forpus napsal(a):
Nová mutace aymary pruhovaného: mauve lemovaná (edge) zvaná silver (stříbrná) - mládě

2 x lutino, 1 x kobaltová lemovaná, 1 x silver

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

zviratkova napsal(a):
...

Nová mutace aymary pruhovaného: mauve lemovaná (edge) zvaná silver (stříbrná) - mládě

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

majna napsal(a):
Dobrý den pane Smrčku zajmaly by mě některé věci které jste napsal ve Vaší knížce Kapesní atlas exotického ptactva.1.Které ptáky dopoučit pro společnou voliéru 1.Pro začínající chovatele kteří chtějí odchovat potomstvo.Nesedí mi tam kardinálové jejich chov není moc problematický,ale odchov ano,dále křepelky japonské,které své mladé nevysedí a tudíž se musejí vajíčka dát do líhně a s tím by začínající chovatel moc zkušeností neměl.2.Pro chovatele kteří nechtějí ihned odchovávat potomstvo máte tam zase kardinály a křepelky čínské3.Společenstvo pro zkušené chovatelé,je tam zase křepelka čínská a timalie čínská,kterou posléze v knize uvádíte jako vhodnou pro začínající chovatele a do malé klece,jelikož chovám pár timalí čínských tak vím co dokáží i v relativně velké kleci když tam dám ruku,co by dělaly kdyby byly v malé kleci to si nechci moc představit,jsou to ptáci dost divocí a v malé kleci by se zabili.Vemu to od zadu knížky majna kobylčí,měl jsem majnu kobylčí v kleci dlouhé 100cm a v pohodě a vím o případu kdy majny v pohodě odchovaly mladé v kleci 150cm dlouhé.Str 286 je tam panenka bronzová a přitom je tam fotka chůvičky japonské.Zkoro u všech ptáků uvádíte že jsou do velkých voliér i u pásovníku dlouhoocasých odchoval jsem je v kleci 50x30x60 dšv a s ostatními pásovníky se moc nesnesou a jsou na ně velmi agresivní.Amady guldové uvádíte že jsou vhodné do velké voliéry a přitom naprosta většina chovatlu guld je má v kleci 100cm dlouhé nebo ještě menší.Str 248 máte Kněžíka Kubánského,toto pojmenování jsem takové četl jen u Vás v ostatních knížkách a i na burzách jsem vždy četl/mluvil a Kubánce malé.U aymary pruhovaného uvádíte velkou voliéru a pro zkušené chovatele,přitom tenhle papoušek je často doporučován jako papoušek pro začátečníky i na www.aymary.wz.cz.U holoubka diamantového píšete že je společenský,to platí jen u jiných druhů,u svého vlastního druhu jsou na ostatní velice agresivní,i na svá mláďata.U křepelky čínské uvádíte že je vhodná do malé klece,při její divokosti by se v malé kleci ubily a byly by pořád ve stresu,pravda mám kohoutka křepelky čínské v malé kleci,ale jen v karanténě a ve sklepě kde má klid kdykoli příjdu a začnu něco děl v kleci nebo vedle ní začne běhat podel šprušlí jak pominutý.To co jsem napsal neberte si to jako záminku k hádce nebo znevažování a vaší práce jsou to jen dotazy týkající se knížky které jste Vy autor,netvrdím že jsem nějak moc zkušený chovatel,ale nějaké zkušenosti mám,né takové jako přední chovatelé,doufám proto že mi odpovíte

Vážený(á) majno, díky za kritické a obsáhlé připomínky. Kniha vznikala před deseti lety, někteří ptáci byli v té době dostupnější, o jiných se tolik nevědělo a byli vzácní, začínalo se s nimi. Každá taková kniha je zčásti kompilací informací naší i zahraniční literatury, není snad na světě člověk, který by si všechno vyzkoušel na vlastní kůži.
Pokud budete číst pečlivě, pak najdete informace, že astrildy není vhodné držet ve společné voliéře po více párech od jednohu druhu či dokonce rodu, že guldy se hodí do klecí i voliér, že se majny dají držet i v kleci, že jsou holoubci mírumilovní na ostatní ptáky mimo holoubky atd. Jistě, vzhledem k omezenému rozsahu nebylo možné informace stále opakovat a někde to tak možná není zcela jasné. Jinak křepelky jsem zimoval na dně klecí papoušků a i tam odchoval mladé, takže vím, že v metrovce vyvedou.
Názvosloví kněžík x kubánka nemá cenu řešit, na tohle téma bylo mnoho napsáno př. Petrem Podpěrou při jeho hodnocení nového českého názvosloví v nedávné době. Ostatně Petr je i autorem fotografie panenky bronzové, kterou považujete za chůvičku.
Pokud budu někdy mít možnost připravit nové vydání knihy spolu s úpravou textu, mnoho věcí bych jistě změnit, doplnil, předělal. Chovatelství stejně jako moje znalosti a zkušenosti se mění. Přes Vaše výtky si přesto myslím, že kniha v posledních deseti letech svoji úlohu splnila a mnoha hlavně začínajícím milovníkům ptáků udělala radost.
Hodně úspěchů v novém roce přeje Martin Smrček
P.S: Budete-li chtít nějakou doplňující informaci, klidně mi napište na aymara@volny.cz

Abychom využili možnosti vkládat obrázky, rád bych rozvinul seriál na téma neobvyklé a neznámé mutace. Začnu vkládat zajímavosti, které jsem našel, viděl, či fotografoval, a budu moc rád, když se připojí další. Jen prosím - opravdu zajímavosti! Díky a těší se Martin Smrček
1. Modrý eklektus různobarvý

ladis napsal(a):
Myslím si, že pan Rašek to zde velice výstižně popsal, navíc si myslím, že se jedná o člověka, který tomu opravdu rozumí.
Podle mého názoru je na vině především sám člověk. Kříženci nejrůznějšího typu vznikali, vznikají a asi bohužel nadále budou hlavně zásluhou člověka. To ať neznalostí, lhostejností či úmyslem.
To, že by někteří agapornisové s bílým okružím byli kříženci jiných druhů se mi zdá absurdní. V přírodě při volném výběru partnerů si každý jedinec hledá partnera stejného druhu. Je to souhra mnoha faktorů, ať už hlasových, zvyklostních, pudových či stavbou a barvou těla. Neříkám, že se nemůže stát případ, kdy se zkříží jedinec jednoho druhu s jiným, ale tyto případy jsou naprosto ojedinělé. Myslím si, že jednotlivé druhy agapornisů jsou popsány na slušné úrovni (až na výjimky) a zoologové, kteří tyto druhy určovali našli dost důvodů k tomu, proč to udělali zrovna tak, jak to udělali.

Tudíž dosáhnout jednou nobo několika málo generacemi mezidruhového křížení "jiný druh", který bude k nerozeznání stejný s "originálem" se mi zdá jako blbost.

Vážení, v této diskusi nezmiňujete dvě zásadní skutečnosti. Tou první je fakt, že v historii chovu agapornisů (na mysli má hlavně druhou polovinu minulého století) docházelo opakovaně k záměrnému a cílenému křížení s cílem převést barevné mutace mezi jednotlivými druhy. Zprvu myslím od fišeri do škraboškových a nepochybuji o tom, že fišeri stojí i za mutacemi ostatních agapornisů s bílým okružím. Mluvit tedy u mutací o "čistotě" je absurdní, můžeme pouze zpětným přikřižováním jedinců "čistých", lépe ale pocházejících přímo z přírody postupně v řadě generací vracet mutační ptáky typem co nejblíže k původnímu druhu. To se ostatně stalo.
Druhá skutečnost se vztahuje k přírodě. Agapornisové s bílým okružím jsou mladé druhy, jejich vývoj probíhá v izolovaných oblastech relativně krátkou dobu. Protože rod obývá disjunktivní areál a nedochází v přírodě k mísení druhů (s výjimkou oblastí, kde člověk ptáky vypustil), není důvod přirozené blokace mezidruhového křížení. Kdyby žili na společném území, nikdy by se nevyvinuli ve více druhů (nedošlo by k radiaci) po dobu, kdy se mohou křížit. Za vývojem nových druhů vždy stojí obsazování nové ekologické niky. Ať už potravní, nebo prostorové, nebo jiné.
Tedy shrnuji. To, že se mezi sebou agapornisové s bílým okružím s chutí kříží není důkazem, že jde o jediný druh, ale skutečností, že tyto mladé druhy díky prostorové izolovanosti nemají důvod měnit mechanismy rozmnožování v zájmu uchování identity, nebo to ještě nestihly.
Martin Smrček
P.S. Zato agapornis šedohlavý a koneckonců i etiopský se vyvýjejí izolovaně mnohem déle a o plodnosti jejich kříženců s ostatními druhy bych pochyboval.

Náhodně jsme dnes našel jeden velice smutný záběr, který nechávám bez většího komentáře; je snad zbytečný. Je na něm indiánský lovec s úlovkem.

jezabel napsal(a):
Mas hezký stránky ŠEJTÁNEK je nádherný!!! Odkaď ho máš?

kouknete na www.jessica.nanic.cz

tf napsal(a):
Osobní prosba:

Pochlubte se nějakou fotkou svých ag. etiopských - letos šli moje finance hlavně do klecí snad si je konečně příští rok pořídím.

Jedno mládě velké v budce

tf napsal(a):
Osobní prosba:

Pochlubte se nějakou fotkou svých ag. etiopských - letos šli moje finance hlavně do klecí snad si je konečně příští rok pořídím.

Samec před budkou

tf napsal(a):
Osobní prosba:

Pochlubte se nějakou fotkou svých ag. etiopských - letos šli moje finance hlavně do klecí snad si je konečně příští rok pořídím.

Samice taranty na vejcích

tf napsal(a):
Osobní prosba:

Pochlubte se nějakou fotkou svých ag. etiopských - letos šli moje finance hlavně do klecí snad si je konečně příští rok pořídím.

Pár nepodařených záběrů. Nejprve dvě mláďata v budce

obrance napsal(a):
Prosím Vás a jaká je cena této mutace?

Přibližně stejná jako u přírodního ptáka, nejde o nijak žádanou a atraktivní mutaci.

obrance napsal(a):
Prosím o foto jak vypadá Kakariky rudočelý skořice a kolik stojí tato mutace.

Podívejte se na http://kakariki.wz.cz. Dal jsme tam foto plavého - skořice je prakticky stejná. Martin Smrček

vrabec napsal(a):
Pratele ne kazdy ma moznost se podivat na ptaci burzy v zahranici,kdo tuto moznost ma at,napise urcite by to byl prispevek ktery by zajimal vice lidi ne jen mne.A sice ceny ,nabidka ptaku,kvalita,vstupne,moznost najist se tam,proste vse okolo,budeme jiste radi kdyz to napise nekdo kdo tam jezdi pravidelne nebo dosti casto,pritom jezdi i na nase burzy a tak ma moznost srovnani .Dekuji vrabec.

Milý kolego,
na burzy jezdím pravidelně a rád jak u nás, tak do zahraničí. Byl jsem opakovaně v posledních deseti letech na třech místech v Holandsku, jednom v Belgii a na třech v Německu. Holandské burzy – ty co jsem na nich byl (jsou tam i desítky menších) jsou nesrovnatelné s tím, co je u nás. Meppel či Zwolle jsou třeba dvacetinásobné Týniště. Prodává se zde všechno možné, i když podobně jako u nás velkých papoušků tam zase tolik nebývá. Je hodně drobotě, kanárů, andulek, ale i ptáků, co u nás na burze ve stovkách neuvidíte. Vede mutační Austrálie včetně novinek, alexandři. Co mne vždycky zaujme jsou dovozci, kterých bývají desítky a nabízejí třeba tropické plodožravé holuby, bahňáky, šplhavce, sovy, trogony, vousáky, zoborožce atd. Pro mne jako ornitologa je to pastva pro oči a prohlédnu si mnoho zajímavostí.
Chovatel, který shání novinky (mutace atd.) si jistě přijde na své, neboť ceny tu bývají výhodnější než u nás. To platí i o některých jiných ptácích, ale obecné pravidlo to zdaleka není. Je určitá hranice, pod kterou se nejde. Někdy máte štěstí a koupíte levně, třeba 5x levnějši než u nás, jindy marně sháníte, co potřebujete a nabídka je cenově vyšší než u nás za menší kvalitu. Obecně platí, že když něco u nás nemůžete sehnat třeba na doplnění párů, tam je velká šance. Ale na druhou stranu pokud máte přesnou představu, nemusíte mít štěstí ani mezi deseti tisící ptáky (vím jak těžko jsme dával dohromady papoušíčky řlutolící, aymary citronové a šedoprsé atd.).
V Německu jsou burzy nesrovnatelně menší (Straubing, Wolfenbuttel), ale pořád větší než u nás. I nabídka je slabší a ceny poněkud vyšší než v Beneluxu (ne vždy). Ale zase je to blíž, tak ušetříte za cestu.
Co se týká kvality ptáků, je to jako u nás. Špiška i mizérie. O chovatelích jsem míval iluze, ale několikrát jsem se spálil (není odvolání), je třeba se mít velice na pozoru. Podle mých zkušeností jsou to větší šejdíři (alepoň vůči cizincům) než u nás. Zvlášť Holanďani.
Jinak vstupné bývá koiem 5 (až 7) Euro, občerstvení je všude, ale je tak drahé, jako když jedete na západ na dovolenou. Doporučuji svačinu sebou. Jedeme tam za ptáky, ne se najíst.
V posledních dvou třech letech se na burzách obecně zvýšil počet návštěvníků z východu (kromě nás Slováci, Poláci, Maďaři, ale i Rusové). Někdy kupují všechno, kolikrát se ptám, co s tím budou dělat a jak to povezou přes hranice (to hlavně před vstupem do EU).
Důležioté je alespoň částečně ovládat jazyk. Pak se domluvíte na příbuznosti ptáků, stáří a hlavně můžete smlouvat o ceně. Srazit cenu lze skoro vždycky, když koupíte více ptáků naráz, je to lepší. Proto je vhodné, když se kamarádi domluví a kupují spolu u jednoho prodejce.
Na burzách v Beneluixu se prezentují desítky velkých prodejců potřeb pro chovatele a koupíte všechno od podkladků pro kanáru po obří dřevěné budky pro ary, vaječnou míchanIci, všechna krmiva, ale i potřeby na dokrmování papoušků, literaturu, nejrůznější plastová krmítka a napáječky... V Německu je to výrazně slabší.
V Holandsku co jsem viděl se prodává na předem koupených prodejních plochách (stolech) a nejde sem jen tak přijít. Někdy (na konci zimy) asi v hale zbyde kus neobsazený a tam se (podle vzhledu a chování) objeví náhodní drobní prodejci (viděl jsme i Čechy). Je to obvykle daleko od centra dění a musí se jít hodně pod cenu nebo mít něco zajímavého, aby člověk uspěl.
V Německu je zákonem dané prodávat ve výstavních klecích na droboť, andulky či papoušky, je přesně určeno, jak velký prostoro a kolik jich tam můžete mít (lze najít na webu). U vchodu jsou kontroly a nepustí vás s tím (přenosky), co vidíte na našich burzách, dovnitř. Zase ale nemusíte pronajímat místo a když přijedete včas, vejdete se. S Němci mám zkušenosti, že jak zaslechnou Slovana, nemají o koupi zájem. Jako kdyby si vzájemně řekli, že od "východu" nekupují, jako kdyby se báli podvodu. Máme špatnou pověst. A to můžete mít nízké ceny.
Co v Německu letí jsou evropsští ptáci a kříženci. Musíte ale mít kroužky odpovídající velikosti, ne jak jsem viděl letos v únoru, kdy jakýsi jedinec asi dvě hodiny prodával nachytané a většímu kroužky označené ptáky (hýly, stehlíky, čížky, křivky, ale i brkoslavy), Němci stáli frontu a mohli se přetrhnout, až to nějaký konkurent nahlásil, přišla kontrola, změřila kroužky, zabavila zbylé ptáky a pána s ostudou vyprovofila. To nám Čechům pochopitelně dělá špatné jméno, ale nezkuste to, když za dvě hodiny máte 3000 Euro... (nedoporučuji opakovat!).
Abych to shrnul. I když nechcete nic kupovat, tak stojí za to se jednou do Zwolle či Meppelu vypravit. Je to úžasná podívaná a bojím se, že se zvyšujícím se tlakem ochránců přírody jí zvoní alespoň ve stávají velikosti hrana.
Martin Smrček

majna napsal(a):
díky moc jak jsem psal ten veterinář ke kterému chodím je spíš na psy sehnal jsem na internetu kontakt na veterináře který dělá i ptáky tak tam skočím díky za rady neznáte náhodou chovatele majn kobylčích díky

Ozvěte se mi na e-mail, dám Vám kontakt na chovatele majn. Přikládám foto majny, jak jsem ji letos v květnu fotil na Cejlonu. Zdraví Martin Smrček

diplomatka napsal(a):
Dobrý den.Mám jeden dotaz-neví někdo,kde bych sehnala literaturu o Papouškovi patagonském?O Žakovi existuje krásná knížka,člověk se hodně dozví a doplní si mezery,ale na patagoňana ji nemůžu bohužel nikde sehnat a každý na mě kouká,jako když jsem odněkud spadla.Díky moc za odpověď.Lída

Myslím že všechny důležité informace najdete v odpovídajícím díle (Papoušci Latinské Ameriky) od pana M. Vašíčka. Je logické, že v českém jazyce o tomto papouškovi monografie nikdy nevyjde, jsme příliš malá země ve vztahu k oblibě zmíněného druhu. A dělat knihu s nákladem sto kusů nejde z ekonomických důvodů.
M. Smrček

forpus napsal(a):
Přerůstání zobáků je v mnoha případech podle mne nezastavitelné, neboť i u ptáků chovaných ve stejných podmínkách se objeví jedinec, u kterého je to chronickým problémem. Jde jistě hlavně o odlišné chování, zkrátka neobrušuje si zobák jako ostatní. Roli může hrát i rozdíl v rychlosti růstu zobáku či drápků podobně jako u lidí – někteří si střihají nehty ob den, jiní každé dva týdny. Podobně vousy.
Proč veterinář nechce udělat kosmetickou úpravu zobáku netuším, měla by to být rutina. Ale mnozí se tak nějak ptáků bojí. Pokud máte základní zkušenosti s držením ptáků, neměl by to být problém ani pro vás a pokuste se o to sám. Vousák zase nemá tak silný zobák, aby vám ukousl prst. Nejlepším nástrojem jsou podle mých zkušeností kleštičky na nehty na nohou, případně nejmenší štípačky na drátky s přesným sevřením. Stříhejte velice opatrně a proti světlu kontrolujte, zda oddělujete jen přerostlou část. Hlavu přitom pevně fixujte nejlépe tak, že sevřete mezi palec a ukazováček horní čelist na její bázi (pták je přitom ve dlani přidržován zbylými prsty). Na konci můžete (ale není to nezbytné, nerovnosti se při příjmu potravy záhy dobrousí) hrany obrousit pilníčkem na nehty.
Shodou okolností jsem o tomto problému nedávno psal a článek doprovázený mnoha fotografiemi vyjde v srpnovém čísle časopisu Náš miláček. Přikládám foto, které jsem udělal a kde je vidět držení.
Martin Smrček

Ještě jedna fotka

majna napsal(a):
dobrý den koupil jsem si v Přerově pár vousáků červenožlutých a samice má přerostlý zobák co s tím když veterinář nezastřihne nebo ho neopiluje? co mám dělat abych tomu předcházel děkuji za odpovědi

Přerůstání zobáků je v mnoha případech podle mne nezastavitelné, neboť i u ptáků chovaných ve stejných podmínkách se objeví jedinec, u kterého je to chronickým problémem. Jde jistě hlavně o odlišné chování, zkrátka neobrušuje si zobák jako ostatní. Roli může hrát i rozdíl v rychlosti růstu zobáku či drápků podobně jako u lidí – někteří si střihají nehty ob den, jiní každé dva týdny. Podobně vousy.
Proč veterinář nechce udělat kosmetickou úpravu zobáku netuším, měla by to být rutina. Ale mnozí se tak nějak ptáků bojí. Pokud máte základní zkušenosti s držením ptáků, neměl by to být problém ani pro vás a pokuste se o to sám. Vousák zase nemá tak silný zobák, aby vám ukousl prst. Nejlepším nástrojem jsou podle mých zkušeností kleštičky na nehty na nohou, případně nejmenší štípačky na drátky s přesným sevřením. Stříhejte velice opatrně a proti světlu kontrolujte, zda oddělujete jen přerostlou část. Hlavu přitom pevně fixujte nejlépe tak, že sevřete mezi palec a ukazováček horní čelist na její bázi (pták je přitom ve dlani přidržován zbylými prsty). Na konci můžete (ale není to nezbytné, nerovnosti se při příjmu potravy záhy dobrousí) hrany obrousit pilníčkem na nehty.
Shodou okolností jsem o tomto problému nedávno psal a článek doprovázený mnoha fotografiemi vyjde v srpnovém čísle časopisu Náš miláček. Přikládám foto, které jsem udělal a kde je vidět držení.
Martin Smrček

rasekm napsal(a):
Dovolte mi přetisknout část mé odpovědi z reakce v nemoderované diskusi. Raguji na fakt, že pan Smrček aktivně používá název "skořicová" pro, u nás novou, mutaci aymary pr. v zahraničí nazývané - dom. dilute nebo edged.

v závěru přispěvku vyzívám k diskusi, která určitě patří do moderované části.

...

Mohu-li se přimluvit, nepoužívejte název skořicová, neb ta to opravdu není, ale může se ještě vyskytnout. Protože skořicová mutace je velmi častá a dobře definovaná u celé řady jiných druhů, hrozí, že se název ujme(pokud se tak již nestalo) a později bude téměř nemožné přesvědčit chovatele o opaku.
jediné k čemu tak přispějete bude další nepřesnost a větší chaos v českém názvosloví mutací.

Souhlasím, že český název chybí. Viz článek o této mutaci v posledním čísle časopisu Papoušci. Pana Šula ji po svém nazval "šedokřídlá". To je chválihodná snaha o zavedení správného českého jména, ale možná by jí měla předcházet diskuse ostatních chovatelů.

Osobně si myslím, že název "šedokřídlá" také není úplně správný, protože se již používá u andulek pro multiallelickou mutaci (žlutá - světlokřídlá - šedokřídlá) a jedná se o mutace recesivní. viz http://www.gencalc.com/gen/cz_genc.php?sp=0Budg

Vím, že nemám právo určovat české názvosloví, ale zároveň se snažím o alespoň malou osvětu, která zde několik let chybí. Obracím se proto touto cestou na všechny chovatele aymar (zvláště pak na ty kteří tuto mutaci již chovají) a vybízím k veřejné diskusi. Do začátku nabízím překlad anglického EDGED - "lemovaná". Ideální by byl překlad názvu "dominant dilute", ale vhodný český ekvivalent mne nenapadá.

Pokud se podaří najít vhodný název je možné jej vhodnou osvětou rozšířit. Zatím je čas.

Martin Rašek

martin@rasek.biz
http://www.gencalc.com

Pane Rašku, souhlasím s Vámi ve všem, jen si neumím představit, že pod termínem edged si kdokoliv představí jakéhokoliv ptáka. Já tedy nikoliv. Zato pod skořicovou barvou ano, i když po stránce genetické je to chybné. Ostatně v zahraničí pojmenování cinnamon stále výrazně převažuje (i když sem tam se edged objevuje v závorce).
Po nedělní diskusi v Týništi s p. Šulou jsem – dříve než jsem se dostal k této diskusi – použil fujtajblové edged v inzerci. Řešili jsme odpoledne se synem náhodou jaké české jméno navrhnout. Při hledání ekvivalentu anglického edge (edged je ve výkladovém slovníku jen ve spojení s ostřím - zaostřený) jsme došli třeba k okrajové, zaostřené, krajové, cípové, lemované, protažené, ostré atd., což jsou vesměs hlouposti. Takže nakonec nic lepšího než lemovaná nevymyslíme, pokud tento termín již nebyl využitý (není u andulek?).
Otázkou je, zda nezačít od dominant dilute třeba jako dominantní zředěná či dominantní zesvětlalá? Ať tak či onak, jde o překrásné ptáky a náš zájem si zaslouží. Přikládám obrázek dvou lutin, kobaltového a mauive (stříbrného) LEMOVANÉHO.
Martin Smrček

forpus napsal(a):
Ondřeji, souhlasím s druhou částí názoru. V našem zvěřinci máme také tři kočky a tři psy, kočky lezou odjakživa po voliérách, mladého kocoura se to snažím odnaučit, a přestože mám jednoduché pletivo, nikdy (musím zaklepat...) jsem neměl kvůli kočkám ztráty. V noci pravda jsou naše kočky doma a oblast má pod palcem náš ovčák, ale papouši jsou stejně uvnitř nebo spí v budkách. Podle mne je hysterie z koček poněkud přehnaná.

Nevím ale, jestli mohu plně souhlasit s představou, že každý, kdo má více ptáků je množitel a papoušky má kvůli penězům. Nebo jsem to špatně pochopil?
Já mám ptáků dost a kdybych mohl, pořídil bych si další, protože se mi líbí všichni a touha poznávat jejich život je nepřekonatelná. Když něco prodám, jsem rád - je na krmení, nákup nových ptáků, přispívám na elektřinu (za zimu protopím u ptáků asi 25 tisíc - v domě máme plyn), zlepšuji voliéry a kdyby někdy zbylo, klidně za to třeba koupím dovolenou dětem u moře a nebudu se stydět. Proč taky, za ten čas, o který je ochuzuji, by si to zasloužily.
Martin Smrček
Přikládám dvě foto radosti z posledních dnů - pár aymarů citronových a jejich budku se 4 mladými (vše samičky, dnes první vylétla).

Ještě budka.