V jakékoliv líhni, která dokáže udržet po dobu inkubace na všech místech správnou teplotu, vlhkost a má větrací otvory, vylíhnete kuřata. U líhní z plastu, které nemají žádnou izolaci, bývá obtížné zajistit stejnou inkubační teplotu pro všechna vejce a zatímco některá vejce se mohou přehřívat, jiná mají nedostatečnou teplotu.
S Makro líhní bez možnosti nastavení teploty jsou problémy nekonečné, protože topí pořád stejně. Nedostatečně, když je v místnosti chladno (to je ještě možnost, že ji něčím zateplíte), ale pokud nastanou tepla, tak nemáte žádnou možnost snížení teploty, jedině vyhledat chladnější místo kam jí postavit nebo rozebrat a přemístit čidlo, což je opruz, když se během inkubace mění počasí z chladnějšího na teplé nebo naopak. Topná sezóna, kdy je v bytě stálá teplota a líheň topí stabilně, netrvá věčně. Komfort obsluhy teploty v líhni tlačítkem je důležitý.
Nenechte se napálit marketingovým údajem, že je líheň automatická, nastavena z továrny, což znamená jediné, že je neovladatelná.

bronda napsal(a):
Má někdo s MVF55 osobní praktické zkušenosti? Nebo je to jen čína zabalená do polystyrénu?
Zmiňovaný výrobce "Geflugelzuchttechnik" se zdá být německý, ale vyhledávačem jsem tuto firmu neobjevil. I název výrobku je jen zkratkou českého prodejce, což u mne vzbuzuje jisté pochybnosti. Ale možná, že se mýlím.

Ta líheň vypadá podobně jako líheň Janoel, určitě najdete nějaké recenze. Čínské součástky jsou už téměř ve všem. Pravděpodobně u všech líhní budete muset u prvního líhnutí zkontrolovat teplotu, jestli sedí s displejem, abyste věděl, zda máte namáčknout o nějakou setinku víc nebo míň na displeji.

Nechvalte s Makro líhní "dne před večerem" Dvě Makro líhně mají spotřebu jako 1 Brinsea 380 a moje zkušenost s Makro líhní je taková, že zhruba po roce, dvou, začínají odcházet součástky. Některé Makro líhně rezonují a jsou hlučné, málo topí nebo hodně topí, brzy odchází displej, přestanou topit, ...

Kuřata se v Makro líhni IO 103 TH vylíhnout dají a vylíhla jsem jich dost, ale přesto ji nedoporučuji. V dnešní době je již takový výběr líhní, u kterých se dá jednoduše nastavit teplota inkubace tlačítkem a jsou i za celkem dobré ceny, že koupit líheň kde se podle návodu mění teplota podle toho jak kolem ní omotáte deku?

Doporučuji koupit první líheň kvalitnější a rozhodně s nastavitelnou teplotou.
Tuto chválí na FB: http://www.malavelkafarma.cz/product/lihne-na-drubez/automaticka-lihen-na-drubez-mvf-55_-novy/38.

jako001 napsal(a):
A tu je link http://old.agroporadenstvo.sk/zv/hydina/clanky/liah_hyd.htm.

Díky za link. Hezký článek. Jestli je to dobře nebo ne, zjistíte až u prvního líhnutí.

U hrabavé je "sušení" pod 40% vlhkosti. U Brinsei se normálně inkubuje hrabavá mezi 40-45% vlhkosti při nastavení líhně na cca 37.4-37.6°C. Na začátku se doporučuje trochu vyšší vlhkost spíš kvůli tomu, že vlhký vzduch je dobrý vodič tepla a rychleji prohřeje vejce než kvůli zabránění zhuštění bílku. Zabránění zhuštění bílku mi přijde "přitažené za vlasy"

U líhně budete mít návod. Vlhkost, ?teplota inkubace?= úbytek..?..% hmotnosti vejce.
U inkubace jde vždy o kombinaci správné teploty a přiměřené vlhkosti. Kombinace se mohou lišit, ale pokud budou vlhkost s teplotou ve správném poměru, výsledek bude stejný.

Kuděj napsal(a):
Begginer máte něco spoličného se Smedfot? Někde jsem vás četl, ale nemůžu někde najít inzerát na tu vaší podeztýlku.Jestli je granulovaná a kolik stojí. Paní nahoře psala, že je prachová.

Ano, "Smeford" je můj muž. Podestýlka je granulovaná částečně, protože sypká část daleko rychleji obalí trus. Je vysušená na maximum a první dojem je skutečně, že hodně práší, ale jakmile začne pracovat, prašnost mizí. Odchovávám na ní kuřata, mám ji v kurnících. Jsem s ní maximálně spokojená, ale chápu, že někdo být nemusí. Sama jsem zvědavá co paní napíše třeba za 14 dnů nebo měsíc. Je vhodná spíš pro lidi, jako jsme my, kdy už síly ubývají, člověk ještě podniká nebo chodí do práce a jako koníčka má drůbež, které se chce také maximálně věnovat, ale ne stylem každodenního úklidu odchoven, častého kydání kurníku a pak častou otázkou, kam s tou smradlavou hmotou. My jsme v Praze a snažíme se sousedům smrdět co nejméně.
Cenu určitě najdete, stačí ve vyhledávači zadat Smeford králíci.
Prosím, neberte to jako propagaci, ten prodej bylo jen mé nadšení, určené hlavně pro lidi z našeho blízkého okolí, kteří si přijedou osobně, protože pytle jsou těžké a obtížně se balí. Zatím to muž fyzicky zvládá, takže balík jsme ochotni poslat, ale poštovné je k ceně podestýlky neúměrně vysoké. S tím nic neudělám, nižší cenu se mi nepodařilo s dopravcem domluvit vzhledem k tomu, že posíláme jen občas, každá jednotlivá zásilka je poslána na jiné místo v republice a jedná se o těžké balíky.
Celková cena s poštovným je vysoká, přesto si myslím, že podestýlku někteří chovatelé ocení, právě z úspory času, krmiva, omezení kokcidií (píši omezení, protože podestýlka není 100% zárukou, že se kokcidióza vůbec neobjeví), smradu a.. jak drobotina, tak ti velcí můžou hrabat, hledat a jsou na podestýlce spokojeni.
Pokud admin uzná, že tady takový příspěvek nemá co dělat a smaže ho, rozumím.

nomad72 napsal(a):
Salam aleijkum ! no kde ste dnes všetci? a mám na vás jednu otázku : čo dávate piť do napájačiek čerstvo vyliahnutým kuriatkám ? mám na mysli to, či im dávate len čistú vodu, alebo do nej pridávate aj nejaké vitamíny, alebo iné doplnky výživy a v akom množstve, alebo nejaké liečivá... pýtam sa to preto, lebo v piatok - sobotu by sa mi mali liahnuť kurky, a nechcem nič nechať na náhodu alebo byť nepripravený, tak si nájdite chvíľku čas, a napíšte mi to... chcem vedieť, aké máte s čím skúsenosti... za odpovede úprimná vďaka !

Dávám každý den čistou vodu. Pokud krmíte směsí K1 pro kuřata, další přidávání vitamínů není potřeba, naopak předávkování některými vitamíny může být pro kuřata nebezpečné.

Každé kuře má v sobě vyvážené množství kokcidií a určitou část vylučuje trusem. Ve vlhkém trusu, teple a vlhké podestýlce se kokcidie rychle množí. Kuřata kokcidie roznesou do krmiva a vody a následně pozřou. Tím dojde k přemnožení kokcidií a kuřata začnou marodit.
Chovatel by měl udržovat v odchovně sucho a co nejvíce zamezit kuřatům kontakt s vlhkým trusem.

Další důležitá věc je teplo. Někdy mám pocit, že chovatelé odchovnu připravují pro kokcidie a ne pro kuřata. V teple se kokcidie rychle množí. Kuřatům bohatě stačí, aby měla teplo jen pod topnou deskou nebo jiným zdrojem tepla, tak, aby se všechna do teplé zóny vešla. Přesně tak jako se chodí zahřát pod kvočnu. V prvních dnech může mít okolí klidně 17-20°C a v dalších dnech i méně pokud se mají jít kam ohřát. Krmivo a vodu postupem dnů dávat na chladnější místo, kde pro množení kokcidií nebudou tak ideální podmínky jako u zdroje tepla.

Další důležitá věc je, jak odolná máte kuřata. Kuřata z hejn, která jsou při vzniku chorob léčena, mají malou imunitu. Jejich odolnost je malá a většinou pokud přežijí, tak je to zase pouze zásluhou nějakých léčiv a koloběh se opakuje.

Musím říct, že někdy mi je ouvej, když čtu, co všechno se dělá pro to, aby drůbež přežila. Navíc mnohdy neodborně, od oka a vyzkouší se na nich víc přípravků, jen aby se zkusilo, jestli nějaký zabere.
Většina lidí líhne víc než pro vlastní spotřebu a tak ta kuřata, mnohdy vyloupnutá ručně ze skořápky, z všelijak léčených hejn, jdou dál do světa a buď chcípnou u nového chovatele nebo je zachrání zase jenom léčivy.

Když je v odchovně všechno v pořádku, kuřata mají vyváženou stravu, čerstvou vodu, sucho a dostatečné teplo pod deskou, tak podle mého názoru, pokud nějaké kuře přesto onemocní, je potřeba ho okamžitě zlikvidovat a nemá v odchovně co dělat.

Možná vám první roky zbude na konci pár kusů z odchovu, ale budou to ti silní jedinci, kteří dají dobrý základ pro hejno. Nemoci se samozřejmě objevit mohou, to by člověk nesměl mezi drůbež pustit nikoho cizího kdo má drůbež, musel by mít drůbež stranou od všech divokých ptáků, myší atd. ale u odolného hejna máte větší šanci, že se s tím poperou i bez vaší pomoci.

nomad72 napsal(a):
A môžeš mi vysvetliť to sprejovanie Livakoxom? čo to je a ako to robíš? fakt toto počujem (čítam) prvý krát... a môže sa po tejto procedúre dávať zmeska s liečivom proti kokci diam?

Po očkování proti kokcidiím se nesmí kuřatům dávat již žádná antikokcidika.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Maranska byla vyšlechtěna a je primárně chována právě kvůli tmavé barvě skořápky vajec.Násadová vejce by měla být vždy co nejtmavší.Množení z takto barevně nestandartních vajec vede k degradaci plemene.

Zrovna v tomto inzerátu, https://www.ifauna.cz/drubez/inzerce/r/detail/2696100/maranska/, co jste kritizoval, jsou vejce zcela odpovídající barvou standardu plemene Maranska a s pěkným leskem. Taková nese převážná většina Maransek. Jestli máte na mysli ta nejtmavší vejce, tak to už není sranda se k takovým dopracovat a je za tím spousty práce a úsilí. S takovými se člověk chlubí a může s nimi chodit na výstavy.
Ta vejce z inzerátu nejsou moje, ale když tady kritizujete standardní vejce Maransek, tak mě to sejří a musím se ozvat.

Zacharda napsal(a):
Ančovičko, děkuji za radu. Kdo by si je ale asi tak vzal, to bych jim neudělala. Naštěstí jsem dnes konečně našla co to vlastně je a dokonce i ve starší diskuzi zde. Diagnozu mi podle obrázku sdělil dneska můj známý veterinář. Jedná se o: "žloutková peritonitida... stává se to u starších slepic nebo u slepic, které mají vysokou snášku a vejcovod se prostě vyčerpá, případně když je zánět přímo ve vejcovodu (může být virový) a tím pádem žloutkové koule přes ucpaný vejcovod nemůžou a padají do břišní dutiny. Jakmile se to stane, už se s tím nedá nic dělat. " Ony ty slepičky opravdu strašně moc nesly, až jsem je litovala. Snášely víc jak rok a půl, skoro všechny skoro denně, všude kolem měly slepice přestávky, naše nic, nesly a nesly. Proto vlastně tak postupně odcházely. Proto jsem přesvědčená, že už nikdy takové chudinky, roboty na vajíčka nechci, sice jsem jim prodloužila život a určitě měly spoustu pěkných dnů, ale všechny pak musely trpět. Dochovám je dokud jim bude dobře a pak dám na vás a pořídím si normální chovné slepičky, ne stroje na vajíčka. Dneska jsem trochu optimistická, jedna slepička snesla krásné pevné vajíčko, možná se roznesou i ostatní dvě. Jakmile bude některá smutná, hned jí ukončíme trápení. Mám je ráda, jdou to zlatíčka...

Nejste sama, kdo se tady nad takovým nálezem hrozil a řešilo se to už v několika diskuzích. Hodně to mají hybridky, když končí snášku, ale myslím, že to měl někdo i u čistokrevného plemene. Pravděpodobně jde o hormonální změnu na konci snášky. Když si na Googlu dáte do vyhledávače lash egg, tak najdete dost dalších fotek s tím samým.

Olympionik2008 napsal(a):
To plně souhlasím s Jurou

Opravdu záleži na kvalitě násadových vajec

Přikládam foto = Moje Maransky

Na kvalitě vajec záleží, o tom žádná, ale nemůžete čekat, že ta nejtmavší vejce bude někdo prodávat za 12 nebo 15 Kč. Takže u kritizovaných vajec cena odpovídá kvalitě.

Moje Maransky

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
I tato vejce jsou hodně světlá na Maransky.

https://www.ifauna.cz/drubez/inzerce/r/detail/2696100/maranska/.

Jura.z.olmúzu Zrovna ta vejce, která kritizujete, splňují standard a mají pěkný lesk.

Pokud máte na mysli, že Maransky snáší i tmavší vejce, tak máte pravdu, ale nejtmavší násadová vejce bude málokdo prodávat po 15 Kč.

hollywood napsal(a):
V nedeľu sme dali do liahne u p Lipovskeho do liahne 21 vajíčok od sliepok ktoré nam predal predseda spolku bresse vo francúzsku majú tmavé oči kohút je taktiež z Francúzka z čiernymi očami ja mám vyhrievané halu tri sliepky každý druhý deň znesú po tri vajcia a medzi tým každá druhý deň jedno alebo aj dve vajcia ale majú vykurovaniu podlahu takze majú podmienky ako v lete ja si ich hyckam.

Moc tomu nerozumím,3 slepice snesou každý druhý den 3 vejce a mezi tím každá druhý den jedno nebo i dvě vejce ?

ondře.j. napsal(a):
A jak jste spokojen s tímto plemenem? Jde mi hlavně o snášku. Jinak děkuji za ochotu, a taky Vám přeji mnoho chovatelských úspěchů.

I když se otázka netýká mě, odpovím, protože tohle plemeno také mám.
Bresse je vynikající plemeno pro chovatele, kterým nevadí vzít sekyrku a tnout.
Kdo chce maso + vejce, tak všem tohle klidné a rychle rostoucí plemeno s kombinovanou užitkovostí doporučuji. Ohledně vajec, nečekejte od deseti slepic 10 vajec denně, spíš tak 3-5. V jarních měsících samozřejmě nesou víc a v zimních méně. Jako u všech čistokrevných slepic platí to, že výběrem nejlepších jedinců a líhnutím jejich potomků můžete kvalitu hejna, tudíž i snášku, rok od roku zlepšovat.
Kdo chce slepice jenom na vejce, kupujte si pouze nosná plemena.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Musím s vámi souhlasit. Znám pár nadšenců, co si pořídili čistokrevné slepice, aby podpořili chovatele. Leč ten výsledek v užitkovosti je mizerný. To co se udává ve standardu je často minulostí.

Standard neznamená samozřejmost, ale je pomůckou pro chovatele jak by měl vypadat ideál. Uváděná snáška ve standardu je pouze průměr snášky ze sledovaných chovů. Mnozí chovatelé si nedají tu námahu kontrolovat jak která slepice nese a líhnou kuřata i od slepic, které snesou jedno vejce za týden. Pak se to šíří, mnozí si kohouta z takového vejce dají ke slepicím a najednou plemeno, které by se vyrovnalo snáškou i hybridkám je daleko pozadu.

Pokud máte doma opalovací pistoli na odstranění starých laků, tak bych odchovnu vyčistila a přejela pomalu horkým vzduchem z pistole, pak bych použila Chirox nebo Savo a pokud by byla odchovna přenosná, nechala vyschnout na slunci. S tím vápnem nevím.

Nejlepší je takové kusy ihned zlikvidovat, ať si nezamoříte prostředí a nákaza se nešíří dál. Vakcinace má význam u zdravých jedinců, kteří si po vpravení malé dávky nemoci dokáží vytvořit protilátky. Nemocný jedinec nemá sílu na vytvoření protilátek a vakcinace mu může uškodit.
Když je budete léčit, tak z toho stejně budou jedinci s oslabenou imunitou, horší užitkovostí a slabými potomky.
Nejlepší je zlepšit hygienu prostředí, zajistit aby zvířata nebyla ve stresu (například z nedostatku krmiva a vody) a koupit někde zdravá zvířata.
Těžko najdete lék, který by byl šetrný a dal se použít na drůbež v růstu. Veterináři například předepisují Enrofloxacin a k tomu vitamíny a aminokyseliny na podporu imunity, např. Aminosol + Kombisol.

Sežeňte si Sulfadimidin, ten by měl pomoci.

Tazatel píše, že vejce jsou oplodněná, ve všech vidí žilky, ale u některých vajec, při otočení vejcem, zárodek se žilkami nezůstává na místě, ale vyplouvá na vrch vejce a u některých nevyplouvá a je připevněný na jednu stranu vejce.
Mám vejce v líhni 5. den, zárodek se žilkami je umístěný u jedné strany vejce, pod vzduchovou mezerou a při otočení vejcem se ani nehne. Podle mě je "plavání" zárodku 5. den inkubace špatné, ale tazatelova vejce jsem neviděla. To, že nyní vidí žilky, neznamená, že je vše v pořádku a za pár dnů nemůže vidět pouze krvavý prstenec po obvodu vejce. Líhnu už třetí rok a pokaždé, když mi obsah při prvním prosvícení "plaval" nic z toho nebylo. Ráda se budu mýlit a přeji Doizerovi, ať se mu vylíhne co nejvíce kuřat.