forpus napsal(a):
Abychom využili možnosti vkládat obrázky, rád bych rozvinul seriál na téma neobvyklé a neznámé mutace. Začnu vkládat zajímavosti, které jsem našel, viděl, či fotografoval, a budu moc rád, když se připojí další. Jen prosím - opravdu zajímavosti! Díky a těší se Martin Smrček
1. Modrý eklektus různobarvý

2. Alexandr čínský žlutá straka

hicks napsal(a):
Vážený pane Martine.

Sice to sem nepatří, ale napíši to. Je mi 20 let. Papoušky chovám od mládí přesněji nevím. Ale teprve před dvěma a půl roky jsem s chovem papoušků začal aktivněji. Chovám Andulky, které budu měnit za Aymary, dále Agapornise růžohrdlé a senegalce. Protože bydlím v panelovém domě s rodiči je můj chov velice omezen (bohužel). Dále mám v plánu sestavit páru senegalců a možná papoušků Konžských.

Pokud by mě někdo chtěl napadat tím, že za 2,5 roky o papoušcích nemůžu nic vědět, tak na svou obhajobu musím, říct, že nejvíce zkušeností jsem pobral od dobrých chovatelů tady v okolí. A z literatury a samozřejmě z internetu. Ještě než jsem začal chodit na Faunu (což už je nějaká doba) jsem chodil sbírat rady na Parrotclub. O své práci se tu nebudu zmiňovat akorát mohu říct, že přístup k internetu mám jak v práci, tak i doma. Když jsem doma, tak neomezeně, takže na ifaunu se denně dostanu i 5x. Na nemoderované diskuzi, už moc nepřispívám a jen čtu (kvůli rejpalům).

Více nevím co říct akorát to, že za tu dobu co se zajímám o papoušky jsem nasbíral velmi cenné informace a když mi někdo napíše na email, tak mu vždy rád poradím, když vím a když ne, tak jej odkážu na někoho zkušenějšího.

Na Vás žádné otázky nemám, až na jednu a to proč jste se na to zeptal. Děkuji.

Pro Martina: Protože se v posledních dnech hodně objevuijete na diskusi a často i kontroverzně, bylo by možné, abyste v zájmu našeho odlišení používal vedle křestního jména alespoň první písmeno svého příjmení (či cokoliv jiné=ho vedle jména MARTIN)? Velice by mne to potěšilo, je zbytečné, aby docházelo k záměnám v příspěvcích. Moc děkuji za pochopení, není v tom nic osobního, jde je o upřesnění. Zdraví Martin (Smrček)

Rád bych otevřel diskusi na téma slunečnice jako krmivo. Píše se (mám pocit, že spíše vzájemně opisuje) o škodlivosti slunečnice v krmivu a zvláště ta černá je považována doslova za jed. Někteří mí papoušci (tirika, aymara šedoprsý a citronový, pyrura, někteří tarantové) odmítají dlouhé měsíce a roky jíst prakticky jakákoliv jiná semena než slunečnicová, a to jsme vyzkoušel všechno možné. Ovšem nepozoruji, že by měli jakékoliv problémy. Zajímalo by mne, zda některý chovatel má skutečný a věrohodný osobní důkaz o tom, že požírání slunečnice zkrátilo jeho papouškovi život nebo mu dokonce přivodilo rychlou smrt.
Obávám se, zda se nebezpečí slunečnice tam, kde ptáci přijímají vedle toho hodně ovoce, míchanici a klíčené, není zveličované. Ostatně snažil jsem se dopídit ke skutečným hodnotám obsahu tuků ve slunečnicových jádrech a orientační údaje, které jsem získal z potravinářství, byl pro mne překvapivé. Obsah tuků kolísá údajně kolem 40 % (hmotnostních), přičemž mezi černou a bílou slunečnicí je rozdíl asi 5 %.
Nechci tvrdit, že krmení slunečnicí je zdravé (rozhodně pokud vaši papoušci berou i jiné krmivo je toho třeba využívat), ale přesto se vracím na začátek. Má někdo přímý důkaz?
Martin Smrček

rendik napsal(a):
Nedávno se někdo na nemoderované diskusi ptal,jestli když si koupí v některé ze zemí EU papouška (bez CITES) musí mít nějaké povolení aby si ho mohl dovézt do ČR.Odpověď na tuto otázku by mě poravdu zajímala,ale dotyčný se na nemoderované diskusi nedozvěděl skoro nic (myslím,že odpověď:"kup - pták pod sedadlo - jeď - doma to nikomu neříkej" mu moc nepomohla)..Jaké jsou vaše zkušenosti s nákupem papoušků v zahraničí?
Díky za odpovědi

Před časem to kamarád zjišťoval. Je tam nějaký limit v počtu dovážených ptáků - myslím deset na jednoho člověka, kdy se to dá dovézt legálně volně (bavíme se o dovozu v rámci EU ptáků mimo CITES A a B). Pokud se veze více, je třeba si vyřídit povolení na Městské veterinární správě, Praha 2 - Na Kozačce 3, telefon 222522126, 222513281. Je to ne zcela ověřená informace. Pokud se vezou citesoví (B) ptáci, pak je po příjezdu do republiky majitel povinen je registrovat, ale na hranicích v podstatě by neměl být žádný problém. Musíte mít ovšem všechny doklady včetně kupních smluv u sebe. Ptáky jsme vezl od května loňského roku asi 3 x zcela veřejně (tedy normálně v přenoskách vzadu v autě kombi) a bez jakýchkoliv problémů. Martin Smrček

jirka_amaz napsal(a):
V posledním čísle Fauny jsem se pozastavil nad článkem p. Víta (jeho znění najdete na adrese http://ifauna.cz/clanky/clanek.php?id=3271&rubrika=4 ) o krmení neotropických papoušků. Do očí mě udeřila věta - cituji: "Pokud chceme, aby byli papoušci stále v dobré kondici, je nezbytné obohacovat jejich krmení o kaše pro lorie."
Nemůžu sice argumentovat svými dlouholetými zkušenostmi s chovem neotropických druhů papoušků v članku zmiňovaných, protože je chovám krátce (konkrétně aratingy zlaté, pyrury modrobradé..), nicméně čerpám z informací zkušenějších kolegů chovatelů. Zatím jsem nezaslechl u nikoho z českých chovatelů zmínku o nezbytnosti podávání kaší pro lorie u těchto druhů a stav a odchovy dosahované u ptáků, které jsem u nich viděl, nenasvědčují tomu, že by byli ve špatné kondici díky absenci této složky potravy.
Samozřejmě nemíním polemizovat o prospěšnosti a nutnosti ovocné složky potravy (z trochou nadsázky mohu říci, že nadávám vlastním dětem, ať "nežerou" ty drahé hrozny a granátová jablka, které jsem koupil pro papoušky ), ale takhle prezentované tvrzení o "nezbytnosti kaše pro lorie" ve mně budí dojem, že to autor někde opsal. Pokud má tuto informaci z vlastní zkušenosti, neškodilo by to zdůraznit. Naopak v případě převzetí informace z cizího pramene by neškodilo tuto skutečnost vhodně formulovat, například "chovatel XY z Německa uvádí, že....." případně zdůraznit, že celý článek vznikl překladem ze zahraničního pramene s uvedením kde a kdy byl publikován, případně s uvedením odkazu, je li dostupný na Internetu.

Ač osobně pana Rudolfa Víta neznám, smekl bych klobouk (kdybych nějaký nosil) před jeho neúnavnou publikační činností a přeji mu hodně elánu do další práce. Jen někde v pozadí hlodá červík pochybnosti, jak to ve skutečnosti s autorstvím článků je....


S pozdravem

jirka@amazonia.cz

Myslím Jirko, že pan Vít už asi 15 let snad ani neskrývá, že publikuje jen překlady a rešerše ze zahraniční literatury. Ostatně není asi ani v lidských silách mít takový záběr. A bohužel při překladech se chybička vloudí, obzvláště když není původní text podroben kritické revizi. Škoda... Přesto si článečky p. Víta vždy s chutí přečtu, ale rozhodně nejsou pro mne vzorerm. Martin Smrček

Hledám nápad, jak odchovat křepelky čínské ve vnitřní voliérce. Venku se mi to většinou podaří (voliéra je zarostlá alespoň do léta travinami), ale uvnitř jsem zatím bez úspěchů. Poradí někdo, jak postavit zástěnu, kryt, stříšku, či zda je lepší travní trs?

hicks napsal(a):
Já nevím, ale rozdíl je jestli jde o ochočeného papouška a nebo o ručně dokrmeného papouška, pokud se jedná o ochočeného tudíž odchovaného pod rodiči a pokud mu partnera poskytnete včas, tak by nebyl problém. Pokud se jedná o ručně dokrmeného papouška, tak to už je těžko říct, takový papoušek je už na člověka upnutý úplně od mláďí tudíž ho bere i jako svého rodiče.

Jinak praktické zkušenosti s tím nemám.

Kamarád byl před časem na inspekční cestě po papouščích farmách na Floridě. Mimo jiné zjistil, že zde využívají v chovu jen (!) ptáky uměle dokrmené. Chovají v klecích a voliérách zavěšených kvůli hygieně nad zemí (pletivové dno), nepříliš velkých, a ptáci dokrmení se nebojí člověka, snášení dobře každodenní manipulaci, kontroly budek, rosení hadicí atd. Výsledky mají mnohem lepší. Ovšem je pravda, že těmto ochočeným párům většinu (nebo všechny?) mladých odebírají a opět dokrmují pro další zákazníky jako miláčky. Otázkou je, zda se po několika generacích výrazně nezmění mateřský pud chovných ptáků či zda se to může projevit už v první generaci. Mláďata se u tak inteligentních tvorů jako jsou ptáci vždy učí řadu projevů od svých rodičů.
Rozhodně bych dokrmeného ptáka z chovu nevyřazoval, ale chce to vytkoušet.
Martin Smrček

jirka_amaz napsal(a):
Ani ja nechci byt jizlivy, ale domnivam se, ze hranice mezi "chovatelem" a "majitelem", jak zde jiz bylo mnohokrat diskutovano, je znacne mlhava. Jakekoli kastovani na "vyvolene, majici opravneni do konference prispivat" a "podlidi, kteri muzou tak maximalne cist to, co vyvoleni vyplodi" je podle meho nazoru kontraproduktivni. Vymena informaci by mela byt obousmerna, aby meli zacatecnici sanci zeptat se na problem, ktery je tizi, a zkuseni meli trosku zpetnou vazbu, aby nezapomneli na to, ze taky byli kdysi zacatecniky a jaky problem pro ne byl dostat od starych mazaku relevantni informaci. Otevrenost a vstricnost vuci mene zkusenym je podle meho nazoru jedina cesta, jinak muzeme dosahnout stavu, kdy na jedne strane budou "chovatele" koukajici zkrz prsty na ten "majitelsky povl" a na druhe strane pocetna skupina "majitelu", tukajicich si na celo nad elitarstvim tech "houfu namyslenejch strejcu na burzach".

Jirko, jak sám píšete - pokud se bude Anička ptát na jakýkoliv problém, je to skvělé a od toho ta diskuse je. Mnoho chovatelů (bez jakéhokoliv nadhledu, opakuji, to jen stav věci) rádo odpoví. Chtěl jsem jen upozornit, že dotaz "kterého papouška považujeme za nejlepšího" zkrátka takovým dotazem není a do chovatelské diskuse nepatří. Asi na ten zmiňovaný parrotclub, ale to nevím, v něm se neorientuju a nejsou schopen ho sledovat. Na mne je příliš nepřehledný.
Nakonec víte, že pokud má dotaz jen trochu hlavu a patu, snažím se do diskuse připojit. Stejně jako řada dalších, co tu brousí a odpočívá ve chvílích volna.
Martin Smrček

adamek tom napsal(a):
Neznáte někdo adresu na inzertní stránky podobné těmto kdekoliv v Evropě?

Pokud Vám dělá problémy číst vlámštinu (chhce to základy angličtiny, němčinu a trochu cviku), tak v Německu je asi nejlepší tato adresa

http://www.Tierflohmarkt.de/index-tiergruppe.php?Gruppe=Voegel

Zdraví Martin Smrček

hicks napsal(a):
Zdravím Všechny.

Hodně by mě zajímalo jaké jsou přibližné ceny mutací agapornisů růžohrdlých. Vím, že Přírodní jsou za 200-250 Kč, ale jak je to u mutací jsou tam nějaké rozdíly? Teď mám namysli nějaké ty základní mutace. Myslím, že cenový rozdíl tam moc velký nebude, jako třeba u aymar.

Díky Všem.

Hicksi, na to se těžko odpovídá, protože jak jde řeč o cenách, každý se zdráhá "do toho jít". Je to přeci jen věc individuální, soukromá, dost neveřejná. I proto je tak málo inzerátů s uvedenou cenou, i když je všichni rádi čteme (ale nepíšeme!). Jistě víte, že ceny nejsou dané a záleží na mnoha faktorech, třeba taky na kvalitě prodávaného ptáka, nejen na jeho zbarvení. Proto na obdobné otázky málo kdo odpovídá. Roseikoly nyní nemám, ale příkladem mi jsou otázky na ceny aymarů. Napíšu-li, že lutino na modrou prodávám za 2000 Kč a na inzerci ten samý den někdo inzeruje prodej lutin za 1200 Kč, část čtenářů si o mne pomyslí, že jsem podvodník, co předražuje. Mají na to právo, ale i já mám svou pravdu: rodiče jsem sehnat po Evropě v průměrných cenách kolem 70 Euro a myslím, že mám ptáky opravdu kvalitní, velké, silné, s šancí bodovat na výstavách, že se není za co stydět. Ptáky prodávané levněji jsem neviděl, mohou být také špičkoví, ale taky to mohou být vrabčáčci, jaké vídáme na burzách. Pak je cenový rozdíl alespoň pro toho, kdo chce něco kvalitního do chovu, odpovídající.
Nejde nyní o aymary, ale snažím se vysvětlit, proč na Vaši otázku nikdo neodpovídá a leží tu ladem. Myslím, že bychom se neměli bát oslovovat přímo prodávající v inzertní části ifauny. A když se nám ptáci nebo jejich ceny nebudou zdát, kupovat nemusíme. Jsme svobodní lidé. Hodně úspěchů Martin Smrček
P.S. Přikládám obrázek jedné z dražších mutací.

tomas jurecka napsal(a):
mě se podařilo odchovat křepelky ve voliérce po zebrách 60x40x50
(d x v x š) , na hnízdění měly na výběr několik typů hnízd: Starou budku po korelách, větší květináč a v rohu měly ze smrkových větviček jakési indiánské típí. Nakonec si přirozeně vybraly to típí. Slepička seděla jako přibytá a vyvedla 6 kuřat. Nevím jestli vám to pomohlo ale podle mě je nejdůležitější aby byla slepička odchovaná rodiči (ne v líhni) a aby neměly křepelky tolik místa na běhání (kouhoutek často slepičku proháněl a tím dochází k rozbytí snůšky). Držím vám palce ať se vám to povede (jste přece skušený chovatel)
Chovu zdar
Tomáš Jurečka
obrázek: slepička sedící na vajíčkách (moje fotka)

Už jsem postavil ohrádku, ale zhamtaly jí a chodí po střeše. Navíc mi to rozebírají zebřičky a rýžovníci, co tam s nimi sídlí. Ale díky za radu, musím to zbudovat znovu a pečlivěji, s kostrou jako vy. Nejsem chovatel křepelek, odchoval jsme párkrát ve venkovní voliérce, ale uvnitř nikdy. I proto, že jsem na ně lejdák a nedávám jim dost šancí. Martin S.

peky napsal(a):
Zajímá mě ,vliv slunečních paprsků na ptáky atd.Vím z návštěv různých chovatelů,že každý nemá ty ideální podmínky na stavbu voliér směrem na jih,aby tam šlo slunce,nebylo tam zase velké vedro atd.Navíc u mě se k tomuto faktoru přidali sousedé.Takže největší křiklouny musím umístit chtě nechtě dovnitř místnosi,kde musím postavit boxovou voliéru.Jenže místnost má okna na sever,slunce tam nesvítí vůbec,je tam tedy šero,větrání lze zajistit okny,přisvícení také není problém-ale čím,ne speciální zářivky z Baumaxu,nevěřím jim,,je to chyták na peníze a malá životnost,žádný důkaz že to je něco víc než obyčejná zářivka.

V knihách a odborných článcích jsou pochopitelně popsané ideální podmínky, ale pokud nemáte hektarovou zahradu na samotě, těžko se jim dá vyhovět. Byl jste u mne a víte, že voliéry i okna mám situované na jih (jinak to nešlo), takže v patře je v létě přes dobré izolace běžně vedro kolem 35 st. a ptákům to nevadí. Dole je do dvou šero, pak tam pere slunce. Jsem přesvědčen o tom, že pokud mají ptáci kam se ukrýt před nepřízní počasí a v případě potřeby se jim přisvěcuje, směrování není až tak podstatné.
Co se týká tmy, část ptáků (taranty) jsem loni umístil do sklepa, kde není denní světlo a větrá se malým okýnkem. Svítím dvěma zářivkami s denním spektrem (název neznám, byly poměrně drahé ve specializovaném obchodě), ale svítí 14 až 16 hodin denně už asi 7 let, takže dobrá investice. A ptákům sklep rozhodně nevadí, naopak po letech trápení jsem odchoval (nebo mám v budce) mladé od 6 ze 7 mých párů agapornisů etiopských, což považuji za slušný výsledek. Martin Smrček

szpunticek napsal(a):
Na světě je spooooooouuuuuuusta druhů těch nejrůznějších papoušků......Který z nich se Vám zdá "nejlepší" ? Papoušci jsou podle mně úžasní tvorečkové.Mnohdy sice poněkud náladoví,ale přesto přítulní krásní,hodní,inteligentní,až vychytralí,celkem nenároční na péči,ale Vaši lásku Vám stokrát vrátí a to i s úroky =)...No prostě velmi vhodní domácí miláčci.Který papoušek se líbí Vám ???

Milá Aničko, jsme zase u toho, co jsem tu párkrár nakousl. Totiž ze na této diskusi jsou bohužel dvě skupiny lidí, které zajímají úplně odlišné věci: chovatelé a majitelé. To, na co se ptáš, je otázka pro stejně do jednoho papouška zamilované majitele, kteří budou horlivě diskutovat, zda je lepší jejich Pepíček nebo Lórinka, což je milé, ale s chovatelství ve smyslu snahy o rozmnožení zvířete to nemá nic moc společného. Odpověď chovatele by Tě asi neuspokojila. Nebo jsi zvědavá na mou odpověď, která zní: pro mne je nyní nejlepší mutace misty latama vlaštovčího, protože čekám, zda a jak se u mladých znásobí faktor zesvětlání? To asi slyšet nechceš...
Myslím, že otázky podobného typu by měly směřovat na nemoderované fórum a tady bychom měli řešit věci chovatelské a odbornější. Nebo se snad mýlím?
P. S. Abych ti přesto odpověděl: moje manželka říká, že po seznámení se se všemi možnými papoušky (a měli jsme jich doma mnoho) je přesvědčená, že neexistuje do domácnosti čilejší, zajímavější a milejší papoušek než je andulka, kterých měla od dětství několik včetně skvěle mluvících.
Martin Smrček

Nevím, jestli se s tím setkáváte také, ale neúspěšně bojuji se (zlo)zvykem mnoha mých papoušků, kteří si s chutí kadí do misek s vodou a žrádlem (nikde kolem bidlo ani pletivo, po kterém by šplhali). Jakmile vyměním vodu, tak například u aymarů je v nich do hodiny vrstva nabobtnalých bobků. A k tomu polovina míchanice a ovoce a taky natrhané kousky novin ze dna klecí. To všechno ostatně nacpou okamžitě i do napáječek. Ale není to zvyk jen aymarů, dělají mi to třeba i senegalci. Misky mají na podložkách u plastové mezistěny, na které se nemohou přichytit, bidlo je půl metru daleko. Přesto při výměně zrní seškrabávám ze dna misky koláč semen zpečených trusem a zbytky ovoce ve vedlejší misce s trusem vytváří odporný chuuhvalec. Mám pocit, že ptáci záměrně jako svůj záchod volí misky a potěšením jim je kadit se zadkem namočeným do vody. Dělají to vaši papoušci taky? Jak s tím bojujete? (zajímají mne názory chovatelů, kteří mají více ptáků a nemohou z časových důvodů vodu měnit desetkrát denně).
Martin Smrček

hicks napsal(a):
Zdravím dá se rozpoznat u aymar nějak pohlaví? Vím, že se to dá u přírodních poznat. Ale co u mutačních aymar.?

Do minulého týdne jsme byl přesvědčený, že mimo červenookých ptáků to poznám. Dnes už ne. Potřeboval jsme samce v modré řadě a kvůli tomu koupil celký pár. Údajně. Mauve x kobalt. Mauve měl byt 100% samec ze Zbraslavi, roční. Když pominu, že má přestřižený kroužek 03, což původní chovatel pánovi-začátečníkovi, co mi to prodával, neřekl (pěkná sprostárna, podle stavu rohoviny na zobáku bych ho šacoval nejméně na 5 let), tak hned jak jsem ho vyndal z přenosky jsme nabyl přesvědčení, že je to samice. NMemá na ocase ani náznak černé baryv a je celkově subtilnější (i když to není opět 100% znak). Zato druhý pták, kobalt kroužkovaný p. Chadimou (tomu jsem volal, ale v záznamech nemá informaci o pohlaví tohoto jedince) a prodávaný opakovaně jako samice, je dle mého samec. U něj naopak čerň je dost výrazná a jde i podél ostnu středních rýdovacích per. Ale ne zase tak, aby to bylo natuty. Oba ptáci se k sobě mají jako pár (což není u ptáků, kteří spolu jsou několik měsíců v kleci zas až tak nic divného) a mně nezbylo, než je zkušebně dát do klece a zjistit, zda bude jeden, oba či žádný snášet. A pak případného samce použít.
Ještě připomínám, že nechat výběr partnera u aymarů na ptácích samotných lze jedině v případě, že do klece dáte ptáky, kteří se nikdy neviděli. Jak tam dáte část (třeba sourozence byť jednoho pohlaví), co se znají, budou se tito vždy chovat jako pár. A naopak mám tu samici, u které je již třetí samec za 16 měsíců, ke všem se chová macešsky a nejsme si jistý, zda se ji někdy podaří spárovat.
Martin Smrček

dave napsal(a):
Já bych to přirovnal asi takhle. Člověk, který bude jíst třikrát týdně pečený bůček a tomu podobné to také hned nepozná na zdravotním stavu. Přijde to až mnohem později ve stáří např. v podobě infarktu, cholesterolu atd. Oproti tomu ten, kdo jí zdravě má mnohem větší šanci dožít se vyššího věku. U ptáků by tomu mohlo být podobně. Přímý důkaz - pochybuju, že se zde nějaký může objevit. K té barvě slunečnice asi tolik, že když zůstanu u toho bůčku a budu ho opravdu mít tak rád, tak si vždycky vyberu ten libovější. Z vlastní zkušenosti vím, že někteří ptáci nám se skladbou potravy moc na výběr nedávají a baští pouze ten "bůček". DAVE

Příkladu s bůčkem rozumím, problémům s cholesterolem taky. Ale přesto si myslím, že pokud u papoušků tvoří suchá směs a větším obsahem slunečnice maximálně 50 váhových % potravy a zbytek je ovoce se zeleninou, neškodí to ani v dlouhodobém měřítku tak, jak se běžně uvádí.
Měl jsem včera večer knihu Amazónci rodu Pionus od Rosemary Low. Na straně 11 uvádí, že směs by neměla obsahovat více než 25 % slunečnice. O stránku dále je citována krmná složka jistého (zřejmě úspěšného) chovatele Davenporta. Ten krmil směsí tvořenou 30 až 40 % papouščí směsi Witte Mollen (obsahuje asi čtvrtinu slunečnice, tedy v našem případě 10 % celkového objemu), , 40 % slunečnice a směsí prosa a kanárčích semen (20 až 30 %). Tedy směsí, obsahující nejméně 50 % slunečnicových semen.. Což staví myšlenku citované autorky na hlavu.
Ještě dále je na straně 12 směs T. Needhama (to je v překladu "potřebuje šunku", fakt dobré jméno), kde směs semen obsahovala 80 % slunečnice (paní Low zde podotýká, že to není ideální, ale asi úspěšné).
Těším se na další názory. Martin Smrček

barnard napsal(a):
Prosim vás mohli by ste my prosim vás poslat foto Kakariků rudočelých různých mutací?předem děkuji Petr

Před nedávnem jsme zprovoznili stránky o chovu kakariků. Není to buhví co, ale pro začátek alespoň něco. Tedy zkuste http://kakariki.wz.cz/
Martin Smrček
P. S. Pokud by chtěl někdo na tyto stránky přispět jakkoliv včetně chovatelských zkušeností či fotografií, budeme moc rádi. Pošlete to prosím na forpus@volny.cz

worky napsal(a):
Jak casto je potreba menit bydla u ptaku, kteri bydla neokusuji tj. pouzivaji je jen na sezeni a spani. ?

Pokud nejsou bidla špinavá, tak není důvod je měnit. Jinak stačí je občas omýt. Ovšem většina ptáků bidélka alespoň nějak okusuje, takže výměnu jednou půl roku až rok ocení. Martin Smrček

peky napsal(a):
Chovatelé aymar podívejte se na stránky pana Smrčka který tam má zajímavou myšlenku založení volného klubu chovatelů aymar.Já jsem pro.

Pro zájemce aymar – dnes (17. 3.) jsme přidali na stránky povídání o odchovu aymarů citronových (viz obrázek) a nějaké nové obrázky. Pokud nabízíte nebo sháníte aymary do chovu, dejte si inzerát zdarma na naše stránky aymary.wz.cz (pošlete nám ho emailem na aymara@volny.cz). Co se týká volného sdružení, pokud má někdo zájem, stačí, když se mi emailem přihlásí. Budu mu posílat získané zajímavosti a informace. Pokud chce, může při dat informaci jaké aymary chová a zda souhlasí se zveřejněním své e-mailové adresy a případně města, kde sídlí, na našich stránkách. Bude to výhodné, pokud někdo shání aymary či kontakty ve svém okolí.
Dále máte-li, mi můžete poslat obrázky, zveřejníme je s Vaším jménem.
Těším se na spolupráci Martin Smrček

Velkým problémem, se kterým se v poslední době opakovaně setkávám, je okamžik oddělování mláďat od rodičů u některých druhů ptáků. Negativní zkušenosti mám aktuálně s agapornisy etiopskými a aymarami pruhovanými.
Před pár dny jsem odchytl z hnízdních voliérek mladé taranty a umístil je po třech obezřetně do dvou menších bednových klecí (délka kolem 80 cm). I tam se ale chovají stále jako smyslů zbavení, jakmile se někdo objeví v jejich dohledu, mlátí se o stěny, vylévají vodu a rozhazují potravu. Krmení je doslova hororem. Naštěstí zatím nedošlo k žádnému zranění.
Horší je nedávná zkušenost s aymarami. Z hnízdní klece (80 x 40 x 40 cm) jsem oddělil 4 mládata do menší proletovačky (120 x 50 x 150 cm) dlouhé (zde byli ještě dva rýžovníci a dva nezpárovaní klidní aymarové). Během dvou hodin mé nepřítomnosti se dva aymarové zabili zřejmě o pletivo, zbylé jsem rychle přemístil do malé klece.
Zajímalo by mne, jak osamostatňovaní řeší jiní chovatelé, jaké mají fígle na zklidnění mláďat některých druhů.
Díky Martin Smrček