fikovnice napsal(a):
Přidávám se k těm, kdo píší, že je to málo...mně se opravdu necelé dvě a půl kila na roční číču zdají být dost málo. Toto měli moji kocouři jako cca 5měsíční koťata, velkej má teď kolem 7kg (asi i víc).
Napiště také jak je dlouhá/vysoká. Je rozdíl, když by kočka byla dlouhá a vychrtlá a když je kočka i malá na délku - tam se nižší váha ztratí.
Držím pěsti, ať vše dobře dopadne!

K.

U venkovní Peršanky těžko posoudit míru zanedbanosti.
Taky jsem měla venkovní peršanku, podědila jsem jí, byla zvyklá chodit ven. Doma nás týrala loužičkama, nakonec to vyřešili lítací dvířka. Ovšem kočka sama se nakonec ubytovala v kotelně.
Asi nemá cenu psát jek vypadala, to zvíře na fotce je oproti ní nádherné. A přesto byla milovaná a měla péči. Dokonce i to chození k opilcům ke krámu na ní sedí, měla ráda lidi, tak je vyhledávala. Hádám, že kdyby to nebylo všeobecně známé zvíře, tak nám jí tak nějaký aktivista zabaví za týraní.
Srst jí v tomto počasí zplstnatěla snad ze dne na den, ostříhaná skončila dvakrát do roka, jinak to nešlo.

Teď mám pouze pokojové Peršanky a je to nebe a dudy. Srst se udržuje krásně a stříhat není třeba.

Osobně bych neměla na to kočku nevrátit, akorát bych trvala na zaplacení účtu od veterináře.

Ještě mne napadá, co vše si vlastně veterinář naúčtoval? Protože jestli to bylo ostříhání kočky, tak bych vás jako majitelka venkovní Peršanky taky poslala do háje.

LájošM napsal(a):
Když chodíte do útulku, určitě jste si všimla, že většina psů (mnohdy všichni) jsou bez PP. Kde se asi vzali? Když je ten "papír" vlastně zbytečný, proč tam tedy nejsou i psi s PP?
A to ty tisíce bezpapíráků jsou všechno nehody? Nebuďte naivní. Ano, myslím si, že kdyby po bezPP psech nebyla poptávka, nenarodilo by se jich ani desetina nynějšího počtu a tím pádem by se celkový počet snížil i v útulcích.

Chov bez PP podporujete kupováním psů bez PP.
Přece když jsme na tom "náhodném" vrhu tak pěkně vydělali, táto, tak nakryjem zas, každá koruna dobrá a přece děláme dobrý skutek, že jsme levnější. A proč nekrýt při každém hárání, když jsou tak dobře prodejní. Co na tom, že třeba některá štěňata nakonec skončí v útulku. Co na tom, že mohou mít vadu, kterou by testy u chovatele odhalily. Co na tom, že za pár let budou z těch roztomilých štěňátek kulhavé neb slepé chuděrky. Však třeba budou mít štěstí a nebude to tak. Ale kdo to ví? Hlavně že některé z nich bude v milujícím domově. Sice za tu cenu, že fena bude rodit 2x do roka až do vysokého stáří, sice možná sourozence někdo utýrá (však stáli pár korun) nebo je hodí do útulku (v lepším případě), ale žádná velká škoda nevznikla a my to nevíme, protože ani nejsme v kontaktu s chovateli. Co oči nevidí...

Když chodíte do útulku, určitě jste si všimla, že většina psů (mnohdy všichni) jsou bez PP. Kde se asi vzali? Když je ten "papír" vlastně zbytečný, proč tam tedy nejsou i psi s PP?

Dnes jsem pročetla několik diskuzí na toto téma (mmch všechny jsou stejné ) a v několika z nich zaznělo, že ve světě je mnohem větší podíl zvířat s PP, v Americe se snad zvíře bez PP téměř nedá koupit. Čím to, že i tyto země mají útulky?

Myslím, že i v ČR by to bylo podobné. Dnes se v útulku zvíře s PP téměř nevyskytuje, má cejch něčeho výjimečného, většinou se ihned najde nový majitel. Nebo bezprizorní PP pes putuje do své domovské chovatelské stanice, protože tak jak je to dnes u nás nastaveno, mají CHS většinou nadšenci, kteří nenechají svoje "děti" trpět.
Ale jak by chovatelských stanic přibývalo, psi s PP by ztráceli na výjimečnosti a nakonec by stejně část z nich končila v útulku.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Taky mám fenu s PP, chovat nebudu ( nevěřila bych ani pánubohu, že u se něj bude můj odchovanec mít dobře...). Kdybych se byla bývala rozhodla chovat, třeba i bez PP, nechala bych udělat zdravotní testy pro plemeno předepsané. Pak bych mohla tvrdit, že mě výstavy nebaví a jsou na nic ! Ale stejně by pak štěnda byla bez PP a o to víc s nejistou budoucností. Píšu to jen vzhledem k těm zdravotním testům.
Když psa, tak plemeno s PP, nebo přiznaného křížence.

Cožpak o to, pokud vím, tak u našeho plemene jsou zapotřebí pouze rtg a ty vzhledem k okolnostem ( ne z důvodů chovnosti) i máme. V tomto směru by mé svědomí bylo čisté.
Neprošel by poslušností.

Jasně že by byl bez PP.
Jde o to, že se mi víc líbí starý ráz psů, na PP by mi v tomto případě nezáleželo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tyhle štěňata by se rodit prostě neměla...
V útulku jich je dost a dost... Když chovat, tak na řádně uchovněných jedincích...

Prvně ti utíkají základní fakta... vystavit PP není samo o sobě nějak nákladná věc, ALE!
Pes/fena musí pocházet z chovatelské stanice a rodiče štěněte musí být oba s PP a řádně uchovnění. Pokud pes/fena nejsou uchovněni, tak jejich štěňata dostanou prd, né PP, protože není splněná podmínka pro to vydat PP - a to je uchovnění. Pes/fena, pokud chceš chovat, musí mít PP (pokud chováš pod FCI, musí mít PP FCI) a musí projít bonitací - tedy uchovněním.
Vystavení PP nefunguje tak, že si dojdeš na plemennou knihu a řekneš tomuhle vrhu chci udělat papíry! Takhle to opravdu nefunguje!

Nejčastěji pro jsou štěňata bez PP po rodičích s PP je dle mě na "truc" - pes/fena neprošli bonitací - tedy zkouškou chovnosti - třeba špatný DKK, ale protože je pes/fena nádherná, tak se musí jednou nakrejt/pes musí aspoň 1x krýt. Dál samozřejmě lenost majitele nechat psa/fenu uchovnit (což úplně nechápu - třeba u mého pastevce stačí 1 výstava a rtg DKK a toť vše)... Já se spíš přikláním k tomu, že to majitelé psů s PP, co neprolezou bonitací dělaj na truc (pak samozřejmě i vznikají pochybné truckluby, kde tentýž pes je uznán chovným).

Nemyslím že je to nečastěji truc, ani bych to nenazvala leností, spíš nechuť podnikat zbytečné věci, což výstavy a uchovňování jsou.
Náš pes má PP, ale uchovněný není, přišlo nám to zbytečné a navíc se jedná o pracovní plemeno, cvičák tu nemáme a i kdyby, tak na něj nechodíme. Když vynechám množky, tak to tahle bude mít většina chovatelů bez PP.
Od našeho psa nejsou štěňata a už ani nebudou, je do dědeček, ale kdyby se před lety našla vhodná fena, jdeme s klidným srdcem do toho a vzala bych si jeho potomka.

Popravdě lituji, že od něho není žádný potomek, protože za 13 let se plemeno dostalo do vzhledu, která s původním nemá nic společného.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přesně tak - dvojitý tygr alias Double Dapple.

http://www.anipaltimes.com/2011/06/double-dapples-the-risk/.

Děkuji, bohužel si nepočtu.

Vím, že budu za hlupáka, ale tento pes se mi od pohledu líbí, ovšem nepořídila bych si ho. A ani momentálně nechci psa pořizovat, chodím se jen kochat.
Prolítla jsem jezevčí stránky od Koňadry a chápu to dobře, že bíla v není povolená?
Znamená to, že bílá u jezevčíků je vždy double merle?

Co tito krasavci, je to bílá nebo béžová?

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Takže se skutečně jedná o double merle?

Moment, já ho nechci koupit.

Jen se na jiných stránkách čerstvá majitelka psa pochlubila svým miláčkem. Všichni vzdychají nad barvou a litují hluchého psa po operaci oka. Majitelka se rozčiluje, že tato barva u nás nejde uchovnit. Jestli je s PP netuším, celé to jen sleduji, nehodlám se zapojovat.

Mě se líbí velmi, což o to. Normálně merle barvu nemusím, ale u jezevčíka to byla láska na první pohled.
Po tygříkách koukám už dlouho, ale tolik bílé mě zarazilo.
Barvu choco-berry jsem nikde nenašla, tak jsem z toho paf.

Dnes sem narazila na fotku jezevčíka, kde majitelka tvrdí, že se jedná o vzácné zbarvení choco-berry.
Existuje taková barva?
Moc se mi merle jezevčíci líbí, navíc jezevčík je moje plemeno a ráda bych si takového jezevčíka pořídila, ale toto mi připadá spíš jako double merle. I zdravotní problémy, by tomu odpovídaly. (hluchota, problém s okem).
Ptám se proto zdejších znalců , jak to vidíte?

lavacca napsal(a):
Ano, peršanky jsou svou leností proslulé.

Však i ve standardu je uvedeno "Perská kočka se vyznačuje přítulným charakterem a plnou důvěrou k člověku. Je spokojená a klidná. Její oddanost k člověku je možné přirovnat i k oddanosti psa. ".

Perskou kočku máme doma už po několik generací, už moje babička je měla doma a troufám si tvrdit, že tato definice nesedí.
Předně jsou líné, skutečně jak koberečky. Ale povaha je komplikovaná. Člověka tolerují, ale nijak kontaktní a přítulné nejsou. Spíš trpělivě snášejí každodenní česání, čistění očí a časté koupání. Jsou extrémně flegmatické.
A můj chlap tvrdí, že do placaté hlavy se vejde jen placatý mozek.
Já říkám že jsou až moc přemýšlivé a hodně věcí přemyslí, třeba několik minut sedí pod židličkou a přemýšlí jak na ní vyskočí, nakonec se odhodlají a skočí mimo židli.

Je to nejúžasnější kočka na světě, ovšem ne pro každého. Peršanku buď miluješ nebo nesnášíš, je to kombinace hodně zvláštní povahy a hodně náročné péče.
Perská činčila má povahu poněkud přijatelnější a i na péči je méně náročná, ale pořád je to Peršanka.


A přidám náš nejnovější přírůstek.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Tak předně by venkovní kočka měla být kastrovaná.
Většinou letní koťata zimu nepřežijí nebo přežijí, bývají mizerný a pokud nejsou očkovaný stávají se z nich přenašeči. Tím neříkám, že se to stane všem, ale pravděpodobnost je veliká. Dobrovolně si pořídit koťata na ven v této době není dobrý nápad.

Nejsem zdejší, ale taky si dovolím napsat svůj názor.
Nemá nic proti kočkám venku, ale pořídit si maličký koťata na ven v tomto ročním období a nedat jim možnost schovat se alespoň do garáže nemůže fungovat.
Kočkám nevadí mráz, vadí jim vlhko a plískanice a koťata jsou křehký a náchylný k nemocem.
Pokud přežijí zimu, budou z nic pravděpodobně takové ty drobné a věčně usoplené venkovské kočky. Kotě na ven se pořizuje z jara, aby z nejhoršího vyrostlo přes léto.

JJ, k veterináři zajdeme zítra ráno, dám vědět jak jsme dopadli.
Opar to asi nebude, vypadá spíš jako aft či vřed.
No doufám, že to bude nějaká hloupost.

Předem píšu, že k veterináři se v brzké době chystáme, jen chci znát vaše zkušenosti, protože já se s tím ještě nesetkala. Popřípadě co mám žádat za vyšetření.
Jedná se o šestiměsíční kotě. Na rtu má již týden tvrdou kuličku, na povrchu mokvá. Vše začalo jako shluk černých teček nebo černého bordelu, jako akné a během pár dní se vytvořila mokvající bulka. Kotě žere normálně, je veselé, bulka má asi 0,5 cm a na omak ho bolí, smrdí mu z tlamičky. Je očkované, z domácího chovu a žije pouze doma.
Děkuji Aliana.

fawnalee napsal(a):
Solfatan není nutné oplachovat, ani z koček. Řešila jsem koncem jara totéž s kočkou a koťaty, která se nám přistěhovala do stáje, olezlí byli všichni, v laborce potvrzena plíseň. V balení byl návod na to kolik toho použít, přepočítali jsme to od oka na množství vody v kbelíku. Fofrem tam kočku šoupli, pořádně namočili aby se roztok dostal opravdu až na pokožku a vypustili. Doškrabaní a dokousaní jsme byli i tak, ale hlavně, že čičouni už jsou ok. Měla jsem strach, že nám to přenesou na koně. Veterinář říkal, že když se to opláchne, je to jako by se to vůbec neaplikovalo. Přežili to všichni - teda málem kromě nás -, tak měl asi pravdu

Děkuji moc, zítra jdeme na akci.
Já bych tolik neplašila, ale máme malé děti a chodí k nám na návštěvu malé děti a kocouři jsou hodně kontaktní, nerada bych aby někdo další zplesnivěl. Na kocoury teď nechceme moc sahat, tak se o to víc lísají a já o to víc trnu. Už aby to bylo za náma.

rapotacka11 napsal(a):
Já jsem ji postavila do hlubšího kbelíku, do připraveného roztoku.

A oplachovala jste?

joanne.s napsal(a):
Já bych opláchla. Je jasné, že si to kočka olíže, stejně to na sobě nenechá jen tak.

Já bych je taky radši opláchla, ale bude to náročné. Prádelnu mám v rekonstrukci a v koupelně je s ohledem na malé a zatím neplesnivé kotě koupat nechci.
Navíc to bude boj na život i na smrt, myslím na náš život a smrt, naši kocouři umí být dost agresivní.
Měli jsme v úmyslu v lavoru rozmíchat roztok, využít moment překvapení a kocoura v mžiku vydrbat v lavoru a pak ho vypustit na dvůr, aby oschnul.
Veterinář zná naše kocoury a radši nám dal i vakcíny domu, manžel má naštěstí zkušenosti s prací se zvířaty, tak to není problém.

Rapotacka11 - sírová koupel bude Sulfatan. Nepamatujete si jak a v jaké koncentraci jste koupali?