BÍDŽIS napsal(a):
Dobrý den,
v sobotu jsem se dozvěděl o novém prodejci krmných směsí pro drůbež na Vsetíně. Vyžádal jsem si informace na e-mailu krmnesmesi.vsetin@seznam.cz. Požádal jsem si o informace a jsem zvědavý na ceny, protože někteří prodejci to pěkně mastí.
Jarek

Dobrý den,
vyžádal jsem si informace na výše uvedeném e-mailu. Prodávají krmné směsi pro drůbež firmy VK-Drcman, což mě vyhovuje. Dopoledne jsem tam zajel. V klidu jsem se dostal až k rampě. Obsloužen jsem byl i s placením za deset minut. Kupoval jsem směs N2T sypkou a granulovanou. Oproti prodejci vzdálenému cca 1 km jsem na 25 kg pytli ušetřil cca 80 korun.
Doporučuji Jarek

Dobrý den,
v sobotu jsem se dozvěděl o novém prodejci krmných směsí pro drůbež na Vsetíně. Vyžádal jsem si informace na e-mailu krmnesmesi.vsetin@seznam.cz. Požádal jsem si o informace a jsem zvědavý na ceny, protože někteří prodejci to pěkně mastí.
Jarek

laying hen napsal(a):
http://www.vkdrcman.cz/Products/Drubez/Nosnice/N2t
Hrubý protein 14.6 % Vápník 3.9 %
Hrubá vláknina 2.9 % Fosfor 0.5 %
Hrubý tuk 3.4 % Sodík 0.15 %
Hrubý popel 12.5 % Lysin 0.6 %
Methionin 0.3 %

Nechcem Vás sklamať, ale zloženie ešte horšie ako Energys (obsah bielkovín nízky, metionín iba 0.3%-ťažko budete mať veľké vajcia hlavne v zime bez chrobákov...), lyzín 0.6% málo na vysokú znášku. Keďže je hrubo šrotovaná, čo je dobré pre sliepky, môže dobre vyzerať.

Pre porovnanie, vyrábam kŕmne zmesi pre seba a známych bez GMO, bez umelých farbív, ako zdroj bielkoviny iba extrudovaná odtučnená sója, žiadne repkové šroty, sladový kvet a iné veci ťažko stráviteľné pre hydinu. Vápenec ako zdroj vápnika, nie prašan, profi vitamíny od firmy vyrábajúcej hobby Nutrimix ale na mieru pre mňa (vyhodené sú veci, ktoré tam nechcem-napr.kantaxantín). Keďže nikto koho poznám nekŕmi čisto zmesku, lebo niekto má malé deti a vyhodí kilo odpadu z kuchyne ako ja, niekto prihodí sliepkam pšenicu, niekto pasie na záhrade, pridáva zemiaky..., takže zámerne robím "nadvyživené" kŕmne zmesi-oni sa doriedia na optimum u každého gazdu. (z lepšieho horšie spravíte, naopak to nejde). Mimochodom pod 90% znášku som nemal od 09/2021-12/2022, keď sa po 15 mesiacoch Dekalby začali preperovať, perzistencia nádherná v znáške.
Orientačne hrubý proteín 18.8%, lyzín okolo 0.9-1.0%, metionín cca 0.45%... Vápnik cca 4.1% a tak ďalej.
Každý má veľké vajcia, tvrdé škrupiny, veľký počet vajec aj teraz v zime.
Inak som to prepočítaval, že ak sa moja zmes zriedi so pšenicou 1:1, dostávam sa obsahom bielkovín na nejakých 15%, čo má Energys hobby, preto ľuďom ani v domácich podmienkach neklesá znáška.
Ešte som pozeral ten Energys a relatívne slušné zloženie má Gold-oproti iným.

Dobrý den,
od mého včerejšího příspěvku se rozvinula zajímavá diskuze, ale každý chovatel má své představy a svůj chovatelský záměr. V letošním roce jsem definitivně opustil chov hybridů a kříženců a přešel jsem k plemenu hempšír. Cílem je snáška okolo 200 vajec za rok ( nikoliv snáškový) o průměrné hmotnosti okolo 60 g. Krmná směs pro nosnice je pouze část krmné dávky a proto si vybírám nejen podle ceny a složení, ale také podle toho, jak rády ji slepičky přijímají.
S ohledem na následnou diskuzi musím konstatovat, že své hejno mám moc rád na to, abych mu dával krmiva primárně určená pro jiná zvířata a už ani omylem pro zvířata bez hospodářského využití.
Chci mít na dvoře slepice a ne jejich geneticky popřípadě krmivem "vyšroubované" napodobeniny.
Jarek

Dobrý den,
v listopadu jsem také koupil sypkou směs pro nosnice zn. Energys a mám podobný pocit, prostě prach a velký odpad z vlhčených míchanic. Snáška poklesla, ale určitý vliv měl určitě i vývoj počasí.
Dlouhodobě nejlepší zkušenosti mám se sypkou směsí firmy VK-Drcman z Němčic u Holešova. Směs je hruběji drcená a slepice ji dobře žerou i bez vlhčení. Slepice při ní snášejí dobře.
Jarek

Dobrý den,
když jsem pročítal tuto diskuzi, musel jsem uznat, že většina uvedeného v první polovině diskuze, platí i dnes. Lidi mají rádi rychlá, jednoduchá řešení. Hybrida jim dovezou na dvůr, za relativně dostupný peníz. Dobře nese a vzhled, životnost a kvalita vajec je nezajímá. Snáška u hybridů podle mne není uváděna za rok, ale za snáškový cyklus, který je dlouhý třeba i jedenáct měsíců. Pokud dáte hybridům krmnou směs pro nosnice, relativně malý výběh, aby neplýtvali energií, tak těch 260 vajec za snáškový cyklus klidně snesou. Na konci tohoto cyklu budete mít na dvoře něco, co silně připomíná týraného tvora. A druhý snáškový cyklus přežije jen málokterý. Jak už bylo napsáno je to "fabrika na vejce" a ne slepice.
Taky jsem si to vyzkoušel. Později jsem přešel na křížence rodajlendky a maransky. Snáška okolo 200 vajec, ale i při přepeřování jsem měl ve výběhu slepice. Na konci roku 2020 jsem se rozhodl pro chov čistokrevných velsumek velkých, ale vloni mě to nevyšlo s kuřicemi.
Na základě inzerátu na iFauně jsem letos 9.března vyrazil do 110 km vzdálené líhně OO SČCH Hodonín v Terezíně u Čejče a od pana Jaroslava Bayera jsem si dovezl 21 kuřat hempšírky měděně červené a čest kuřat plymutky bílé. Po odchovu mě zůstalo 13 kuřic hempšírky a dvě kuřice plymutky. Kohouti šli z části do hobby chovů, ale většinou rovnou do kuchyně a to už ve stáří okolo čtyř měsíců.
Jsem přesvědčen, že se ke křížencům nebo hybridům nevrátím, protože chci v důchodu chovat slepice.
Pozdrav a přání pevného zdraví panu Kafkovi.
Jarek

cathani napsal(a):
Souhlasím, úplně stejná zkusenost, slitovala jsem se a vzali jsme si 5 slepicek v zuboženém stavu, máme je cca 5 neděl, nesnáší, ale začaly opeřovat a naučily se i na bidylko, nicméně je vidět, že neviděly přírodu, nehrabou, před týdnem uhynula první, dnes druhá slepička, je mi jich líto, ale zřejmě přijdeme o všechny, chtěla jsem jim dopřát lepší život, ale asi musely být v neskutečných podmínkách, vyhublé, vyškubane, vyklované... Prostě firma, která vydělává na zubozenych zvířatech, zavřela bych majitele do klece, aby si to sami zkusili...

Dobrý den,
je nutno vidět, že díky těmto "koncentrákům" stojí v supermarketech a obchodech vejce tak málo. Kdyby se slepice chovaly v "družstevních" drůbežárnách z let 1960-70 (s venkovním výběhem), tak by to vejce bylo sice lepší, ale stálo by někde mezi šesti a osmi korunami. Je na nás jestli chceme normální vejce nebo ty, které se běžně prodávají. Vždycky je to něco za něco.
A matka příroda pláče ...
Jarek

Jozkic34 napsal(a):
Zdravím,
Nějaký tip na e-shop s krmivy a krmnými směsi s přijatelnými cenami? Díky

Dobrý den,
Váš požadavek je velmi obecný, takže přidám jen svoji zkušenost. S e-schopy mám stran krmných směsí pro slepice a kuřata rozporuplné zkušenosti. Jednou jsem si před líhnutím kuřat objednal krmnou směs K1 pro kuřata. Dodali mi ji o týden později než garantovali a navíc chyběla část popisky a to ta část, kde se uvádí výrobní partie a datum minimální trvanlivosti. Takže jsem byl nucen těsně před líhnutím sednout do auta a koupit si jinou. Reklamace se vlekla a uspěl jsem až po pohrůžce ČOI. Směs jsem dokonce ani nemusel vracet, ale když jsem pytel otevřel, tak rychle šupajdila do popelnice. Po podobné zkušenosti s věhlasným e-schopem, u kterého jsem si objednal krmnou směs KZK a obdržel jsem směs "MIDI", jsem s e-schopy v této oblasti definitivně skončil.
Našel jsem si malý obchůdek u Valašského Meziříčí. Telefonicky si objednám co potřebuji a nejpozději do týdne je vše připraveno. Asi platím o něco více než v e-schopech, ale tuto obchodnici si budu "hyčkat".
Nejnišší cena obvykle neznamená také nejlepší služby.
Jarek

Dobrý den,
začínající chovatel z vedlejší vesnice se rozhodl pro chov slepic a tak si zakoupil kurník Florentina značky Kerbl. Když ho začal skládat, tak si brzy uvědomil, že až pro pět "inzerovaných" slepic je tento typ kurníku nepoužitelný. Přes společného známého se na mě obrátil o radu.
Než jsem vyrazil, podíval jsem se na internet. Nedělal jsem si iluze, ale skutečnost byla mnohem horší, než mé očekávání a proto moje první reakce byla: vrátit. Kurník je zhotoven převážně z palubek o tloušťce 1 - 1,2 cm. Není nijak tepelně izolován a ani izolován proti vlhkosti. Podlahu tvoří pouze tenký dřevěný rošt s několikamilimetrovými mezerami. Po ustájení pěti slepic bych jeho životnost odhadoval na měsíce, možná na ojedinělý rok. Za cenu po slevě téměř 5 tis. Kč docela drahý koníček.
Chovatel se ale rozhodl, že si kurník nechá a tak jsem mu doporučil:
- koupit OSB desky o tl. 12 mm a obložit zevnitř všechny stěny a zhotovit z OSB desek i dno kurníku,
- na dno umístit dvě přepravky ( používané na zákusky a pečivo) o rozměrech 60x40x7 cm, zbytek dna zakrýt OSB deskou,
- počet slepic snížit max. na tři a to ještě raději nějaké lehké slepice, popřípadě zdrobnělé.
Kolik lidí se už asi nechalo takto napálit. Bez další investice min. ve výši 1200,- Kč je jeho využití velmi problematické, takže za mě nekupovat a raději spolupracovat s nějakým šikovným kutilem.
Jarek

Dobrý den,
chovám tolik nosnic, abych mohl plynule zásobovat nejbližší rodinu. Přebytky vajec používám jako "platidlo". Sousedům jako "kohoutovné", některým příbuzným a známým jako pozornost. A také jako pozornost řemeslníkům ( plynař, elektrikář, topenář, instalatér). Když jim potom zavolám s nějakým problémem, bývají lhůty pro odstranění závady příjemně krátké.
Kdybych měl tolik vajec, že bych prodával, pak asi letos za 5 korun.
Jarek

vlasta1 napsal(a):
A ve který odborný knize je napsané, že káně drůbež neloví???
Jak to víte?? Káně si dá slepici i zajíce. Ne často, ale dá. A když někdo bydlí u lesa a na slepice se naučí, tak se určo bude rádo vracet.

Jestřába bych nadneseně přirovnal letem k vrtulníku a káni k velkému dopravnímu letadlu. Pokud chováte své slepice na "letišti", tak bych si vsadil 1% na káni.
Jarek

Dobrý den,
kurník pro slepice mám v malém výběhu, který je oplocen klasickým pletivem 1,5 m. Na něj navazuje velký výběh oplocený šablonami ze svařované kari sítě o výšce také 1,5 m, který můžu měnit dle potřeby. Pokud se objevilo nějaké nebezpečí, tak zpravidla na varování kohouta odpelášilo celé hejno pod kurník do malého výběhu a teprve pak začal kohout kokrhat. Mnohokrát jsem zaregistroval pohyb většího ptáka v korunách stromů na okraji lesa nebo pohyb nějakého zvířete buď na sousedově neosečeném poli nebo v keřích a trávě na okraji lesa. Málokdy jsem zahlédl narušitele tak, abych jednoznačné určil, o koho se jedná. Když jsem po kohoutím koncertu přišel k výběhu tak se hejno i kohout uklidnili rychleji. Někdy i po mém příchodu zůstali i nadále zalezení pod kurníkem. Oba byli po čase odejiti, protože byli nebezpečím pro mé vnučky a po čase i já jsem se k nim přestal otáčet zády. Myslím, že na webu maranska.cz jsem četl, že toto plemeno má v genech nějaké hodně bojovné předky.
Jarek

bery25 napsal(a):
a čo to je za plemeno kohutov,hned si par objednam

Dobrý den,
zkuste plemeno maranska, Měl jsem dva, oba byli ostří a jak se jim něco nelíbilo, tak mě přivolávali intenzivním kokrháním. Kohout velsumky velké je proti nim učiněný kliďas.
Jarek

jo012810 napsal(a):
Ano, jak napsal honzamp, chovatelství čistokevné drůbeže je fajn. Já k tomu dodávám, ale jen pro někoho. Pokud se chcete bavit chovem a tak trochu i výstavami a užitkovost je pro vás až na druhém místě, pak začněte s čistokrevnou populací. Pokud vám jde především o užitek, pak dominant je ta správná volba, neboť zde probíhá soustavná selekce na užitkovost. U čistokrevné drůbeže to je slabší. Ale ještě dnes třeba vlašky a leghornky mají slušnou užitkovost. U zdrobnělých plemen jde většinou o chovatelskou zálibu,ale u některých plemen, bývá i slušná užitkovost v poměru ke spotřebě krmiva.

Dobrý den,
snůška vajec je u dominantů velmi dobrá za předpokladu, že budete krmit nebo velmi výrazně přikrmovat krmnými směsmi pro nosnice. Užitkovost co do vajec výborná. Choval jsem svého času dominanty koroptví. Polovina se jich nedožila konce druhého snáškového období a ty co zbyly, skončily na misce našeho psa. Polévka stejně jako maso by byla poživatelná s vysokou mírou sebezapření.
Na druhé straně jsem u rodajlendek a jejich kříženek s maranskou dosáhl snášky těsně pod dvěma sty kusů. Za celé snáškové období jsem spotřeboval asi 30 kg krmné směsi u hejna o 10 - 12 ks. Jinak pšenice, zbytky z kuchyně, suché pečivo a co poskytla zahrádka a zahrada.
Založit si chov čistokrevného plemene se zárukou dá pěknou fušku. Základ chovného plemene hempšírek sháním už druhý rok.
Jarek

honzapm napsal(a):
Kupte si skvělou líheň. Je automatická a od super dodavatele.

https://www.ifauna.cz/drubez/inzerce/r/detail/3863676/lihen-automaticka/

Tahle líheň je totálně mimo realitu. Systém DoDo příliš nefunguje. Prostě popelnicový typ.
Jarek

rak napsal(a):
Nám tedy káně slepice morduje, nikoliv jestřáb, určil to odborník na dravce.Vždy slepici vyrve vnitřnosti, tak o 5 slepic ročně takhle přijdeme. Jakmile slepice útok zažijí a přežijí, už si sami dávají pozor.

Doporučuji:
Stáhněte si z ulozto.cz tento dokument: "Nebesti.lovci.-.Jestrabi.kane.a.orli.2017.HDTV.1080i.H264.CZ-HDSDI.mkv".
Z toho dokumentu pochopíte, že nelze odborníkům vždy věřit.
Jarek

sharingan napsal(a):
Vhodná jsou plemena k "divočejšímu" způsobu chovu (šumavanky, české kropenky, hybrid horalka...), prostě celkově ostražitější, se zachovalejšími instinkty, hbitější, létavější než výkrmoví brojleři či plemena spíše na intenzivní chov. Zvážil bych přítomnost kohouta (jednoho), který bývá hejnu hlavním "hlídacím" prvkem. U více kohoutů bych se obával, že si spíš budou hlídat sebe navzájem.

Drůbež ideálně už sama úspěšně ochována kvočnou ve volném výběhu, oproti líhni a odchovně. Není to samozřejmě se zárukou (to není nic :D), ale takovéto jedince bych vybral jako základ chovu s největší šancí. A časem prověřené jedince dále sám množit, či alespoň dát možnost nověji pořízeným, ať se od "mazáků" učí (pokud např. jednorázově vybíjíte staré jedince a komplet nahradíte novými, to není ono. A nechat jen jednu či dvě staré, které můžou skončit na posledních místech v hierarchii a nové hejno jim nevěnuje pozornost, taky moc ne). + Možnosti schovek do výběhu - v otevřeném prostoru bez krytí např. keříky mají smůlu tak či tak.

Dle údajů některých chovatelů jsou vhodné černé slepice, že jestřáb moc neví, co to je (černýho zná jinak krkavce a vránu, na které nemá) a moc se na ně nehrne. Sám potvrdit nemohu, nemám dostatečná data.

A skoro bych zapomněl - chovat drůbež v přiměřené hustotě vzhledem k rozloze a členění výběhu. V příliš velkém davu se vždy někdo ne vlastní vinou opozdí při úprku do krytu.

Ale neznám Váš výběh, podmínky a představu chovu, takže výše nastíněné to, čím bych se sám u sebe řídil při pořizování vlastního hejna (slepice u nás chová moje mamka na své části pozemku, takže o nich info mám, ale nerozhoduju o nich).

Dobrý den,
momentálně mám slepice kříženky. Základem byly slepice plemen vlaška koroptví a rodajlendka červená. První dva kohouty jsem měl plemene maranska černá měděněkrká. Oba byli pěkně ostří, ale velmi dobří hlídači. V současné době mám kohouta velsumky rezavě koroptví. Je klidnější, ale také dobrý hlídač. Celkem mám 6 slepic s převažujícími znaky plemene maranska a 5 slepic se blíží zbarvení vlašky.
Slepice chovám nejméně dva roky. Nikdy jsem neuvažoval o zdrobnělých plemenech.
Tu divokost v sobě zřejmě mají.
Líhnu si sám. Mám malý výběh cca 4 x 6 m a velký o rozloze 12 x 14 m. Velký výběh je část zahrady, tedy stromy, keře, ale i umělé skrýše.
Jarek

sharingan napsal(a):
Pane BÍDŽIS, zde samozřejmě nemáte pravdu. K nezákonnému nakládání se zvláště chráněnými druhy Vás legálně neopravňuje amatérský pokus o ochranu svého soukromého hobby (předpokládám tedy, že o tuto formu chovu se u Vás jedná).

Voliéra je (vůči jestřábu) dostatečným řešením. Dá se udělat i značně velká, relativně snadno. Konkrétně naše pro slepice má cca 100 m2 + extra chráněnou část ze silného pletiva a protipodhrabem (13 m2) kde je i umístěn kurník. V případě naší přítomnosti na zahradě mají slepice (v počtu běžně 5 - 10 ks) otevřenou i nezasíťovanou část výběhu o cca 150 čtverečních metrech.

Dalším řešením je mít ostražitou a vytrénovanou drůbež, která se může včas skrýt, popřípadě doplněnou zvířaty, jejichž přítomnost jestřáby odradí. A s drobnými příležitostnými ztrátami se smířit.

Situace se u Vás pravděpodobně měnit nebude a stávající stav (max. 1-2 slepice ročně, chápu-li z Vašeho příspěvku?) považujete za přijatelný. Ergo nejspíše nebude třeba v budoucnu nic měnit .

Dobrý den,
chtěl bych Vás poprosit o informace jak získat ostražitou a vytrénovanou drůbež. To by určitě snížilo naše ztráty.
Děkuji Jarek

Dobrý den,
občas si projdu tuto diskuzi, protože jestřábí samice několikrát zaútočila na naše hejno slepic. Pokud přijdu ročně o jednu nebo dvě slepice, tak to považuji za "daň bezprostřední blízkosti lesa". Pokud by však nálety a nájezdy predátorů začaly decimovat naše hejno, tak ho budu bránit. 100 % uzavřenou voliéru považuji za obdobu vězení (mírnější forma klecového odchovu) a to tedy slepice nemusíme chovat. Při velkých škodách způsobených dravci budu své hejno chránit a to třeba i odchytem jestřábů. Jiná věc je to, jak s ním naložím, pokud by se mně podařil odchyt. Určitě bych přizval odbornou veřejnost a problém bych řešil v součinnosti například s myslivci nebo organizacemi státní ochrany přírody.
Páni ochránci - je přece rozdíl budu-li jestřába odchytávat ve volné přírodě nebo bezdůvodně na svém pozemku anebo z důvodu ochrany našeho hejna. Tak je to podle letitého "selského rozumu" a pokud zákony říkají něco jiného, tak jsou špatné a je potřeba je změnit.
Jarek

Dobrý den,
osobně jsem zaznamenal již druhý útok samice jestřába na naše slepice. Po prvním útoku jsem natáhl nad velký výběh několik šnůr a ještě jsem přidal několik úkrytů z domácího materiálu. Druhý útok samice jestřába byl ještě "slabší" než ten první. Jedná se buď o starší samici nebo samici, která prodělala nějaké zranění či nemoc. Přesto budu v ochraně našich slepic i nadále pokračovat.

Zároveň bych se chtěl podělit o zkušenost jednoho o generaci staršího chovatele. Tomu jestřáb za dva roky zlikvidovali třináct slepic a dva kohouty. Psal na obecní úřad, obracel se s žádostí o pomoc na okolní myslivecká sdružení. Požádal o pomoc s ochranou nejbližší organizaci ČSOP a dokonce opakovaně požádal o pomoc ministerstva zemědělství a životního prostředí. Nikdo mu fakticky nepomohl. Například ČSOP mu poslala dva letáky. Pak si pořídil železa a zbytky poslední oběti použil jako návnadu. Jestřáb se chytil. Žil a proto povolal na pomoc místní myslivce. Než dorazili, tak chycený jestřáb už dodělával. Na můj dotaz, zda se nebál vysoké pokuty odpověděl:

-Proti "zákonu na ochranu" toho jestřába bych použil právo na ochranu svého majetku. Mám za to, že jsem vyčerpal všechny možnosti než jsem přistoupil k radikálnímu řešení.-

Tož tak. Jarek

Dobrý den,
prošel jsem asi desítku diskuzí spojených s dravci vers. drůbež. Přikláním se k názoru, že káně lesní bude asi těžko útočit například na slepice v zahradě nebo v blízkosti staveb, plotů apod. Když jsem ji pozoroval, tak potřebuje na "přistání i rozlet" poměrně velkou plochu bez překážek. Při vzletu působí těžkopádně a ve srovnání s jestřábem je doslova nemotora. Než nabere bezpečnou výšku potřebuje pomalu patnáct až dvacet metrů. Docela rychle se vznese pouze ze svahu. To co jsem viděl v sobotu na zahradě mezi stromy a plotem byla úplně jiná liga.
Natáhl jsem křížem deset špagátů a tam, kde jsou velké mezery jsem udělal dřevěné překážky. Teď ještě uvažuji nad barvami, ať ji to holce trochu pocuchá nervy.
Jarek