Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Registrace od: 18. 2. 2015 18:40:57
Naposledy přihlášen: 21. 3. 2019 08:24:28
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
Tak se mi stala taková nepříjemná věc- převálcoval mě kůň. Tedy ne úplně doslova.. kydala jsem v přístřechu, kde žral poník seno. Valach (šéfík stáda) stál před přístřechem, jelikož jsem mu stála v cestě a způsobně čekal. Když jsem měla hotovo a šla pro kolečko u stěny přístřechu, valach to vzal tak, jako že už může a šel k senu. Jenže se ohnal po poníkovi, ten uskočil a strčil do mě. Jak jsem měla pod nohama kolečko, tak jsem se přes něj natáhla a poník, který měl ze dvou stran stěnu přístřešku a ze třetí valacha, skočil přeze mě a to kolečko. Bohužel jeho letová dráha byla krátká, takže se potkal s mojí rukou a hlavou. Naštěstí jsem to odnesla "jen" zlomenou rukou a boulí na hlavě. No ale teď mě zajímá, jak to mám brát. Jestli tak, že mě má poník někde, když mě takhle přejel a mám to s ním řešit nebo že to byla jen instinktivní reakce? Nebo mě má u zadku i valach, který se po poníkovi v mojí přítomnosti nemá co ohánět?
Nejvtipnější pak byla situace, když jsem tam seděla na zemi a vzpamatovávala se, tak nade mnou oba stáli jak dvě sudičky, očuchávali mě a opatrně do mě strkali čumákem (asi jestli nejsem mrtvá:). Valacha to asi po 10 minutách přestalo bavit a šel žrát, poník mě tam zkoumal dál. Když jsem se pořád neměla k tomu se zvednout, tak začal pohrabávat nohou a když jsem se belhala z výběhu, tak mě ještě vyprovodil. Co tohle chování znamená? Vzhledem k tomu, že koně nejspíš necítí lítost, tak to asi nebylo "jé, sorry, já nechtěl". Tak teda zvědavost (co se tam na tý zemi tak válíš?) nebo nervozita (co se to děje, tuhle situaci neznám)?
Jo a další vtip od mojí mámy: "jak to, vždyť kůň na člověka nešlápne?"
Díky za postřehy.
Terven
napsal(a):
Původně jsem byla nadšená z přilby s pevnou velikostí, libovala jsem si, že je hlava jak v pokojíčku, ale po pár letech používání se mi stala přesně opačná věc než popisujou ostatní - tj. helma se nevytáhla, ale cca po půl hodině jízdy začala nepředstavitelně tlačit na temeni, což se stupňovalo až k zešílení. Zpočátku to nebylo při každém ježdění, ale jen občas, takže se to dalo, když se to stalo pravidlem, helmu jsem prodala a koupila si Casco Mistrall s dotahovacím kolečkem - přesně to, co jsem nikdy nechtěla
Spokojenost veliká, pokud jsem během jízdy pociťovala diskomfort, jednoduše jsem dotáhla či povolila jednou rukou, což u této helmy jde i pod bradou.
Přesně, taky utahuju/povoluju během ježdění, ideální stav je, když o helmě na hlavě ani nevíte. Dřív jsem měla taky klasický nenastavitelný blembák, ale zaprvé mi začal padat do očí a zadruhé jsem měla po ježdění vždycky mokré vlasy od potu, bylo v něm hrozné horko. Doporučuju Casco Mistrall, je krásně odvětraná, lehká a pohodlná, navíc je hezká:). Ale do 1200 se bohužel nevejdete.
gabinamates
napsal(a):
Jaké máte nebo nemáte ráda řeči, mne opravdu nezajímá.Já jsem samozřejmě hned na začátku několik tréninků absolvovala a nevedlo to k ničemu.Proto jsem se rozhodla získávat zkušenosti svépomocně a udělali jsme velké pokroky.Místo tréninku investuji raději do odborné literatury, vyhledávám informace na internetu a pod., proto také jsem založila i tuto stránku, kde očekávám názory a praktické rady od zkušených koňáků, ne kritiky a poznámky, zda mám, nebo nemám peníze na trénink.Koník má vše co potřebuje, radím se i s vet.Mmj, nás pochválila i paní trenérka, kt. nás zkoušela trénovat a vyděla koníka po delší době.Tak pokud nemáte nějaké další rady a tipy, jak bychom se s koníkem mohli dále zdokonalovat, mi sem už prosím nepište, pro Vaše vyhodnocování a souzení mé finanční situace, jsem tento chat nezakládala. Děkuji, a hezký den.
Vaše reakce vůči polárce není zrovna fér, vzhledem k tomu, že se vám tu snaží pomoct. Trenér, alespoň občas, je dobrá rada. Ze sedla nikdy neuvidíte to, co člověk ze země, knížky ani videa ho nikdy nenahradí. A to, že jste se napoprvé netrefila neznamená, že někdo další vám nebude vyhovovat.
BYaqo
napsal(a):
Příspěvek od polarka15. už mi přišel až příliš, to samé ty otázky okolo podkováře, já hledala a hledala a první podkovář, co tu byl mi nepřišel uplně vstřícný a tak jsem hledala dál, může to být zrovna tak u té pani. Třeba se jen chtěla zeptat po někom, kdo je opravdu dobrý, koně Vám vystrouhá kdejaký podkovář, ale už jsem se párkrát setkala s tím, že špatně nebo z nějakého důvodu se Vám nebude zamlouvat. Nicméně ne na tyto stránky příliš nechodím, takže nevím jak často se tu objevují příspěvky tohoto nebo podobných problémů. A já se tady též pani jen zastala, nic to neukazuje o tom jak se chovám ke svým koním a vy jste z toho usoudila ať si na nich dělam chyby, že to snad přežijou. Ale možná jsem moc naivní a mám představy o tom jak by úmyslně svému koni nikdo neubližoval a nezanedbával ho. :) Jen si myslím, že to, co může vypadat jako nezkušenost či zanedbanost, nedej bože zmíněné týrání tak vůbec nemusí být. Setkala jsem se kdysi s koněm, v duchu si říkala ježiš ten je vyhublý, majitel mu nedává jíst a pak se dověděla, že koníček je nemocný. Proto už radši nemám žádné předsudky než si o něčem zjistím více. :) Každý má nějaký názor. Já se snažila vysvětlit tento postoj k tomu.
O vás nic neusuzuju, bylo to myšleno obecně. Navíc tady nejde o úmyslné ubližování, ale ubližování z neznalosti. Ikdyž pro to zvíře v tom ve výsledku není rozdíl. Já bohužel takové lidi, kteří si pořídili koně bez elementárních znalostí, znám. Ale aspoň ty lidi měli dostatek soudnosti a koně si nechali ustájit. A občas si nechají poradit. Ale když vidím, jak s koněm pracují (bohužel se jedná o mladého koně, který v podstatě nic neumí), tak je mi ho líto. A rozhodně to není o tom, že by mu chtěli jakkoliv ubližovat, jen prostě neví.
Pokud toto není zadavatelčin případ, tak se jí ráda omluvím. Ale neznalost z jejích příspěvků vyloženě čiší.
BYaqo
napsal(a):
To je špatně pochopeno, já se vůbec nerozčiluji. Jen mě nepřestává překvapovat jak jsou lidé zlý a hned nejchytřejší na světě. Paní zde píše, že žádá o radu. Nešla jsem pro odbornou pomoc, ale radu. Upřímně kdybych viděla, že můj kůň kulhá, má horečku, trpí kolikou nebo čímkoliv jiným, co je vážné okamžitě volám vet. Ale když se mi kůň odřel a vypadalo to ošklivě také jsem nejdřívě obvolávala koňáky a ukazovala. Némá vůbec smysl se to tu snažit vysvětlit. Jde o to, že i kdyby paní byla sebezkušenější může se stát spousta věcí. Já taky léčila u koně nejvýše odřeninu, ale přesto nemám potřebu tady toho člověka shazovat a přepokládat hned tohle i tamto. Lidi sem chodí pro rady, pokud je nutné se ptát ano ptáme se, ale kam to zašlo tady a v jiných diskuzích též. Je tu jen málo lidí, co doopravdy radí a spousta, co má jen ošklivé připomínky, hned sem tahají zákony a týrání zvířat a podobně. A tohle vše mi přijde hodně smutné vzhledem k tomu, že o situaci radící většinou neví vůbec nic a jen dělají unahlené závěry.
Právě že radící většinou o situaci nic neví, teď jste na to kápla. Jinak málo radících tu není, ale když někdo napíše zavolejte doktora (právě proto, že o situaci nic moc neví, jak by taky mohl), tak to většinou nikdo nechce slyšet.
A to, že si někdo pořídí koně, aniž by o nich moc věděl a ptá se na rady na anonymních fórech, místo toho, aby si zaplatil veta/trenéra/kováře, to vám smutné nepřijde? Nevím, jak často chodíte na ifaunu, ale podobných dotazů je tu poslední dobou čím dál víc. To přijde smutné zase mě.
Mmch, můžete mi citovat nějaký příspěvěk, kde je na zadavatelku někdo zlý nebo jí shazuje?
Nikdo se tady nevzteká, to měl být spíš povzdech, rezignace nad tím, že si čím dál víc laiků pořizuje koně. Ano, každý nějak začínal, ale nemělo by to být na úkor toho zvířete. A pokud se zadavatelka ptá na netu cizích lidí, o kterých nic neví, místo aby rovnou volala veta, tak už nevím, co na to říct. A kovář, ikdyby měla koníka měsíc, tak už ho dávno měla mít sehnaného, ne čekat na problém. Mě spíš přijde k smíchu, nebo spíš k pláči, že tady váhu zkušeností zlehčujete. A ruku na srdce si klidně dám, schvácení, koliku ani jinou vážnou věc jsem zatím u svých koní řešit nemusela, může to být štěstí a náhoda nebo taky aspoň hrubé povědomí o tom, jak podobným situacím předcházet, že. A kdybych takovou situaci řešit musela, tak rozhodně nepíšu na internet na anonymní diskusi a nečekám, jaký "odborník" mi poradí, zatímco zvíře trpí, ale okamžitě volám veterináře. Ale co, jsou to vaše koně, tak si na nich klidně ty chyby cvičte, snad to přežijou.
polárka.15
napsal(a):
No a měla jsem pravdu A jak nějakého kováře? Jak jste se starala o kopýtka Vašeho poníka do teď proboha?
To by mě taky zajímalo. Jak dlouho poníka máte?
Zadavatelka na mě působí dojmem absolutního laika, který koupil synovi poníka. Poník je předpokládám sám, přichvácený, "hodně přibral", takže nejspíš tlustý, neupravená kopyta... a zadavatelka se tu ptá, co má dělat a na "nějakého kováře". No, budu ráda, když se budu mýlit, jinak je to tu pořád dokola.
matie345
napsal(a):
Děkuji za komentare a rady.Veterinář už u ponika byl, zrovna tet odjel.Ponik nijak nekulhá chodí normálně..Prý prodělal lehké schvaceni které samo začlo odcházet.Pichhl mu dvě injekce do žil.Jinak mi taky řekl at zavolám nějakého kováře.Nevíte o nejakem jsem s Českých Budějovice.
"Nějakého kováře"... vy žádného nemáte?
http://spolecenstvo-podkovaru.webnode.cz/seznam-podkovaru/jihocesky-kraj/.
Blaire
napsal(a):
Váš názor. Nic jsem neřekla o tom, že kůň nemusí mit respekt člověka ani o tom, že si má pořídit nějakého mladého nepřijezdeneho koně. Ale pokud četla knihy tak rozhodne musí vědět o tom, že kone spíše staršího, valacha nejlépe i když Já znám spoustu skvělých klisen. Zrovna tak, ze to musí byt kun prijezdeny, vychovany. Ale i přes to všechno si to na ni kůň zkusí a o tom všem, ale musela čist. Psala o ježdění, ale jestli chodila někam do stájí a pracovala s koňmi ze země tak musí opet vědět, že tohle působí všemi směry. Důvěra, respekt. Já delam vse dohromady, pečuji, pracuji ze země. Miluju je. Nezlobte se na me, ale už vidim jak me kůň kterého budu bit a nechám ho někde trčet bude poslouchat. Takže peče a i cit dle me rozhodne důležitý je. Jasne možná kone donutite i ranami a podobne aby se Vás bál. Můj styl to zrovna není.
To jste neřekla, ale jak to má začátečník asi vedět? No jo vlastně, z knížek, v těch je všechno. Vy si tady domýšlíte spoustu věcí, co "rozhodně musí vědět, pokud četla knihy". Pokud to na ní kůň zkusí, tak poběží domů podívat se do knížky, co má udělat a jak se zachovat?
A proboha kde píšu něco o bití?
Vaše rady můžou být pro začátečníka docela nebezpečné, protože si řekne jo, to je pohoda mít koně, nic na tom není, to zvládnu sám. A pak se tady v lepším případě množí dotazy o agresivních a nezvladatelných koních, v horším skončí v nemocnici.
A právě proto, že mám koně ráda a vážím si jich, tak radím trenéra, protože jinak to vždycky odnese ten kůň.
Blaire
napsal(a):
Zajímalo by mě jak to tedy dělali v dřívějších dobách. Určitě totiž existovali trenéři a podobne. :D Neříkám, že rady a základy zkušené osoby nejsou třeba, ale určite je někdo komu s ježděním nikdo nepomáhal a jezdí. Mě tedy nenaučil člověk jak jemně se ke koni mam chovat. Zrovna jako tak, ze když mu dám svoji péči a lásku tak mi oplatí stejne. Kůň je nejlepší učitel! Člověk mi toho poradil opravdu dost, ale v závěru kůň mi dal rad i zkušeností mnohem více. Zajdi na par lekcí s člověkem co se konim věnuje a jezdí už nějaký rok nebo s trenérem. Poradi ti se základními věcmi jak nastrojit koně, nasedat, sesedat, pobídky a všechno možné na to opravdu stačí tam zajít párkrát a určite se ti to hodi. Pokud budeš mit koníka doma nebude ti už mit kdo poradit. Pokud ses ale o koně nikdy nestarala taktéž bych zašla do nějaké stáje. Já četla i chodila do staji prubezne od mala, byla na 25 lekcích ježdění a pak si vzala koníky domu. Hodně štěstí.
Jako radit začátečníkovi, že kůň je nejlepší učitel, že když dám koni lásku a péči, tak mi oplatí stejně a že stačí zajít párkrát k někomu, kdo nějaký rok jezdí, je docela odvaha.
Ne každý kůň je dobrý učitel, a když už je, tak ho musel někdo předtím vychovat. A pokud učí začátečníka, tak ho musí někdo zkušený i pravidelně jezdit a rovnat.
Dám koníškovi najevo svou lásku a on mi s láskou oplatí- to je opravdu naivní představa. Pokud mě ten kůň nebude respektovat, tak mě za chvíli zašlape do země, láska neláska. Mmch by mě zajímala vaše představa zvířecí lásky k člověku. Trochu polidšťování, ne?
No a nakonec, co je párkrát a kolik je pár let? Nedokážu si představit, jak se někdo naučí jezdit a pracovat s koněm za párkrát, navíc od někoho, kdo jezdí pár let. Naučit se dobře jezdit je podle mě věcí na několik let a to ještě pod dobrým vedením. A dobré vedení rozhodně nebývá zadarmo. Čili z toho vyplývá, že pokud chce někdo umět dobře jezdit, ne se jakš takš udržet na koni a aspoň mu nemlátit do zad, tak to něco stojí- čas, energii, peníze. Ostatně nikdo netvrdí, že jedzectví je levný koníček.
Mě se strašně líbí výraz pareliho lopata. Ne že bych koně mlátila lopatou, ale pokud by mě kůň štípnul nebo kousnul, okamžitě mu jedna přilítne. Rukou, vodítkem, kýblem, prostě čímkoliv, co zrovna držím v ruce a kam se trefím, tam se trefím. Hlavně to musí být hned, nejlépe za hlasitého doprovodu. Nemá cenu mlátit hlava nehlava za pět minut, stačí jednou, okamžitě a rázně. To samé, když by do mě strčil nebo po mě kopnul.. tak ho kopnu klidně taky, nebo po něm něco hodím, prostě nějaká reakce musí přijít, ale taková, aby kůň pochopil, že to myslím vážně. Když se vlažně ohradím ve stylu "ty jeden lumpíku, to se nedělá" a "hlavně abych mu neublížila", tak se jeho chování bude stupňovat.. a dříve či později ublíží on vám.
Jinak bych k němu děti, než přestane štípat, vůbec nepouštěla. Koně moc dobře poznají, co si ke komu můžou dovolit.
Mmch, super, že má koník parťáka.
Pokud ho to nebolí a dál se to nevylamuje, tak bych řekla, že to bude jen estetická vada. Ani si nemyslím, že by byla třeba nějaká ochrana, ale bez fotky těžko soudit. Mému valachovi, když měl absces a hnis nechtěl pořádně ven, tak kovář odřízl kus přední stěny kopyta, aby otevřel tunýlek, kde se hnis držel. Vznikla tak díra od půlky kopyta tak 2x2 cm a koňovi to bylo fuk, normálně s tím fungoval, než to odrostlo. Na výstavu bych s tím ale nešla, nebylo to moc vzhledné:).
Jinak si taky myslím, že dobrému kováři nemusíte říkat, co má dělat, to by měl vědět, až kopyto uvidí. Spíš bych se ho zeptala, co můžu dělat pro to, aby kopyto nepraskalo.
Leennyy, koně- tak to jste mě potěšily. Už teď mi všichni říkaj, ať ty kolečka netahám. Ale kdo by to udělal, to nevím, nenechám si přece výběhy posrané několik měsíců. Ale jak jsem psala, zatím to jde v pohodě a doufám, že to zvládnu až do porodu. Myslím, že pokud to nebudu přehánět, tak mi ten pohyb jedině prospěje. Těžké věci stejně dělá přítel a zase jako nedělat nic, tak se asi zblázním.
koně
napsal(a):
Hlavně se odnaučte si něco plánovat V těhotenství a s dětmi to má prostě každá jinak.Řiďte se vašimi pocity.
Jsou ženy, které hormony změní k nepoznání.Začnou řešit věci, které normálně zvládaly a s příchodem dítěte jsou úplně out.
Já mám děti dvě.Při prvním jsem jezdila asi do třetího měsíce.Pak náš mladý okulhal a po jeho nucené odstávce už jsem na něj nesedala.Ale půjčovala jsem si koně kamarádek, vycházkové.K tomu jsem měla, kromě šestinedělí, na starost komplet maštal se 14ti koňmi.
Při druhém těhotenství jsem měla koní jen 7, už jsme byli ve vlastním.Ale zas k tomu 3leté první dítě.To jsem jezdila až do 6tého měsíce.Pak už jsem s obrovským houpajícím se břichem radši chodila po zemi.Dělala jsem hned po příchodu z porodnice.
Babičky nefunkční, muž v práci nebo úplně služebně mimo.
A taky jsem to zvládla.Děti jsou OK, už taky jezdí.
Pokud jste léta jezdila, máte slušného koně a vaše těhotenství bude probíhat normálně, neviděla bych problém.Po porodu, bude li miminko v pořádku, zavedete režim jaký vám bude vyhovovat.
Myslím, že tohle je fakt individuální záležitost, která se nedá předpovědět, ani naplánovat.Je to o přizpůsobivosti a asi i kompromisu.
Nebojte se toho, děti jsou radost a určitě to budete zvládat, proč by ne?
Díky. Já spíš myslela, jak jste to zvládaly fyzicky. Do kdy před porodem jste zvládly obstarat koně, kydání, apod. To samé po porodu. Břicho mám zatím nic moc, takže to jde pořád v pohodě, ikdyž břišní svaly docela cítím. Asi bych zvládla zatím i jezdit, ale to už raději ne. Byla jsem asi 3x za tu dobu, jen na lehké vyjížďce, ale už to nechci riskovat.
Nebojím se toho:), spíš by mě to zajímalo po praktické stránce, jak dlouho a za jak dlouho budu schopná fungovat, výpomoc, kterou jsem na tu nemohoucí dobu měla domluvenou, nečekaně odpadla:(. Takže to budeme muset doma nějak spytlíkovat.