Dobrý den všem,

Ačkoli jsem prohledal snad už celý internet, nikde jsem nenašel žádné validní doporučení či návod na to, jak larvy tohoto zlatohlávka přikrmovat. Konkrétně jde o přikrmování larvami jiných druhů.

Zajímá mě, jaké s tím máte zkušenosti? Larvami jakých druhů a v jakých stádiích vývoje potravy i jejich konzumenta je přikrmujete?

Často jsou rady na zkrmování rodem Eudicella, ve kterém je většina druhů dravých. Takže se pak logicky obávám, zda nemůže dojít k tomu, že dostatečně dravá potrava v určité své velikosti zaútočí na svého konzumenta, zraní jej a ten pak zemře.

Já mám právě větší počet larev E. Morgani Camerounensis od nejmenších L1 až po střední L2 a rád bych je použil na výkrm MTU, které jsou ve starých L1 až čerstvých L2.

PS: Prosím všechny trolly, aby neřešili správný název MTU, neboť nyní všichni víme, o jakého brouka jde a smyslem tématu je úplně něco jiného.

Dobrý den, já používám vařící vodu a uzavřený plastový box o objemu 60l z tvrdšího materiálu. Namletou hrabanku natěsno namackam do boxu, ve varné konvici uvařím vodu postupně asi v objemu 7l kterou rozlevam do substrátu tak, aby s minimem vody došla teplota po celém objemu. Kdyz je zalito, box natěsno uzavru a zespodu podložím, aby byla co nejmenší stycna plocha s podlahou kvůli přenosu tepla. Vše takhle nechám prohrát až to samo vychladne. Poté přebytečnou vodu odliju (netřeba cedníku ani čehokoli jineho, jde to samo při naklonění boxu) a pořádně promicham. Jelikož je substrat přemokření, dám jej v boxu bez víka do sklepa vyschnout a substrát je hotov. Ještě se mi nestalo, aby byl plesnivý, nebo bez bakterií (kvalia dle konzistence a typicke vůně) nebo aby z něj něco vylezlo či něco dravého devastovalo me larvy. Všehovšudy je to jen o zalití, odlití a odnesení do sklepa. V troubě to strašně smrdelo jak v mikrovlnce, tak i v horkovzdusne, tak jsem hledal jiné cesty...

Provedl jsem kontrolu dle návodu a v boxu jsou desítky larev mladších i starších L1. Trochu offtopic, za který se omlouvám, ale ještě by mě ještě zajímalo, jak lze kontrolovat a vybírat vajíčka ze substrátu? Nyní jsou zde velmi křehké larvy a neodvažuji se vc tom rýpat do doby než budou aspoň na konci L1, nebo lépe už v L2. Ani dříve bez larev jsem se neodvažoval se substrátem příliš hýbat a více se v něm rýpat, protože vajíčka jsou ještě křehčí... Navíc jsem je mezi substrátem ani nenašel, když už jsem je zkoušel hledat.

Dobrý den, hovoříme o kladení oplozenych vajec samicemi po uhynu samcu a "vykladení" samic, ale jak je to se samci samotnymi? Jsou schopni produkovat kvalitní spermie pro úspěšnou reprodukci po celý jejich zivot? V chovu mam 13 samcu a 3 samice E. Morgani Camer. Samci mají mezi sebou rozdíl ve vylihnutí asi jeden až tri tydny, kdy se průběžně lihnuli. Samice jsou s většími rozdíly mezi jejich vylihnutim. Jelikož je samcu takove mnozstvi, rozhodl jsem se na množení chovat všechny samice jen se dvěma nejzdarilejsimi samci co do velikosti tela, rohu a nejzelenejsi barvy. Zbylé samce chovám v dalším boxu, kde mohou žít, bojovat a dožít. Nemám to srdce je hned našpendlit. Výsledky meho výběru uvidím az za dlouho ale to není to, o čem chci psát. Jde mi o to, zdali když jsem samce takto vyselektoval, zdali se mám ci nemam obávat o kvalitu jejich spermii, když jsou k samicim připuštěni 24/7 a budou až do konce jejich života. Pochopil jsem, že samice kladou v průběhu života. Vajíčka by měla být konstantní kvality, i když na sklonku života kvalita reprodukcniho materiálu u všech živých organismů prudce klesá. Udělal jsem tedy dobre s tím odstraněním zbylých samcu a spoléhání se na dané dva nejhezci, že dobře odvedou to, co od nich očekávám? Nebo je mám po nejake době doplnit či přímo vystřídat jinymi "obstojnymi" samci, kteří budou mít plne naboje? Dekuji.

Napadá někoho, kde v prirode bych teď mohl najít hezky pokrouceny kořen do zamýšleného teraria? Krásné a dobré opracování (vyhlazené a očištěné) kousky jsou k sehnání po vypuštění větších rybníků a přehrad. Jenže to se na přelomu jara a léta nedá moc sehnat.

Kyselinaoctova napsal(a):
Plně souhlasím...

Bavíme se o terárku na pokoukání?
Mě by zajímala praktická stránka věci - jak protnout pokoukání s praktičností a naturelem brouků...
Několik postřehů.
1. Pořádná vrstva substrátu je nutností, tedy terárko nemůže být mělké. Když se dá na dno tenčí vrstva světlých oblázků, vzhled je o dost lepší (na obrázku je kamení hodně).

2. Efektní dekorace vyhnané do výšky musí být dobře ukotvené- rozepřené, Brouci všechno podhrabou a převrátí.

3. Ze zeleně se mi osvědčil mech a lišejník - má bledou, kontrastní barvu, našla jsem větev obrostlou mechem.

4. Krmení dávám na malé plastové petriho misky - jsou průhledné

5. Bacha na perspektivu, ta terárka na obrázcích slouží jako dekorace sama o sobě, bez zvířátek. Vlastně simulují veliký starý strom nebo rovnou kus krajiny se skálou. Kouzlo je ve ztrátě měřítka pozorovatele. Pokud tam poleze brouk, měřítko tomu dodá a nebude to zdaleka vypadat tak impozantně. Stejně tak se kouzlo ztratí, bude-li sklo zašvihané od hrabanky.

Souhlasím s vámi Kyselinaoctova a trochu i s panem Josefem.

Dno musí být s dostatečnou vrstvou substrátu pro zahrabávání brouků a kladení vajec, resp. pro běžný CHOV imag.

Larvy pak bude zapotřebí přemístit do líhně, resp. plastového boxu na vývin a na zmíněný ODCHOV.

Ukotvení dekorace bude zásadní, tady se musím ještě hlouběji zamyslet, jaké vůbec budou možnosti v daném dekorativním teráriu. Uvidíme až při realizaci. V tomto bodě moc děkuji za vypíchnutí, osobně bych to prvoplánově až tak neřešil, byť samozřejmě vím, že od brouků je podhrabáno kdeco

Jako zeleň bych asi použil mechy jako je Porostnice mnohotvárná a zmíněné lišejníky, např. Dutohlávka horská a Větvičník článkovaný. Budu doufat, že rosení postačí pro neodumření rostlin. Zamýšlím se nad miniaturním kapradím jako je Sleziník červený nebo Kyvor lékařský (oba na obrázcích níže), které bych použil do převisu vztyčeného kořene, kam by se na něj brouci nedostali a larvy už vůbec ne.

Perspektiva bude zásadní, opět oblast, kterou jsem tolik neuvažoval. Přesně proto jsem moc rád, za bohatou diskuzi a inspirativní příspěvky, jako je tento váš.

Místo na krmení bych udělal v úpatí stojícího kořene vyvrtáním otvoru do, kterého pak umístím platovou misku. Krmné místo sice bude vidět ale nebude příliš poutat pozornost a rušit celkový dojem.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Já ještě doplním pár fotek dosti zajímavých domácích skleníků, kam bych já osobně rád své nové, resp. nově plánované terárium směřoval.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

tomvoj napsal(a):
Nechci vám moc kazit radost, ale když si pořídíte jeden nebo dva druhy, tak vám imága vydrží třeba 3 měsíce v ideálním případě. Budete muset larvy vybírat a chovat jinde, v takovém okrasném teráriu se to moc nedá, pokud byste tam měl nějaké živé rostliny, tak vám je poškodí larvy a často i brouci svým lezením. Další věc, kterou budete řešit, je aby byli ti brouci vidět. Tj. dáte jim někde misku s krmením, kde se asi budou shromažďovat, ale často tam nebudou celý den, samice budou zahrabané a budou vylézat jenom na krmení. Samci možná budou v závislosti na teplotě někde posedávat maximálně pobíhat po větvích. Když uděláte to terárium moc velké, tak tam brouci moc vidět nebudou. To už si myslím, že lepší je terárium se štíry, kteří se snesou ve skupině (s UV lampou na večer) T. V.

Nekazíte mi radost, protože vím, že to co píšu, je skutečně reálné a jde to udělat.

Není toho mnoho, protože si podle mě každý z pohodlnosti spíše koupí terárium hotové (případně si jej slepí dle vzoru běžně dostupných terárií) a invence na změnu designu jsou tak nulové, či minimální.

Přikládám obrázek zajímavého domácího skleníku. Někde na webu jsem viděl podobný skleník, který byl uzpůsoben jako terárko pro brouky. Uprostřed byl stoický pokroucený kořen porostlý mechem a přilepené jakési kameny pro vizualizaci přírodního sklaního převisu.

To o čem mluvím je udělat design ála "zenové zahrady", akorát pro brouky, resp. pro mě

Substrát pro uvedené zahrabávání je v takovém teráriu dostatečný. Nevím, jaké brouky chováte vy ale moji brouci Pachnoda m. Peregrina se až tak příliš nezahrabávají a právě většinu času je přes den vidím na povrchu. Důležité je zmínit, že larvy brouků jsou umístěny v jiných prostorech stranou od tohoto "skleníku". Do něj umisťujeme až imaga samotná. Jakmile nakladou nová vajíčka, přemístíme tato do boxu s pracovním názvem "líheň".

Ohledně okusu zeleně je také vše vyřešeno, postačí ji neumisťovat do substrátu s larvami. Brouci také mohou mnoho poškodit ale pokud se rostlina umístí na převis, kam se larva nedostane a brou jen s obtížemi až téměř vůbec.

Narovinu ale často vídám, jak chovatelé úplně kašlou na jakoukoli estetiku a brouky mají doma v kýbli, přepravce, či jiném ne příliš vzhledném zařízení a to vše ideálně v koutě a nahňácáno 20 druhů až do stropu. Takže chápu, že standardy chovu jsou pro každého různé.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ahoj, dobrý den. Jistě už každého chovatele, napadlo, jak postavit "to nejlepší a hlavně to nejkrásnější" terarium.

Nejprve pro rypavce a diskusní hatery - prečetl jsem celé místní fórum a prohledal jsem mraky stránek na Google po vyhledání hesel jako insektarium, akvárium, terarium, zlatohlavci, chovni brouci a další jiné včetně anglických formulací výrazů. Doteď mám v chromu asi 35 záložek se zajímavými tipy, které tak nějak skladam dohromady.

Po formalitach pojďme na jádro problematiky k diskuzi.

Každý řeší především funkčnost teraria a dostatecnost prostoru pro brouky. Následně pak chovatel resi zbylé problémy, jako je estetika a další. Samozřejmě lze namítat různorodost zájmu každého chovatele a prioritizaci uvedených zájmů a pohnutek, nicméně můj příspěvek je založen na pravém opaku - řešme nejprve estetiku a pak dle možností funkčnost. Teď se někomu možná protoci belmo v očích a řekne si, co je to za blbost. Proč by to ale mělo být něco nesmyslného nebo spatného? Pokud někdo není přímo entomolog, který sleduje svůj výzkum brouků, nebo někdo, kdo dělá brouky na business, pak je patrně chová právě pro potěchu oka, tedy kvůli estetice. Přesně tato pohnutka mě osobně nyní vedla pro pořízení dvou druhů zlatohlavku a napadlo mě skloubit krásného a nevsedniho domácího mazlíčka s krásným a netradičním designem.

Nějaké náměty už mám, nicméně by mě zajímalo, jaké tipy a triky pro konstrukci speciálního teraria pro brouky byste mohli doporučit vy všichni ostatní z tohoto webu, co se vám konkrétně líbí, co byste chtěli s terarkem realizovat ale dosud jste na to neměli energii, prostředky nebo talent, či šikovné ruce. Nebo co se vám netradičního a inovativniho naopak skutečně povedlo realizovat.

Budu rád za jakýkoli názor a námět na netradiční design konstrukce samotneho teraria, případně jeho vybavení.

Dobrý den, měl jsem takové zkušenosti a informace i od dalších znamých, co se zabývají terarijním chovem.

Pokud s tím máte Vy přímou zkušenost a máte i podložené zdroje, pak budu rád za doplnění mých mezer a odstranění mýtů, které jsem si patrně vykládal, jako realitu.

Mohu tedy požádat, byť i jen pro své studium, o nějaký zdroj Vašich informací? Nemyslím to teď tak, že vás chci nějak nachytat, prostě to chci, jako autor příspěvku, pouze vědět. Děkuji.

Dobrý den, L. parahybanu jsem choval a o křížencích jsem nikdy neslyšel.

Můj první pavouk byl samec, kterého jsem měl leta samotného. Po jeho dospělosti jsem pak dokupoval další kousky tohoto ssp.

L. Difficilis jsem několikrát viděl ale vlastní jsem nikdy neměl. Většinou jsou Difficilis agresivnější než Parahybany a paradoxně jsou růstově menší. Patrně je pro přežití menší růst vyvážen bojovností. Vhodnost pro chovatale je pak vzhledem k chování a velikosti vzrůstu jednoznačně lepší u Prahybany.

Dle mého názoru je u pavouků obecně (u sklípkanů pak o to spíše) velmi složité až nereálné mezidruhové křížení. Každý druh a poddruh má specifické námluvy, které mohou při nezdaru končit poraněním, někdy i pozřením samce samicí. Mezidruhové i poddruhové křížení by znamenalo nesmírnou snahu tyto obtíže překonat.

Vzhledem k uvedenému bych křížení řadil spíše k záměrnému aktu dosáhnout určitých vlastností (barev, vzrůstu, chování, atp.) a nikoli k náhodnému počinu, který by mohl zakalit specifika jednotlivých ssp.

Pravděpodobnost náhodných kříženců tak je minimální. U záměrných kříženců bych naopak očekával, že se s nimi bude chovatel chlubit, jako s jeho velkým úspěchem.

Krizak pruhovany. Jde o zavleceny druh, kterému se u nás začíná líbit čím dál, tím víc kvůli rostoucím průměrným teplotam. Prvně jsem se s ním setkal na východním cipu Prahy na velmi teplé jižní strani zarostlé travinami a to v roce 1997. Je ale samozřejmě možné, téměř jisté, že je na našem uzemi daleko delší dobu. Mimo jiné má tento druh typické sítě se zhustenym esovitým vypletem ze středu site a velmi zajímavé kokony s vajíčky, které zcela běžne a bez újmy preckaji tuzemske zimní mrazy.