Informace o uživateli:
Uživatel nezadal informace.
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Registrace od: 23. 9. 2018 13:07:26
Naposledy přihlášen: 29. 1. 2021 16:16:08
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Jednoduše. Čistokrevnou stálostí jednotlivých znaků vymezujících každé plemeno. To nemůže nabídnout žádný hybrid, ani dominant. Nejedná se totiž o žádný barevný ráz ale o momentalni neustálené zbarvení konkrétního jedince, které se ve stejné podobě dál nedědí. Stejné je to u užitkových vlastnosti.
Je to jako brambory ze zahrádky nebo z Egypta. První beru všema deseti, těch druhých bych metrák doma mít nechtěl. I když se jich najíst taky dá a jsou v každém marketu. Ale člověk si nepochutna, tak to je...každýmu co jeho jest...
Tesat do kamene.
Rina_Dims
napsal(a):
Zdravím vás všechny,
máme pár (kolem dvaceti) slepic Leghornek, loni jsme nechali kvočnu vysedět vejce a tudíž máme jejich potomky. Vím, že je to hybrid a každým množením klesá jejich produktivita, jsou náchylnější na nemoci a klesá jejich genetický potenciál (to jsem někde četla). Dříve jsem si sice všimla slepice, o které teď chci mluvit, ale nezdála se mi kdovíjak divná. Má velmi světlý hřebínek. Brala jsem to tak, že je to prostě potomek hybrida a stát se to může. Jinak divná nebývala. Jenže teď prostě jen sedí, chodí se najíst, napít, zelený ji nezajímá. Vždy je někde v rohu, neprojevuje se. Vypadá dost nemocně. I podle očí se mi zdá, jak kdyby je měla do žluta.
A já za vámi jdu s dotazem.. mohu ji nějak pomoci? Nerada bych ji zabíjela, ale manžel nechce jen tak krmit slepici, která pravděpodobně ani nesnáší. Je to jeden rok starý potomek Leghornek.
Někde jsem se dočetla, že může být třeba chudokrevná a plná nějakých parazitů, ale to je jediná věc, kterou jsem tak nějak zjistila. Na kokcidiozu dostávají preventivně kapky (ale ta to podle všeho nebude).
Budu moc vděčná za jakoukoliv radu a pomoc!
Mějte se krásně
Kateřina
Takovéto slepici pomůže už jen sekyra a špalek. Bohužel. Nebraňte se tomu. Nemá to cenu. Víc jí pomůžete ukončením trápení. Ani bych to nekuchal a rovnou na větve a spálit. Za dvě stovky pořídíte snadno novou kuřici. Než marnit peníze za rádoby léčení. Je to jen drůbež, není to pet mazlíček. Prostě tak k tomu musíte přistupovat. V přírodě by ji dávno něco dostalo. Sekyra je rychlejší.
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den. Už jsem psala níže, ale jsem na vážkách. Slepičkám se poslení dobou objevili na ušnicích tyto bílé fleky(viz níže). Mají to pouze na ušnicích. Jinde to nepozpruji, již několik dní je to lokalizováno pouze tam. Dr viděl fotku a řekl, čekat, asi to nebude nic vážného. Můžete prosím ještě kouknout vy? Podařilo se mi v noci vyfotit slepičky u hřadování(přes den na obrovské zahradě bez šance).
Děkuji. Jsou to hybridky, rok staré a té, co to má navíc také vypadalo peří a krku. Možná jsem jen zbytečně ve stresu, ale jsem začátečník a něco mi tu nehraje.
To nic není. Vše je v normálu. Kor u hybridek.
Kvočna obvykle první den až dva víceméně sedí. A jen málo se posouvá. Je opatrná. Kuřata, která jsou ještě řekněme nemotorná, jsou pod ní, nebo okolo ní při krmení. Kvočna je vždy tam, kde jsou kuřata (pokud je chce). Takže až kuřata se trochu rozchodí, tak možná najdou společně s kvočnou i cestu ven.
Ne na to není odpovědi, než že vše záleží na vnitřních a vnějších faktorech... Mezi vnitřní faktory patří genetika, kvokavost, začátek nástupu snášky, perzistence, mezi vnější doba líhnutí, výživa, světelné podmínky, stres, zdravotní stav atd.
Když budete porovnávat dvě slepice, když jedna bude vylíhnutá do konce března a druhá v červenci, tak ta první nanese víc vajec, pač začne už před zimou, ta druhá si počká a třeba i narostlá až do února, března. A obě skončí v říjnu, kdy pustí peří. Tak která snesla víc? Ta raná, že? Dále krmit brambory se šrotem nebo krmit plnohodnotnou směsí je taky rozdíl. Pokud bude strava jednostraná, budou trpět zpravidla tučněním. Ztučnělá slepice taky mnoho nenese, ale žere furt stejně. Špatně krmená kuřice sice dospěje, ale bude to nic moc slepice, nesoucí menší vejce. Kvočna svým sezením a voděním kuřat ztratí cca 40 - 50 vajec, protože po tu dobu nenese. Nemocná slepice je kapitola sama pro sebe a nemusí se jednat o smrtelnou chorobu, ale třeba pulorku, kdy místo snášení a správné funkce roznožovacích orgánů jí padají žloutkové koule do dutiny tělní, a slepice se jen kulí, jak je tučná. Takže jak vidíte a to jsem vyjmenoval jen některé věci, jak vidíte není to jednoznačné, a pak, každý tu radíme to svoje plemeno, s kterým má právě zkušenosti. Takže za mě, se prostě pusťte do jednoho, nebo dvou tří a uvidíte. :-)
beruska1
napsal(a):
Dobry den,
chci se zeptat, jak vypada kohoutek Isa Brown. Jakou ma prosim barvu. A jaci jsou. Nikde jsem nenasla.
Dekuji za odpovedi.
Nikde jste nenašla, protože kohoutek správného isabrownu vypadá jako jednodenní mražené kuřátko určené pro hady v zoo. Jinak by měl být světle běložlutého prachového peří. Vyroste z něj bílý heterozygot tj. zažloutle bílý kohout s červenými pery v ramenech a štítech křídel. Zatímco kuřičky se líhnou sytěji žluté, a peří jim roste hnědé s bílým prachem a znaky kolumbijské kresby.
magrd
napsal(a):
Pěkné slípky, jací jsou kohouti mezi sebou? Dají se na dostatečně velkém pozemku chovat tři jako u vlašek?
Na dostatečně velkém pozemku není problém snad už žádného plemene. Spíš jde o to jak je pozemek členitý. No, a u žrádla stejně bude hlavně ten vrchní kohout, ostatní budou odháněni. Všeobecně je známo, že největší problémy jsou s nově přivezenými kohouty.. Pak jsou samozřejmě rvačky. Ale kohouti od mala na sebe zvyklí jsou k sobě více tolerantní.
JonyMagora
napsal(a):
Vzato do důsledku, pokud mi někdo za plemennou kuřici nedá alespoň 1 200 Kč, což všichni víme že nedá, čistě z ekonomického hlediska nemá smysl jí prodávat. Pokud už mám dostatek prostoru a vybavení pro odchov většího množství kuřic až téměř do snáškového věku, pak mám i dostatek prostoru pro jejich další chov v produkčním období. Pokud chovám nosnici 2 snáškové sezóny, lze si jednoduše spočítat, že při dnešní ceně domácích vajec 5 Kč/Ks a po odečtení nákladů na krmivo, z kuřice, kterou bych mohl dnes prodat nejvýše okolo 300 Kč, utržím v následujících 2 letech 1 200 Kč čistého zisku. Pokud kuřici prodám, o tento zisk se připravuji. Pokud ale někdo v dnešní době je ochoten prodávat domácí vejce za 3 Kč, tak je prodává za cenu nákladů a pak se samozřejmě o nějakém zisku nedá vůbec hovořit. Já osobně ale pod 5 Kč neprodávám a mám tu zkušenost, že za tuto cenu není problém vejce prodat, a to i u nás na Šumavě. Pro vejce za 3 Kč posílám fiškulíny do Kauflandu. Kdo má blíže k Praze, 10 Kč za vejce není problém. Nemluvě už o tom, že pokud chovám čistokrevné plemeno a zařadím byť i pouze 10% odchovaných kuřiček do chovného hejna, bude u nich samozřejmě cena za vejce a tím i zisk ze dvou snáškových období úplně někde jinde, cca 5 000 Kč za nosnici. Uváží-li se pak, že zhruba polovina nákladů za celý život nosnice je do ní investována v období odchovu, tedy zhruba v prvních 5-ti měsících života, kdy je potřeba pokrýt provoz líhně, odchovny, dotovat krmivo spotřebované odchovávanými kohouty které skutečně je problém prodat i pod cenu nákladů na výkrm, pak prodávat kuřici, do které jsem již investoval polovinu peněz které spotřebuje za celý svůj život v době, kdy by mi je měla začít vracet i s násobným ziskem, je jednoduše ekonomická sebevražda. Kdo by takto odchované plemenné kuřičky prodal, v podstatě svými náklady a svou prací, které je také při odchovu nejvíce, dotuje budoucí zisk kupujícího, který si již koupil hotovou slepici v době, kdy bude pouze dávat vejce za minimální náklady.
Tolik v podstatě rozvedeno to, co ve stručnosti uvádějí někteří jiní diskutující.
Přičte -li se k výše uvedenému ten fakt, že většina těch, kteří nakupují (nebo se snaží nakupovat) hotové kuřice, to se skutečnou chovatelskou prací zase až tak vážně nemyslejí, není jediný důvod kuřice prodávat. Stačí se pouze porozhlédnout kolem dokola a zjistíte, že téměř všichni nakupují násadová vejce nebo chovné kmeny nejrůznějších plemen drůbeže v zásadě pouze z jednoho z těchto dvou důvodů:
1) Chtějí slepice pouze na vejce, přičemž nějaké další cílené plemenitbě se nehodlají věnovat, nejvýše si od svých vlastních slepic následně vylíhnou 2 nebo 3 další generace kuřat. Jakmile jim chov ,,zvlčí", shánějí pak nové plemenivo od těch, kteří se seriózně zabývají plemenářskou prací.
2) Potřebují si namnožit ,,chovné" hejno za účelem dalšího prodeje násadových vajec. Těmto ,,chovatelům" já osobně říkám množitelé a považuji je za největší nebezpečí pro plemenný chov drůbeže vůbec. Zpravidla si z různě nakoupených vajec nalíhnou bez jakékoliv další selekce ,,chovné hejno" podřadné kvality, ti trochu slušnější na něj alespoň ještě přikoupí nepříbuzné kohouty (ale zdaleka ne všichni), a následující rok už prodávají ,,kvalitní" násadová vejce za 25 Kč/ks. O nějaké plemenářské práci u nich nemůže být ani řeč. Neprovádějí selekci ani na exteriér, natož pak na užitkovost. Pokud ale některé plemeno přijde zrovna do módy, jsou schopni v horizontu 3 - 4 let zamořit celou populaci takto odchovanými ,,kvalitními" jedinci. Z těcho množíren pak pocházejí ty odborné veřejnosti známé ,,sasexky", které mají typ lehké slepice, žlutou kůži atd, ,,amroksky", které nemají ani mastnou, ani vaječnou užitkovost, ,,češky", které nosí akorát tak ocasy, možná 3 měsíce v roce i nějaké to vejce, ,,šumavanky", které jsou co kus, to originál, a mnoho dalších...
Když člověk toto vidí a sám se snaží seriózně zabývat plemenitbou, není divu, že nemá nejmenší chuť prodávat kuřice...
Děkuji za rozvedení problematiky. Líp bych to nenapsal. Konečně někdo jinej to řekl.
jo012810
napsal(a):
Protože dobu skutečné plemenářské práce v klubu chovatelů plymutek dobře pamatuji, pokusil bych se pro mladší kolegy osvětlit o co šlo. Existovaly plemenné chovy, kde se prováděla individuální kontrola snášky a líhnutí kuřat rodokmenně. Těch chovů bylo skuečně nemnoho. Tyto chovy prošly každým rokem uznávacím řízením, kdy posuzovatel přímo u chovatele posoudil zařízení pro chov, odchovy, chovný materiál a záznamy o snášce a líhnutí. Nyní si již přesně nepamatuji, jaký poměr mladých a starých nosnic mohl být a jaké ocenění. Kohout musel pocházet z plemenného chovu, který mu přiřazoval plán plemenitby. Před vlastním líhnutím byla provedena veterinární kontrola na TBC a pulorku. Plemenný chov mohl mít vlastní líheň a prodávat kuřata. Rozmnožovací chovy byly uznávány stejným způsobem, jen měřítko na exteriér bylo o něco mírnější a vedla se jen evidence snášky celého hejna. Rožmnožovací chovy mohly dodávat násadová vejce do předem určené líhně. Která se rovněž každým rokem prohlédla, pohovořilo se s líhňařem a posoudiloa se vhodnost jejího umístění. Sami nemohly produkovat kuřata a prodávat. K tomu je třeba dodat, že na podzim se odchovy předvedly na určené výstavě, která zpravidla byla i trhem plemenných kohoutů. Tímto způsobem byla zajištěna udržitelnost exteriéru i snášky. Můžete porovnat s dnešní praxí a to i v klubech.
Přesně tak i ty rozmnožovací chovy byly kontrolované a to právě ti dnešní množitelé kšeftující s násadovkami a kuřaty nemají, nechtějí to podstupovat, bylo by to omezování jejich svobody asi a pak je to opravdu bordel. Takže taky se mě nechce prodávat nic z toho, co odchovám. Protože nevidím smysl u nového chovatele. Nemám vidinu pokračování v práci. Už jsem se několikrát zklamal a už to nechci. Tetkám v okolí mohu přenechat zadarmo kohouta k (hybridkám), abych si jej mohl po sléze třeba vzít zpět a nechat poskákat svoje vybrané hejno až nalíhnu od kohouta sloužícího dosud u mne. Prodám jim za pár kaček, když chtějí kvočnu, kterou já bych stejně vyřadil. S tím že vím, že to nebudou přemnožovat dál lidem. Ale jinak...smůla. Pokusit se mohu prodat za lepší peníze oceněné zvíře například na celostátní výstavě, kde chci aspoň vynahradit cenu za klecné a dopravné. Tam to smysl má, jelikož se tam sejde víc chovatelů z větší vzdálenosti.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Vďaka, hrebeň nemá omrznutý, potriasal hlavou aj pred mrazmi. Skúsim vložiť video.
Kohout má tik. Prostě to někteří dělají a jiní ne. Žádnou syngamozu ani červy v tom nehledejte. Kohout je jinak zdravý. Vzhledem k tomu, že to je kříženec, asi nebudete dál líhnout a prodávat kuřata. A tím tak genetickou vadu rozšiřovat.
Jaká bude polívka? Prej šampiónová Váha po opracování a bez drobů kolem jednoho kila.
reznade
napsal(a):
Jestli má 6,5 měsíce, tak by to mohla být slepička, která podle hřebínku by mohla brzo začít snášet.
Je to ale jen můj nezkušený odhad. Myslím, že kohout by už měl v tomto věku větší hřebínek a laloky a už by začínal kokrhat a pojímat...
A co to peří na zádech a v sedle? Jasný kohout.
Propagaci lze dělat různě, nejen výstavami, psaním článků, ale také prostřednictvím nejrůznějších médií. Viz. odkaz na pořad v rádiu:
https://www.mujrozhlas.cz/radioporadna/chcete-kvalitni-nosnice-poridte-si-vlasku-nebo-leghornku-doporucuje-chovatel?fbclid=IwAR1KeK450bpvOApOUgtqtU_ZlBhwQjrzBJI_mFio33oVaZMD9Wr4_aE1cRw
peparazak
napsal(a):
Není to spíš supkata?
Domnívám se, že máte pravdu Vy. Podle mne to není žádná mramorovaná. Je to silně šupkatá v podstatě ve vzorku tmavém CT, nebo dost možná jen ve slitě kapratém, kde skoro černé štíty u původní modré jsou překryté bílou. Viz. okrajové rámování - pozůstatek po kaprování resp. šupkování. Mramorovaný holub je šiml tedy správně grizzly v určité modifikaci, kterou se vyznačuje např. mramorovaný morák, či stavák. Název pro výše vyobrazenou lysku v tomto zbarvení je zavádějící a mylný. Byť to tak třeba psali staří holubáři.