám porost navíc ještě pohnojí, to že to nikdo nedělá bych příliš netvrdil.
oreb 1 - je tam, jen ho nevidíte, po odstranění květu před opylením se rostlina snaží vytvořit náhradu, odnoží - porost zhoustne a vytvoří další květy, porost je hustší, nižší, a částečně ochráněný zaschlou hmotou z prvního toprování, uplatní se jen v případě pastvy - prodlouží vegetační dobu, trávy by jinak po vytvoření semen zaschly a vegetace by pokračovala až s koncem léta při ochlazení a srážkách
tyhle technologie známe dlouho, žádná novinka, jen je nikdo nepoužívá.
ale je...jen je presne potreba vedet co to je metani trav... "metání ve fázi, kdy vrchol květenství daného travního druhu opouští pochvu listovou... posečou v dane vysce... pak to zodnozuje... tj vytvori se vice odnozi... zkratka nevytvori se semeno ale vytvori se odnoz tim se zahustuje travni porost...navic se to tam necha lezet... a poslouzi to jako hnojeni... dle meho soudu to je to toprovani... ale mozna me to nekdo vysvetli...
dad
napsal(a):
oreb 1 - je tam, jen ho nevidíte, po odstranění květu před opylením se rostlina snaží vytvořit náhradu, odnoží - porost zhoustne a vytvoří další květy, porost je hustší, nižší, a částečně ochráněný zaschlou hmotou z prvního toprování, uplatní se jen v případě pastvy - prodlouží vegetační dobu, trávy by jinak po vytvoření semen zaschly a vegetace by pokračovala až s koncem léta při ochlazení a srážkách
tyhle technologie známe dlouho, žádná novinka, jen je nikdo nepoužívá.
spis je nikdo tak nepojmenoval...
Uživatel s deaktivovaným účtem

https://www.google.cz/search?q=topping+pasture+grass&ie=utf-8&oe=utf-8&client=firefox-b&gfe_rd=cr&dcr=0&ei=1BWhWs-AA5Oq8wfx6KPYAQ
treba prekliknout na obrazky a videa a hned budete v obraze. Me osobne by nebavilo divat se na rozstriskany vrsky takhle vysoky travy po mulcovaci.
lilo - dovolím si nesouhlasit ohledně techniky, jestli to zvládne mulčovač (jaký ? vertikální nebo horizontální (rotace po směru nebo proti), sekačka je to samé - jaká ? jak chcete ustřihnou stéblo bez dalšího poškození něčím co na to nebylo vyrobeno,
na sekání v téhle výšce je ideální protiběžka s nahaněčem, čistý střih,50 hp a devítimetrový záběr, malá váha, takových strojů jsem v ČR moc neviděl - teda ani jeden
pro ekology - kolegové, smíšená pastva je tu od pradávna, nehledejte nic nového na co budete potřebovat techniku,
EKO toprování - 1. rychlé stádo koz - okoušou jen vršky, hlavu neskloní
1.1 koně
2. dobytek - spase největší hmotu
3. ovce - dobere co zbylo, jen je tam nenechte příliš dlouho
minimální výška porostu pro rychlou obnovu cca 10 cm ( pro kostřavy i 5 cm).
Uživatel s deaktivovaným účtem

dad - děkuji za vysvětlení. Zjednodušeně je to posekání před kvetením trav na 15 cm a nechání na místě. Ještě mi, lidi, řekněte, proč se tam ta tráva nechává, myslím ty vršky. Vždyť by se to dalo zkrmit a ten spodek by odbočoval a zhoustl taky. Nebo ne?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Je nutny se nad tim zamyslet z dlouhodobejsiho hlediska. Kdyz se to pomlati pred kvetenim a bude se to tak delat porad, tak podle me ten porost degraduje, nevim jestli se vsechny zadouci druhy tak dobre odnozujou. Taky je asi potreba aby se neco namnozilo semenama ( v case ).
Jestli budu mit nekdy takovou techniku ( funkcni listovy sekani ), tak jestli tak toprovat budu jen nedopasky pripadne prvni travu kterou ovce nestihnou pozrat.
Litat po tom mulcovacem je neefektivni, potreba hodne vykonu, velkej tezkej traktor, malej zaber. Ale tak kazdej svyho stesti strujce ze jo. Nejhezci louky jsme meli kdyz to tata s babickou sekali kosou, nikdy po tom uz to nemelo takovou skladbu a takovej vynos. Ovce spasali jen strane.
Oreb 1 - protože kdyby jste do toho vlítla další technikou tak to rozjezdíte,
to to pak nemusíte sekat - stačí si sehnat pár rychlíků na čtyřkolkách, zmáknou pár tréninků a dopadne to stejně
zjednodušeně je to odstranění květů před opylením, květ s částí stonku je minimum hmoty, sběr je naprosto neefektivní a kontraproduktivní
ta výška 15 cm je orientační, mnoho trav má větší výšku trsu (listů)- neplést si to s listy na stonku, zakládané pastevní porosty jsou nižší než porosty na sena, druhová a odrůdová skladba (trav a bylin) je vědou pro každý pasený druh
toprování řeší ošetření trav.
Podívejme se na obiloviny. Ozimina se na jaře vláčí aby odnožila, jařiny se válí, aby se zlomil stonek a rostlinka odnožila. Širokolisté když nenecháme vykvést, tak "degradujou"...
Co napsal dad nás učili zjednodušeně ve škole - první krávy, pak nahnat ovce, pak vláčit - rozvlečení trusu a provzdušnění a odnožení- zahuštění. Dále záleží na půdě, nadm. výšce, jak vlhký je rok...
Kdyby pravidelně pršelo, tak nej řešení by bylo snažit se na jaře co nejrychleji přepást. Co by se nestihlo to brzy poséct a zesenážovat. Po přepasení posekat nedopasky. Jenže pak nám nezaprší a co se posekalo to neobroste, pastviny taky ne a jsme...nahraní.
Zdravím,
nechci zakládat nové vlákno, myslím, že můj problém s tím souvisí.
Problém je totálně zaplavený pozemek pampeliškou, sem tam nějaká tráva, pouze u kraje je pás asi 6ti metrů kvalitní trávy na seno.Jedná se o 1ha. Rada odevšud zní postříkat, buď totálně Roundup nebo selektivně.
Postřik beru jako poslední možnost. Takže můj dotaz zní zda je ještě nějaká jiná možnost, jak z pozemku udělat pastvinu.
Na podzim hluboká orba a na jaře zasít?Jestli něco vymrzne, nebo jsou to vyhozené peníze?
Jedná se o bývalé pole, neudržované asi 4 roky, pravděpodobně nebylo ničím přeseto a vše co tam nyní roste je nálet.
Nemám techniku, vše by se řešilo službou.
Chovám ovce.
Děkuji předem za jakýkoliv konstruktivní názor.
zaoraná pampeliška opět vyroste, postříkat selektivním herbicidem sice pomůže, ale uhynulé pampelišky hned nahradí nově vyklíčené rostliny, tohle by zarůst zvládl jedině pýr
pasu na stavebních parcelách co vznikli na polích, nikdy netuším kdy se budu muset odstěhovat, jsem rád, že tam něco roste a je na čem pást, letos jsem sel 2400 m 2 a je to pěkná bída - bez vody to neklíčí a neroste.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Par let pastvy a suseni a zmizi. Jeste tak pred 6-7 rokama vzdycky louka plna a ted par pampelisek.
Určitě opět vyroste, ale orbou jej omezíte-zredukujete a dáte šanci i jiným travinám, které pod širokými listy pampališky - plevele neměly šanci. Širokolistý plevel využívá toho, že zastíní plochu kolem sebe a tím tam nic jiného neroste. proto sekat a sekat..... Navíc pokud mu nedáte šanci vykvést + posekáte list, tak kořen se postupně vysílí.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Mnohé pastviny pro krávy máme plné pampelišek. V době květu to z dálky vypadá spíš jak řepkové pole. Po každém přepasení se to zmulčuje. Ročně se to přepase a přemulčuje tak 6x a pampelišek neubývá. Toť je má zkušenost.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jen jsem psal mojí zkušenost. Krávy to žerou a z pastvy dojej jako o závod. Není tu tendence se jich zbavovat.
No já osobně bych se jich nezbavoval, jsem včelař, ale hektar pampelišek je trochu moc.Jde mi spíš o sousedy.
Zkusím na podzim polovinu selektivně postříkat, celé to zorat a na jaře zasít trávu.Pokud něco vyleze před setím, tak vytrhat.Jinak si taky myslím, že mulčování není moc dobré.Chtěl bych z toho louku jako za mlada a polovinu každý rok střídat, seno a pastva.
Každopádně děkuji za příspěvky.