Bronda, určitě máte pravdu o důležitosti vlákniny pro zažívací trakt. Článek jsem kdysi četl ale rád jsem si jej zopakoval. Je tam psáno:
Obecně králík potřebuje v krmné dávce kolem 18 až
20% vlákniny, to platí zejména pro naše zájmové chovy (v intenzivních chovech
byla doporučení na 10 – 14% vlákniny u vykrmovaných králíků).
Já napsal ohledně výkrmu, má-li králík růst, je lepší sklidit seno před květem, kdy má obsah dusíkatých látek (živin) nejvyšší a stále dostatek vlákniny (nevím přesně, kolem 14-16%).
Vámi uváděná stať z článku (obsah až 20%) patřila k přidávání sena ke granulím, aby tam bylo více nestravitelné vlákniny k dobré funkci zažívání.
Nejsem odborník, jen jsem to tak pochopil a prezentoval kvůli diskuzi v diskuzním fóru. Mám zájem mít bezproblémový chov, proto se snažím vzdělávat a diskutovat.

Osobně jsem nyní sklízel usušené seno ve čtvrtek, vojtěšku v neděli (jih JM), krásně proschlou. Některé trávy již odkvetlé, vojtěška od spodku trochu osychala (málo vláhy), ještě před květem.

bronda napsal(a):
Že králík tolik nepotřebuje vlákninu je tvrzení hodné "opravdového experta".
Dle mého je právě vláknina pro jeho zdravotní stav jednou z nejdůležitějších složek a králík je na příjem krmiva s vysokým obsahem vlákniny adaptován. Z mého pohledu tedy raději starší seno s vyšším obsahem vlákniny, než před květem. Snížením množství vlákniny si jen zaděláte na trávicí problémy - pokud tedy nechováte králičí rychlokvašky jen na těch 75 dnů a šup na pekáč.

Čekal jsem tuhle reakci o vláknině. Jen se zeptám, jste odborník na tuto problematiku? Já na tohle odborník nejsem, jen jsem se chtěl podělit s poznatkem a rozšířit diskuzi.

Já to viděl krásně na grafech v časech a procentech. A jestli jste odborník, kolik té vlákniny dle Vás je obsaženo v travinách a kolik jí králík potřebuje a kdy. Kolik z toho objemu skutečně využije a k čemu vlastně ta vláknina je?, jak ji potřebuje pro ten zdravotní stav.

S brojlerovými králíky to nesouvisí, nevím, proč se o ně pořád otíráte. Někdo prostě chová králíky efektivně, jiný pro výstavy a další pro svou masnou potřebu s minimem nákladů kde čas a prostor nerozhoduje.

My kosíme většinou bubnovou sekačkou. Snažím se i něco kosou kvůli pohybu, na zpevnění svalů u páteře. Po usušení balíkujeme ručně v bedně se šroubem na dotlačení, střed trochu prosolíme. Vojtěšku dosušujeme ještě na sušácích podle počasí.

Včera jsem byl na bioplynce a zrovna tam byl expert na obilniny, kdy je sklízet pro nejvyšší efekt. Ukazoval různé grafy dusíkatých látek, vlákniny škrobů (+ dva další nevím) jak rostlinka funguje při růstu. Musí se pro siláž sklidit v určitém čase a to do tří, maximálně pěti dnů, jinak se procentuální hodnoty změní a výsledný efekt se rychle ekonomicky ztrácí. Musí pracovat velmi efektivně, proto se najímají experti. Zeptal jsem se jak je to se senem, kdy sušit a odpověděl jednoznačně před květem. Rostlinka má nejvíce dusíkatých látek a málo vlákniny. Po odkvětu se rostlinka připravuje na váhu semene a zpevní, převládne poměr vlákniny, kterou králík prý tolik nepotřebuje. Přezrálá tráva se kosí na seno jen jako objemové krmivo např. pro koně, které nejsou tak zatížení prací. Prý by jim po kvalitním (energeticky) seně přerůstala kopyta a jiné problémy. Takže pokud má králík růst, je potřeba seno udělat před květem.
Došlo i na požírání bobků v klecovém chovu a taktéž jednoznačná odpověď, že je králík žere přímo u konečníku a jen občas nějaký měkký bobek, ta pletýnka, odpadne nesežraná. Má tak nastaveno trávící ústrojí.

burgund6 napsal(a):
S Vámi je zbytečné diskutovat.Matematiku ovládám, vycházel jsem z rozměrů, které jste napsal Vy a při počtu 10 ks, jak píšete, mi vyšla plocha na jednoho králíka, jestli jsem to spočítal špatně, tak mě opravte.Já osobně mám rozměry kotců 100 x 80 cm pro všechny kategorie, při výkrmu mám v kotci max.4 králíky.Tyhle rozměry mi přijdou optimální.Za pozvání Vám poděkuju, ale nevyužiju ho.Ať se Vám hyly daří(to myslím bez ironie).

Podle matematiky musíte dělit desíti králíky plochu a ne rozměry!

Sleduji tuto debatu a vzpomněl jsem si na kamaráda, jak má udělané výběhy. Má oplocení z žebírkového pletiva, to je pleteno z vrubovaného drátu v rámu. Rozměr výběhu je asi šířka 1,2m x 2,5m hloubky a na konci je asi 1/3 zešikma (jakoby nájezd) z tohoto plotového dílce, který má oka 4x4cm. Když jsem to viděl poprvé, nechápal jsem, že si tam zlomí nohy, že to snad není ani možné. Kamarád se zasmál a říkal, že se mu to ještě nestalo a že tam nejraději lehávají. Oni tam i přes to pletivo většinou bobkují. Prej to někde viděl a dělává to co pamatuji asi 30 let. Jinak má obyčejné králíkárny i dvě klece vše v bývalém chlévě.

Druhý chovatel ČA má jednu králíkárnu dřevěnou čtyřkotcovou pro králíky na maso a dvě čtyřkotcové klecové s trusníky pro chovné kusy co má na výstavy. Chová králíky asi 40 let.

Mám napáječky TRIXIE 600ml. Koupil jsem je s tím, že bude pasovat závit na PET láhev ale nepasuje. Nemáte někdo tip, jaká kuličková napáječka (s odkazem na web) má stejný závit? Známí to koupil kdysi na burze i s pružinou na uchycení na dvířka ale neví výrobce.
Mám tyhle http://www.vase-krmivo.cz/plastova-napajecka-pro-kraliky-600-ml-trixie?varietyid=21980 zatím provizorně. Časem asi centrální napájení.

Také jsem zkoušel udělat dírku do litrové flašky od rumu, dírka ve víčku 4mm, udělá se kapka která drží. Občas ukápne ale nevyteče. Bohužel nemám žádný držák a nemám ani čas nějaké vyrobit, tak jsem to ani neodzkoušel u králíků. Našel jsem toto řešení na fóru a líbilo se mi to. Dává se to dovnitř kotce, nesvítí na to sluníčko a tak se to nemusí často čistit jako ty plastové na dvířkách.

Náhodou jsem narazil na Jihlavský deník http://jihlavsky.denik.cz/podnikani/20101202_ji_klecim-na-chov-kraliku-odzvonilo-do-bu.html
kde pan Kočár plánuje chov králíků ve výběhu. Těžko říci jestli je to zrovna nějaký trend BIO, aby se to zalíbilo zákazníkům nebo evropské unii, každopádně jsem pro větší pohyb zvířat,

To neznamená, že se králíkům nedaří i v malých prostorech v klecích, pokud je o ně dobře postaráno. Je to jen věc názoru a vkusu. Lidi také všichni nežijí na vesnici se zahrádkou ale i v panelácích a nestěžují si.

Já podestýlám slámou a když dojde, tak senem. Čistím kompletně jednou týdně, mezitím tak dvakrát jim vyberu bobkoviště. Mladí odstavení to mají naděláno většinou všude ve větší vrstvě, tak to pak vezmu najednou. U mladých vyčistím kolem hnízda jak uznám za vhodné, záleží i u jaké samice.Dvě mi to dělaj za hnízdem.

Pokud králíky krmím (2x denně), vždy je pohladím. Zpočátku se to některým nelíbilo ale zvykli si. Také si zvykli na lopatku (i 3x týdně) a nepřipadá mi, že by byli nějak stresovaní. Prostě si většinou zvyknou. Mladší jsou divočejší, tak se proběhnou a spálí adrenalin.

Hnůj také spotřebuji, v jednom malém hnojišti mám kalifornské žížaly, ve druhém české hnojňáky. Z pokálené slámy i sena zbude jen taková hlína. Kalifornské žížaly mám teprve dva měsíce, hnůj převracím a kropím, je vidět, jak se rychle množí.

Mě se líbí tento web chovatele králíků http://chovamekraliky.webnode.cz/. Je tam jednoduše řečeno dost pro začínajícího chovatele masných plemen.

Milan z Moravy napsal(a):
No ochutnal jsem a jsem na vážkách. Ochutnal jsem jen list a no trochu, ale jen trochu to česnekem chutná. Tedy skoro vůbec.

Milane.
Mědvědí česnek to určitě je ale na sběr je už dávno pozdě. Ideální je, když nemá květ vůbec, má největší sílu, je nejvíce aromatický. Sbírám ho každý rok pro vlastní potřebu. Za barákem v lese máme toho plno. U nás se nesbíral už před měsícem. Měl jsem ho v sáčku v ledničce ještě tři týdny. Králíkům také chutná.

Rodiče to také krmí, co v supermarketu lidi olámou. Posledně matka říkala, že už to vyhazují, nemají rádi, když se přes pokladnu nese něco v krabicích a měli by se v tom přehrabovat. Nikdy nic se nenafouklo, natož skapalo.

S těmi postřiky. Kdoví odkud se to vozí jaké používají chemické vychytávky aby na to nic nevlezlo a dozrálo u zákazníka. Já jim nic takového nedávám. Ze zeleného jim stačí trochu pampelišky a vojtěšky.

Jestli jste si nevšimli, admin pro nás vytvořil SZ a tam si to můžete vyříkat. Je to taková obálka pod nikem.

Králík je živý tvor, má svou hlavu a kdo ví, co se mu v ní honí. Vždy se nějaký najde, který se do dřeva pustí, V sobotu jak vyčistím kotce, přišroubuji jim na zadní stojky kousek desky ať si koušou, když je to baví. Líbí se mi to víc jak plechový rožek, je to i jednodušší. Co má králík celý den a noc dělat. Ať se zabaví.

Až dodělám další králíkárnu, dám ji naproti ať na sebe vidí. Také druh zábavy.

Bobánek. S tím kouskem prkna pro okus se mi líbí. Udělal jsem před měsícem novou králíkárnu se sloupky z hranolů 8cm (co jsem měl) a už jsou ohlodané, přestože téměř denně mají ovocné větvičky, občas vrbu, smrk nebo borovici.

Tom.50. Ruská králíkárna se mi docela líbí, je to inspirativní.

Http://www.ifauna.cz/kralici/inzerce/r/detail/2481607/amarant/ tady je inzerát, tak se zkuste zeptat přímo jeho, jestli jste tak již neučinil.

Já zkušenosti přímo nemám ale zdravé to může být, stejně jako celý zdraví životní styl. Což jak dokola pořád zdůrazňuje tom.50, myslete hlavou, selským jednoduchým rozumem. Většina lidí je líných stejně jako já a až má zdravotní problémy, začne se většinou zajímat, co mu vlastně je a pak se třeba i snaží změnit právě životní styl. Stejně jak u lidí, přemíra nezdravého jídla a málo pohybu nám zadělává na zdravotní problémy, tak je to i se zvířaty. Králík v přírodě se pořád nepřejídá - není z čeho, z trávy zelené nebo suché se nepřecpe. Navíc má mnoho pohybu, musí být ostražitý, je tam přirozená selekce. V králíkárně pravý opak. Čeká jen co mu nasypete, sežere skoro všechno a pokud je jich více pohromadě, sežere raději více aby mu to spolubydlící nesežral. Pak je zaděláno na problém.

Máme tedy dvě možnosti. Buď dáme králíkům co nejvíce přirozené stravy a pohybu, porostou pomaleji. Nebo budeme dávat kompletní granule a porostou rychleji, chov bude lépe využit. Nemyslím si ale, že když jim budete cpát cokoliv "zdravé", zbavíte se například kokcidiozy. Všeho s mírou (krom sena a vody). Můžete si zadělat na jiné problémy. A jak se tu pořád opakuje, hygiena.

Nejsem zastáncem GMO ani podobných řízených vědecky podložených ulehčovadel. Je to podle mne nepřirozené a příroda nám to opět vrátí v jakékoliv formě. Má na to na rozdíl od nás čas. Bohužel žijeme v demokratické společnosti a musíme se podřídit pohodlné většině.

Já si myslím, že ještě nevíme, co nám genetika může přinést za problémy. Vím ale, že si člověk zvykne na hodně a v pohodě přežívá (určitě ne zdravě žije).

A že je něco v určitých procentech vládou povoleno? Je to o byznysu. Výkrm lidstva a jeho léčení stojí někomu za to. Hlavně že je to podle zákona.

Nedávno penicilin nám obrovsky pomohl, dnes antibiotika máme v pitné vodě. Chemická motyka pomáhá zemědělcům, najdete v lánu žížalu? Dnešní granule pro psy jako základ kukuřice, pšenice, jako minerály popel. Pes také přežije. Hlavně že si můžete vybrat hovězí, drůbeží nebo losos.

Borax, králík a divočák má průměrně 38 purinů ve 100g, vepřové a hovězí 40g. Takže to moc dobře znám. Horší je kakao, to má 1.800 purinů, brzlík 400 a např. srdinky 230. Takže králík s divočinou, to je sranda. Nesmí se člověk přejídat, k tomu domácí pivečko - to byl můj problém.
Jinak králíky jím celý život, nezhnusilo se mi to v mládí. Dal jsem se na chov znovu po 17-ti letech, kdy jsem kvůli živnosti nestíhal. Nyní o moc času víc nemám ale jaksi jsem k tomu pořád tíhl. Rodiče pěstují dodnes, pomáhám s krmivem (jsem myslivec pod bývalým družstvem, dělá se i seno pro koně).
Prostě to fakt musí bavit. Na kšeft by to muselo být jak v Ratibořicích u Kočára. Na vrácení částečných nákladů možná, to ale neřeším.

Michal NoS. Budu jen rád, když se dále králíkům bude dařit a nebude to opravdu nic infekčního. Jsem myslivec a tak mám obavy z jakékoli rozšířené nemoci, jako to byl například mor prasat, ptačí chřipka a další. Pořád mám myšlenku u nás vrátit do přírody divoké králíky a koroptve i když vím, že je to mrhání časem (nejenom kvůli nemocem ale i zemědělcům). Kdysi tu byli a právě myxomatóza a mor tu pořád jsou a budou, tak bych nerad, aby přibila další infekční nemoc.

Mustela.erminea, Váš web znám, neboť mám chvilku i MM a chci i Burgundské, ale postupně. Jak nazraje čas, rád bych se ozval.

Jinak já se považuji za masaře, protože králíky pěstuji pro maso. Jsem na označení zvyklý, když jsem lovil prasata (i musel, pro ochranu kultur). Chci zdravé maso, mohu ho jen málo (nemoc DNA), tak alespoň to kvalitní. Budu to mít pro rodinu, známé a něco na prodej. Vnitřnosti (i co dostávám od místních chovatelů) míří do revíru pro lišky a dravce, ořezy pro psy. Nad zisky určitě neuvažuji, neoplatí se to.

Mám raději kritiku ze které se rád poučím. Proto jsem tu na iFauně aby můj chov byl co nejúspěšnější.

Našel jsem si čtyři roky starý článek o Enterokolitida https://www.ifauna.cz/kralici/clanky/r/detail/677/enterokolitida/
a po přečtení mne trochu zarazilo jednání Michala Nos. Pokud mu to veterinář diagnostikoval, proč se mu to nerozšířilo na jiné králíky, když je to infekční nemoc, pokud tedy přenosu nezabraňuje hygiena a čistota chovu.
Proč králíky Nos i s mladýma dále prodává, když od veterináře ví, že je to infekční nemoc neléčitelná.

První zkušenosti s nemoci jsou z Německa, tak jestli se to k Michalovi nedostalo s nějakým chovným jedincem odtud. Pokud to tedy je opravdu Enterokolitida.

Chovatelů a rádoby chovatelů je spoustu. Pokud někdo napíše, že si chce přilepšit chovem králíků a čeká, že mu naservírujete vše až pod nos, aniž by si tu (nebo jinde) něco první přečetl a pak se ptal je u mne buď naivní nebo vyčůraný. Nemůže pak čekat od všech vstřícné reakce, neboť také kdysi začínali a vynaložili jisté úsilí, než jim to fungovalo. A že někdo je ochoten pomoci za peníze, proč ne. Bývá to levnější a rychlejší než jít svou cestou pokus - omyl. Kór, když se spěchá.
Na druhou stranu si vážím chovatelů, kteří jsou ochotni dokola vysvětlovat a pomáhat začínajícím chovatelům.
Já se chystal k opětnému chovu rok, pročítal kde co, nemusel spěchat, rodiče králíky pěstují a problémy nemají (za asi 40 let jednou mor), očkují si sami, krmí senem, vojtěškou, ječmenem a u odstavu granulemi s léčivy i bez. Proti komárům zakrývají záclonami. Když jsem načerpal informace, zjistil jsem že to dělají špatně ale chov jim přesto funguje bez problémů zdravotních i růstových. Každopádně to dělají s láskou a bez vidin zisku, jen pro rodinu. Já uvažuji i o prodeji přebytků ale ne kvůli zisku. To by už musela být farma a to by se mi nevyplatilo.
Jestli si zakladatelé vlákna chtějí přivydělat, slepice na vajíčka budou určitě vhodnější.

Já měl taky kdysi z podobných důvodů králíkárnu ze dvou dílů (horní a dolní) a jak tam byli jakoby dvě podlahy, mezi něma se držela moč a bylo to ještě horší. Měl jsem ale podlahy bez spádu a výtoku moči.

Kostru z hranolů považuji za výhodu při pozdějších opravách, výměn desek.

Ferjo, to nešla králíkarna udělat uvnitř. Já loni jsem potřeboval do malé místnosti udělat králíkárnu, tak jsem udělal venku kostru, tedy tři části rámu a uvnitř ve stísněných podmínkách udělal zbytek a sám.