Taky bych řekla, že s ní cvičej hormony. Mám teď taky pubertálního labradora a taky zkouší, co si může dovolit, tím víc pokud není unavenenej. Pak mě vyzívá ke hře, aby jsme šli ven, toho pohybu potřebuje čím dál tím víc, určitě doporučuju vymyslet společnou aktivitu a zaměstatnat. Taky na mě, když vyzívá ke hře vrčí pak mě chce chytit za ruku a uskakuje, no a, když je rozjetej, tak začne štěkat, když to viděla moje mamka, tak se ho pomalu bála.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A víte proč je na vesnici tolik hrůzy se psékama ? pže ve městech jsou v bytech, je jich tam moc a tak se to nezdá, ale taky se lidé nepřetrhnou...jsou schovaní...chci říct, že na vesnici je vidíte co se jim děje.

Je to individuální, psi v bytech mají alespoň nějaký kontakt s majitelem, zase jim nedopřejou pohyb, apod. Pokud teda nemají zavřeného psa třeba v koupelně nebo pořád v kleci, to už jsem taky zažila. Na vesnici, pes, který neopustí dvůr zase může trávit čas s páníkem na zahradě u ostatních zvířat, při práci na zahradě atd. nebo být jen zavřený v kotci nebo na řetězu, kdy vidí pána jen jednou denně při krmení.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Míchám to tak od doby, kdy granule přelezli hranice s ČR (tedy od r.90) a žádný z mých psů nikdy neměl problém s tím, že bych míchala granule a maso v jedné dávce...
Vezmu granule, zaleju vodou, doházim maso, zamíchám a po chvilce podávám...

Jasný, já jen právě, když jsem takhle někde četla o míchání, tak se to nedoporučovalo, asi kvůli rychlosti trávení, ale jako fakt nevím. Určitě to vyhovuje vám i hafanům, a tak to má být, nic se nemá hrotit. Jen u toho alergika bych nasadila, buď jen granule nebo maso, aby rychleji zjistili co nevyhovuje.

Já bych zkusila ten Brit, pak kyžtak maso (králík, ryba,..), co jsem se všude dočetla, tak by se neměl míchat maso s granulemi v jedné dávce a vlastně zase toho bude v dávce tolik, že pokud bude alergie přetrvávat, tak nebudete vědět, co vyloučit.

Monika28 napsal(a):
Právě.. ty granule jsou dost drahé a když je to velký pes a ještě máte dva tak to leze hodné do peněz. Ale ten Brit je ještě z těch levnějších. Ovšem taky to vidím spíš na to maso. Co dáváte jako přílohu? Dočetla jsem se, že bývají hodně alergici i na rýži a těstoviny zase obiloviny. Tak brambory?

Nemusíte dávat žádné z těchto příloh, psovi to nic dobrého nedá, stačí zelenina nebo dršťky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
U našich ve městě se stačilo s mým ovčákem projít kolem jejich géta a všichni skákali šipky do baráků.. ovčák zemřel, a nahradil ho pastevec a to už ani nepípnout a rovnou zalejzaj, jak myši do nor...
Jsme ráda, že u nás na vsi a v okolí žádné nepřizpůsobivé nemáme...
Bohužel tihle nepřizpůsobivý si berou "bojová plemena" jako symbol své síly, takže to s nima asi nemává...

Zrovna dnes jsme stáli s 9ti měsíčním labradorem v centru Broumova (kdo zná, tak tady se jedná spíš o většinu), ale takhle se mi teda ještě nevyhýbali, skupiny přecházely na druhý chodník, nebo šly po silnici, ti odvážnější dávali ruce pomalu nad hlavu ten můj ňouma vypadá s vrtícím ocasem opravdu krvelačně.

marcelaamax napsal(a):
Jo, když po dlouhé době vyleze sluníčko, nebo je ten pěkný podzim, nebo nasněží a do toho svítí sluníčko, tak i u nás lidé se psy občas vylezou. Zejména ta mladší generace, která ale jde jen 200 metrů na nějaké místo, tam psa vyfotí, hodí to na facebook a jde domů

To jsem přesně myslela, nakonec já těch pár hezkých dnů taky na focení využila , ale chodíme denně, když potkám každých deset metrů psa, tak už musí být opravdu krásně, kočárky a psi na flexi, všude samá šťastná rodina a druhý den se zatáhne a nepotkám ani živáčka.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

aha napsal(a):
Taky by o nás někdo mohl tvdit, že mám chudáka v bytě, ale když jsou velké mrazy nebo dešť, tak mi bulíková odmítá chodit ven. Horko těžko obejdeme blok a hurá už mě táhne domů. To ale neznamená, že doma sednem na gauč a válíme se. Hrajeme si a cvičíme doma. Popřípadě někdy v mrazech jedem za psíma kámošema a když extra neprší, zajedeme a schováme se v lese. Dle mě nemá cenu jí nutit za každou cenu abych dosáhla svého, zprotivit venčení nám oběma a ještě si kazit vztah.

Tak to je pochopitelné. Já to myslela tak, že jakmile se udělá takové to nádherné zimní odpoledne se sluníčkem, teplý jarní víkend a krásný barevný podzim, tak potkám opravdu hoodně psů, zbytek roku, kdy je tak nějak přijatelně tak tolik ne, chápu, že někteří psi nemají rádi déšť, atd..ten můj se v tom vyžívá a to s těmi procházkami, znám osobně hodně lidí co mají psy na plínách, dělají dvanactky a psa pořádně nevyvenčí apod.

Vím, že se tady mnohým nelíbí, když se to, vnucuje, ale co maso? Mám psa přibližně stejně těžkého a maso vyjde na méně než granule. Navíc hypoalergenní bývají dražší, a pokud budete kupovat levné granule, tak tam toho je obsaženo tolik, že skoro nepoznáte alergen. Hodně psům s alergiemi to pomohlo. Možná se, ale pletu, alergika nemam, tak mě neukamenujte.

Bydlím sice ve městě, na proti mému baráku (těsně u náměstí) je barák se zahradou, hrozný bordel na zahradě a nějaká kůlna, u které je uvázaná fenka (střední kříženec), kůlna je velká, takže si to nemůže zahřát, má jemnou krátkou srst, jak byly ty mrazy, tak jsem ji asi 14 dní neviděla, vděčná za každé pohlazení, ale na psy hrozně štěká, prostě to nezná. Kolikrát bych si ji nejradši vzala domů. Pak tu máme chudáky v bytech, který se dostanou dvakrat za den ven na trávník před barák. Jinak, vždycky když se udělá hezky, tak až koukám kolik se venku objeví psů, v zimě jen pár vyvolených. A poslední případ retrívři v kotcích u novostaveb.

Ano.

U nás vedle v baráku paní venčí dvě bílé fenky, v těchto plemenech se nevyznám, malý psíci, paní je venčí taky jen na plácku před barákem. Když je potkáme, tak se hodně rychle klidíme z cesty, neboť jedna z nich začne vyvádět tak, že mám strach aby nedostala infarkt. Paní se ji většinou snaží sklidnit, což je chválihodné. Pak potkáváme bišonka umírajícího se na vodítku, kdy paničce to je jedno. Máme tu taky čivavu, která si na volno proběhla k mému labradorovi a začalo ho okusovat

marcelaamax napsal(a):
Mě to taky na toho známého psa dělá, když ho vidí v dálce. Jakoby číhá, a kdybych ho nechala ležet, tak těsně před tím, než k němu druhý pes doběhne tak vyletí a utíká aby ho pes honil.

No tak když hned zalehne, tak prostě rázně říct, k noze, nebo prostě jdeme a jít dál. Nebo co to zkusit třeba na šňůře - nechat psa ležet a najednou změnit směr? Aby pochopil, že pokud si lehne, tak vy na něho nebudete čekat ale půjdete pryč?

Zkusíme. Díky :).

marcelaamax napsal(a):
Tak pokud lehá na záda (ukazuje bříško), tak je to projev podřízenosti. Ale pokud lehá tak, jak popisuje zadavatelka, tak ne.

Jinak mě to štěně dělá taky, ale dělá mi to jen navolno, když je na vodítku tak to nedělá. Dělá mi to na známého psa, se kterým se často potkáváme a necháváme je hrát. Když ho v dálce vidí, tak popoběhne a lehne si. Když jdu dál, tak mě zase předběhne a lehne si. Úplně mě to rozčilovalo, tak jsem si ho prostě vždycky zavolala k noze, odměňovala a došla takhle až ke psovi. Snaží se mi to dělat pořád, ale dokáže u toho normálně vnímat, a nechá se odvolat k noze.

Zkoušela bych mu to rázně zakázat, dát třeba ten povel k noze a prostě jít. Zezačátku hoodně odměňovat. Jestli máte tu možnost, a pes si rád hraje s ostatními, tak zkuste odměňovat tím, že pokud u té nohy půjde a nebude lehat, tak ho za odměnu nechte se psem pohrát. Možná pokud nebude chtít ze začátku jít, tak se ho snažte udržet alespoň v pozici sedni a za to chválit. Postupně třeba jen pár krůčku, zase chválit a postupně vzdálenost prodlužovat.

Jako mě jelikož to nedělal na vodítku ale jen na volno, tak by mi to taky nemuselo vadit, ale mě to prostě fakt rozčilovalo, jak pořád popobíhal a lehal

Ale u nás to bylo snadné odnaučit, protože mám psa dobře motivovatelného, jakmile vytáhnu hračku nebo pamlsek, nic jiného ho nezajímá.

Můj to naopak na volno tolik nedělá, ale, když vidíme psa, tak si ho připínám, a až po domluvě nechám hrát. On se od někud objeví pes a hned zalehne, takže tady ani nijak nestihnu upozornit na sebe. Jinak, když vidím z dálky, tak ho většinou snažím upozornit, když vidí psa, až když prochází, tak si nelehne. Jak jsem řekla, přišlo mi to jako normální štěněčí chování, tak jsem to moc neřešila a doufala, že to přejde.

davidka napsal(a):
A chodíte mezi psy? Umí (a smí) si vaše štěně s cizími psy pohrát? To je velmi důležité, aby "okoukal" normální psí chování.

Ano, od malička chodíme mezi jiné psy, malé, velké, štěňata. Se psy si hraje úplně normálně.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Myslím že nepřejde. Mě tohle přijde jako celkem otravný zlozvyk, když vidím psa jak zalehne uprostřed chodníku a civí a páníček odevzdaně čeká co se bude dít. Já osobně sem tohle chování svému psu nikdy nedovolila. prostě trvám na tom aby pes šel u nohy a druhého psa ignoroval.

Nikdy mi to právě nepřišlo, že by to měl být problém, zdálo se mi to přirozené. On se k tý zemi tak přilípne, že ho pak musím zvedat za obojek, a stejně se zase svalí na zem. No zkusím tomu předcházet, aby se soustredil jen na mě.

Zdravím, můj 9ti měsíční labrador si už od malička lehne před každým psem. Ne, že by mě to nějak příliš trápilo, ale občas je otravné, když potkáme za procházku 10 psů a on si lehne a čeká, než pes projde, a je jedno jestli se jedná o dogu nebo krysaříka. Bohužel vidí psa třeba na 50 metrů a zalehne, čeká než projde, jako malej se nechal navést na pamlsek a šlo se dál, teď už to nefunguje. Pak musíme čekat, někdy docela dobu, než pes projde, dělá to před každým psem. Teď jsme se vraceli domů z parku, a na náměstí jsme potkali asi 20 metrů od nás dva mrňouse (jorkšír a něco bílého), kteří se zmítali na vodítku a štěkali, mezitím co ten můj ňouma (za typických posměšků ostatních) si lehnul a nešel, oni šli jiným směrem, takže jsem chvíli čekala, nakonec jsem ho zvedla za obojek a prostě, že jdeme.Na druhou stranu jsem moc ráda, že mám psa, který miluje všechny, proto jsem si pořizovala právě labradora, určitě lepší lehání, než agresivní chování k ostatním psům, ale občas mi to celkem vadí. Máte někdo zkušenosti, třeba, že to časem přejde?

Náš 9ti měsíční labrador se jednou pustil na nestřežený rum s colou, evidentně chutnal. Na Silvestra jsem vylila na stůl melounovou vodku, a tu taky stihnul obliznout, než jsem to stihla utřít, pivo taky šmakovalo. Samozdřejmě jsme mu nic nedávali naschvál, hajzlík se obsloužil sám. A to asi vše o našem rodinném alkoholikovi.

Je to štěně! Každé to dělá, některé méně, některé více, časem ho to přejde. Dejte mu místo nábytku hračku a hrajte si s ním. :) Schovávejte věci, které nechcete mít rozkousané, ale stejně se tomu asi nevyhnete.

Já bych do toho zatím nešla, možná až později a třeba do toho pudlíka, kavalíra nebo třeba fr.buldočka. Štěně je jako mimino (a mít dvě to už musí být záhul), a nedokážu si představit, jak byste lítala každou hodinku ven se psem a nechavala mimčo doma, nebo ho brala sebou. Určitě budete mít teď hodně starostí (a hlavně radostí) s mimčem, tak si to užijte.